Téma: Rozchod napodruhé - existuje šance obnovit vztah?

Ahoj Ivčo,

asi by mi trochu chybělo to "ukončení vztahu". Pro někoho je možná jasný, že když někdo poví "už mě to s tebou nebaví a nevyhovuje", je konec, ale chtěla bych to slyšet narovinu. Takže bych mu možná napsala, co si pod tím máš představit a jestli je to teda konec. Když to skončí, vím, že se to říká snadno, ale můžeš být ráda. Člověk, který neřeší problémy (který jsi ty cítila, ale on dělal, že je všechno v pořádku) - s tím nemá cenu chodit. Problémy jsou od toho, aby se řešily, ne aby se jen mlčelo a hrálo se, jak je všechno skvělý. Navíc mi přijde, že si tě moc neváží. Už se tohle jednou stalo, pak přišel. Přijala jsi ho s "otevřenou náručí" nebo jsi chvíli váhala? Vím, o čem mluvím - mám pocit, že jakmile se stane tohle, člověk málem skáče do výšky, že se mu jeho láska vrátila, ten druhý má trochu navrch a ne každý to zvládne tak, aby toho nezneužíval.

Co se týká kamarádství - jestli přítele pořád miluješ, není dobrý se nějaký čas vídat. Jen by tě to užíralo. Je potřeba, abys ses "odmilovala" a pak snad. Pro mě je osobně lepší své bývalé kluky nevidět a když se pak někdy sejít, tak třeba po dvou letech, když už bezpečně vím, že láska ve mně už není. Nic to nemění na tom, že ho máš ráda a záleží ti na něm, ale měla bys teď myslet i na sebe, abyste se nescházeli, dokonce spolu jen tak "nezávazně" nespali a ty jsi ho přitom pořád milovala. Tak by ses nehnula z místa a nepoznala nikoho dalšího (ale do dalších vztahů jako záplat se taky nehrň). Potřebuješ teď čas na to, aby ses vyrovnala s tímhle vztahem, s jeho koncem, uvědomila si, co ti dal, co ti vzal. máš čas na to zvednout si možná pošramocený sebevědomí a zase si víc uvědomit, co bys ve vztahu ráda měla a jak by se tvůj budoucí přítel naopak neměl chovat.

Jestli chceš, ještě napiš : )

marky

Ahoj Marky, děkuju ti za odpověď, moc si mi pomohla!

Myslím si, že je lepší mu nepsat, čekat, jestli se ozve sám. Takhle bych mu akorád hrála do karet a ponižovala sama sebe. Řekl to myslím na rovinu, že ho to nebaví a že je konec. Je to pro mě dost těžké mu nepsat. Hlavu mám plnou myšlenek, při kterých se mi ženou slzy do očí. Příští týden mám dvě zkoušky a nemůžu se učit. On má příští týden obhajobu bakalářky a další týden státnice.
S tím, že si mě moc nevážil bych souhlasila, dával přednost kamarádům, pořád si doumlouval nějaké akce jako např. poker apod, často se stýkal se svojí kamarádkou, která má přítele a já jí nemám ráda. To byl taky jeho důvod, že prý si nechci bavit s jeho kamarády, přitom mi vadila jen ona. Vyčítal mi že někam nechci jít, přitom už si nepamatuju, kdy mi naposledy řekl, že někam spolu zajdeme. Když jsem navrhla, že bychom mohli jet na dovolenou, nebo aspoň někam na pár dní, řekl že není čas nebo že se domluvíme později.
Když se chtěl před rokem sám od sebe vrátit, přijel, seděli jsme na kafi a pak mě hodil domu, chtěl abych o objímala, abych byla s ním a jela k němu domu. Přijala jsem ho, ale také jsem váhala, aby to nebylo pak ještě horší. Před rokem mi nabídl, že budeme určitě přátelé, to teď bohužel neřekl. Mám strach, že už ho nikdy neuvidím, že mě nebude mít rád ani jako kamarádku.
Asi bude lepší, když ho teď nějaký čas neuvidím, akorád by to bolelo. Na nový vztah teď nemám ani pomyšlení. Přesto mi na něm záleží a mám ho ráda jako člověka.
Ještě mám otázku…za dva týdny bude mít státnice, myslíš, že je vhodný mu napsat, že mu přeju hodně štěstí?

Ivčo, jsem moc ráda, jestli jsem pomohla : )

Podle mě ti bez něj bude líp. Hlavně po tom, co jsi o něm psala. V mý představě to rozhodně není nějaký "ideál", pro který by ses měla trápit a podle mě by to časem bylo ještě horší. Zkus to brát tak, že o něj nepřicházíš, v každým z vás zůstane kousek toho druhýho. Pomohl ti v tom, abys věděla, co chceš a co ne, ovlivnil tvůj život už navždycky, stejně jako ty ten jeho. Možná to takhle zní trochu smutně, ale je v tom i kus velký krásy. Hlavně je fajn, že když to teď úplně nevzdáš (ale je jasný, že nějaký smutnění to chce a bude, na tom není nic špatnýho a je dobrý to v sobě nedusit  - jen je potřeba nezkazit si moc budoucnost - ve smyslu, že by ses teď ze smutku vykašlala na školu, začala třeba fetovat - myslím tím takovýhle extrémy), posune tě to o dost dál. Začneš třeba novým koníčkem, zkrásníš : ), najdeš si nový kamarády a pak si po čase řekneš, že díky týhle bolesti jsi začala s tím a s tím, poznala toho a toho a že tak nic špatnýho není čistě takový. Doufám, že mi je rozumět : )

