Téma: Obavy z nepřijetí v práci - neumím s PC, neumím jazyky, nemám ŘP

Text uživatele: 

Můžu se zeptat, v jakém oboru máš ty dvě školy, že píšeš, že jsou Ti k ničemu? A pokud je Tvůj věk správný, tak nějaký jazyk jsi se musela učit, ne?  

Text uživatele: 

Pokud spolíháš na pracák, tak tam taky zůstaneš. Pokud něco neumíš, tak jsi měla už sedm let na to, abys na sobě mákla. Pracák nabízí taky rekvalifikace, zkusila jsi aspoň to?

Text uživatele: 

Ahoj,

 

pokusím se zdržet všech negativních komentářů, tuším, jak se asi cítíš. Nebo spíš - vím, jak jsem se cítila já. Dodělávám si dálkově vysokou a taky jsem se bála, jak to bude s prací. Nejsem zrovna z Prahy, ale jak jsem slyšela (ale jak od koho), taky to tam prý není jenom med. Ale to odbočuju…

 

Věřím, že být doma je pro tebe hodně frustrující - člověk ztrácí naději a připadá si neschopný, máš to tak? Ale takhle se nic nevyřeší. Taky nemám žádnou extra školu (vážně ne technický obor, který má dneska - mimo ještě "pár" dalších - nejlepší uplatnění), ale přesto se mi podařilo něco najít. Chce to zkoušet a ptát se po podnicích. Vážně by ses ještě nemohla ptát po brigádách? V našem městě (25 tisíc obyvatel) hledali a hledají servírky, holky, co vydávají zmrzlinu, taky berou na brigádu do velkýho podniku (fabriky). Není to nic moc práce za moc peněz, ale aspoň něco. A určitě bych být tebou rozesílala životopisy, kam můžu, i do vzdálenějších měst. Nejdřív si zkusit najít brigádu tam u vás a na základě vydělaných peněz jezdit na pohovory. Pak, kdyby sis našla práci, by ses mohla přestěhovat.

 

A myslím si, že je lepší vzít práci, která zrovna není žádná "hitparáda". Já třeba s vysokou dělám servírku. Držkuju, ale jsem ráda, že něco mám, ač se za to celkem stydím. Ale práce je to ucházející, něco si vydělám a hlavně nejsem doma. A doufám, že v životopise bude i taková práce vypadat líp než "nezaměstnaná". Tak to ještě zkus. Nebo by ti vaši vážně nepůjčili na cesty na pohovory někam dál než ve vašem městě? . Jen tak úvahuju.

 

Hodně štěstí.

 

P. S. Ještě mě napadlo - bylo a ještě možná je pár projektů EU pro lidi bez praxe. I na základě jeho jsem měla někam nastoupit (pak jsem zvolila jistotu v servíříně :) - ten projekt je totiž na rok a měla bych díky tý práci míň peněz). Ale musíš se o to zajímat sama, paní na pracáku mi o tom nic neřekla a dozvěděla jsem se o něm náhodou na jednom pohovoru.

Text uživatele: 

Díky, tákže:

Stáže jsou zadara, neproplácejí jídzné a stravné a nějak tak nikoho nezajímá, jak tam budu těch 30+km jezdit. Byly na to hrozný stížnosti a návratnost k zaměstnanosti je minimální, ty lidi z hodně případů nenabrali. jak to, když je pro tohle ten projekt určen?

Proto do toho nejdu. Potřebuju práci, ne dělat holkuprovšechnocosenámdělatnechce navíc zadara víš jak…

Rekvalifičáků mám asi milion jenže kdo jima prošel, ví o čem to je. Zaměstnavatelé z desítek lidí vzali dva a to ještě proto že to byla rodina, což nám i na tom kurzu řekli-že se máme umístit protekčně. nemám v rodině podnikatele, bohužel.

Jsem z horské  vsi, chození po fabrikách mám obejité tak milionkrát. je tak nějak k ničemu když tě nepustí ani na vrátnici nebo když kolegyně toho, za kým jdeš, řekne že "prostě neberóoóóú, naschlé…" víš je něco jinýho moct být ve velkým městě anebo muset všude dojíždět, což já jako bez podpory za co že…

 

Kdyby řešení bylo, nepíšu to tady jen tak že…ty chytrý a hodný komentáře pochopitelně žeru a beru s rezervou. očividně to nezažili.

