Téma: Častý stres, úzkost, panika, vyčerpání a únava - souvislost s depresí

Zkoušela jsi tenhle test?

Píšeš, že se stydíš s tím někam zajít. Nikam s tím chodit nemusíš.

Projevy, jako jsou stavy paniky a podobné, které zmiňuješ Tě Tvé tělo "upozorňuje", že ve svém životě jdeš špatným směrem a děláš věci, které mu škodí. Ve Tvém případě je to stres. V dnešní době se lze stresu těžce vyhnout, ale lze ho lépe zvládat, když: se budeš věnovat aktivitám, jako je běh v přírodě, cvičení, jóga, plavání, naučíš se správné dýchací cviky (na netu je hodně infa)

Vyloučíš ze stravy cukr, smažené potraviny, konzervovaná jídla, omezíš, nebo zcela vyřadíš pšeničnou mouku, margaríny (ty se podílejí na ucpávání cév), potraviny s příměsemi glutamátu, nebezpečných éček, kukuřičného škrobu, omezit maso.

Je velmi vhodné pít čistou vodu cca 2,5l denně v závislosti na roční období (v létě, kdy je horko samozřejmě více), a to ze dvou třetin celkově přijatého množství vypít během dopoledne, jíst hodně čerstvé potravy, jako je ovoce, zelenina, ořechy, různá semínka, jogurty jen kvalitní (bez škrobů) a čisté- bez ovoce, + zařadit užívání omega- 3 kyselin, vit skupin B.

K tomu patří také pěkné milování , které ruší stavy deprese

Sauna- velmi vhodná, vyplavuje škodlivé látky usazené v těle (jak ze špatné skladby potravin, tak látky stresové, které se v organismu ukládají v podobě nepříjemných pocitů)

To jsou samozřejmě pouze základní doporučení, když budeš sama pátrat, najdeš více infa

Tak držím palce

Milá Radano! Také přeji optimální zdraví.

Jsem nadšený, Indiánka to napsala velmi pěkně, skoro, jako by někdy před léty, vyslechla některou mojí přednášku o správném stravování.

Musím přesto váženou a mojí oblíbenou Indiánku doplnit. Jak píšeš v úvodu, tvoje problémy jsou jakoby psychického rázu.

Tvoje formulace to potvrzují: … mým stresem, který jsem za poslední dva a půl roku měla.    Píšeš vlastně jako „majitelka“ stresu. Dále píšeš, že děda a matka trpí lehkou depresí a předpokládáš, že je to cosi dědičného a v těchto vyjádřeních je jádro pudla, nebo chceš-li, zakopaný pes.

Dnes jde zdravý člověk k lékaři, postěžuje si na své lehké obtíže a lékař vyšetří krev a od lékaře jde dosud zdravý človíček jako „majitel choroby“ cukrovky. Dále v drtivé většině jej „lekař“ přesvědčí a poleká, že je to choroba nevyléčitelná a že se teda už od teď budou velmi často vidět, dokud je smrt nerozdělí. Tím v nás zabetonuje neléčitelnost choroby. Přitom takzvaně „civilizační“ a „neléčitelné choroby“ jsou jen ty které dotyčný „lekař“ vyléčit prostě zatím neumí. Už název „civilizační choroby“ je nesmyslný, to je jako by každý civilizovaný člověk musel povinně trpět chorobami.

A tak je to téměř se všemi takzvaně civilizačními chorobami. Lidé říkají: … já mám cukrovku …, … já mám alergii …, …. mám stres …, mám depresi … Někdy to zní dokonce chlubivě. Je v tom pýcha na „svůj majetek“. A majetku se lidi většinou nechtějí zbavit.

Jak je to s jinými dary, nebo majetkem? Když něco nechci přijmout, nebo vlastnit, tak to nepřijmu, nebo prostě zahodím, nebo dám někomu, co o to stojí. Jak jednoduché. S chorobami je to stejné. Nesmíme je přijmout jako „svůj majetek“, důležité je, být si jistí, že odejdou, tak jako přišly.

Dosavadním způsobem života, způsobem myšlení a stravování jsme se dostali tam, kde jsme, k těm chorobám, které nás obtěžují, k těm vztahům které pěstujeme apod.

Beze změny těchto postojů, dosavadního myšlení a také stravování k žádné změně nedojde. Můžeme se nechat do nekonečna otravovat léky, oblbovat antidepresivy, chemoterapiemi a podobně, přitom nic ve svém životě, myšlení, stravování, neměnit, dokud nás choroby nezdolá, nebo nedonutí něco konečně radikálně změnit.

Víte jak se zbavit stresu? Přece nestresovat se. Když někdo řekne: „Tys mě naštval“, má to stejnou logiku, jako „tys mě ožral“. Když totiž se nechci opít, nebo naštvat, nebo se stresovat, tak se prostě nestresuji. Když se naštvávám, nebo stresuji, je to jen a jen proto, že jsem nazvatelný, vytočitelný, nebo vystresovatelný. Vytočení, naštvání, stres, deprese jsou v mém mozku jen tehdy, když jsem ochoten je přijmout. Když je nepřijmu, zůstanou tomu, kdo se mě snaží vytočit, naštvat, vystresovat a tím mně krást energii, neboli na mně parazitovat. Podobně je to i s jinými chorobami, dosavadním způsobem života, stravováním a myšlením jsem si je přivolal, tak musím změnit postoje, stravování a myšlení.

To věděl už Hipokratés, který psal o souvislostech způsobu života, výživy, zdravotního stavu, psychiky lidí a snad i charakteru.

Každý má právo na kvalitní život, být šťastný, být zdravý, dožít se v plné síle a hojnosti i 120 roků, jenže to za nás nikdo nezařídí, o to se musí každý postarat sám.

Nevíme-li kam míříme, žádný vítr nám není příznivý. Naopak, lidé, kteří mají cíle, uspějí. Jak jednoduché.

Přeji dobré rozhodnutí a chuť něco v životě změnit.

Dobrý den,

ono se to krásně píše, ale hůř udělá. Člověk trpící depresemi / úzkostmi, je tak beznadějný a nešťastný, že nevidí žádné jiné východisko. Je ZOUFALÝ.

Kdyby mě někdo naučil, jak změnit svůj pohled na svět / život, byla bych nejšťastnější osobou na světě!!!

Ale jsem realistka…nejde to ze dne na den…a bez podpory!

Pokud bys chtěla kontakt na dobrou a diskrétní terapeutku z Plzně, napiš mi na mail xxxxx@centrum.cz, pomáhá a má fakt cilivý přístup, nepracuje s léky.