Téma: Jak vycházet s pokrytci a agresivními primitivy - zkušenosti, tipy, názory, diskuze

Myslím, že tvoje hlavní starost je, abys měl autoritu - protože to je problém u každého člověka ve tvém věku, že ho lidi neberou přirozeně úplně vážně - pro starší je to zelenáč a bažant - vrstevníci čekají, že bude kámoš a běda když se tak nechová. Starší i mladší tak trochu počítají, že tě budou moc ovlivňovat - mladí skrze generační spojenectví - starší z pozice starších, zkušenějších - a když se ovlivnit nenecháš, tak to vnímají velmi negativně.

Tohle je etapa, kterou si ve tvém věku prošel kde kdo, kdo pracoval v nějakém širším kolektivu.

Na lidi s autoritou si ti agresivní tolik nedovolí a ani ohledně drbů to nejsou ty nejlepší terče - vždycky se líp drbe někdo bez autority.

Podle mně by ses tedy měl soustředit na to, abys měl autoritu.

Což znamená: být zásadový, stát si za svým slovem, mluvit na rovinu, být asertivní, nebýt vztahovačný a urážlivý, dělat dobře svou práci a pokud něco pokazíš, umět přiznat chybu. Nebát se požádat o radu - ale dobře se rozmyslet, koho o ni požádáš. Umět pokárat - ale i pochválit. Umět poděkovat.

Když narazíš na drby o sobě - neřeš to. Popravdě jsou málo důležité, zvláště pro ženy je to mnohdy jen jakési "koření života", které pokud nepřerostou v nějakou šikanu, mívá nulový dopad na praktické věci. Ten, kdo je drbán, je většinou zranitelný pouze tehdy, když si z těch drbů sám něco dělá. Pokud na to kašle, steče to po něm jak voda po kachně.

Když narazíš na drby o někom jiném, tak myslím je rozumné je buď zatrhnout nebo se toho drbaného případně zastat. Pokud dáš najevo, že drby nechceš slyšet, nchceš se jimi řídit ani je šířit, možná ubyde falešných kamarádů, ale je to právě bod pro tu autoritu.

Když na tebe bude nědo agresivní, je potřeba být asertivní. Nechat ho se vyvztekat, zachovat si chladnou hlavu a trvat si na svém. Např. na uvedenou věc můžeš reagovat slovy: "dobře, beru na vedomí, ale i tak trvám na tom, abyste to udělal vy, protože to je vaše práce." Priorita je: opakovat co po něm chceš a do jiných diskuzí se nepouštět, protože to je slepá ulička. A samozřejmě jsou i nepříjemnější metody - pokud máš pod sebou nějaké lidi, máš určitě i nějaké možnosti, jak je postihovat, když nedělají svou práci - pokud o takových možnostech nevíš, informuj se u svého nadřízeného. Normálně se zeptej, co máš dělat, když ti zaměstnanec odmítne vykonat práci, která je v jeho pracovní náplni. Ale nejmenuj - nejde o to hned bonzovat. Ale příště v té situaci prostě můžeš říct jen: "Opakuji, že po vás chci tuto práci. Pokud ji neuděláte, bude následovat to a to." A tečka. Nehádat se. Ale být připravený opravdu zajít do důsledků.

No a poslední věc - někdy jsou vztahy na pracovišti opravdu takové, že nejlepší je odejít. Práce je důležitá, ale duševní zdraví - které navíc se promítne dřív nebo později i do zdraví fyzického - je důležitější. Když jsou někde kreténi a vyjít a nimi opravdu nejde, je lepší si nedělat žaludeční vředy věčným polykáním vzteku a ponížení a prostě jít jinam.

Někde je i dobrý kolektiv.

Milá Kateřino,

děkuji za Tvůj nadhled a moudré rady, je vidět, že jsi zkušená žena. Taky jsem si říkal, že si musím vybudovat autoritu, jen jsme moc netušil jak na to. To, co jsi napsala zní rozumně a líbí se mi to. Začnu na tom pracovat. Díky, D.

Kateřina je skvělá!! Dave, já z takového kolektivu musela odejít, musela, to se nedalo, to je v lidech, myslím že se to nedá ukočírovat!!  

Poslední rok mi z těch lidí bylo tak zle, že se mi ráno chtělo zvracet, tělo odmítalo poslušnost, fakt jsem nemohla a to jsem drsná, otřískaná zivotem!

Takové lidi bych já osobně přepravila na nějaký ostrov a ať se tam třeba sežerou, hajzlové!

Držím palce a hodně sil!!