Téma: Útěk z domova - vyřeší se tím něco nebo to povede ke kupení problémů?

Text uživatele: Tak to nevím, co na to mamka ... má za Tebe právní odpovědnost a může rozhodovat o tom, kde budeš.
Pokud by jsi chtěla bydlet někde např. u přítele, musela by jsi se obrátit na odbor sociálně-právní ochrany dětí při místně příslušném městském úřadu.

Text uživatele: 

Koukám, že je tu nově otevřená stará diskuze a nedá mi to nereagovat hned na první příspěvek Avatárka, který je poměrně dost nepřesný.

 Tak to nevím, co na to mamka … má za Tebe právní odpovědnost a může rozhodovat o tom, kde budeš.
Pokud by jsi chtěla bydlet někde např. u přítele, musela by jsi se obrátit na odbor sociálně-právní ochrany dětí při místně příslušném městském úřadu.

Jde o to, že rodiče mají sice právní zodpovědnost za dítě do 18ti let, ale v zásadě si od 15ti let dítě může bydlet kde chce za předpokladu, že chodí řádně do školy či práce, má-li splněnou povinnou školní docházku a neporušuje zákon.

Rodiče mají v takovém případě jedinou možnost jak tu věc řešit a to je soud, protože sociálka pokud neshledá, že by bylo dítě v ohrožení (má kde bydlet, teplo, čisto atd. ), nemá nějak moc možností. A pokud dítě žije zodpovědně, tak je velmi nepravděpodobné, že by soud rozhodl o tom, že se musí vrátit například k rodičům.

Takže ne rodiče a už vůbec ne sociálka, ale může bydlet kde sama uzná za vhodné, viz. výš.

Text uživatele: 

Jsem Nikol a chtěla bych utect ještě nikdy v žívotě jsem neutekla a nevím jake to je potřebuju aby my někdo poradíl kdo ma v tom zkušeností předem děkuji Jinak jsem z děcaku a mojim učelem je utect protože moje mamka se rozešla ze strejdou a taky chci utect protože chci zažít něco noveho než sedět na děcaku

Text uživatele: 

Ahoj Nikol, útěk fakt není dobré řešení a vlastně tím nic nevyřešíš. Akorát spoustě lidí přiděláš starosti, protže se o Tebe budou bát a budou Tě hledat. Těm důvodům útěku taky moc nerozumím - hlavně tomu, co má rozchod Tvé mámy se strejdou společného s Tvým útěkem. A pokud jde o to, že chceš zažít něco nového, tak zážitek to bude určitě, ale nejsem si jistá, jestli příjemný. Kde budeš spát, co budeš jíst, co budeš celé dny dělat? Věř mi, spát někde pod mostem a ceé dny bloumat po ulicích není ža tak zábavné, jak se Ti to teď možná zdá. Pokud Tě něco trápí, svěř se někomu, ke komu máš důvěru. Řešení se vždycky najde, ale útěk to zcela určitě není.  

Text uživatele: Útěk rozhodně není dobré řešení. Zkus s mamkou narovinu o všem promluvit a třeba se po dobrém domluvit, že budeš u přítele, u babičky apod.
Pokud by žádná taková možnost nepřicházela v úvahu, zkuste najít řešení, co udělat, aby ses u vás cítil a lépe...

A neboj, nebude to tak věčně, za chvíli budeš plnoletá, přijdou noví přátelé, lásky, třeba studium, možnost bydlet někde s kamarády a mnoho dalšího.

Tak se snaž tu situaci teď nějak rozumně zvládnout tak, abys toho později nemusela litovat...

Držím palce!

Text uživatele: 

ty si asi nic takového nezažil ale například já to mám opravdu hrozný rodiče se rozešli máma na mě pořád řve už nemůžu ani za kamrádka začala mě vidírat musim se pořád učit chce abych začala bydlet u táta ale už chci utéct tenhle život už mě nebaví někdy jsem už i přemýšlela o sebevraždě ale spoustu lidí mají rádi třeba nej kámošky muj kluk rodina atd a nevím co bude lepší utéct zabít se a nebo se přestěhovat bud k mému dospělému klukovi nebo ke kamarádce 

Text uživatele: 

ja si myslim že až tě jednou... jednou pořádně naštvou tak jim to všechno řekni prostě se vyřvi

Text uživatele: 

Víš, moji rodiče se často hádají. Já taky přemýšlím o útěku. Ale vem to ze všech stran. Čeho tím docílíš? Kam půjdeš? atd....

 

Jestli máš sourozence, vžij se do něj. Jeho opora zmizí. On i rodiče ( i mámin přítel) budou v deprasích.

