Téma: Disociativní porucha osobnosti - zkušenosti, diskuze, názory

Je to obranný mechanismus a žít se s tím dá- no, po terapii prý lépe a lépe. Podívej se sem, tohle je asi nejlepší materiál ke čtení, opět z Olomouce, to je prostě asi současná špička.  

http://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2008/06/07.pdf

Jaguško, je to léčitelné a držím palce.

Děkuji Plamínku, vím, že se s tím dá žít… žiji s tím už dlouho, veď do krátkých bezvědomí padám už někde 17let… jen to nikdo nepojmenoval … ale moc si neumím představit, zda tedy lze, aby to teď vymizelo, myslím ty ztráty vědomí… ?

Zlatíčko, údajně ano, tak je to pozorováno.

Já tedy nejsem psychoterapeut, jsem dnes jen částečně zaměstaný poradce pro základní rozhodován co dál, takže povšechně jsem informovaná a celkem dokážu rozeznat, co by asi klient potřeboval.  Samotné terapie nedělám, protože jednak na to nejsem atestovaná, druhak si myslím, že se nedokážu a ani snad nechci tak odevzdat, což by dobrý terapeut měl, ovšem zas tak často se s tímhle ideálem nesetkávám, bohužel.

Pokud vytěsnuješ nějaké věci tak, že v podstatě omdlíváš, tak by se časem mělo upravit, protože terapie tě tak časem obrní a ty se nakonec dostaneš do situace, kdyx tomu, co se stalo začneš čelit.  Omdlívat nebudeš, ale bude to bolet a bude to hodně o vzteku. Jenže jiná cesta prostě není. Přečti si ten materiál, je fakt dobrý.  

Pokud ti někdo doporučí hypnózu, tak rozhodně ne v samém začátku, to by ublížilo, spíš až tak ke konci, když budeš mít pocit, že začínáš tušit. a rozhodně psychologa, ne nějakého kurzistu. Tím myslím upomínání se v hypnóze na trauma. Ovšem na jednotlivé nácviky pro vymizení symptomů hypnoticky ano, ačkoliv ani toho já moc přítel nejsem.  

Tyhle věci se obvykle daří, ale je mi tě opravdu líto, musíš se tím protrápit, ale pak by to mělo být dobré.  

Děkuji Plamínku!

 Nemáš zač a drž se.

Držím Vám palce 

Babuško, … přeji hodně štěstí a síly při léčbě a ať to vše dobře dopadne a cítíš se líp .