Téma: Zamilovaná do "kamaráda" - našel si jinou a já šíleně žárlím a chovám se neracionálně

Nikdy nebude delat s ni to, co s tebou, jelikoz Vase spolecne vzpominky, zazitky jsou jen Vase. Ona je uz jina kapitola.

Za chut rikat hnusne veci se neomlouvej, zazivas spatne obdobi a malokdo by cekal nebo se v tve situaci usmival. Proste se odbrec, zanadavej a dej tomu cas.

Z vlastní zkušenosti vím, jaké to je. Ale dnesuž vím, že trápit se pro člověka, který nás opustí nemá cenu. Opustil Tě -čili si Tě neváží, namá Tě rád a nechce s Tebou být. Pro takového sechceš trápit???? Proč???

Já měl něco podobného. Strašně moc jsem si rozumněl s jednou holkou, pak jsem se do ní šíleně zabouchl. Pořád mi v hlavě vrtaly myšlenky na to, abych to zkoušel. Byl jsem ní úplně posedlý, dělal jsem a psal jsem strašný blbosti a když se na to kouknu zpětně, dost jsem jí otravoval život. Až se stalo něco, co jsem nechtěl, ale tajně doufal že to přijde. Její kámoška (ta rozhodnější) mě napsala, ať ji nechám na pokoji (což jsem do té doby nedokázal). No a teď se to snažím plnit, nepíšu ji, snažím se jí nějak vyhýbat, prostě dělat, že už neexistuje. Nejhorší je ten pocit, že pro mě to byla a je neskutečně úžasná holka, ale v životě už spolu nebudeme ani jako kamarádi a zřejmě už si spolu ani nepokecáme (a to ji sem tam vidím v práci… ). Prostě to chce čas a přestat na toho člověka pomalu myslet, snažit se setkávat s jinými lidmi, najít si nové koníčky apod. Samozdřejmě mám z toho divný pocity, srdce mám sevřený třeba i celý den, a sem tam takový mravenčení v břiše (jakoby z nervozity), ale to doufám že přejde. Držím pěsti, že to všichni překonáme.

Neskutečně úžasná holka by se k Tobě neotočila takhle zády ani ve chvíli jako tato. Neskutečně úžasná holka by chápala co je to nenaplněná láska a neodstrčila by tě od sebe, ani kdyby Ti nemohla opětovat city.

Takže zas tak úžasná není.

Ale chápu, že zamilovaný člověk nevnímá objektivně.

Ale muze byt uzasna-jen veta-kamaradit holka s klukem neni mozne, ji mozna svazuje. Kolik zen si blahove mysli, ze laska hned znamena sex a proto s muzem radeji ani nepromluvi. Ale ze laska znamena i kamaradstvi, pratelstvi, to jim jejich mozek nechape 

Já jí taky říkal, že kamarádství mezi holkou a klukem neexistuje  Jedině, když oba jsou šťastně zadaní. Nebo ona lesba a on gay . Ale jde o to, že taky nevím, co mám dělat. Jediné, co mě zbývá je prostě si užívat života a přestat na ni myslet, dát si od sebe prostě klid. No a když spolu někdy v budoucnu promluvíme, tak to bude divný a už to prostě nebude ono (náš "přátelský, či co to bylo" vztah už ztratil takovou tu jiskru) … Jediný, co mi zní v hlavě když ji potkám je "chci tě, chci tě, chci tě", ale zřejmě jí tolik nezáleželo na mě jako mě na ní…

No jo, jenze byt oartner znamena byt i kmarad, pritel a milenec, zeny to tak chteji, nebo jdou dal. Takze, kdyz ty budes milenec jako partner na sex, nekde si najde jineho, ktery ji bude rozumet, naslouchat a az s tebou to bude vrzet, prejde na muze dve. Holt zivot, kdyz zacnes byt kamarad a az potom milenec, mas vetsi sanci na usoech vztahu anebo alespon dlohotrvajici pratelstvi.

A neboj, laska je silena sama o sobe, takova osvobozujici, ze cloveku se chce letat a psat basne zaroven, ja taky delal kraviny a delam stale, holt miluju 

Já jsem byl dlouho její kamarád. Skvěle jsme si rozumněli a tak nějak jsem doufal, že bych mohl být i něco víc. Byla stále taková nerozhodná, neuměla říct NE, což mě zřejmě motivovalo to stále zkoušet. Možná váhala, to opravdu nevím. Každopádně jsem od ní chtěl všechno nebo nic, hold dopadlo to "nic". A i když mě strašně chybí, nedá se nic dělat. Štve mě to, ale život musí jít dál. Nejhorší je to, že vím, že mě to bude štvát hodně dlouho. Snad se to do Vánoc spraví…

