Téma: Starý nečistotný pes a miminko v bytě - dilema

Na to nemám moc co říct. Píšeš o lásce k ní a zároveň píšeš, že ona se vyčlenila, že se z ní stal ustrašený, bojácný pes. ale nic z toho se z ní nestalo jejím přičiněním, to vše jste udělali vy.

Umím pochopit, že s příchodem dítěte je víc práce, je to prostě mimino, které vyžaduje větší péči a pozornost, ale nemůžeš jiné kvůli tomu "odložit". Nebo snad až se Ti narodí to, co teď čekáš, tak vaše první také takhle jako vaši fenku odložíš a budeš ignorovat?

Jasně už slyším, že dítě a pes je rozdíl, že se to nedá srovnávat. Ale ono je to totéž, dáš někomu lásku, naučíš ho na to, že je platným členem domácnosti a pak ho najednou odložíš, protože už prostě na něj nemáš čas a to se pak podepíše na každém, dítěti i psovi.

Vím moc dobře, že je to obtížné a den nemá padesát hodin, sama s tím bojuji, ale zkrátka očekávat, že ze stoprocentní pozornosti se, kdokoliv, srovná s téměř nulovou pozorností a ještě při tak zásadních změnách, jako je stěhování z domku do bytu, je přinejmenším naivní. I zvířata cítí a cítí mnohem víc než si mnozí lidé myslí.

Co Ti poradit vlastně nevím, protože v případě zdravého zvířete se mi uspání jeví jako něco nepřijatelného. Tu situaci jste způsobili vy. Nejvhodnější by bylo věnovat fenku do dobrých rukou, ale celkem pochybuji, že byste věnovali tolik energie, abyste někoho takového našli a odložili sobectví, že už nebude s vámi, zvlášť když najít někoho takového by nebylo jednoduché.

Chceš to stejně slyšet, ano dej jí uspat, ale jen a jen kvůli tomu, aby skončilo její trápení s vámi. Bohužel s léty jsem stále větší pragmatik a to, co s vámi zažívá teď, to není život, ale trápení.

Taky, kdyz jsem to cetl, jsem si rikal, co ten pes musi a musel zazivat. Pes je od prirpdy druzne zvire, ktere se nauci sveho pana nasledovat, je to jeho povahovy rys, byt pratelsky a verny. Pokud se otoci k panovi, ci znici v sobe tento povahovy rys, neni to o jeho umanutosti ci neadeptavilite, ale o jeho uniku do alespon trochu klidu. Neumim si ani predstavit, kdyz se dva dospeli "hadaji"kvuli zvireti a nedokazi se domluvit. Co potom prijde s problemy okolo deti?

Rodice by si psa do domecku na doziti nevzali?

Zde už myslím nejde o žádné dilema. Vy už se jí věnovat nebudete, tahle etapa vašeho života je u konce a už není důležité co bylo důvodem.  

Všechny náš čeká konec, lidi, zvířata, vztahy. Je jen otázkou času kdy a jak důstojně. Je těžké rozhodovat o životě a smrti a vaši složitou situaci chápu a i Tebe Brufi, že jsi si chtěla promluvit. Myslím, že uvažuješ rozumně a uspání v tomhle případě znamená projev odvahy a milosrdenství.  

Adame, Tva slova me nekdy udivuji. Vetu, tahle etapa Vaseho zivota je u konce… co to znamena? jako, ze az kdokoliv po jejich boku zestrane, vi jaky osud jej uz ted ceka?

Pes je nejvernejsi pritel cloveka, pes ikdyz proti nemu vezmes nuz neutece, nema kam, veri plne svemu panu, je mu oddan. Tak ted mi rekni, co je za milosrdenstvi, kdyz pes pro svou oddanost a vernost panovi dostane injekci. Znas osychiku lidi? myslis, ze pes psychiku nema? Znas kolem sebe hloupeho osa, ci vychytraleho, aby zamerne skodil? ten pes je jen dezinformovan, nevi, kde ma sve misto, nevi, koho ma poslouvhat a koho nasledovat. A to, ze se vyprazdnuje doma muze taky znamenat, aby se "citil"nekde ve svem. Odvaha je neodvracet oci od slabych a nemocnych, odvaha je zjistit, jak se nemoc stala a pomoci. Nebo myslis, ze nemoc ceka na kazdeho?

