Téma: Otčím si hraje na frajera a omezuje mě

Není to normální. Ale jeden můj známý byl ve stejné situaci, v jaké jsi ty. Přítel jeho matky byl o pár let starší, než on, na počítač mohl jen s jeho svolením a ven ho pouštěl na dvě hodiny... Za pár měsíců se rozešli... Zkus si promluvit s paní matkou, už jsi skoro dospělý, neměl by tě takhle omezovat.

 Já si taky myslím, že by tohle měla řešit Tvoje mamka. Určitě si s ní promluv.

Já mám názor trochu odlišný než je tu psáno. Pokud mu Tvoje maminka dala souhlas k tomu, aby se podílel na Tvé výchově, má na to prostě právo, bez ohledu na to, že to není Tvůj rodič. Žijete v jedné domácnosti.

Jiná věc je zda to je či není příliš. Osobně si myslím, že by více dětem prospělo kdyby měli přísnější výchovu...takže asi tak.

Tohle je sporné. Bydlí s vámi již 8 let, takže pomáhal tě vychovávat, když jsi byl dítě. Pokud tě živil, staral se o tebe, má právo tě i vychovávat. Tak to je. Nemůžeme chtít, aby se staral, ale do výchovy nekecal. Možná ti to přijde jako příliš, ale třeba se jen snaží, aby z tebe byl slušný člověk. Pokud ale máš výhrady, tak to řeš s mámou. Uvidíš...

Zasáhnout by měla Tvá mamka. Ty s tím nic nezmůžeš.

Ahojte,

v prvom rade ti musím povedať,že si úžastná bytosť.To,že ťa tvoj otčim istým spôsobom obmedzuje nemusí byť skutočným prejavom toho istého z jeho strany.Skús sa zamyslieť či ti vyhovuje,keď sa ti díva priamo do očí a ty mu na jeho príkazi nereaguješ.Je zrejmé,že si v detstve prekonal istú traumu a aj keď máš vek,kedy ti vyhovuje si robiť všetko podľa svojho,iste máš v sebe ukrytú tužbu po poriadku a hľadáš si u svojho okolia autoritu.Zamyslí sa prosím,či sú tvoje reakcie adekvátne a skús sa keďže podľa všetkého si prvým dieťaťom byť iniciatorom zmeny!Podľa všetkého ťa tvoj biologický otec neopustil,ale v nezhodách,ktoré prežil s tvojou matkou sa musel od vášho rodinného kruhu vzdialiť.Dospelý to takto riešia,aj keď sú v očiach detí šašami,či prekrútenými paragrafmi.

Všechno záleží i na jiných okolnostech. Je s vámi 8 let - tzn. dlouho, od tvého dětství, kdy jsi ho obdivoval a poslouchal, vlastně ti zastoupil tátu.  Taky záleží na tom, jak se chováš celkově - tím myslím - ve škole jaké máš výsledky (prospěch, ne/omluvené hodiny) jestli máš v pokoji pořádek nebo chlívek, jestli v létě chodíš na brigády - tak choď a vydělej si na notebook - a nemusíš se dělit o jeden...
Jestli se chováš "dospěle", reaguješ na prosbu o pomoc (úklid či cokoli jiného) klidně a uděláš to - nebo se vztekáš, bráníš, odcházíš neděláš??? To víš jenom ty.
Zkus se s oběma - s mámou i otčímem domluvit - sedněte si ke stolu a řekni jim, hele, už mi není ani 5 ani 10, za rok budu dospělý, vím jakou mám zodpovědnost a chtěl bych se DOHODNOUT na podmínkách. Chtěl bych 1x týdně v sobotu na diskotéku, slibuji že nepřijdu opilý ani zhulený (A TO MUSÍŠ DODRŽET!!!)  A za to na oplátku nabízím že např. posekám zahradu, uklidím .... bez řečí a kyselých ksichtů.
Myslím, že když budeš jednat rozumně ty - budou jednat rozumně i ostatní...

 Jo v 17 bych asy též brblala jo jo, naprosto TĚ chápu,vem to také s té druhé stránky má tě rát , k mámě se chová slušně -neuráží,vydělává a přispívá do společné kasy.Chodíte společně někam. Máte si možná spolu co říci. Víš je spoustu rodin kde to nefunguje ani z půlky.Někdy stačí vyčíhnout ten správný okamžik a jen poprosit o to co chceš- věř že se dá vše domluvit,a důvěrou a společnou řečí,se dovolit v určité úlevi které bys chtěl. Bud rát že se stará,pomáhá tam kde to ještě nevidíš ale v dospělosti oceníš i když to možná někdy přehání, totiš nejsme nikdo bez chyb. každý  rodič vydí co je dnes za dobu jak lechce mladý sklouzne a neni cesty zpět.Jo  vstekej se ale vaš si toho co máš,věř vim o čem píšu...  z.j