Téma: Je mi zle ze světa, nenávidím lidi, nenávidím život

KK to je na rychlou návštěvu psychiatra nebo aspon psychologa. To je depka jako hrom!

Nemysli si, že tě nikdo na světě nemá rád, určitě tě má ráda babička, které se o tebe od malička stará a nahrazuje ti mámu. Čeho po tobě chtěla moc? aby ses učil, aby ses stal pořádným člověkem? abys jí doma pomáhal? to je naprosto normální, to chtějí i rodiče po svých dětech. Koukej se ještě chvíli učit, udělej zkoušky ať jsi "hotový" a najdi si práci. Tím aspon trošku splatíš babičce, že se o tebe starala!!!

Život v dětském domově není žádný med, nemáš vůbec nikoho... Ty máš aspon babičku, co by za to některé děti daly! Važ si jí!

opravdu zajdi k doktorovi, chce to antidepresiva

Antidepresiva znicili lidi ze to ani hezky neni

No výborně, ať sladí krok a probere se, co? On nemá jak, už nic nezvládá a nevidí vv ničem smysl…

 No, docela dobře se to v Tobě pere. U odborníka jsi nebyl?

To že po mě chtěla moc myslím.. jako by očekávala že budu od malička nosit jedničky.. tak mě za ně ani nechválila.. U odborníka sem nebyl a antidepresiva.. no.. antidepresiva z toho mám docela strach.. mám hrozně slabou vůli.. co kdyyž se ze mě stane závislák a skončí to ještě hůř? .. přemýšlel sem nad drogama ale.. to je přece hloupost.. uniknout od reality na chviličku a nafetovat do sebe sračky.. bud rychlej konec.. nebo novej začátek.... chtěl bych mít možnost začít se vším znovu.. znovu se narodit a napravit si život.. vrazit lidem co mě štvali... jdu se odreagovat a za jednim starým známím na slovíčko.. děkuju že mě okamžitě neodsuzujete a snažíte se mě pochopit.. Je to potřeba.. cítím to

Těší mě, že jsi napsal, že máš i za kým zajít "na slovíčko", že máš i přítelkyni.... a když Tě tak čtu, máš i zdravý úsudek. Možná prožíváš své těžší období, máš starosti a tím i špatné myšlenky. Kdo z nás je nezná? Já myslím, že v životě se objeví chvilky, kdy to prostě člověka na chvíli přemůže. Ale zase se zvedne a jde dál.... musí. A každá ta zkušenost Ti pomáhá být zas o něco silnější. Co se týká prarodičů, myslím, že Tě určitě rádi mají, ale ne každý umí ten cit projevit. Většinou je to tak, že když je vše v pořádku, jsou potichu, ale když něco pokazíš, najednou je křik. Pak se Ti zdá, že na Tobě nevidí ty kladné stránky, jen ty záporné ano. Věř, že tak to není..... někdo to tak prostě má...

No rozhodně jsou anitdepresiva předepsaná lékařem lepší volba než drogy, nemyslíš???

Na drogy ani sebevraždu nemysli, to je k ničemu. Zajdi k tomu doktorovi. Fakt ti to pomůže, věř mi.

kdyz te ma pritelkyne rada a ty urcite ji tak kdyz ty uz na vsechno kasles tak nestoji ti zrovna ta pritelkyne za to abys to vsechno vydrzel, vyucil se a pak s ni zacal novy zivot? vsechno hned vzdat a rict ze me zivot nebavi umi kazdy srac a to ty urcite nejsi, takze to udelej pro budoucnost se svoji pritelkyni a dej se dohromady, snaz se dodelat skolu, uvidis ze bude lip

určite si dokonč školu, potom si nájdeš prácu, nebudeš od nikoho závislý.... a ako píše parek, začneš s priateľkou odznova (na minulosť kašli, nedá sa zmeniť) .... ak je ona jediný človek, ktorý ťa má rád, váž si ju a buď rád, že ju máš

. Máš před sebou ještě dlouhou cestu tímhle životem a potká Tě ještě hodně nepříjemných problémů, které budeš muset řešit. Postav se ke všem nepříjemnostem čelem, vyřeš si v sobě samém nejprve problémy-nenávist k lidem k sobě samému, proboha krásných 18 let, víš co ještě krásného tě čeká?