Taktaku, pozornému čtenáři neunikne, že skoro není dne, kdy bych Tě nepřekvapil. Lituji, ale to není můj problém, takže s jeho řešením nebudu ztrácet čas.

Mě pro změnu udivuje, kolik lidí má problém rozumět psanému textu a přitom se nebojí vyjadřovat kriticky k tématům, se kterými má přibližně nulovou osobní zkušenost.

Na vysvětlenou: Brufi uvedla, že její fenka s ní je minimálně 14 let. 14 let je průměrný věk dožití psa vzhledem k jeho velikosti. Dále uvedla, že šťastné období skončilo a nastalo trápení. Taky uvedla, že fenka ztratila sluch.

Nelze totiž očekávat, že se ve 14-letech psa stane zázrak a začne znovu slyšet. Bez sluchu je to těžké pro člověka, natož pro psa.

Pokud má rodina malé dítě a přitom potřebují rodiče chodit do práce a vydělávat, nejde o jednoduchou situaci. Někteří lidé by to zvládli, jiní ne. Já zde nejsem od toho, abych lidi soudil. Snažím se je v první řadě pochopit.

A když jsem se zamyslel nad tím, jaká perspektiva čeká hluchého psa v důchodovém věku a manžele, kteří se kvůli tomu hádají, dítě, které to pak odnáší, tak ať to zní tvrdě jak chce, člověk nemůže vždy zachránit vše. Život je otázkou priorit a většina lidí nejsou supermani. Pokud si mám tedy volit možný rozpad manželství a následky pro dítě versus pes, volím jednoznačně – lidé mají přednost. To neznamená, že s fenkou nesoucítím!

Takže pokud jsem napsal, že tahle životní etapa skončila, započítal jsem všechny tyto okolnosti. A vykonat něco takového rozhodně odvahu chce - pokud jde o člověka se soucitem, což Brufi je. Kdyby nebyla, nepíše sem.

A to, že Brufi zde napsala taky vidím hodně pozitivně. Víc hlav, víc možností. Mě se například líbí i alternativa, kterou nastínila Plamínek (28.10.2015 12:57).

Tak me udivuje denne sposuta veci, nevidel bych ani Tebe jako problem-ja mam rad rozdilne nazory a povahy.

No nevim kde zacit, pises hodne veci dohromady, treba jen to, ze lide se soucitem pisi sem na stranky mojestarosti o svych problemech.

No, pokud ja vim, tak lide se soucitem nevidi zivot ani smrt jako problem, tedy ani zadne jeho soucasti, ci nedostatky, ale prijimaji je s laskou a pokorou a vdekem za moznost dalsi zkosky, ktera je muze posunout dal.

Dalsi vec je, ze ja verim na zazraky, takze byvh ja rozhodne nikdy nebral hluchemu moznost opetovneho sluchu a nevidomemu moznost znovu oci, treba. nejsem'Buh, abych takto soudil a odsuzoval.

A asi posledni vec, lide se nemusi hadat, ani kvuli sebevetsim problemum. Uchovat si klidnou hlavu je daleko tezsi a vetsi odvaha, nez dat injekci psovi s odpovedi-jinak bychom meli rozvod. Pes a rozvod spolu souvisi? myslim, ze umet resit veci s rozvahou a klidem je jednim se znaku dospelosti a mozna i hlavnim.

" lide se soucitem pisi sem na stranky mojestarosti o svych problemech. "

Ne, tohle jsem opravdu nenapsal. Ja se nevyjádřil ke skupině, ale konkrétně k jedinému člověku - k Brufi.  

No nevim kde zacit, pises hodne veci dohromady,  

Protože spolu souvisí a bylo by chybou je do souvislosti nedat.

"No, pokud ja vim, tak lide se soucitem nevidi zivot ani smrt jako problem, tedy ani zadne jeho soucasti, ci nedostatky, ale prijimaji je s laskou a pokorou"

Tohle považuji za nesmysl. Člověk který soucítí samozřejmě problém vidí. A člověk který soucítí nemusí problém přijímat s láskou, ale třeba se smutkem a třeba i s nenávistí.  