 

 

Radím ti ze svých zkušeností: vše se dá vyřešit.

 

Neutíkej

 

 

Angee

Text uživatele: 

Moji rodiče se také hodně hádali, často jsem přemýšlela, že v takové rodině žít nechci, ale útěk není řešení, jen by jsi mamince přitížila, zkus si s ní promluvit doma v klidu bez přítomnosti někoho třetího, řekni ji co tě trápí, třeba na to čeká, že přijdeš a promluvíš si s ní.

Text uživatele: 

Ahoj, vzhledem k tomu, že je mi 17, za rok mi bude 18, tím pádem budu plnoletá, a stejně bych se odstěhovala, ale už to nevydržím, mám tři roky přítele, a moje matka ho prostě od začátku nenávidí.. Nevím proč, protože nekouří, nepije je to normální kluk, občas jsem si mysela že na něj žárlí, že už nejsem jen s ní, protože od mých dvou let jsme spolu bydlely sami, do doby, než si matka našla přítele, ke kterému jsme se před dvěma lety nastěhovaly.. Ze začátku byl v pohodě, ale teď ho nemůžu ani vidět, snaží se mě vychovávat, jako bych byla jeho dcera, sám například v životě neumyl koupelnu a mě stále jen buzeruje jak jsem co umyla špatně.. Ale zpět k věci, od doby co bydlíme s máminým přítelem je vše ještě horší, protože do zákazů toho, abych se viděla s mým klukem se vložil i on.. Máma čeká na každičkou sebemenší chybičku kterou udělám, aby mi mohla zakázat se s ním výdat. Nejhorší na tom všem je, že můj přítel se bude muset stěhovat ke svým rodičům, kteří si postavili barák, je to dost daleko (teď oba bydlíme ve Slaném, a on se bude stěhovat do Berouna) jenže moje matka mě za ním nebude pouštět, nedovolí mi určitě abych za ním jezdila, a on u nás také spát nesmí.. Už nevím co mám dělat.. Chtěla bych jen vědět, co by případně hrozilo, kdybych utekla, ale máma by věděla kde jsem, chodila bych do školy, bydella bych pro zatím u přítele, než dodělá maturitu, a poté u jeho rodičů.. Jde mi jen o to, co by v mé situaci hrozilo mému plnoletému příteli, a mě (znovu říkám, že je mi 17) Děkuju moc za odpověď

Text uživatele: 

Ahoj, mám podobný problém. Moji rodiče mě drží zkrátka a musím jim být za zadkem pořád, nemůžu nic. Za dva měsíce mi bude 18, chci se odstěhovat nebo mít alespon osobní svobodu, kterou jsem nikdy neměla. Ale do tý doby mi prostě nic nedovolí. A já už to nevydržím, bydlet tu s nima a snášet neustálý zákazy. Nejradši bych utekla, ale nevim jestli mi něco nehrozí nebo mému plnoletému příteli..

Text uživatele: 

Ahojky už jsem hodněkrát utekla jsem z dětskýho domova už mě to fakt nebaví asi se oběsím, ale zase na druhou stranu ztratím  rodinu nevím co mám dělat chci zase utéct a někde se zahrabt nejradši bych chtěla aby mě někdo zabil já vím, že to zní sadysticky, ale prostě je to tak nevím co dělat ((

 

pooooomoooooc 

:'(

Text uživatele: 

Útěkem ani ničím jiným nepomůžeš ani sobě ani nikomu jinému. Naopak přiděláš všem jen starosti. Jestli máš problémy, které bys ráda s někým řešila nebo se jen někomu svěřila, vyhledej někoho s kým si můžeš promluvit nebo se poradit a uvidíš, že pochopení najdeš. Jen se nevzdávat a neházet nic za hlavu.
Všechno má řešení a útěk nebo sáhnout si na život tím řešením určitě není.
 

Text uživatele: 

Text smazán pro nevhodnost administrátorem webu.

Text uživatele: 

ahoj můj přítel chce utéct z domova. co se mu muže stát? a muže dostat nějaké příspěvky na bydlení a jídlo?

Text uživatele: 

Napsala jsi moc málo informací.... nejlepší by bylo, kdybys napsala dotaz jako samostatné téma. Chodí sem sociální_pracovnice, jistě by dobře poradila.

Text uživatele: 

Dobrý den, moje rodina nikdy neměla velké problémy jenomže můj táta. Má deprese pořád spí a s nikým nemluví. Mamka je nešťastná a pořád se hádají. Vyřeším útěkem něco?