KK, přesně vím o čem píšeš a znám tvé pocity. Nakonec buď rád, že jsi mohl zůstat u babičky a dědy, než v děcáku, věř mi mám to za sebou. Snaž se aby ve tvém životě, tvé děti nikdy nepoznaly to, co jsi sám zažil. teď jak z toho stavu ven. je jedině dobře, že se to nzvrtlo na drogy. Jsi mladý a zvládneš to i bez léků, máš milující přítelkyni a jste na všechno dva. V prvé řadě musíš dokončit školu. Víš co? Přečti si nějakou knížku z prostředí koncentračního tábora, třeba Továrna na smrt nebo Krabice mrtvých. To byly hrůzy, co musely prožít děti bez rodičů, bez mámy a po válce žili, měli rodiny, a museli se naučit žít se svou minulostí. Věř, že jsou děti na světě, které mají horší zážitky, snaž se v životě takovým dětem pomáhat a můžeš tak překonat svoje problémy. Hlavu vzhůru do života.  

Neznámý mladý muži, určitě hledej pomoc u odborníků - píšeš, že v rodině je víc problémů. Navíc je tady i spousta možností-přímo na těchto stránkách, přímo odkazy na místa, kde Ti můžou pomoct.

Věř, že jsi pro svou rodinu určitě důležitý, i když Ti to nedávají nebo ani neumí dát najevo.

Myslím, že jsi hodně vnímavý, inteligentní člověk, který má celý život před sebou.

Potřebuješ jen pomoct zrovna v tomto neveselém období, kdy se Ti zdá, že už nemůžeše dál. Ale věř, že vždycky stojí za to jít dál - udělat zkoušky, které Tě čekají,   najít si práci, která Tě bude bavit. Ale musíš se taky snažit a chtít sám. My Ti tady můžeme říct jen svůj názor, ale takto na dálku ti nepomůžeme.

A hlavně - nauč se víc radovat ze života - z každé chvilky, kdy je dobře.

Pokud jsi zdravý a máš kolem sebe milující rodinu, přestaň mít "černé" myšlenky a věř, že zase bude líp!

Přeju Ti hodně síly.

ahoj, jseš si jistej, že to jenom neni dlouhodobá deprese? já měla něco podobnýho když mi umřel otec a cejtila sem skoro to samý co ty - dyž pudeš za doktorem a vysvětlíš mu to, měl by ti předepsat nějaký antidepresivum. ty se předepisujou, dyž člověk neni schopnej fungovat ve společnosti. problém je, že sou návykový a že nějak nezlepšej tvůj vztah, ale ta sebevražda práškama by se ti povést nemusela, páč si musíš sehnat prášky, po kterejch se nepobliješ, tím pádem neintoxikuješ

Také si myslím že to může být dlouhodobá deprese. Zkus vyhledat odbornou pomoc, oni ti předepíšou nějaké antidepresivum a uleví se ti. Hlavně to neházej za hlavu. Psycholog tě vyslechne a poradí ti. Našel jsem na internetu třeba tuhle stránku. Zkus se sem podívat. Doufám že sem byl nápomocen

Takže "KK", v prvé řadě máš přítelkyni, které na tobě záleží a tobě jistě zase na ní. Pokud chceš, aby si tě měla za co považovat dodělej školu, ať máš výuční list, jinak z tebe nic nebude, budeš málo vydělávat a ani přítelkyni nebudeš moci udělat radost nějakou maličkostí, třeba kytičkou, protože všechno stojí peníze.  Ztratíš sebeúctu, že jsi první věc v životě,  která byla jen na tobě a to je dokončení školy, žes zklamal. Podívej pokud chceš žít šťastně a ne ze dne na den, musíš mít před sebou cíle a krok za krokem k nim jít. Teď to je výuční list, pak to může být nástup do dobře placené práce. Pak můžeš plánovat třeba auto atd. Bez cíle se budeš motat v jednom kole, jako když kočka chytá svůj ocas. A neříkej, že by ti bylo v děcáku líp. Já tam byla a ten čas nejde vymazat z mysli. Je to už hodně dávno. Jedině to, že jsem měla v životě cíle, jeden za druhým, jako schody do nebe, po kterých jsem pomalu stoupala, tak vím, že jsem žila a když se za sebe otočím, mám radost. Tak hlavu vzhůru, chovej se, jako chlap a nebul už do polštáře, utři oči a koukni, už vidíš svůj cíl? Přeji ti, na tvé cestě k němu hodně štěstí. Ahoj.   

Naprosto s tebou souhlasím. Lidi se se mnou jenom baví, protože jsem vtipná a usměvavá. Je mi z nich zle. Nejradši bych se zabila a bylo by

Vítej v klubu "bratře", život je trest a snad po smrti přijde něco pěkného