Téma: Rodiče se už nemají rádi - jak to zvládnout a zachovat se?

Co Vy víte, co je mezi rodiči? Nepíšete kolik je jim let, zda chodí ještě do zaměstnání nebo ne, zda jsou zdraví, či se potýkají s nemocemi. To všechno ovlivní chování člověka. Hlavně se mezi ně nepleťte a "nepřiprdujte" ani jednomu ani druhému, nebo je rozeštvete úplně. Oni si to mezi sebou vyřídí, pořídí a vyřeší. Jsou spolu hodně let a prošli si všemi stádii společného života. Od zamilovanosti, po uzavření sňatku, založení rodiny, výchova dětí, vyrovnat se s dospělostí a odchodem dětí z rodného hnízda. Musí se vyrovnat s přibývajícími roky, se změnou tělesných a zdravotních problémů, se změnou výkonu v zaměstnástí a vůbec. Je toho na ně hodně a dělají, jak to nejlépe umí. Vy jim buďte pomocníkem a oporou, ale ne sudím, ne vyjednavačem, ne kritikem, jen milujícím synem. A opravdu zvažte moje slova. Pavla

Obidvaja rodičia majú 55, do práce chodia, zdravie nemajú dokonalé, ale zase nič čo by ich obmedzovalo v každodennom živote. Ja viem, že to nie štandardný prístup, aby som sa syn snažil nejak zasahovať do vzťahu rodičov. Ale ako som spomínal, oni majú obidvaja dobré srdcia, len akosi stratili vieru v to, že sa so súčasným stavom dá ešte niečo robiť. Myslím, že netreba veľa, iba aby trocha zmenili postoj k určitým veciam a mohli by byť oveľa štastnejší. Som jediný človek, ktorý trocha vidí do ich súkromia a vie v čom je pravdepodobne problém, tak som si hovoril, že by som asi mal zasiahnuť.

Říkáš, že víš v čem je jejich problém a možná by to tak i mohlo být, ale přesto si nemyslím, že to dokážeš vidět skutečně objektivně.

Ty víš co je teď a několik let nazpět, ale o tom jaký byl jejich vztah na začátku, co a jak prožívali to prostě nevíš, z té doby můžeš znát tak maximálně verzi "pro noviny".

Nechci stranit ani jednomu z Tvých rodičů a mohu vycházet jen z toho co jsi napsal. Psal jsi například, že se Tvoje maminka chová někdy hloupě i když hloupá není. Jsi si jistý, že to jen tak nevnímáš. Opravdu je to její chování tak hloupé nebo jen "hloupě vypadá"? On v tom může být dost podstatný rozdíl a jsem si jistá, že Ty jako syn prostě nejsi schopen rozeznat drobné detaily, které třeba k takovému chování maminku vedou.

Na straně druhé píšeš, že Tvůj táta je vznětlivý a neumí se příliš poprat s nepříjemnostmi. Z Tvých slov vyplývá, že tohle jeho chování sice úplně neschvaluješ, ale vlastně Ti to zase tak hrozné nepřipadá a navíc za to vlastně spíš viníš mamku. Opravdu jsi si jistý, že jsi objektivní? Já si to nemyslím. Takové chování sice ještě neznamená primárně zlého člověka, to rozhodně ne. Sama pár takových exemplářů znám, ovšem v pořádku také není a co víc, je pouze a jen vadou toho konkrétního člověka který se takto chová. Je pravděpodobné, že "jen" kopíruje naučené chování z vlastní rodiny, ale jako dospělý by měl chápat, že to není v pořádku a pokud si s tím nedokáže poradit sám, měl by to řešit s odborníkem.

A jen taková drobnost, na 99% jsi stejný jako svůj otec. Tohle je jedna z vlastností která se jako na potvoru "dědí" - neschopnost z vlastní povahy akceptovat, že život není vždy jen růžový a typické je svádění chyb na jiné než viníky.

Mezi rodiče bych se na Tvém místě nepletla, je to jejich život a ne Tvůj. Pokud Tě jeden z nich nebo oba požádají o radu, tak raď a do té doby se spíš zkus zamyslet nad tím jak se chováš Ty a jestli nekopíruješ chování rodičů, abys pak sám neměl v rodinných vztazích obdobné problémy… Je dost dobře možné, že Tvá potencionální partnerka by nemusela být tak trpělivá jako je třeba Tvoje mamka.

Co je třeba a netřeba nechte na rodičích a nevnucujte jim svůj pohled na věc. Jsem zvědavá, až jednou Váš syn Vám bude mluvit do Vašich vztahů s manželou (svou matkou). Vůbec tim rodičům nepomůžete, tím,  že bute rodičům radit,  jen zhoršíte situaci. Přecete máte své rodiče rád, tak z lásky k nim mlčte. Pavla

Pokud jezdíte domů jednou za 3-4 týdny, může domácí "nepohoda", jak ji vnímáte, vyplývat taky z toho, že rodiče mají už zaběhnutý rytmus života sami spolu.

Mohou mít také nějaké očekávání k průběhu Vaší návštěvy doma a to se nenaplní.

Abych to trochu vysvětlila :

Dcera k nám jezdila také v delších intervalech, vždycky jsme se na ni těšili, ale průběh návštěvy nás opakovaně zklamal. Dala nám na hlídání děti, seděla u počítače, večer šla s kamarádkou. Pak odjela, a my jsme si s ní ani neměli čas v klidu popovídat.

Pokud je člověk starší, má svůj život nějak zaběhnutý, zvykne si, že děti jsou samostatné a pokud přijedou, je to tak trochu stres.

Snad jsem to nějak objasnila. Rodiče nechejte žít jejich život, Vy taky budete rát, když se Vám nebudou míchat do Vašeho.

Hodně štěstí.

samozřejmě "budete rád"