Ale vzdy se da neco delat-znas prislovi-nadeje umira posledni? doufat muzes vzdy a cekat. Trpelivost je ctnost kralu. No a kdyz ti nahodoundo zivota prijde jina, ktera udela tcuj zivot radostnejsi, tak zapomenes ani nebudes vedet jak. Proc bys mel prestat doufat a verit tomu co citis? kvuli slovum nejake kamaradky? kvuli tomu, ze ona nevi co citi? ja jsem taky cekal dlouho na tu svoji blondynu  a jeste stale nemam vyhrano, ale ona mi za to stoji, beztak bych druheho takovehi cloveka nepotkal, tak uzasneho. Hodne stesti 

Ona mě za to taky neskutečně stojí, prostě je to báječná ženská. Avšak momentálně spolu nemluvíme… Věc č. 1 - když jsme si povídali na téma, jestli by to mezi námi mělo nějakou šanci, nebyla 100% rozhodnutá, že "ne", cítil jsem, že váhá (třeba se mi to jen zdálo). , věc č. 2 - já chci pro ni jen to nejlepší, udělal bych pro ní první poslední -  moje chyba… ale jestli je pro ni nejlepší, abych ji nechal být, budu to muset respektovat. Věc. 3 - poslední dobou mě připadá, že mě někdo ukradl moji osobnost (nic mě nebaví, nic nemám rád, atd.), snad se to vrátí. A "taktak" díky za pomoc.

Mi taky ma blondyna ukradla srdce, nastesti ne celou osobu. Me laska dostihla, kdyz jsem ji nejmin cekal a nejmin potreboval, tolik problemu a nedorozumeni jsem v zivote mel. a najednou? po bezednych nocich, kdy jsem si zakazoval, pocital, citil se provinile jsem si rekl, co jineho, neznlaska by memu zivotu mela davat smysl? radost? stestí? a jsem za to rad. Nekdo ma lasku v penezich, nekdo v autech, ja mohu milovat svuj druh, lidsky druha a navic sveho druha, me druhe ja-jak ja ji rikam. Ty jeji kukadla a sileny vety, ktery obcas umi rikat me nenastvou, ale uplne s udivem roznezni, jak je az ten svet muzu a zen odlisny a prece se milujem.

Laska je krasna, nenech se odradit, ikdyby to byl jen tvuj pocit, neocekavej od ni nic a az cas ukaze. Nezapomen, ze laska je v dobrem i zlem a vy dva, kdyz si to zle vyberete hned na zacatku? co vis, co ti zivot prinese dalsiho, pak uz treba krasneho. Teda, dnes ze me bude asi romantik, ti rikam, delam silene veci, rikam silene veci, ale za to muze ta ma blondyna, ma laska k ni 

Prejtíku, dobrý postup. Když ne tak ne, někteří lidi neodmítají člověka přímo, považují to za necitlivé, někdo má pak váhavé ne za možné ano. komunikace bývá problém.

Nějaká jiná se do tebe zfanfrní pořádně a bude o tebe jednoznačně stát. Ocení tě a budeš pro ni důležitý. Jde jen o to, jestli u tebe nebyl nějaký problém s matkou, pak bys místo lásky vězel až po krk v nějakém silném přenosu.

Já jsem měl celkem dobrý dětství. S mámou si rozumím dobře (tím, že jsem se odstěhoval cca 250km od rodičů, tak si s ním rozumím mnohem lépe). Pokud jde o vztah, možná to může ale i nemusí vysvětlovat šikana v dětství, zejména od holek. Nebyla jen psychická ale semtam i fyzická (mám rozštěp rtu a děcka jsou občas krutý… snažím se na to nemyslet). V dětství jsem to vůbec neřešil a ani jsem nenavštěvoval žádného psychologa… Můj lék byl, je a bude vždycky smích. No, ale dost už o mně.
Ještě mi klidně Plamínku do zprávy dál rozvěď svoji myšlenku (resp. tu poslední větu), budu jedině rád. Děkuji za hřejivá slova.

Pravda je, že jsem nevnímal věci zas tak objektivně. Ale na druhou stranu jsem jí prováděl hrozný kraviny (tím, jak jsem se do ní zabouchl) a navíc ještě shodou náhod jsem se přistěhoval do jejího okolí… Jenže problém je v tom, že jsem chtěl od ní všechno nebo nic, nedokážu být jen její kamarád…

Čím víc času strávíme s danou osobou, tím více "nám leze do hlavy" a o to těžší je ho/ji z hlavy dostat. Staneme se na dané osobě doslova závislí. Nevím, opravdu nevím co pomůže. Teďka co já zkouším je na danou osobu úplně zapomenout. Vrhnout se do "nového života". Začít dělat nový/jiný věci. Pokusit se zabavit mozek, jít do kina, na koncert, přečíst si knihu, jít si zasportovat či jinou zábavu. Prostě si danou osobu "nepřipouštět" do hlavy. A když to náhodou přijde, uvědomit si to a zkusit tu myšlenku vyhnat z hlavy. O to těžší to je, když jste si třeba ještě na blízku. Držím palce. Papa.