 

Anavi 

Text uživatele: 

Naopak, ještě přidáš mamince další trápení a starost. Stůj při mamince, potřebuje Tě.

Text uživatele: 

Děkuji Barčo

 

Při mamince budu stát a děkuji za radu )

Text uživatele: 

Moje matka jednoho krásnýho večera se ožrala a chtěla znova zabít bráchu
No od mých 12 jsem byla v dětským domově (kvůli matce) pila alkohol každý den a týrala mě a mého bratra 
bratr se mnou nešel, protože byl už plnoletej byla jsem na všechno sama za rok a půl jsem šla k mámě znovu do péče byla jsem tam 3 měsíce (zadlužila se tak jí odpojili plyn)
Šla jsem na chvilku k babičce než to mamka zaplatí od babičky jsem utekla tak mě dali zpátky do děcáku byla jsem tam měsíc pak jsem utekla chytli mě po jednom dnu (policajti) a pak jsem se snažila utéct z policejní stanice, ale chytli mě tak jsem šla do Diagnostického ústavu v BRně tam jsem byla měsíc a půl (utekla jsem 6x ) tak mě dali do psychiatrické léčebny.... (mysleli si, že jsem blázen) tam zjistily, že utíkám jenom, že chcu za kamarádama atd.
tak jsem šla zpátky do děcáku bnyla jsem tam zase měsíc asi před 4 týdnama jsem utekla... bylo pondělí cyhtli mě ve středu 
pak jsem utekla ještě tu středu (po škole) chytli mě za týden další středu a zase jsem utekla ten den a pak mě chytli v pátek ve dvě ráno 
no pak mě zase dali do diagnostického ústavu zase v Brně byla jsem tam 5 dní a pak mě dali sem do XXX do pasťáku :// No a to je můj příběh 

Asi znova uteču mě to tu nebaví :/// Chci pryč!!

Text uživatele: 

Ahoj, je mi 15 let. poprvé jsem se ožral/a, a rodiče z toho dělají vědu. O to mi ani tak nejde, je mi jasné, že o mě měli strach, a proto mi dali zaracha na měsíc. Ale, od té doby co se to stalo, tak se rodiče stále hádaj, dávaj mi různé zákazy, do jejich hádek zatahují i mě. Už dříve, když mi bylo ještě 14, jsem přemýšlel/a, že bych utekl/a, ale pak jsem si uvědomil/a, že bych vlastně nenašel/a ani pořádnou brigádu ani přístřeší. To je mi jasné i teď, ale. já už to fakt nevydržím. co mám dělat? Je útěk jediné řešení, nebo mám počkat až dojdu devátý ročník a vystuduji střední školu, a pak se teprve někam odstěhovat? Tolik otázek se mi honí hlavou už několik dní. Děkuji.

Text uživatele: 

Asi nejlepší by bylo počkat, až s Tebou a pisateli, kteří sem přispívali s podobnými dotazy, přestane mlátit puberta a proberete se. Vím, že rodiče jsou to nejhorší na světě a bydlet sám a starat se o sebe je to nejlepší co člověka může potkat (blablabla). Ale už jste někdy bydleli sami? Už jste někdy potřebovali pomoct a rodiče tam prostě nebyli?

     Tvoji rodiče mají asi nějaký problém, kterému Ty svými zhovadilostmi jen přidáváš. Ty a všichni, kdo tady přemýšlíte a píšete o útěku dospíváte, vymýšlíte hlouposti a co hůř, zkoušíte je. Člověk má v pubertě pocit, že je nesmrtelný a nedostižitelný a jemu se nemůže nic stát, rodiče to vidí jinak. A ten jejich pohled je - bohužel pro nás mlaďochy - správný.

    Dřív nebo později sami získáte zkušenost, po které poznáte, že rodiče mají přecejen pravdu a že vše co dělali a zakazovali, bylo jen a jen v našem zájmu. Jen doufám, a přeji vám, aby ta zkušenost nebyla moc zlá a dala vám životní lekci, ale bez následků.

