Téma: Vysoké IQ - nemám kamarády, s ostatními si nerozumím

Text uživatele:  Co třeba proto, aby jsi to ze sebe dostala ven?  Podle mého názoru, na streotypu není nic špatného. Já jsem raději, když se nic moc neděje. Nepíšeš kolik je ti let, ale usuzuji že jsi na střední. V oblékání je vždycky lepší mít svůj styl, jednak je to nápadnější a tak nějak to vystihne tebe. Spíš se snaž víc usmívat a pustit lidičky k sobě. I za cenu, že tě někdo občas zklame. Ale takhle to na světě chodí. To že si nerozumíš s rodiči je celkem normální, to z nás v tomto věku dokázal málokdo. Pokud se mají rádi , tak je jen dobře. Spíš by jsi měla slevit ze svých nároků na okolí a jít mezi mladé lidi se bavit, jakkoliv,očemkoliv.

Text uživatele: Já myslím, že problém nebude ve tvém vysokém IQ... Měla bys vyrazit mezi lidi, zkus se sama začít bavit se spolužáky, poznáš, i s hlupáky můžeš najít společnou řeč
Já taky nemám rád oblečení z NY a podobné hovadiny, taky rád čtu... i když je pravda, že nemám vysoké IQ bo možná mám, nikdy jsem si ho neměřil
Ale proč to píšu... prostě si nemyslím, že to nejlepší, co můžeš udělat, je stěžovat si na internetu, i když jsme rádi a rádi ti poradíme. Pokud tě, stejně jako mě, nebaví hospody a diskotéky, zajdi do knihovny, studovny, univerzitní knihovny, lidi můžeš potkat v muzeu, galerii, na výstavách. A určitě i s lidmi ve třídě by sis rozuměla, ale nejspíš budeš muset udělat první krok

Text uživatele: taky bych za to duvody nehledala v velkym IQ... ale ja treba taky chodila na stredni v male vesnice, nic moc lidi atd. potom (jeste na stredni) sem odjela do ciziny, poznala tak hodne novych lidi, zacala dobrovolnicit. s arminem a julii souhlasim si tim, ze musis neco delat, abys to zmenila... ale chapu ze treba ve tride to fakt nejde - ale tak to zkus hledat jine zpusoby, jine mista nez je skola. je jich dost (:

Text uživatele: 

Ahoj,

asi Ti rozumím, protože se cítím nějak podobně. Copak se dnes mezi spolužáky nedá mluvit o ničem jiném než o tom, kolik toho kdo vypil nebo s kým se kdo vyspal? Je mi z toho smutno.

Text uživatele: 

Ahoj. Samé bezva rady, usmívat se, pustit lidi k sobě... 
Vysoké IQ je dar i prokletí, jak s tím naložíš je na tobě. Když chceš, přizpůsobíš se každému, problém je v tom, že se  spíš nechce. Spolužáky si nevybereš, ale s každou další školou to bude lepší, a s pracovním postupem zrovna tak. Tak vydrž, 2% není tak málo lidí, jak si teď myslíš. S rodiči si musíš poradit sama.

Text uživatele: 

Nevím z kterého místa v republice jsi, ale zkus se zaměřit na dobrovolnictví u postižených lidiček.
Oni mají většinou trošku jiný pohled na svět a dost se od nich musíme učit. Jistě i tu se najdou bručouni,
ale jinak jsou to většinou duchem zajímaví lidé.

Text uživatele: 

Mám stejný problém...hlavně co se týče toho, že tě okolí pro tvou uzavřenost považuje za arogantní. Tady ti někteří radí, že by ses měla bavit se svými vrstevníky, ať už o čemkoliv, ale z vlastní zkušenosti vím, že to moc nejde - se spolužáky si občas popovídám, ale jsou naprosto na "jiné vlně". Co mi pomohlo - našla jsem si docela neobvyklé koníčky, díky kterým jsem poznala neobvyklé lidi, kteří jsou podobně "mimo" jako já, rozumíme si apod. :) A věřit rozhodně nepřestávej...ne že by mě to taky často nepokoušelo, ale ustála jsem to a teď nelituju, protože jsem konečně našla alespoň pár lidí, se kterými si rozumím. Holt mi "divní" to máme těžší a je nás málo,  tudiž hledat nám podobné není tak snadné...ale existují :)

Text uživatele: 

    Milá Nobody,nevím,čteš ještě tyto odpovědi?Takže odpovím krátce

Hledej přátele mezi věkově staršími lidičkami.Mají již jisté životní zkušenosti a také nadhled,uvidíš,jaký je to rozdíl povídat si s takovými lidmi.

A jinak,co MENZA (nevím,jak se to píše-promiň)je to uskupení lidí,kteří maji IQ vyšší než udávané hodnoty 135.Hledej,pátrej,tam najdeš své uplatnění a lidi tvé krevní skupiny.

Zatím tolik

Hodně štěstí při hledání,kdo hledá,najde

Text uživatele: 

Po niekoľko absurdných radách prišla Indi.

Ja som zažíval to isté a zažívam, aj keď u chlapcov je to o niečo ľahšie v mladosti. To že máš vyššie IQ spravidla nevadí, ale keď sa k tomu pripojí aj povaha v podobe introvertnosti, hneď sa ocitneš mimo bežnej spoločnosti.