Text uživatele: 

Ahoj ještě jednou,

 

nepsala jsem o stáži. Osobně jsem získala práci v rámci projektu nazvaného "Odborné praxe pro mladé do 30 let". Byla jsem na pohovoru na jinou pozici a jelikož mě na ní nevzali, ale zaujala jsem, nabídli mi tuhle možnost. Práce by to byla na rok, placená, na smlouvu. Jediná "nevýhoda" byl ten rok. To, že jízdný neproplácí, je samozřejmý, když si člověk "normálně" vydělává. Holky z projektu dojížděly i 50 km (možná víc), a přesto to vzaly (bylo aspoň něco). A práce to nebyla špatná - byla na základě našeho vzdělání (takže mně byla nabídnuta pozice pečovatelky, ač mám VOŠ sociální; holkám se střední např. sekretářka). Informuj se na pracáku, nejsem si jistá, jestli podobný projekty už neskončily. Víc nemám, co bych dodala, nechci se s tebou přít (nemám důvod), ani psát "další utěšující věci". Chtěla jsem jen doplnit, abys chápala, co jsem svým "P. S." v předchozím příspěvku myslela.

Text uživatele: 

Byl jsem 4 měsíce na pracáku, takže trochu vím jaké to je. 4 měsíce jsem dělal otroka strojům na 3 směny za 9500 kč čistého a pak  jsem zase byl 2 měsíce na pracáku, protože jsem byl pro potřeby kapitalisty pomalý a pak mi kamarád dohodil práci v podniku kde jsem před tím pracoval.

Pamatuji si dobře jak jsem odpovídal na nabídky práce a firmy dělali mrtvého brouka.

Text uživatele: 

Jo to zažívám taky, odpovídám div ne na kopání chodníků, jenže lidi dnes neví že je v nabídce už vyšší procento práce pro postižené než pro zdravé.

Text uživatele: 

Promiň, budu upřímný: problém je ve Tvé hlavě. Pokud chceš najít práci, tak opravdu na sobě musíš zapracovat a odstranit své nedostatky - tzn. naučit se na PC (to je afla omega, bez toho se neobejdeš), druhak dodělej ŘP (my všichni jezdíme X let a žádnej puboš 99,9% z nás ještě nesestřelil) a ty jazyky by se Ti taky mohly hodit.  

Pokud jsi v kraji, kde je vysoká nezaměstnanost, dle mýho blbýho názoru fakt nemůžeš čekat na zázrak, ale zamakat na sobě (byť chápu, že se Ti třeba nechce).

Takže nehledat důvody, proč něco nejde, ale hledat důvody, proč to může jít a půjde.  

Text uživatele: 

Joo jasně já budu z ničeho platit tisíce za řidičák a zase z toho nic si  platit kurzy angličtiny žé?

Já věděla že tohle nemůže nikdo pochopit a jsem ráda že jsem se nespletla.

Text uživatele: 

Jen tak mimochodem … kolik stálo těch sedm let doma Tvoje rodiče? Tak ale hlavně že jsi ráda, že ses nespletla. Akorát že to Tě neuživí.

 

Text uživatele: 

Jak vidno, tak si nerozumíme. My přece nejsme proti Tobě. Snažíme se Ti poradit, pomoci. Chápu Tebe, ale chápu současně i trh práce, pro který budou Tvé dovednosti nedostačující.

 

A jen aby bylo jasno: novou práci Ti moc přeji. A i to, aby jsi v ní byla šťastná, ju?  

Text uživatele: 

Meitaiko, když jsem si dnes přečetla všechny Tvoje příspěvky a obě Tvoje témata, tak já mám z Tebe pocit, že u Tebe ten problém bude hlubší a šiřší, než-li jen Tvé strachy z práce. Píšu to proto, že nakonec souvisí všechno se vším. Třeba když budeš chtít, svěříš se tu časem sama i se svými ostatními starostmi…

Jinak souhlasím s tím, že práce sama za Tebou nepřijde a nenajde Ti ji ani pracák, tedy ÚP. Je proto potřeba sama být aktivní a je-li třeba, dále se vzdělávat. Jde to i v mém věku, není důvod, proč by to nešlo u Tebe. A být Tebou, vzhledem k tomu, že už jsi opravdu dlouho doma, začala bych pro začátek čímkoliv, byť méně placeným, aby jsi si postupně zvykla na nový režim. Budeš-li čekat na pracáku na opravdovou, reálnou a ucházející práci, budeš jen dál čekat…Pak jsou ale výtky rodičů na místě. Zřejmě nemáš po škole žádnou praxi, tak je třeba pro začátek začít alespoň nějakou prací, než se časem vypracuješ dál a výš.

Text uživatele: 

Koukám že obecenstvo nepochopilo o čem příspěvek je.

