Téma: Jak nepropadat smutkům a vyrovnat se se stresem?

Zdravím!
Obracím se na vás s radou, jak pokračovat, co polepšit.
Měla jsem poměrně těžké dětství, kdy jsem zažila ve škole šikanu, sestra byla "nepříjemná" na celou rodinu, bála jsem se chodit domů, abych nebyla zase blízko jejím slovním potyčkám a občasným lepancům.
Tyhle věci mě dost poznamenaly, uměla jsem vždy vypnout díky koníčkům. Na střední a vysoké škole jsem zažila opět šikanu, takovou skrytou, rádoby noblesní, takoví Malfoyové. Snad rozumíte. Zároveň jsem na vysoké poznala i mého minulého přítele, se kterým jsme zažila domácí násilí všech stupňů a typů. Vysoké jsem zanechala s podlomeným zdravím a možná se k ní časem vrátím, teď se dovzdělávám kurzy a samovzděláváním, pracuji.
V září 2016 jsem zažila nehodu, od níž mám jisté drobné zdravotní komplikace doteď.
Na co se chci ale zeptat. Už delší čas mám v práci kolegy, kteří mi připomínají hodně lidi, kteří mi v životě ublížili. Do práce chodím moc ráda, naplňuje mě, ale zároveň se tam bojím, neboť každý den pracuji s člověkem, o kterém vím, že je fajn, ale zároveň dělává "rypáčky" a poučuje mě způsobem, který mi denně ubližuje. Stačí pohled, stačí pár vět, a zkrátka mi to někdy ublíží. Mluvila jsem s tou osobou již o tom, snaží se, aspoň myslím, ale nic moc se nezměnilo.
Bojím se, abych zase nebyla na nějakém začátku, kde jsem byla, abych se zase nepohoršila po psychické stránce. Hodně se v poslední době podceňuji, jiné přeceňuji, vidím stále na sobě více chyb a nevím, jak se s tím vypořádat. Dříve jsem chodila na psychoterapie, které mi pomáhaly, tak uvažuji, že bych navázala.
Jak se vy vyhýbáte dennímu stresu? Nebo lépe řečeno, jak si více stresu nepřidávat? Bojím se často všeho zbytečně, mám podporu rodičů, přítele a pár dobrých přátel, tak mi je veseleji. Nechci propadat "depkám" a úzkostem, i když je to velmi těžké v poslední době, cítívám se často velmi zle, v rodině máme sklony k depresím.
Děkuji za případné nápady a děkuji za přečtení.