Téma: Po maturitě bych chtěl studovat VŠ, rodiče mě nechtějí finančně podporovat

Neporadím Ti, ale chodí sem Sociální_pracovnice a určitě pro Tebe nějakou radu najde. Máš můj obdiv 

Stejně jako Barča smekám, že to tak zvládáš. Co se týče nějaké finanční pomoci, na kterou bys mohl mít nárok:

1. Výživné: Rodiče mají vůči Tobě vyživovací povinnost do té doby, dokud studuješ a nejsi schopen se sám živit. I teď by ti měla matka platit výživné celý rok a ne jen 6 měsíců, k ukončení vyživovací povinnosti není důvod. Takže jestli přestane platit, doporučuji podat k soudu návrh (žalobu) na určení výživného. Jestliže je matka v zahraničí, bude to trochu složitjěší, v takovém případě doporučuji obrátit se na Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí se sídlem v Brně, který má zkušenosti s mezinárodním vymáháním výživného. Co se týče Tvého táty, jeho vyživovací povinnost by mohla přejít na jeho rodiče, takže by bylo event. možné vymáhat výživné po jeho rodičích (Tvých prarodičích).

2. Sirotčí důchod - Pokud Tvůj táta pobíral starobní nebo invalidní důchod nebo ke dni úmrtí splnil podmínky pro nárok na některý z těchto důchodů, měl bys mít nárok na sirotčí důchod. Požádat si o něj můžeš na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) v místě bydliště.

3. Sociální dávky - Z dávek by mohl připadat v úvahu přídavek na dítě nebo příspěvek na bydlení, o obojí můžeš požádat na úřadě práce v místě bydliště.

Snad se Ti podaří alespoň něco z toho vyřídit.

Zdravíčko, děkuji za tak rychlou rekaci. Abych osvětlil odpovědi (neřekl jsem to hned protože jsem nechtěl hned cpát osobní věci o sobě ale pro lepší orientaci asi bude lepší říct vše)

Rodiče

Otec - chytla ho mrtvice. přežil a následky uplně o dost skvělejší než mu doktoři dávali šanci. Bojovník. Ale psychicky cizí člověk i po letech události. Byl hodný ale od toho dne a po rozumné době (rok od mrtvice) kdy se naprosto uzdravil psychicky strašný. Byl agresivní, zlý a řekl mi takové věci, na jaké do konce života nezapomenu. (odsoudil mě a přál i smrt anižbych mu něco zasadního udělal) Pak utekl a když jsem ho udal, byl odsouzen k povinnému výživnému ve výšši 2 500kč. Je v invalidním důchodu. To neplnil to výživné. Po této situaci sem se s ním chtěl dohodnout jako důstojný syn i přes silné zatnutí po tom všem co mi psychicky udělal. Slíbil nápravu a že bude hodný. Jen si ale tím nakonec získal čas na schování. Tak jsem ho udal znova k policii a soudu pro neplnění výživného. Našli ho po půl roce (dokonce kriminálka se tím zabývala) a byl znovu odsouzen pro odnětí svobody 3 měsíců + 2 roky podmínka a povinnost živit. Na to se odvolal k městskému soudu kde ho sprostily viny. Důvod? - Řeknu zkráceně: prý je to moc velký chudák. (Od státu ofiko dostává 11 000kč) ale nemá na nic. Byl sproštěn. A i kdyby nebyl tak tu byla naše skvělá amnestie která by ho také očistila. Víte co - nejsem "hyena" a nebudu se s ním tahat. Prostě odsoudil mě, vymetl se mnou chodník i když se mu nic neudělal, sám odešel z domova a vykašlal se na mě, ani se nikdy neomluvil. Takže když si to shrneme - tohle je uzavřené. Ještě prý mi může hrozit, že já bych musel přiživovat jeho. Jeho prarodiče - nežijí.  