Je o tom, že neberou a nereagují v týhle oblasti nějak tak na nic.

Né o mé vybíravosti nebo lenosti.

Myslíte že na pracáku mě to "noo my víme že to tak je" říkají jen tak??

Proč ti, co zažili tohle co já mluví stejně?

Není to v člověku co by vzal nebo nevzal.

Je to o tom kam si výsostně uvolí ho přijmout a kam ne.

(svěřovat se nemám s čím)

Text uživatele: 

Jak už zaznělo přede mnou, je potřeba přestat fňukat a začít na sobě makat. Tyj si totiž v tvé své sebelítosti tak utopená, že - jak už psal Avatárek - vidíš jen důvody, proč něco nejde. Práce na počítači je opravdu naprostý základ. Pokud nemáš ve svém okolí nikoho, kdo by Tě to naučil, existují i příručky pro samouky - koupit si knihu je určitě levnější než zaplatit si kurz, navíc si ji můžeš půjčit v knihovně. U jazyků je učitel ještě důležitější, ale jsou i lidé, co se taky naučili jazyk jen z učebnice s kazetou (kvůli výslovnosti) - opět můžeš půjčit v knihovně. To, že nemáš řidičák, by takový problém být nemusel - já ho taky nemám a zatím jsem vždy práci našla.  

Taky se poptej na pracáku na ty rekvalifikace, jak Ti psala Barča. Můžeš taky zkusit oslovit nějaké neziskové organizace, jestli třena nehledají dobrovolníky - neměla bys z toho sice peníze, ale dělala bys něco smysluplného a přišla by sis užitečná, byla bys mezi lidmi a přišla na jiné myšlenky. Pokud jsi bez práce dlouho - není odstuda začít u nějaké méně kvalifikované práce - nemusí to být práce v nějakém "pajzlu", ale na doplňování zboží někde v obchodě žádnou školu nepotřebuješ - je ale potřeba nějak začít a nečekat, že se práce někde sama vylíhne a že Ti ji někdo strčí až pod nos.

Text uživatele: 

Ahoj, - já jen předesílám, že jsem byla odeslána asi před 4 lety z pracovního Úřadu do projektu EU, kde jsem úspěšně složila zkoušky na PC (základy, i ECDL), dále  průkaz na vysokozdvižný vozík do 5tun, …, když jsem se s touto kvalifikací vrátila na PÚ bylo mi řečeno, že se na PC,, nachytají ani vysokoškoláci, kteří studují tolik let, tak já se ptám - proč jsem do toho projektu byla vybrána, a odeslána? Snažila jsem se požadavky splnit jak nejlépe jsem mohla. Já být ve tvém věku, tak bych na sobě asi více zapracovala po všech stránkách.

Text uživatele: 

opr. -,, nechytají."

Text uživatele: 

Ještě bych dodala, že já jsem s PC neměla vůbec žádné zkušenosti, dokonce, když jsem přišla poprvé na učebnu, tak jsem se to bála i zapnout, ale všechno jde, když se chce, práce s počítačem mě baví, využívám jej aspoň doma, když už nic jiného, ale uplatnění jsem bohužel nenašla na trhu práce. Jsem nyní v inv. důchodu. Přeji hodně štěstí do dalšího života. A hlavně uplatnění se ve všem.

Text uživatele: jenom hledas duvody proc te nevemou vetsine firem kdyz chce abys umela pracovat na pc tak jim staci ze kdyz umis napsat dopis a vytisknout ho pripadne delat v nejakych jejich programech v kterych se musi ucit kazdy pak zalezi podle toho co chces delat ale ze nemas ridicak taky neni problem a ze neumis cizi jazyky taky jde najit praci ja mam pres 30 a jazyky jsme ve skole meli, ty mas 25 a nemeli jste? kdyz budes jenom chodit a mluvit ze to neumis a to neumis, tam udelas skodu a tam skodu tak nikdy praci mit nebudes

Text uživatele: 

A rozesíláš životopisy i sama? Třeba přes web prace.cz nebo jobs.cz?

Jinak se mi zdá, že všechno vidíš moc tragicky. Myslím, že "ožralí puboši" autem zas tak často nejezdí, a když už, tak pozdě v noci z pařby. Do herny zákazníci také běžně vybavení na baseball nenosí. A k té ztrátě - pokud se v práci zaučuješ, firma s tím počítá, že zpočátku na tebe musí dávat větší pozor a že můžeš udělat nějakou chybu nechtěně. Chybami se člověk učí.

