Téma: Plísně - pochoutka nebo hazard se zdravím?
O plísních jedni mnoho napovídají a druzí houby ví. Patřím do druhé skupiny. Protože moje přímá příbuzná zemřela na intoxikaci po dlouhodobě požívaných plesnivých potravinách (nemyslete, že byla čuně a čtěte dál, i vás se to týká), vkládám toto téma.
Plísně - pochoutka nebo hazard se zdravím?
Tak se jmenuje kapitola ve starší vědecké publikaci. Plísně jsou tak složité a mnohočetné organizmy, že ani vědecké kapacity nejsou zcela zajedno. Některé plísně na povrchu i uvnitř sýrů, ušlechtilé plísně na hroznech (neplést s hrozny z Kauflandu se zeleným kožichem) jsou snad neškodné, protože netvoří mykotoxiny. Mohou ale ublížit osobám s porušenou imunitou. Mrňata bych s nimi nekrmil. Jiná už je bílá ušlechtilá plíseň na masných výrobcích, třeba uherák nebo fuet. Tyto plísně se konzumovat nemají. Při krájení výrobků dochází k jejich kontaminaci povrchovou plísní, ale pokud nejíme uherák denně po kilech, snad to přežijeme.
Zcela jiné jsou plísně, které tvoří jedy – mykotoxiny. Na dlouhodobě konzumované plísně i v malém množství lze spolehlivě zemřít. Všichni víme, že zplesnivělé pokrmy se mají celé vyhodit, o tom nebudeme diskutovat. Ale plíseň, která je už viditelná, (to jsou její konečné produkty), je prolezlá celou potravinou. Stejně jako lesní neviditelné podhoubí a houby jako plodnice. Potravina je zasažena dávno předtím, než se objeví povlak. Např. chleba, uložený v pytlíku při teplotě 21°C je spolehlivě prolezlý za tři dny.
Mnozí z nás se obávají dřevomorky a tvrdí, že ji v baráku nemají. Nejenže ji máme všude v obydlí, ale její spory a dalších stovek plísní najdeme i v košíčku poslední podprsenky, pokud nebyla právě vyvařená. Pokud spory nemají vhodný a vlhký substrát, jsou v latentní fázi života a podklad nenapadnou. „Vhodná“ vlhkost je 20 a víc %. Dřevo kdekoli v konstrukci domu nikdy nedosáhne vlhkost vyšší než 15% (nepočítám zatékání do krovu). Proto ani dřevomorka nemá šanci napadnout dřevěné konstrukce. Stejně jako spory dřevomorky, létají všude kolem nás spory tisíců dalších plísní. Sedají na všechno a když jim dovolíme, rozrostou se.
Potraviny všeobecně mají vlhkost vyšší a proto jsou vhodným podkladem pro růst plísní. Plísně brzdí nízká teplota a vlhkost, nižší pH (vyšší kyselost), sluneční záření a konzervanty.
Potraviny dlouho odolávající plísni jsou: pekárenské křupavé výrobky včetně sušenek (dříve Průmysl trvanlivého pečiva) smažené lupínky a jiné křupky. Tyto výrobky křoupají jen při vlhkosti 10 a méně %. Jakmile zvlhnou nad 12%, okamžitě to poznáme, protože se mění ve žvýkačku. Ve většině případů nejsou napadeny plísní, jsou příliš suché.
Potraviny podmíněně odolávající jsou: rýže, obilí a výrobky z něho, luštěniny, těstoviny, koření aj. Tyto potraviny mohou být zavlhlé, aniž bychom poznali změnu.
Snad nejzákeřnější jsou plísně sotva postřehnutelné, jak zrakem tak chutí. Např. na oříšcích, koření aj. Tyto vytvářejí afla a ochratoxiny s prokazatelně rakovinotvornými účinky. Tyto jedy se ukládají v těle, aniž bychom o nich vědeli. Nejčastěji jsou napadeny ořechy dodávané v ohromných pytlech a odsud prodávané, různé směsi ořechů, pocházející kdovíodkud, sušené ovoce. Pozornost máme určitě věnovat ořechům všeho druhu, které jsou dlouho skladované nebo není právě jejich sezóna. Arašídy, kešu, pistácie, lískové i vlašské, para. Datum použitelnosti na balení vůbec nezaručuje, že je potravina neškodná. Nemalý problém jsou neprůhledné obaly s mokrým obsahem, např. kečupy v červených lahvích, načnuté nápojové kartóny hlavně v hospodách (džusy) a jistě přijdete na stovku dalších.
Mezi lidmi se objevuje názor, že plísně konzumované v malém množství příliš nevadí.
Nevím o tom mnoho, a protože se jedná o závažné téma, hledám někoho, kdo by znal víc
Díky
Medvěda uklidním tvrzením: nezvlhlá cigára neplesniví!
(3 lidí)
(0 lidí)
Stránka otevřena 6270x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
Vzhledem k tomu, že tu, Wolfgu, ještě jsme, tak to nebude tak žhavé... plíseň, stejně jako my, je součástí přírody a když nebudem zbytečně bádat a budem jíst jako dosud, tak si tu ještě nějaký ten čas pokecáme. Přece jen, potraviny, které známe, tak poznáme jejich poživatelnost a když ne, poznáme to taky.
