Téma: Rodiče mi pořád mluví do života a nenechají mě svobodně se rozhodovat - vadí mi to, nejsem dítě (mám 19 let)

Text uživatele: 

Holka, vyjadřuješ se a chováš jako malonáctiletá puberťačka… poněkud nevěřím, že už by ti bylo 19.

 

A sorry, zbavovat se psa, protože teď máš místo něj přítele… být tvými rodiči, tak ti zmaluju zadek rákoskou.

Text uživatele: 

Tak tak, tady by možná prospěl výměnný pobyt s tou děvčinou s rodiči, co mají asi permanentní vycházky z cvokhausu.  

Trocha brutální převýchovy by ti asi nezaškodila…  

Ten pes - to je docela maso, když by ses s přítelem rozešla, asi by ses divila. A nemůže ti přece zabírat tolik času, že jsi nebyla schopna obstojně pečovat o psa.

 

Text uživatele: 

Áďo, pokud ti je 19 a žiješ u rodičů asi by jsi měla trochu respektovat jejich názor. Až budeš žít ve svém bytě pak se rozhoduj za sebe.  

To s tím psem se mi nelíbí. Není to plyšák. Je to živý tvor a jsi za něj zodpovědná. Což nemůžeš jít na procházku s přítelem a vzít i pjsu? Nebuť sobecká. On si to nezaslouží a rodiče též ne.

Text uživatele: 

Máma s tátou se k tobě chovají jako k malému dítěti a popravdě se jim ani trochu nedivím.

 

Vzhledem k tomu, že evidentně nemáš nic lepšího na práci než se celé dny poflakovat, mi přijde vcelku logické, že tvoje matka chce, aby sis v 19 zkusila taky sama něco vydělat - představ si, že u DOSPĚLÝCH lidí je NORMÁLNÍ, že je neživí rodiče, ale že si vydělávají sami, alespoň když nemají školu - pokud by ses chtěla vymlouvat na studia.  

Vzhledem k tomu, že máš naprosto infantilní výmluvy typu zácpa a hlad v půl osmé, mi taky přijde naprosto logické, že tví rodiče mají dojem, že kdyby ti neorganizovali život, tak kdo ví, jak bys dopadla.

Vzhedem k tomu, že klidně dáš pryč psa jen proto, že už ti je nepohodlný nebo tě nebaví, se tvojí matce ani trochu nedivím, že má obavu z tvého sexuálního života, protože z toho jsou někdy děti - a co kdyby sis nestihla kvůli zácpě nebo průjmu včas dojít pro antikoncepci, že? - a dítě jen tak neprodáš, když tě omrzí.

 

No tak jestli ti je fakt 19, tak se prostě seber, najdi si podnájem a starej se sama o sebe - jestli jsi toho schopná.

Pokud tho nejsi schopná, tak si uvědom, kdo ti dává střechu nad hlavou, kdo vydělává na to, že máš elektřinu a teplou vodu a plnou lednici a trochu se kroť a nemluv o mámě jako třináctiletý fracek.

Já vím - taky samý debilní kecy, co?

Zvykej si, dokud se budeš sama chovat debilně, jiný neuslyšíš…

Text uživatele: 

Normálně takhle neodpovídám, ale…

Víš co sere mě??? Takový "lidi", jako jsi Ty. Pořídí si psa atd. , a pak jenom čtu každou chvíli v inzerátech: "Prodám pejska… důvod např. stěhujeme se…, měníme zaměstnání…, narodilo se nám dítě atd." No prostě hnus.

Zvíře již dle zákona není věc, ale buď je ten zákon ještě slabý, nebo ho odpovídající instituce vůbec nevyužívají. Jinak si to neumím vysvětlit.

 

Jinak k Tobě, buď Ti není 19, protože se vyjadřuješ nejen obsahově, ale i hodně pravopisně jak cca 14ti letá, nebo Ti možná je 19, ovšem pak si mylně myslíš, že máš doma hotel = věčně pryč, tudíž pomoc v domácnosti + finanční přispění do domácnosti (předpokládám, že máš ukončený učňák, případně SŠ) jsou nejspíše nulové. Takže, pokud se ti domácí hotel a jeho pravidla nelíbí, osamostatni se.