Abych pravdu řekla, po sedmi letech bez zaměstnání bych vzala i práci uklízečky. Já byla nezaměstnaná 2 měsíce a také jsem na tyto nabídky odpovídala. Není to žádná ostuda, naopak je tato práce stejně důležitá jako každá jiná.

Text uživatele: 

Kdyby mě jako uklízečku přijali, myslíš že bych odmítla??? Berou na to postižený nebo důchodce!

Na životopis nereagují, nemaj ani slušnost odepsat žadateli o práci proč ho nechtěj, když nepotřebují školu a chtějí zaměstnat ihned.

Prostě ta situace je tady jaká je, kdo nezažil tuhle oblast tak neví.

Text uživatele: 

Milá meitaiko, všichni sme nějak začínali. Já jsem chodil na brigády, kde jsem dělal pingla nebo jsem třeba dělal v zaprášených plesnivých sklepech, kde jsem 8 hodin v kuse oklepával starou omítku, dělal jsem i u pásu ve firmě Empack, kde jsem 8 hodin vkládal do stroje výlisky.

Dneska jsem neurolog a řídím 9 velkých webů (v nich asi 17 lidí, kteří pro tyto weby externě pracují).

Neříkám to proto, že bych se chlubil, chraň bůh. Říkám to proto, že všichni začínáme z ničeho a musíme se vypracovat. Nic není zadarmo. Kdybych si v roce 1997 řekl, že zůstanu u toho oklepávání omítek v plesnivých sklepech, že mi to stačí, tak bych tam byl dodnes.  

Rozumíš co tím chci říct?  

Text uživatele: 

Text uživatele: 

Kolegyně z práce dojíždí z Jeseníků k nám do Brna, nenašla tam práci. Berou převážně jen chlapy. Pro ženský místa nejsou.

Našla si tady podnájem s jednou slečnou v garsonce, takže platí minimálně.

Není to ideální, ale i takhle to jde. Pracujeme na směny. Takže má buď po, út, pá, so, ne nebo st, čt. Když má volný víkend, je doma. Ridičák nemá, jezdí vlakem. Ano, vydělává asi převážně na cestu a na bydlení, ale musí jí něco zbývat, protože jinak by to asi nedělala. A to jsou u nás fakt mizerný platy. Má teda výhodou, že její přítel vydělává a tak drží domácnost v Jeseníkách a ona může pracovat v Brně.

Jo a když máš teda miliony rekvalifikací, proč sis neudělala nějaký počítačový kurz? To na pracáku nenabízejí? Četla jsem i o nabídce administrativní pracovnice s rozšířenou angličtinou.

Na netu jsou základní kurzy anigličtiny i zdarma. Já si teď něco opakuju, abych udělala vstupní test na vysoké škole a mohla si zapsat předmět angličtina.

Musela by ses tomu ale věnovat a najít si cíl, pro který to děláš. Jenom tak si naflákat kurzy nebo rekvalifikace je na houby. POkud víš, že v nějakém větším městě kolem vás je poptávka po určtiém druhu práce, tak bych hledala a dělala vše pro to, abych zvýšila svou šanci na přijetí.

Pokud nejsi jinak než finančně vázaná na svůj nynější domov, vážně bych přemýšlela o tom, že se posunu "o dům dál", protože tohle nemá perspetkivu.

Text uživatele: 

Pokud máš 2 školy - předpokládám, že dokončené a minimálně s maturitou + "milion" rekvalifikačních kurzů, nebo nakonec i bez nich, máš možnost si přivydělat či vydělávat v místě bydliště a bez ohledu na pracák např. takto:

1) doučovat děti ZŠ i SŠ,

2) hlídat malé děti v rodinách či u Vás doma,

3) nabídnout pro děti v okolí nějaký zájmový kroužek - v ZŠ, v rodinách dětí či u Vás doma,

4) nabídnout domácnostem v okolí úklid či např. sekání trávy, natírání plotů apod. ,

5) nabídnout domácnostem v okolí praní a žehlení prádla,

6) nabídnout domácnostem v okolí - pomoc seniorům a postiženým s úklidem, nákupem, doprovodem k lékaři, na úřad atd. bez osobní hygieny a péče, když té se bojíš…

Jsi-li trochu zručná a máš fantazii, spousta lidí si přivydělává ve svém okolí či prostřednictvím netu např. :

1) výrobou dekorací do interiéru nebo exteriéru,

2) výrobou bižuterie, přívěsků na klíče atd.