Co tu píšeš, zní logicky, proto ještě doplním. Pro přírodu jsme zajímaví v produktivním věku, tedy dokud se ještě rozmnožujeme. Jak s výrobou dětí přestaneme, jsme přírodě na obtíž. Jen žerem a nic pro ni nevytváříme, proto pryč s námi, aby mohli plodit mladší 
Jenže když žerem, tak taky..... hmm... cosi vytváříme a příroda to zpracuje. Když už se nás jen tak nezbaví, že máme mudr na všecko a tak teda.... co s náma... ... nějaké ty války, přírodní pohromy....
Příroda je nedostižná v tom, že všechno znovu použije a nenechává za sebou žádný binec. V souvislosti s AIDS mě napadlo, zda jsme někomu nezačali lézt na nervy. Seslal na lidstvo klacek. Přichází přirozenou cestou, není vidět, nebolí a spolehlivě zkosí téměř všechny. Na základě nečekaného nárůstu choroby bylo nedávno vypočítáno, že za 200 let zbyde na zemi asi milión lidí. Dvě stovky let zřejmě pro toho někoho není dlouho. Počká si. Bude tady krásně. Všichni se budou zdravit a ty mejdany!
Ono to taky tak nějak bude. Napadají nás stejné souvislosti. Není to jen AIDS.... je x onemocnění s rychlejším průběhem a koncem.
Proboha ještě chvíli nad tím budete dumat a přestanu jíst i souložit!
Ach přírodo, přírodo, vrhám se v tvé lůno a vykašlu se na supermarkety!
Příspěvek od uživatele Pan Sova, zkopírovaný ze soukromé zprávy:
„Matka je jistá, otec nejistý“, zkrácenina následujícího: Mater semper certa est (
pater semper incertus est) - Matka je vždy jistá ((zatímco) otec je vždy nejistý)...
U nemoci platí: Otec nemoci je nejistý, matkou je strava…
Léčení nemocí způsobených plísněmi, kvasinkami apod. v těle je poměrně jednoduché.
Různé pilulky a mazání pomohou krátkodobě, ale po čase se v těle tyto potvůrky plísně a kvasinky znova namnoží.
Když změníte kyselé prostředí v těle na neutrální, spíše mírně zásadité, ve kterém se kvasinky a plísně (a jiné mikroorganismy rovněž) špatně množí, a ve kterém naopak lépe funguje imunitní systém, máte vyhráno natrvalo.
Čím změníme kyselé prostředí v našem těle vybudované nesprávnou stravou na normální mírně zásadité pH 7,34 – 7,45 (krev)? ( pro zajímavost: sliny zdravého člověka mají pH 6,5 – 7,4, sliny onkologického pacienta pH 4,5 – 5,7 nebo ještě méně)
Je to jednoduché, žádné medikamenty, žádná mazání, žádné specielní kůry a procedury, jenom změníme stravovací návyky, (není důležité jen to co jíme, ale i kdy to jíme a v jakém pořadí), budeme dodržovat pitný režim čistou vodou a budeme se dostatečně pohybovat, jiná cesta není. Je to opravdu jednoduché a bezplatné.
Když se budeme všichni správně stravovat, pohybovat se a změníme myšlení, nebude potřeba tolik zdravotních zařízení, tolik doktorů, tolik farmaceutických společností, sníží se nám odvody do zdravotního pojištění.
Tak jednoduché. Váš Pan Sova
Taky si myslím že nic se nemá přehánět Jasně že pokud bude někdo pravidelně okrajovat plesnivou kůrku a jíst zbytek, asi mu to neudělá dobře, ale jinak... děláme se sebou horší věci 
například to že teď všichni dřepíme u počítačů, stresujeme se v práci nebo ve škole, přehnaně hrotíme čas... co se týká HIV/AIDS, není to rozhodně tak hrozné. naopak, díky poměrně zuřivé osvětě se tuhle nemoc daří postupně omezovat. problém bych viděla spíše v léčitelných nemocích, které budou postupně mutovat...
Bobrý Wolfg, ale co dál? Fakt si myslíš, že Tvá informace něco v životě multimiliard konzumujících mravenečků něco změní? ! Nezmění, neboť se adaptují. Nic jiného jim totiž k přežití nezbývá. Ale abych Tě přece nějak potěšila, patřím k menšině moudrých mravenečků. I když někdy zhřeším.
Někdy je lépe nepřemýšlet nad tím, co škodlivého se nám dostává do těla, protože to by si člověk musel půjčit člun a plout hóóódně daleko.
Plísně v oříškách, inverze ve vzduchu, ozónová díra, zvětšující se znaménka, roztoči v peřinách... Atd.
Teď nějaká lékařka mluvila v rádiu, že je třeba prát min. na 60 stupňů, protože pouze tyto teploty zabíjí. Při 40 jen bacila okoupeme.
Nu což, peru teď na chvilku na 60, ložní i ručníky vyvařuji vždy, o tom nebudu hovořit. Ale za chvíli stejně skočím na svou milovanou čtyřicítku, protože všechno žehlím. I ručníky, kalhotky a ponožky.
Mám svůj osud daný a pokud mě má v 95letech skolit angína, tak na nějakou plíseń se ted vyprdnu. 
Hezký zajímavý článek! Díky moc
