Téma: Pořízení koťátka do bytu - jak přesvědčit manžela?

Moje kamarádka měla kocoura-veliká osobnost!   Nesměla před ním telefonovat, protože ji vždycky poškábal a syčel na ni. Musela chodit spát v pravidelnou hodinu, protože kocourovi se nelíbilo, když se opozdila, vždycky na ni tak nepříjemně zavrčel. A když chtěl odpočívat, tak se hodil do truhlíku na okno. Byl na něho docela malý, takže nohy a ocas mu vyčuhovaly ven. Byl to mistr relaxace. Už je po něm, ale ty zážitky s ním stály za to.

nesmela pred nim telefonovat bych ho to hned odnaucil jak by mel par krat otisknutou nohu na prdeli

Problém je v tom, že i kočka (kocour) potřebují společnost, byť ne tolik jako pes, pokud jsou kočky dvě, vystačí si snadněji i delší dobu bez svého člověka. Kočka také žárlí. Sobecká je do jisté míry - nedá se donutit k maz lení když se jí nechce ale z ase po zná kdy je Vám zle a "pomůže" vrněním, mazlením, zájmem. Pes je Vám oddán bezvýhradně i když na něj nejste, hm, laskavá, kočka nikdy. Je toho sopusta ale není to tak, že kočka je nenáročná - je méně náročná  než pes, protože  jí stačí záchůdek, popřípadě šplhadlo a drápadlo, jenže na tyto věci se musí naučit. Resp. být naučena od matky, proto si dejte pozor od koho kotě vezmete.

Všeobecně ale koukněte na specializovaná fora a weby o kočkách, pokud si ji pořídíte, stejně budete číst kde co.

Já jsem kočkomil, nedám na ně dopustit, protože když Vám dá kočka najevo svoji přízeň, je to prostě bezva. Stejně jako když Vás vítá pes…

Bez psa a kočky to prostě nejde…

Ale pozor, kočky jsou lstivé a omotají si Vás kolem prstu. Tedy tlapky. Pes je přímý.

Ale opravdu koukněte na základy chovu koček, nic není jednoduché, pokud je to živý tvor a nechcete jej trápit.

Já vím, pokud to nějak vyjde, určitě bych zvířátko trápit nechtěla.

Máme doma již pátou kočku a každá byla jiná. Momentálně vychováváme naše kotě Dašu, aby nechodila na stůl, když jíme. Pokud si nedá říci, tak ji uvážeme na vodítko ke křeslu. Daša je ze všech nejhravější, nejmazlivější a všude běhá za námi nebo psi. Zatím neběhá po výškách, to dělala Šejla. Zajímavé je, všechny naše kočky věděli, v kolik máme snídaní, oběd a večeři. Okamžitě přiběhly.

No a jak máš přesvědčit manžela. Myslím, že když, žena něco velmi chce nebo si přeje, tak to i většinou dosáhne.   

Kočka mé neteře umí třeba používat toaletu jako člověk. Na tomto videu je ukázka, jak se to kočičky učí s pomůckami, kdežto ta její to jen odkoukala od ní, jak se to má dělat…

Ingrid  Newkirková: "Spokojená kočka" aneb 250 způsobů jak učinit Vaši kočku šťastnou.

Kočka vůbec není ráda sama v bytě. To si raději pořiď hada. Ten je nenáročný. Kočka je velmi jemná a vycítí spoustu věcí. Má časovou mapu a je ráda pokud vše má svou pravidelnost. Jeli to jinak znervózňuje jí to. Kočka Ti vše odpustí.  Pokud si na Tebe zvykne, může ze samoty onemocnět. Pes se snaží páníčka potěšit, prostě slouží vůdci smečky. Kočka to dělá z lásky a svobodně. Cítíš, že se může rozhodnout i jinak.  Kočka smečku nepotřebuje, ale bez lásky a bez pohlazení jí vysychá míza. Kočky všechno přežijou, jenže v jakém stavu. Když jsou doma samy můžou i utéct a vrátit se k divokému způsobu života, zvolit prostě kočky místo člověka. To se stalo mé kamarádce. Nebyla doma kvůli operaci a kocour utekl, teď se na ně chodí dívat z dálky. Kočičí srdce jeli Ti věnováno je nadčasové. Přejde z karmy do karmy. Proto není správné je zrazovat.

Marki, ono nejde zase o nějakou extrémní samotu. Prostě chodím do práce, jenže na dvanáctky, ale zase ne denně, že.

Kocici pribeh: Jedna moje kolegyne z prace chtela udelat dobry skutek a vzala si kocourka z utulku. Par tydnu trvalo, nez si na sebe zvykli. Kocour (Oskar) ji trestal, kdyz ho nechavala samotneho doma, kousal ji do nohou a sycel na ni. Kdyz chtela jet na dovolenou,   pozadala sousedku, aby za nim 1x denne zasla a dala mu nazrat. Ponavratu, nic netusic zazvonila u sousedky. Ta ji hodila klice, rekla, ze uz nikdy v zivote!! Kocour ji pokazde pokousal do krve, sycel a skakal na ni.
Kolegyne tedy udelala dobry skutek, ale byla za nej po pravu potrestana!
Nevim ale, jestli byl Oskar vykastrovany, ci ne.

No tak to je nářez …

Neboj Barčo. Pořiď si koťátko od hodného chovatele, tak budeš mít záruku, že kotě má sociální návyky od mámy. Pak viz příručka, musíš kotě vychovávat. Kočka také potřebuje vědět kdo je Alfa a kdo beta. Nesmí se trestat, ale hlasité ne a případně zakvílení funguje tak, že moje počky zatahovaly drápky i při hře ve vzduchu. Musela jsem je obdivovat. Nikdy neposiluj chování typu kousání, škrábání nohou člověka u koťat. To je pak těžké, když jsou rozmazlené tak se pak lidi diví. Kočka není na hraní. Je to šelmička a respekt získáš tím, že víš co chceš a taky to důsledně vyžaduješ. U koček stačí když si to jen myslíš. Důsledná ale musíš být. To je jak s dětmi. Dvanáct hodin občas nevadí, ale kotě chce zpočátku, aby jsi byla s ním. Jak jsem psala výše, důležitá je pravidelnost. Kočka si zvykne, že máš směny tehdy a tehdy a že se vrátíš tehdy a tehdy a pokud to tak je, prostě hodí relax. Jo a kočku nikdy nebij!

Barco, v zadnem pripade jsem te nechtela odradit. Napsala jsem ti jenom pribeh, kteremu jsme se vsichni zasmali. Oskar byl jiste vyjimka.
Kazdopadne kocicky se nechaji vychovat, jak pise Marki. Znam z vypraveni kocoura Vaska, ktery budil sve panicky, kdyz neslyseli budik - jemne a bez drabku jim slapal na hrud, dokud nevstali. A jelikoz ho dostali jako uplne mrnaveho a v prvnich mesicich s nim byl vzdycky nekdo doma,  prevzal i par lidskych navyku. Chodil delat potrebu na zachodovou misu!!
Tak se toho neboj. Ceka te rada hezkych prekvapeni. Jen toho muze budes muset trochu naladit na chlupy v kresle a vrneni na kline!!

Vysvětlit mu, že jsou to úžasně mazlivé a hravé zvířátka, dávají člověku radost, vylepšují mu náladu…