    Tak by bylo fajn, kdyby ses už neopíjel/a a spíš se snažil/a pomoct vašim a třeba vyzjistit proč se hádají. Buď rád/a, že rodinu máš - za pár let budou jen vzpomínky a výčitky (člověk si až časem uvědomí co měl a nevážil si toho a byl na rodiče hnusný bez důvodu)…

     Tak hodně sil. Vím, že to není lehké, ale je to oboustranné. Rodiče se jen snaží nás ochránit a my se jim to snažíme bojkotovat, tak to asi vždycky bylo a bude. Ale je to projev jejich lásky. Bylo by Ti snad líp, kdyby vašim bylo úplně jedno, že ses ožral/a a nechali Tě to dělat zas a zas? Kdoví, co všechno by se Ti mohlo stát. A máš představu, co by z Tebe mohlo vyrůst, pokud si takový návyk vytvoříš v 15?   Alkohol je sem tam fajn, ale všeho s mírou… A pamatuj, že ožrat se umí každý blb. A pokud jsi holka, zkus si někdy uvědomit, jaký je pohled na mladou, pěknou slečnu, která se někde potácí nebo zvrací v parku s lahváčem v ruce…

Text uživatele: 

Ahoj, odejít bez vysvětlení z domova nebo se opít/opíjet není řešení. Třeba mají rodiče nějaké problémy, o kterých ani nevíš. Zkus je víc chápat, víc si s nim povídat, zajímat se o to, jak se cítí, co je trápí, víc jim pomáhat v domácnosti apod. Klidně se jich na jejich problémy na rovinu zeptej. To, že tě zatahují do svých hádek, správné není - až se to příště stane, klidně řekni, že je Ti to nepříjemné a vykliď pole. Pokud bys měl/a pocit, že to doma už opravdu nevyřešíš, svěř se nějakému důvěryhodnému dospělému - třeba učiteli ve škole - zajdi na oddělení sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPODú na městském úřadě nebo vyhledej pomoc (dětského) krizového centra a svěř se tam s tím, co Tě trápí. Přeju Ti, abys to vzal/a za správný konec a držím ti pěsti.

Text uživatele: 

Text smazán pro nevhodnost administrátorem webu.

Text uživatele: 

Ahoj chci utéct protože mamka ma druheho a tatkovi vycita zenskou a on ji nema a mamka pritom ma druhe ho chlapa fakt o tom dost premyslim jestli mam utect co ty na to je mi sice 10 ale uz me to nebavi ale nevim kam bych sla

Text uživatele: 

Ahoj Nikolo, utéct z domova opravdu není řešení, i když Tě situace doma trápí. Navíc sama píšeš, že ani nevíš, kam bys šla. Pokud Tě rodiče svými vzájemnými neshodami hodně zatěžují, zkus jim říci, že Tě trápí, že si nerozumějí, ale že nechceš, aby Tě zatahovali do svých záležitostí a hádek, protože jsi pak ještě víc smutná. Pokud se na rozhovor s rodiči necítítš, svěř se nějakému jinému dospělému, kterému věříš. Třeba by si ten dotyčný mohl s rodiči promluvit nebo se vám podaří najít nějaké jiné řešení Tvé situace. Útěkem bys jen přidělala starosti rodičům - určitě by se o Tebe báli. Držím Ti pěsti, ať vše zvládneš bez útěku z domova.

Text uživatele: 

Ahoj nevim co mam delat nasi me chtej dat do decaku kvuli tomu ze nechodim do ucnaku rikal jsem jim ze si najdu brigadu ale oni ze ne chtel bych nekam utect i kdys si nevim rady dekuji

Text uživatele: 

Uteču. Prostě zdrhnu. Už jsem to parkrát zkusila, nic těžkýho. Vím, kam půjdu. Vím, co budu jíst. A dokonce i vím, že útěk je moje jediná šance na svobodu. Nebudu si vylívat srdce nějakejm zpropadenejm babkám a lhářům, kteří tvrdí že je jim 15 a přitom jsou placeni za to, aby předstírali bezradné puberťáky. Pff… Všichni takoví by se měli kurevsky stydět.

Text uživatele: 

Dobry den je mi 15 a uz jsem s peitelem od svich 12 a moje matka ho zacala nenavidet a ja chci snim utec u nas doma se vubec necitim jako doma citim se tady jako sluzka nebo chuva posledni 2 roky v kuse hlidam miho brachu. A uz mito leze krkemale u nej doma se citim jako kralovna taki je uplne jako doma jeho rodina me ma moc rada a jsem snim tet asi 2 mesixe tehotna. Tak chci utec q byt s nim a mam otazku mohu s toho mit njake problemi? Nebo vrati ke zpet k matce kdyz u nej budu mt vse?  

Text uživatele: 

Chtěl bych se vám svěřit s mámou jsem se musel z donucení přestěhovat do Rakouska táta se mi otočil zády je pravda že když budu mít práci a budu mit kde být a jídlo taky prostě vše můžu bydlet kde chci? V říjnu mi bude 18 a já to tu nedávám mám v česku přítelkyni a prostě chci tam a mám tam všechny kamarády a rodinu skoro celou poradí mi někdo prosím? Chci utéct teď v březnu jedu do čech