Téma: Chybějící chuť do života a mentální zablokování - co se se mnou děje? Ani psychologové nepomohli.

Jsme obklopení informacemi o úspěchu. Informacemi o hypotékách. O nových autech. O tom, jak šťastně žít. Jak si najít úspěšného životního partnera, dobrou práci, jak zasadit strom, postavit dům, vychovat děti.  

Ale nic z toho není ve skutečnosti důležité.  

Ty si musíš uvědomit, že to, co na Tebe teď působí nejvíc, je srovnávání se s okolím. S jinými. A z toho pramení Tvé neštěstí.  

Moje rada? Zkus se více podívat na to, co by bavilo a uspokojovalo Tebe – pro sebe. A zapomeň na to, jak se zalíbit ostatním.  

Nastup do práce, ta je na mentální odblokování nejlepší. Dvanáctky někde ve fabrice a budeš mít pocit z dobře vykonané práce. O přestávkách se pobavíš a zasměješ s kolegy. Co více si přát??

Procházela jsem něčím podobným, nakonec mi psychiatr diagnostikoval dlouhodobé deprese. Chvíli jsem brala léky (už si nepamatuji název, něco na způsob zpětného vychytávání serotoninu), na problémy mi pomohly, ale měly vedlejší účinky, takže jsem je po nějaké době vysadila. Zkusila bych psychiatra, ten může pomoci právě i léky. Kdo nezažil, neví, o čem to je. Sám si člověk už není schopen pomoci a neustálé vrhání se do nových a nových aktivit (včetně práce) také nemusí být řešením. Hledala bych porozumění a podporu u blízkých, rodiny, přátel,  snad budou schopni Tě podpořit.  

Mas nejake kamarady? Mas pritelkyni? Bavi te prace, co delas nebo skola, kterou studujes? Delas nejake aktivity venku?
Kazdy dobiji baterky necim jinym. Jeden si jde zabehat, druhy na inliny, treti se sejde s prateli. Mel bys asi vyzkouset, co by tobe nejlip vyhovovalo.

Doporučovala bych vám pokusit se nají psychoterapeuta se zaměřěním na rogersovskou terapii.

Dobrý deň.

vďaka za všetky Vaše odpovede. Rady si beriem k srdcu . Pred dvomi dňami, keď som to písal na mňa len všetko doľahlo a ja som chcel nájsť rýchly útek zo svojej situácie. Dnes sa na vec dívam triezvejšie a vidím, že nie je všetko také čierne ako píšem. Cestu poznám, idem sa znova pustiť do kráčania.

catdog2 - svoj dotaz si napísal vystižne, ale veľmi stručne. Docela ma zaujíma či si praktikujúci kresťan - (pretože u praktikujúceho kresťana sa podobné ťažkosti môžu javiť aj z iného uhlu pohľadu … ).

Ahoj, vďaka za záujem. Vieru v Boha snažil v sebe hľadať, ale nikdy som ju nenašiel. Som neveriaci.

Ahoj , mám podobné obtíže… , ale roky - to je osobní. Já už se léčím i terapeuticky a psychiatricky - léky : -/. no co už. Jen bych ti ráda řekla, že každý má občas období prázdné, marné, stereotipní.

Dokonce jsem si musela napsat na papír větu "Mám v životě -teď- období, kdy nevidím cestu.

Možná ti psychologové řekli, že jsi normální - díky bohu! Ale nepopiratelně máš obtížné delší období, kdy ti možná chybí láska - taková ta podporujíc, nabíjecí. Možná děláš mnoho pro něco a někoho jiného a vyčerpáváš mnoho energie kolem a zanedbáváš svoji osobu a radost z ni.  

Možná máš období, kdy si musíš něco uvědomit… a změnit. Třeba změnu velmi potřebuješ.  

Pěkný denDržím ti palce!!! a neboj se popřípadě zajít klidně k psychiatrovi, terapii, když bude hodně zle… MarK