Text uživatele: 

Na začátku jsem si říkala, že zkrátka rodiče jsou víc přísní, ale čím dál jsem četla, došlo mi, že výchova u Tebe dostává pěkně na zadek. Jestli je Ti opravdu 19 tak to je mi Tě líto.

 

Ačkoliv Ty si podle všeho těžko připustíš, že to jak se chováš není v pořádku.

Pokud jde o odložení psa, protože Ty už máš jiné zájmy, to nebudu radši ani komentovat.

 

Jestli se jen strašně nudíš a trolíš, tak vtipné to není ani trochu.

Text uživatele: 

Nejvtipnější by bylo, kdyby se vztah rozpadl, což v jejich věku není vůbec vyloučené a najednou by měla hodně času a možná by jí i ten němý kemo začal chybět…

Je dost možné, že se slečna pěkně přepočítala a že bude brzy hořce litovat…  

Text uživatele: 

Vdej se.

Text uživatele: 

Chudák manžel!

Text uživatele: 

Ado, ja bych si s rodici promluvila  a rekla jim, co te stve. Porad jsi jejich dite a oni za tebe nesou zodpovednost. Ty chces byt  dospela, coz je pochopitelne ale pokud se neosamostatnis, budes mit tyhle problemy vzdycky.
Domluv se s nimi, ze uz nejsi dite a chces mit svoji svobodu, rekni jim, co te stve a oni at ti zase reknou, co je stve na tobe. Musite si najit kompromis, co z neni tak jednoduche. Kazdopadne brigada te trochu prenese do realneho zivota. Ty jeste nevis, co to je pracovat a nest za sebe nebo i druhe zodpovednost. Cesta k dospelosti neni dana jenom vekem. Nektere "deti",  o ktere rodice pecuji i ve vyssim veku, nikdy nedospeji. Rodice to mozna mysli dobre, ale pro deti to vubec dobre neni, nejsou pripraveni na zivot.
Pejska je mi lito, ale snad pro nej najdete zodpovednejsiho panicka.

Text uživatele: 

Aďo, pro rodiče budeš dítětem, i když ti bude padesát. Buď ráda, dokud rodiče máš, udržuj s nimi dobrý vztah a měj je ráda. To, že ti radí, je známka jejich starostlivosti o tebe a jejich zájem.

Asi moc rozumně nejednáš, když si pořízeného pejska, který u tebe našel domov, prodáváš, čili se ho chceš zbavit, protože je nyní k nepotřebě. To se nedělá, to není rozumné, měla by sis vyčlenit čas pro pejska a věnovat se mu. Až budeš mít jednou dítě, také se ho zbavíš, jen proto, že ti bude zabírat čas? Ani se rodičům nedivím, že ti domlouvají. Že je ti 19 neznamená, že už rodiče nepotřebuješ, neznamená, že když máš přítele, že už jsi rozumově dospěla, jinak bys nepsala, cos napsala.

Nebudu ti "připrdovat", to se možná dočkáš od stejně starých, či mladých.

Víš, já vyrůstala v děcáku a nevím, co bych za to dala, kdybych měla domov, mámu a tátu. Každý chce to, co nemá a věř, že domov, tvoji rodiče, jsou ti jediní, kteří tě mají rádi a myslí to s tebou dobře.  

Text uživatele: Zkus projevit trochu iniciativy a domluvit se na kompromisech, až se vrátíš od přítele, tak se jim nabídni, že jim třeba pomuzes vyluxovat nebo vyklidit myčku, a zacni si sama hledat brigádu, třeba i drobné pochuzky pro sousedy, a když ani to nepůjde, tak popros o pomoc rodiče, ukazes jim, že se dovedes chovat zodpovedne, a oni svůj přístup k tobě změní, uvidíš