Tak ona laska, ci dana osoba neleze jen do hlavy. Nekomu i do srdce, nekomu na mozek, nekomu do penezenky, laska ma mnoho podob.

Ja byl dosti tvrdy clovek, nerikam bez citu, ale lasku bral jak prichazela a odchazela. No, az prisla blondyna, tak jsem chtel aby odesla, abych ji nepotkal, abych udelal cokoliv, co mi zbavi myslenek a pocitu opustenosti, az jsem rekl, dobra. A jsem rad. Drzim ti taky palce, treba prijdes na nejaky postup odmazani, mi to nevyslo, nastesti ci nanestesti ukaze az cas. pa

Kluci, vyplakali jste se moc pěkně. (To nezesměšňuji, jen konstatuji)

Ale teď asi zpátky k „malike“. Přeci jen, ona založila tohle téma, chtěla poradit. A mě by zajímalo, maliko, zda už jsi přišla na jiné myšlenky po přečetní, nebo ne a co se Ti aktuálně honí hlavou?  

A pozor, slyzami se poznaji jen zeny. No, kdyz myslis, ale mas pravdu na malikou jsem pozapomnel. Je ji lip?  

Tak jasně, ale snad si přečetla naše komentáře a třeba jsme jí trošku pomohli.

Pomohli nepomohli… ono je to těžký já vim že nejsem jediná na světě že tohle se děje normálně ale mě přijde že to nějak moc prožívám, proč někdo mávne rukou a jde dál a já nemůžu ani vteřinu myslet na nic jinýho rok jsem pro něj dělal první poslední pomohla jsem mu v nejhorší chvíli on mě vlastně tak nějak pořád nechával věřit že někdy to přijde a budem spolu ale potom prostě řekl že už to tak dál nechce. rok jsem žila v nejistotě ale aspon něco jsem měla, mohla jsem s ním trávit čas, dívat se na něj, dotýkat se ho ale když jsem odjížděla domu většinou jsem brečela protože jsem prostě tušila že to nebude stejně tak jak bych chtěla. pořád si říkám proč já ho musela potkat.

Ptáš s proč? Ty emoce, které prožíváš, těm se říká život. Negativní emoce jsou důležité, bez nich bys neuměla ocenit krásu a dobro dostatečným způsobem. Bez nich bys nevěděla z čeho se poučit.

Právě díky nim se naučíš jak to v budoucích vztazích udělat jinak a lépe.

Ale teď je čas brečet. To je v pořádku. Jiný lék není.  

Dobrá zpráva je, že toto období přejde a další vztahy mohou být mnohem lepší.  

Pěkně v tom lítáš, ale řádíš jak žárlivý malý děcko. Pokud můžeš, a snad propána jo, omez vnější projevy na přijatelnou mez, protože se ztrapňuješ a ztrácíš úctu. Takže žádný alkohol, vymazat číslo z mobilu, nekontaktovat, a ti, co se rozešli přece kamarádi nejsou, city tomu neodpovídají.

Takže přerušit, co přerušit lze. I to, že tě on informuje o své ové známosti, je zvláštní. Buď mu to moc nemyslí nebo je to manipulátor. Pak by část tvých reakcí byla víc než pochopitelná.

Pokud je situace kritická, požádej o nějakou medikaci a možná i krátkodobé poradenství.  

o tom právě přemýšlím o nějakém poradenství proto jsem první psala sem abych slyšela názory ostatních… na tom manipulátorovy něco bude píše mi jak mě má rád že o mě přijít nechce ale pouze jako kamarádku prostě ho nechápu. o jeho nové známosti vím že spolu nejsou. ale máš pravdu přijdu si jak žárlivý malý děcko a nechci to dělat ale prostě když se to ve mě nahromadí a přidá se k tomu alkohol je to pak špatný.

Bodejť. Manipulátoři vyrábějí šílené škody.  

 Zkus třeba zkontaktovat Jeronýma  Klimeše, to tě bude něco stát, ale on je velmi dobrý, poskytuje pouze konzultace, ačkoliv, dnes už vlastně ani nevím. Nech si prostě poradit dobrého psychologa ve tvém dosahu, omrkni ho, podívej se na Známý lékař, jaké má reference, jestli je to na pojišťovnu-tedy aspoň něco- a domluv si schůzku. A uvidíš. Nebo alespoň napiš, kam se dá a sbírej rozumy a pak se rozhodni.

Já bych ti tedy nejraději doporučila někoho, kdo dělá transakční analýzu, ale ten člověk ti hlavně musí sednout. TA by ti asi pomohla, ale možná to ani nebude tak zlé. Nepij a přej jí ho, je li on manipulátor, čeká ji velká bolest.