Téma: Jak mít vztah, když život nepřeje - pocit že jsem se narodila omylem a že sem nepatřím

Nejdůležitější věc ze všech je nevzdávat to a jít pořád dál. Zkoušet to znovu a znovu. Samozřejmě, že se při tom procesu pálíme, ale stejně nedává smysl nic jiného než pokračovat a učit se z toho.

Když se to tak vezme nezaujatým okem, tak zas tak špatně na tom nejsi. Narodila ses navzdory osudu. Máš mámu, která Té ochránila. Máš jednu z nejdůležitějších věci v životě – kamarády.

Máš toho opravdu hodně a najít si partnera taky lze i když samozřejmě, věk náš straší všechny.

Ale průměrný věk dnešní generace se odhaduje na 100 let. Tak si vem, že jsi ještě pořád hodně mladá. (I když chápu, že ty subjektivní pocity někdy šeptají něco jiného) Ale faktem je, že mladá jsi.

Dnes už máme informace, jak prodlužovat mládí (cvičit hlavu a i tělo) a člověk se při pevném zdraví i dobré mysli může dožívat hezkého věku.

Proto nemá smysl házet flintu do žita, ale začít to chápat tak, že máš před sebou ještě 2-3 takové životy jako doteď. To je hodně důvodů k žití a hodně příležitostí k nalezení partnera.  

díky za milý koment

popravdě ale ti kamarádi, no jak to říct, jsou to lidi, co mě mají rádi a když budu hodně zoufalá, tak se na ně mohu obrátit ale jinak s nimi mám máloco společného a už vůbec, že bysme třeba společně šli na karaoke nebo pod stan nebo na kafe apod.

ale děkuju

Adame, te´ď je na čase připomenout opět knihu- Nedostatečný pocit vlastní hodnoty - H-P-Rohr. , a pozice nechtěného či nevítaného díétěte.. Přesně tento negativní vnitřní program se tam řeší- jsem nevítaná -a z jediným možným nabízeným řešením.

Podle mých zkušeností vše ostatní selhává.   

ten název téma jsi změnila Ty? nic proti, jen dotaz

ne, to bohužel méní admin a často tím mate nové i staré

Když jsem měla 40 tak to na mě také padlo. Nějak jsem si na tu cifru nemohla zvyknout. U vás je to asi 30.

Tak mi přijde že máte velká očekávání a dost vás ovlivňují předsudky. To jaký bude náš život si vytváříme sami. Možná jste do třiceti byla vysmátá od rána do večera. A teď jste zvážněla. Co nebo kdo vás brzdí abyste byla spokojená?   Nemáte žádné závazky, tedy ideální situace něco s tím udělat. Začněte cvičit, najděte si nějakého koníčka, něco co vás bude naplňovat, choďte mezi lidi tam kde byste našla i svého budoucího partnera. Radujte se z maličkostí. Žijte tu prózu života bez velkých očekávání, nevláčejte s sebou minulost. I žít se musí umět-tak na tom od té zlomové třicítky začněte pracovat a postupně si tu vaši situaci krůček po krůčku vylepšujte.

mně právě brzdí "ta nemoc" a nemohoucnost díky depresím cokoli dotáhnout do konce

jinak ano

Sorini, pred vanocemi bude vsude panovat zvlastni atmosfera. Na tvem miste bych si zajistila nejakou brigadu a prodavala nejake vanocni zbozi  k tomu rozdavala usmevy. I kdyz partnera nejspis nenajdes, nebudes sama a budes rozdavat lidem radost. Myslim, ze to jej nejlepsi lek na vsechny chmury!

já se nesnažím všemožně si najít partnera, to z Vás pak čiší a spíš ty chlapy odpuzuje, možná?

jo, jo zlatá brigáda, já se nezmůžu ani na to, po 4 hodinách jsem odpadla, ozkoušeno

a co se týče Vánoc, ty nesnáším, proč je mám slavit, když i tady jsou lidi, který se při těchhle tzv. nádherných dnech trápí aj.

ale díky za tip : )

Podla mna si musis najst zmysel zivota.

To sa da jedine s Bohom, inak tento zivot nema zmysel.

Zvierata, ci povrchnejsi ludia sa Bohom zaoberat nezaoberaju.

Bud sa stanes svatou, priemernou - a vyrovnas sa s tym, alebo sa budes trapit.

NIe je mozne zit dobry, spokojny zivot (narocne) aj byt povrchny/priemerny (lahke), to je urcite nemozne

Myslím, že tohle jsou nesmysly a bludy, vykonstruované fantasie. Tvrzení, že jen s Bohem je život kvalitní a jen věřící nejsou povrchní je velice daleko od pravdy i od logiky. Už jen ten výrok sám dokazuje, že to tvrzení je povrchné.  

Jakože ten, kdo není vyloženě věřící v Boha, je povrchnější člověk???  

Baže, nehluboký až mělký.   Frivolně si žije, darebák.  

jestli ještě něco můžu

víte, co pak ale považuju za debakl, když vím a slyším kolem sebe, že kdybych byla zdravá mohla bych dělat to a to … a i já sama mám tolik zájmů a chtěla bych zkusit (s mozkem v hlavě) tolik věcí a za tu moc pěknou dekádu jsem se samostudiem naučila snad víc než na střední …   ale když pak přijde na věc a mám vytáhnout svou maličkost za okna bytu … prostě to nějak realizovat, nejde to, nejsou síly, není vůle, moje mysl i tělo mě zrazujou a já pak zjišťuju, že jsem borec vlastně jenom za počítačem …

Sorini, ty urcite potrebujes odbornou pomoc a ne rady na PC. Tim, ze se uzaviras sama do sebe a travis hodne casu na PC, si nejspis jenom ublizujes. Tam bys mozna mohla malinkymi krucky neco zacit menit.
Mozna by ti pomohla nejaka skupinova terapie.
A co treba nejake zviratko? Pes nebo kocka? Mela bys pritele a musela bys ven. Ale ja nechci moc radit, v depresich se nevyznam.
Kazdopadne jsi prilis mlada na to, abys zila v izolaci a depresich. S tim se urcite da neco delat.