Matka - nevzdělaná, ale má srdce a vždy se o mě postarala. Před třemi lety vyřešila situaci tak, že si našla chlapa (česká národnost)  který pracuje v zahraničí trvale několik let a že za ním odcestuje a on mi bude pomáhat. Ano - pomahá, ale když na to má. Je to "frajer" na to že je cizí, je moc hodný a snaží se a posílají finance ale jen zhruba tak 8měsíců v roce maximálně. Ale moje matka bohužel není schopna se naučit cizí jazyk a najít si práci tam kde je protože tam je trh práce nejhorší (Španělsko). Já bych ani to období co bylo a je neřešil - i když je to hrozné. Ale když příjde na téma, že bych chtěl dělat VŠ abych to někam dotáhl a nebyl přesně jako naše rodina (nevzdělaní co furt si jen půjčují a dluží jako mí rodiče) odvětí mi na to že to nepude, že už mě nikdo živit nebude. I když říkám, že se o ně jednou postarám a pomohl bych jim já.
Matku neudám, protože by to byla nevděčnost za to jak se o mě snažila vždy starat a jak se o mě snažil starat (zadarmo) její přítel poslední roky. I kdybych byl takový podrazák, že bych to udělal, stejně je za hranicemi a ničeho by se nedocílilo. Už se sem nevrátí. Moc chci studovat VŠ ale moc se také bojím, protože nikoho za sebou nemám.

Takže takto to mám s rodiči.

Příspěvěk na bydlení nedostanu protože jsem v pronájmu u cizí pani. (nebo-li podnájmu) - už jsem zkoušel žádat, neúspěšně
Příspěvek na dítě - také ne. Musel bych prokázat že rodiče si neuvolňují na daních - nemožné. viz odstavce o matce a otci

Východisko? Žádné. prostě sem ve stresu a malé naději s malým sebevědomím. Zákony jsou u nás na nic - popírají a nezajímají se o mladé, na které se rodiče vybodly. Matka je pryč  - i když nějak ze své strany prostřednictvím přítele pomáhala a nechce po SŠ, ohrazuje se furt argumenty - co kdyby můj přítel nebyl? Ja bych to neuživila vše (byt, mě, sebe) a zpátky se nevrátím. Otec - ztracená beznadějná kniha bez soucitu.  
Mě jde o to, až doklepu maturitu (snad na první pokus) tak co potom. Jak jsem říkal v prvním příspěvku čeho se bojím a jak by co mohlo být 

Chápu, že nechceš jít proti mámě, která se o Tebe starala a pomáhala Ti a že tě už unavuje handrkovat se s otcem. Ale pokud nemáš nárok na dávky, je výživné prakticky jediná možnost. A myslím, že by byla škoda nechat si tu VŠ utéct. Pak už snad jenom nějaké stipendium - stipendijní programy a podmínky a má každá škola trochu jiné. Pokud je to tak, jak píšeš, tak už bohužel ani já nevím, co bych jiného poradila.

Kdyby člověk aspoň žil v Praze, určitě se dalo pomoct, ale  tahle na dálku by to asi jen tak nešlo. Poradím se s rodinou, jestli by se pro Tebe nedalo něco udělat…

P. S. Nad tímhle jsi neuvažoval?

To stipendium mě taky napadlo. Mám pocit, že některé nadace pomáhají sociálně slabým, děckám z děcáků ve studiu. Zkus pohledat.   Dálkové studium by nešlo?  

Máš můj velký obdiv.  

Děkuji ještě jednou, jsem rád že mě berete a rozumíte aspon z části a mate trpelivost si to cist a snazis se najit nějaké slova na to.

Jak jsem rikal, otec byl sproštěn - mam snad šanci ještě nějakou? Jakože ho dát znova k soudu?
Dávky dostavam jen tzv. "hmotnou nouzi" kdyz jsem bez příjmů. Takže téměř furt, jenže se bojím že až budu po SŠ tak se na mě vykašlou a nic mi nedaj už. Takže padnu nebo nevím

Stipendium? také mě napadlo, ale jak to prokáži? z děcáku nejsem, sem v podnájmu a dřu. Nevím jak prokáži že jsem opravdu socialně slabý. A když budu na dálkovém studiu tak zase mě stát sedře z kůže


Jinak já psal ze jsem z PRAHY a žiji tu, nebo jestli nepsal tak dodávám. Děkuji moc 

to CIEE zní dobře, ale mám v podnájmu strasne moc veci a nemám je kam uložit a možná zním divně, ale chtěl bych mít spíš soukromí kde se mohu zavřít, nikdo tam nevleze a mam si dát kam veci případně me muze navstevovat a prespavat u mě přítelka. Zkrátka - ano, zní to skvěle, a rád bych to dělal, jenže ten program mi asi těžko zajistí naprosto vše včetně nájmu, jídla a potřeb. A něměl bych asi čas vůbec na práci a holku

Můj syn studoval taktéž při zaměstnání a k tomu živil rodinu. Dnes je sám, platí na dítě, stýkají se, takže kromě alimentů ho to stojí další nemalé peníze a po celou tu dobu ho stát odírá právě tak, jako nás všechny.

