Téma: Ani rok po rozchodu na něj nemůžu zapomenout

Tak rok je docela dlouhá doba, aby jsi zapoměla. Ale záleží jak dlouho jste byli spolu. Hlavně to nevzdávej, ono se to zlomí.

Já to mám podobně, akorát se vůbec neznáme, byla jsem se ptát u něho na práci a zamilovala jsem se a rok a půl na něho musím myslet, má příjmení jedné národnosti a stačí, abych zaslechla  tu národnost a už si vzpomenu, nebo když vidím, jak jede dodávka a má na autě napsaný jméno jeho firmy a už si na něho vzpomenu a pořád se nedaří zapomenout a to jsem ho viděla 2x jen pár minut a už jsem ho rok a půl neviděla. Bohužel, myslím si, že by to bylo jednodušší být bez lásky a nebo kdyby si člověk řekl, že ho nechce milovat a bác a člověk by ho nemiloval, bohužel to nejde

Je to normální. Něco podobného zažívám také

Je to normální. Neboj. (ale jsou i drsnější lidi, co to tak nemají nebo nemilovali nebo neví co je milovat.... )

Taky jsem to tak měla po jednom krásném vztahu. Říká se, že láska, na kterou se dlouho  nezapomíná, byla ta osudová.

Mám to taky tak a teď vidím, že v tom nejsem sama. Měla jsem s přítelem krásný vztah, bohužel si našel o dvacet let mladší slečnu... už je to půl roku, snažím se začít znovu, nadechnout se, ale nejde to, pořád to tak strašně bolí, každá maličkost mi ho připomíná, nejhorší je, že už mi není  dvacet a čím je člověk starší, tím se asi se vším hůře vyrovnává... ale přesto si říkám, že zas jednou  bude určitě lépe a zase vysvitne sluníčko

snad i mne se to nekdy podari.

Zapomenout na někoho, koho jsme milovali, je těžké. Někdy i nemožné. Jen to časem přestane tolik bolet. V tom je čas milosrdný.

Mám skoro to samé a už je to víc než rok. Jsou období, kdy už mám pocit, že jsem z toho úplně,, vyléčená", pak ale zase přijde nějaký podnět a já vzpomínám a vzpomínám...

I tři roky to může trvat. Tím tě nechci nějak strašit, ale mně se to stalo. přišel, dal mi naději, že "princové" existují i po rozvodu a pak odešel.. Kráter v srdci zanechal na dlouho a ted si žiju sama. Mělo to tak být a nemá cenu se trápit, je to minulost, kterou nezměnímeBohužel tohle myšlení jsem zjistila až pozdě, díky lidem na jiném portálu. A je v něm tolik pravdy. Minulost nezměním, proč se jí trápit. Držím palce, at to zjistíš mnohem dříve než já 

Ahoj celebrito, můžeš mi napsat na kterém portále, jsi našla rady a pomoc?

Děkuji

Ahoj, no je to najdise. cz, jenže tam byly zrušeny diskuze, bohužel Nicméně 1.6. se bude otevírat nový web, skoro stejný jako byl  tento. Bude se jmenovat www.najdisaci.cz a tam se bude diskutovat. POmohl mi pochopit hodně, dal mi spoustu věcí, které jsem dříve neviděla, no možná nechtěla vidět. Poradili mi tam jak žít pozitivně, s láskou. POznala jsem, že na světě jsou na tom lidi hůř atd..

Tak se tam pak stav a drž se

Ahoj, prožívám to momentálně úplně stejně. Je to něco přes rok, co jsme se nadobro rozešli a pořád z toho nejsem úplně venku. Hodně jsem ho milovala, ale on si toho podle mě moc nevážil. Tvrdil, že mě taky miluje a když jsem chtěla odejít kvůli jeho průšvihům, tak dokázal dělat hrozný věci jen proto, abych neodcházela... Samozřejmě to nikdy netrvalo dlouho, než udělal další nesmyslnou věc, která mě opět utvrdila v tom, že takhle s ním se jednou utrápím... Prostě, přesto, že jsem ho strašně milovala, nedokázala jsem dál snášet věci, kterými mě hodně trápil a vůbec si to neuvědomoval. Věděla jsem, že ho nikdy nepřestanu milovat, ale musela jsem odejít, abych se nezbláznila. Přesto, nebo právě proto,   na něj často myslím a zatím žádný nový vztah nehledám. Cítím, že potřebuju čas se s tím vším vyrovnat, abych mohla začít znovu. Takže opravdu platí to, že tyhle věci chtějí čas. Není to nic nenormálního myslet na bývalého, když jsme ho hodně milovali. Ale cítím, že už zase začínám věřit tomu, že někde přece jen existuje někdo jiný, kdo mě bude mít rád tak, jako já jeho. I když zkušenosti z hlavy nevymažu... ale nakonec právě ty špatně zkušenosti nám v životě nejvíce prospívají a učí nás. Takže všem přeju, aby jejich vztahy dobře dopadly a když už ne, tak aby alespoň brzy dokázali na bývalé myslet už jen v dobrém.

K tomu Vám chci něco sdělit, buď mi dáte za pravdu, nebo se budete smát či mě považovat za blázna. Mám za sebou poslední rozchod a taky rozvod, kdy jsem si často myslela, že už budem spolu napořád, a trápila se hodně. Vííte, kdo mě vyléčil? Má 6letá vnučka - nelekejte se, uvedený věk výše neodpovídá . Miluju ji, mám k ní vztah, každá její bolístka a trápeníčko je moje velká bolest, kterou si uvědomuju, když ráno otevřu oči. Když jsem s ní, jsem nejšťastnější na světě, nicméně patří své mámě, a má úžasnou rodinku. To jen proto, že sice jsem sama, jezdím na rockové koncerty, sportuju, cestuju, ráda jsem mezi lidmi, přátele mám převážně mladé, strašně moc zálib a mladistvé myšlení a lidi si mě pletou s mámou malé. Ano, samota je šílená, strašně mě ničí, a toužím po láskyplném vztahu s mužem - ne s některým z těch z minulosti. A vztah a láska  k té krásné a chytré holčičce mi dala zapomenout. Jistě, nebyl to ten pravý, ale kolik hezkých mužských se kolem mne motá… a mně to nic neříká. I když o lásku stojím, ne za každou cenu. Ahoj, Abigail

Tento příspěvek je starý, zajímalo by mě, zda jsi už zapomněla. Já jsem po rozchodu rok a půl, byli jsme spolu 11 let a nemůžu pořád zapomenout. Zdá se mi o něm snad každý den. I když se s někým scházím i spolu spíme, nedokážu na ex zapomenout. Všechno je to jenom náplast. Nedokážu k nikomu jinému nic cítit, ex ve mě zabil veškerý city k chlapům. Nevím, zda se mi podaří zapomenout. Byl pro mě vším.  

A proč s ním spíš? . Není to vůči klukovi nefér. ?