"A asi posledni vec, lide se nemusi hadat, ani kvuli sebevetsim problemum."

Sice nemusí, ale dělají to. Dělá to drtivá většina lidí. Většina se hádá kvůli kravinám. My dva jsme toho zrovna teď smutným příkladem.

"Pes a rozvod spolu souvisi? myslim, ze umet resit veci s rozvahou a klidem je jednim se znaku dospelosti a mozna i hlavnim. "

Myslíš správně. Ale Tvá očekávaní od lidí jsou přehnaná. Nebo jak si to představuješ? Přijdeš za lidma, kteří se hádají, řekneš jim ať se chovají dospěle, stane se zázrak a oni Tě poslechnou?

Myslím, že život funguje jinak - po svém.  

Ja se nehadam, jen nemam rad reseni problemu formou definitiva-ktere je jetse ke vsemu zivot psa.

Mel jsem hodne stareho kralika. Jezdil se mnou vsude. Mel svou kralici zenu, nekolikrat i deti a az nemohl na zadni nohy, zavolal jsem take veterinarku. Neverila, ze je az tak stary, ale rekla jasne, ze sice muze zvire uspat, ale ze to nedela rada. Ze zivot i smrt prichazi tak jak ma a nikdy neni zivot az tak kruty, aby nekoho tyral ci trapil. Byl jsem za jeji slova rad. Nechal mu dat vitaminy na posileni. Pravda je, ze zil uz ne ani mesic, ale v jeho "posledni chvili"s nim byla jeho kralici zena, ktera si na nej lehla a lezela na nem celou noc. Nevim, zda zvirata umi citit lasku, ale ja byl tenkrat rad, ze si nehral na vseznalka a nerozhodl o jeho zivote.

Vis, Adame, lide nemuseji delat furu veci a delaji je. Ba naopak, ja si myslim, ze ma ocekavani od zivota, lidi nejsou prehnana. jak rekl Werich i ja si umel hrat, jen jsem na to nejak zapomnel. lide ze sebe delaji prehnane dulezite a s tim souvisi i prehnanost problemu. Kdo to kdy videl, aby jeden druh se takhle hadal jako ten lidsky? Hadaji se deti? snad o hracky, ale ne o problemy ci starosti. Ma radost nejakou moznost hadek? ne a ro je stejne jako soucit, ten se taky nehada a nepre, protoze ten problem vidi z druheho pohledu.

Nejsem psem a nevim, co muze byt pri nej lepsi. Zda zit ve smecce, ktera te odmitla, nebo injekce.

A napsat, ze zivot funguje jinak a to po svem je taky hezka veta, ale nepochopitelna. jako po cem svem? s nadechem a vydechem? s logikou silnejsiho?

Jak rikam, napsal jsi toho hodne dohromady a ja taky 

To sa nedá nič robiť, ona si nezvykne, možno aj trucuje. Tu iet riešenia, len ju dať rodičom alebo do útulku.  

Poznám prípady, kedy sa pomaly to isté prihodilo rodinám so starou matkou alebo otcom, keď nechceli nosiť plienky a špinili po byte. To už je len situácia.   

Alebo ozaj- napíš Rudovi Desenskému na psycholog-psu.com. Ten so psami žije, on je to taký velký havo sám, nech poradí. Tam by ešte mohla byť šanca!

Možná by bylo dobré- pochopit toto. A potom se teprve rozhodovat.

CHUDÁK PES.    

Ja bych toho pejska dal utratit, nebo bych ho vzal nekam do lesa treba tady kousek co bydlim a vzal bych ho sekerou po hlave a byl by pokoj doufam ze sem aspon trocha pomohl 

Ahoj Vojto, s tim si dovolim nesouhlasit… ja bych ho radej utopil nebo prejel autem s tou sekerou se mi to zda dost nehumani… jen tolik s pozdravem Jarda 

Ty i Vojta jste ubožáci. Takový by měli poté vygumované palici mlátit furt a pokud by to bylo málo tak přejet. Ale aspoň padesátkrát.