3) výrobou sladkých nebo slaných dortů,

4) výrobou hraček,

5) výrobou přáníček,

6) výrobou sirupů, marmelád atd. ,

7) výrobou cukroví,

8) výrobou malovaných, kreslených aj. obrázků,

9) výrobou háčkovaných nebo vyšívaných deček…

Text uživatele: 

Na jednu stranu možná pisatelka fňuká, protože už je z toho otrávená, na druhou stranu se jí musím i zastat. Jeden můj známý z minulosti před asi rokem ztratil práci v bance, kde byl 11 let a dělal celkem zodpovědnou práci. Odejít musel z důvodu reorganizace. Měl VŠ, dobrou praxi, sympatický chlap. Angličtinu tedy neuměl, pravda, ale měl zkušenosti se správou ohromného objektu. A podotýkám, že střašně dlouho hledal a nenacházel. Na těch,, lepších" místech samozřejmě byla velká konkurence, na těch,, horších" zase říkali:,, No jo, to vy nám ale utečete za lepším, jakmile to půjde." Když viděli vzdělání a praxi. A to bylo v Praze!!!

Navíc na spousty odpovědí firmy reagují s velikým zpožděním, že už člověk má dojem, že nic a hledá jinde.

Nechci tvrdit, že je těžké najít práci, ale roli hraje spoustu faktorů, navíc i náhoda.

Já nedávno takhle odpověděla, šla na pohovor a přestože jsm tam byla jako první a mělo jich přijít ještě asi deset, říkali mi, že jsem horký favorit  cítila jsem ty sympatie a věděla jsem, že mě vezmou. A druhý den volali, že berou. Celý kolektiv mě velmi příjemně přijal a na to, kolik hodin v té práci člověk je, není plat špatný.

Ale i přes třeba tuhle dobrou zkušenost a plno jiných v životě, kdy vyšla nějaká dobrá brigáda ať už skrz dobrý dojem u pohovoru nebo přes známé, která třeba vycházela na 300, - čistého na hodinu a děsně mě bavila  a naplňovala a budu ji mít zase, přes to všechno vím, že to leckdo nemá snadné, i vlivem situace v rodině, bydlištěm v lokalitě s nezaměstnaností, smůlou, vzděláním atd…

 

Takže nezastávám se ani jedné ze stran, zdejších optimistů až utopistů, ani pisatelky celkem zabředlé do pesimismu.

Věřím, že zdejší rádoby úžasné rady, jak je vlastně straně snadné najít práci, ji musí vytáčet doběla, když má sama špatnou zkušenost…

Na druhou stranu už se možná i bojí hledat, že bude zase zklamaná…

Chtělo by to nějakou korunu do začátku a vypadnout do většího města, jít nejdřív do spolubydlení, dělat něco otročtějšího, mezitím kurzy a třeba se pak najde něco lepšího. Anebo zůstat v regionu a hledat a hledat…

Text uživatele: 

Veverko, moc hezky jsi to napsala … akorát té náhodě je někdy potřeba pomoci. Práce není, to je pravda, ale sedm let … a taky to CV se sedmiletou pauzou nevypadá pro zaměstnavatele nic moc nadějně.

Text uživatele: 

Děkuji všem za  reakce.

Některé byly nereálné, jiné přínosné a mohly by problém člověka, mající tento problém, vyřešit.

Otázka však byla položena za účelem názorovosti a vše bylo zapracováno do mé bak. práce.

Dotaz byl smyšlen, avšak poskládán z reálných skutečností dnešní doby. (i když púřiznám se, poskládán hodně "neschopně").

Téma mé práce je Vnímání a reakce společnosti na dopad nezaměstnanosti na zdraví duševní i tělesné s přihlédnutím k znesnadňujícím okolnostem.

Ještě jednou děkuji a nezlobte se…již budu pokládat své reálné životní otázky.

 

Text uživatele: 

Tebou zvolený způsob získání  si podkladů pro bakalářskou práci formou lsti tady na MS nepovažuji zrovna za korektní. Přeci jen tu bereme každý dotaz tazatelů vážně a věnujeme se jim jak nejlépe umíme a ve svém volném čase.  

Text uživatele: Ahoj, manžel hledá aktuálně práci, posílá životopisy na všechny strany, na internetu hledal rady o všem, co s tím souviselo - jak vylepšit životopis, co říkat nebo dělat a tak. Zajímavý článek o tom, jak to dneska chodí u zaměstnavatelů našel tady: http://www.e-radce.cz/?cat=313. Je to asi pravda, myslím, že tak nějak to opravdu dneska chodí. Odtamtud má i naučené, co a jak říkat.

Text uživatele: 

Ještě to chtělo připsat ze kterého místa jste a případně kvalifikaci manžela. Protože co kdyby náhodou.