Dost mi pomohlo vyčlenit si třeba půlhodiny na smutek (když jsem zažívala bolest po rozchodu). Pomohlo mi to hlavně v tom, abych se věnovala učení - taky jsem zažila rozchod ve zkouškovým. Určila jsem si přesný čas (třeba od 11 do půl 12 - jen příklad : ), ve kterým jsem si "dovolila" brečet, nadávat, povídat si s ním v duchu i nahlas (s fotkou), dívala jsem se na profil, na mobil, četla starý zprávy. Ale dodrž jen ten časový limit. A pak se zase vrhi na učení. Je to i fajn v tom, že teď máš co dělat, máš cíl (udělat zkoušky), to ti zaměstná mysl. Klidně si těch půlhodinek smutku dej i víc, ale ostatní čas věnuj tomu, co máš. Po čase to nikdy nebude tak horký, jak se zdá (možná ti přijde, že ses trápila pro někoho, kdo za to vážně nestál), ale teď to ještě nedokážeš vidět, je to moc čerstvý. Takže si to přiznej, nevyčítej si svůj smutek, jen to úplně nezvdej, ať uděláš školu. A neboj se, Ivčo, obě víme, že potkáš někoho lepšího, kdo si tě bude vážit. Protože si to zasloužíš. Tak jako my všichni.

Klidně zase napiš, budu ráda : )

P. S. Štěstí ke státnicím bych mu popřála. Pro mě tohle není ponižující, jen to ukazuje, že ho máš ráda, máš ráda lidi a přeješ mu, ať to zvládne - nezapškla jsi. Ale dej si pozor, ať si na základě tvojí smsky nezačnete psát, to by tě akorát vrátilo na začátek (v trápení).

Marky

Marky,
moc ti děkuji za to, že jsi mi poradila a pomohla Tvoje rady jsou pro mě nad zlato. Jsem ráda, že mě někdo chápe. Nejenže k sobě máme věkově blíž, ale taky mě víc chápeš, protože si se v podobný situaci už ocitla, stejně tak jako já, a víš jak se z toho dostat. Konečně mi někdo jako jsi ty otevřel oči.
Jestli ti to nevadí, mohla bych tě poprosit o nějaký kontakt na tebe (e-mail, facebook, icq, . ? ), kdybych se potřebovala zase vyzpovídat a poradit? Byla bys moc hodná.

Ivča

Já si myslím, že v tomhle případě je to jasné. Odešel poprvé, že si neumí představit Váš společný život…odešel podruhé, že ho to s Tebou nebaví a nevyhovuje mu to…takže není na co čekat a v co doufat, i kdyby si to opět rozmyslel - tohle není partner pro vztah. Ne že on Tobě, ale Ty bys mu už ani další šanci dávat neměla, je to pro Tebe zbytečná ztráta času. Nech ho být, na nic nečekej, nekoukej na mobil ani do počítače - neživ v sobě trápení, které za to nestojí. Vem si z toho pouze ponaučení, co očekáváš od svého nového partnera, vztahu a co bys mohla změnit i u sebe. A ne, ani se s ním nevídej, potřebuješ se od něho odpoutat, osamostatnit se, dát si pauzu…takže šup, jdi dělat něco, co Tě baví - nějaký koníček, procházku či někam na kole atd. , prostě dělej něco, co máš ráda a udělej si pro sebe hezký den, další den a další a ono to pomalu půjde. Emoce trápení nahradí emoce radosti, ty pustí na řadu i rozum, a to Tobě dojde, co a jak a přijdeš na to, že nazrál čas, aby Ti mohl vstoupit do života někdo jiný, že tenhle to nebyl, že s tímhle jsi se měla potkat jen na pár zastávek jízdy celého Tvého života - tak to v našem životě je se všemi lidmi kteří nám do života vstoupí, vždy ale proto, abychom se poučili či od nich něčemu naučili. Ještě Ti poradím jednu věc, milovat a mít rád neznamená vlastnit a stát se na tom druhém závislým, je třeba mít rád sám sebe a umět, nastane-li ta chvíle, jed pár zastávek té jízdy našeho života i sám, on zase někdo, až přijde ten správný čas, na některé zastávce přistoupí, věř mi. V Tvém věku jsem to také takhle neviděla, ale už vím, že všechno, co se v našem životě děje, není jen tak, ale má to svůj smysl a význam.

Na nic nečekej a vykašli se na něho, pusť ho z hlavy, on Ti za to nestojí, opravdový partner by se takto nechoval, snad nechceš opět nalítnout, třeba se Ti znovu ozve a po roce Ti zase řekne, že ho to nebaví a tak. Radši se porozhlídni po pravém partnerovi pro život.