Ak u vrstevníkov nenachádzaš nikoho s kým by si si rozumela obráť sa na starších. Napríklad Učiteľov alebo aj knihovníčky, keďže rada čítaš. Ale skús najprv pohľadať takých, ktorý "vyzerajú" na vyššie IQ verím, že ty si to po pár prehodených vetách všimneš, dá sa to.

Skús sa zamerať na to čo ťa baví, čítaj o tom knihu, na webe máš množstvo informácií.

Ľudia s vyšším IQ akokeby skôr dospievali...

Text uživatele: 

Tak pojďte s tím vysokým IQ sem....poluštit..

Text uživatele: 

Ahoj. Trpím zcela stejným problémem a máme téměř stejné IQ.

 

Já tedy dřív kamarády vyhledával, ale problém byl v tom, že jsem si s málokterým měl co říct a většinou to brzo skončilo. Moc lidí mi nerozumí a berou mě jako machýrka, kterej se snaží být vždy ve všem nejlepší. Ale za to já nemůžu, že mivětšinou všechno jde samo od ruky a člověk u toho i přemýšlí, jak si to ulehčit a udělat to co nejlépe, tak rochu puntičkář.  

 

Teď už raději nikoho nehledám a vystačím si se světem internetu, práce a školy. V práci mi stačí být v kontaktu s lidmi, kteří mají IQ o 50bodů nižší jen pár minut, a chuť na jakýkoliv další kontakt s někým cizím mě okamžitě přejde. To je samej č.. ák, pi. a a co pár minut opakující se stejné fráze. Člověk se pak úplně těší na víkend a na rodinu. Ale je fakt, že si teď úspěšně dodělávám školy, abych z toho prostředí utekl, a tam se sem tam nějaký spolužák, se kterým se dá komunikovat najde, ale je to málo.

 

 

Text uživatele: 

Ahoj, muj kamarad ma podobny problem, nastesti ja mam trochu pod 150, tkze mu pomaham se "socializovat"

Text uživatele: 

Problém je i vtom, že lidé s nižším IQ chápou spoustu věcí úplně jinak, můžou uznávat jiné hodnoty, myslím si, že ale není dobré se jim přispůsobovat, protože tím zavrhuješ sebe, dokonce mám zkušenosti, že právě tyto hodnoty jsou důsledkem někdy i dost velkých problémů ve společnosti, je třeba najít si takové kamarády, kteří nám vyhovují, když jsi introvert stačí i jeden, a zůstat sám sebou, netlačit se do věcí které ti nejsou vlastní, chytrý introvert většinou není oblíbený a když se o to snaží, tak narazí, je to tak trochu prokletí...

Text uživatele: Mám podobný problém, v současnosti osciluji mezi dvěma níže uvedenými možnostmi - proto se cítím sám. 1) Budete sama sebou a téměř nikdo Vám nebude v soc. interakci rozumět. 2) Klesnete na jejich úroveň např. proto že potřebujete ve společnosti fungovat, být akceptována. Budete předstírat chování které se od Vás v daném kontextu očekává, budete se zdát součástí, ale budete nevěrná svému Já, protože vaše Já bude pohřbeno pod nánosy chování které se od Vás v daném kontextu očekává. A zde vzniká prostor mezera mezi tím kdo opravdu jste a tím kým se zdáte být když se snažíte asimilovat/synchronizovat své já s obrazem který se od Vás očekává. A věřte že tento prostor/mezera bude tím větší čím vyšší bude Vaše IQ. Čím vyšší IQ, tím delší vzdálenost budete muset urazit na cestě od svého já k „normální soc. interakci“, k normálnímu chování většinové konzumní společnosti. Jedním z nevyhnutelných důsledků vysokého Iq je to, že si tuto mezeru budete soustavně uvědomovat a budete se ji snažit nějak definovat. Čím vyšší IQ tím vice se budete muset snažit (ve snaze se začlenit) hrát roli „normálního člověka“ aby jste tento meziprostor překonali. Bohužel, stejně jako u herce na jevišti, vztahy které si tímto hereckým výkonem vytvoříte nebudou reálné protože vy sama nebudete v těchto situacích reálná a budete se cítit sama. Pokud naopak budete reálná (budete sama sebou) vrátí vás to zase do bodu 1 viz výše, téměř nikdo vám nebude rozumět a budete se cítit opět sama. Dle mých zkušeností si lidé s průměrným IQ kteří mezi sebou komunikují tento prostor vůbec neuvědomují hlavně proto že mezi nimi tento prostor který je třeba překonat vubec nevzniká. Je to logické lide s průměrným IQ nemají problém v daných situacích vykazovat stejné vzorce chování protože se situacemi nechají snadněji vmanipulat do rolí které se od nich očekávají (např. konzumní chování). Tyto role spíše vice prožívají a bývají v nich více sami sebou. Na rozdíl od lidí s vysokým IQ, průměrně inteligentní dokáží svou roli žít aniž by si to uvědomovali. Dokáží tak mezi sebou nasdílet prefabrikované myšlenky a hodnoty aniž by museli nějaký meziprostor překonávat. Závěrem Zatímco průměrní IQ lidé jsou okolním prostředím spíše formátováni/manipulováni (konformní chovaní), nadprůměrní ve snaze se začlenit do společnosti pouze předstírají že byli formátování. Zatímco lidé s průměrným IQ svoji roli která se od nich očekává žijí, lidé s nadprůměrným IQ tuto roli pouze spíše hrají, (nechtějí se do těchto rolí nechat vmanipulovat) ve skutečnosti ale zůstávají sami sebou a jsou věrni svému Já.