Ahoj,

já jsem dostala na střední na výběr "buď si na sebe vydělej a choď si do školy, nebo běž makat rovnou" … SŠ jsem dělala se dvěma pracemi…VOŠku taky… jde to, je to hodně náročné. Není to o tom, že bych viděla něco z "toho studentského života"…bylo to jen o tom v noci(pokud jsem neměla noční) se naučit, ve tři vstát do práce - z ní rovnou do školy…pak do další práce…jídlo bylo složené hlavně ze špaget…měla jsem vypočtený, že mi musí balíček vyjít na týden a pak sem tam z placek z mouky…asi hnus, ale dalo se to přežít a mám školy…

U nás, já ještě na VOŠ měla stanovené výživné od táty 300(vypočteno v osmdesátých letech)…ale jelikož ke mně šlo před matku, tak většinou nedošlo. a pak už nebyla síla nějak s "rodinou" bojovat o finanční pomoc…a sociálka? Dokud chodil do školy aj mladší bratr, dostávala jsem nejvyšší možný příspěvek pro děti…pak mi ho snížili a na ostatní jsem neměla nárok, protože mí rodiče žijí (táta inv. důchodce, matka tehdy ještě pracovala…)…ale zvládlo se to a rozhodně jsem ráda, že jsem neskončila jen se zš a ty školy mám…Možná si i víc věcí vážím…

Je to jen má zkušenost…nemám radu…ale myslím si prostě, že pokud budeš chtít, tak to zvládneš. Gor v Praze… tam ty nabídky práce prostě jsou   Drž se!

P. S. : na škole pak navíc můžeš získat sociální, ubytovací a vzdělávací stipendia. což by ti to mohlo značně ulehčit

To věřím, že Tě to stresuje. Rodiče by Tě měli podporovat v co možná nejvyšším vzdělání a ne Tě brzdit financemi. Chápu, že máš své sny a snaž se jich jakkoliv dosáhnout. Pokud by sis neudělal VŠ, mohl by jsi pak třeba celý život litovat.

Jak psala socialni_pracovnice - měl by jsi na rodiče zatlačit a říct jim, že když Ti nebudou dávat peníze, že budeš muset požádat soud, aby určil výživné. Vím, že je to hodně nepříjemné, ale fakt udělej co bude možné a nevzdávej to. Byla by to děsná škoda, pokud Tě studium baví a chceš něco dosáhnout.

Ahoj Kubo, chápu tě že to nemáš jednoduché ale nemyslíš, že trochu křivdíš rodičům? Napadlo tě jestli rodiče také nemají finanční problémy? Vždyť snima nejsi ani v kontaktu tak nevíš jestli také oni nepotřebují pomoct zrovna jako ty. Vysoká škola se dá udělat i dálkově a zároveň choďit práce. Zkus nezávazně se poptat třeba v realitní kanceláři jestli nepotřebují někoho tam mají slušné výdělky SŠ máš a jestli máš také obchodní talent tak určitě stebou budou spokojeňi. Přeji hodně štěstí.   

Chlapče, máš opravdu zjednodušený pohled na svět. Nic proti tomu, že chceš mít vysokoškolské vzdělání, ale já osobně bych Tě nepustila ani před přijímací komisi! Student vysoké školy by měl mít uričtou úroveň, což zahrnuje vyjadřování a znalost jazyka mateřského. Tvá čeština je otřesná!!! Ovšem sebevědomí, to Ti opravdu nechybí, že? Hledáš jen problémy na rodičích, ale nepřiznáš žádné své pochybení. Vidíš jen sám sebe a odmítáš diskutovat na jakékoliv jiné téma. Již tu padlo, že bys mohl chodit do práce a současně studovat vysokou školu. Hodně lidí to tak dělá, včetně mě. Ani mě nemohli rodiče podporovat na vysoké škole, opravdu máš pocit, že na to má každý finanční kapacitu? Jsi sobec, nevyzrálý, s omezeným pohledem na svět. Asi to nemyslíš zle, ale pokora a objektivnější vidění souvislostí včetně vlastní sebekritiky by Ti tedy neuškodilo.  

Nečetla jsem všechny komentáře, ale před studiem VŠ by se měl chlapec vrátit do lavic ZŠ. Chyb jako maku.