Téma: Umřel mi 15 letý pejsek - možná je to chyba veterinářů?

Právní dotazy je lépe pokládat ve webu k tomu určeném. Jde o spřátelené stránky - Bezplatná právní poradna online. Dotazy do webu poradny je možné poslat v liché týdny v pondělí po 10. hodině nebo formou online chatu v sudé týdny v sobotu po 9. hodině.

Tento web (www.MojeStarosti.cz) není primárně určen k právnímu poradenství a právníci sem nechodí.

Milá Gando,

tvé Terince bylo skoro 15 let. To je už úctyhodný věk (i pro tak malého pejska).

Nevím, co se stalo, nebo nestalo… ale teď už je jí lépe a snad bude brzy i tobě, až to přebolí.

děkuji Paní Colombová

"ganda", ani nevíte, jak Vás chápu. Jistě jste milovala svého pejska a měl u Vás krásný život plný lásky a ruce, které ho hladily. Ale nedá se nic dělat, zvířátka mají kratší život než lidé a tak na nich vidíme nemoci a přicházející stáři a s tím spojený konec života. Ledviny jsou vždy velký problém a vede k selhání ledvin, tudíž k smrti. Než nechat pejska trpět, je lépe jej nechat uspat a utrpení mu ukončit. Je to tšžké rozhodnutí a vždy to nesmírně bolí, ale věřtě, že je to pro pejska obrovská úleva.

Mám tu samou zkušenost jen o týden dříve než Vy, jsme se museli rozhodnout.  A už náš pejsek běží za duhový most, ale měli jsme ho moc rádi. Před pěti lety jsme se museli rozhodnout také, opět selhávání ledvin, cukrovka, slepota a cushingův syndrom. Brečela jsem pokaždé, když jsme se museli rozhodnout, ale dnes (12.11.2017) vím, že to bylo rozhodnutí správné. A Vy se neobviňujte, Váš pejsek běží za svými kamarády za duhový most, nebude mu tam smutno, má tam spoustu zvířecích kamarádů,

Smutní jsme jen my, protože nám zůstalo v srdci pusto, prázdno, to místo, které nám vyplňoval náš pejsek, kterého jsme měli rádi.

DĚKUJI MOC Pavlo - on to vlastně nebyl právní dotaz…

Potřebuji "jen" podpořit

15 let u pejska je opravdu úctyhodný věk, určitě prožila krásný život.

Ten věk k tomu stavu určitě také přispěl, my měli jednoho pejska 12 let a opravdu i když mu nic nechybělo tak už býval slabý, nemocný apod. , oni ti pejsci jsou pak náchylnější a k tomu selhání ledvin dochází třeba i z opotřebení.

Ale chápu Vás, já mám také špatné zkušenosti s veterináři, kteří se více dívali na to, jak z nás dostat více peněz než na to, jak skutečně pomoci.

Ale některé věci již vrátit nejde. Tak aspoň vzpomínat na pejska, myslet na to, že je mu teď lépe a nic ho nebolí a že má za sebou nádherný život.

Přeji všechno dobré 

Měla jsem doma pejsky dva a oba mi umřeli v 15ti. Oba mi umřeli na rakovinu a taky jsem je musela nechat uspat, protože se trápili. Taky jsem si to hodně vybrečela a zakopala jsem si je sama.   Teď mi dělají radost dvě kočičky. Zatím jsou mladé ale trochu už mě děsí, co bude s nimi za 10 let

Podle wikipedie žije jezevčík 12-16 let. Takže po 15 letech lze nějaké fatální onemocnění očekávat. Opravdu nemusí za všechna neštěstí někdo konkrétní nést vinu, bohužel dnes (13.11.2017) je doba taková, že se u všeho hledá viník.

Tady, v jiném tématu píšete, že:

"Mám 15 letou jezevčičku, která byla celý život zdravá. Teď, po roce problémů s ledvinami, ale stále spokojeného života, jí začalo být hůř - má záchvaty atp."

Víte, já si myslím, že v tomto případě i kdybychom čistě teoreticky připustili, že se stala nějaká chyba, stalo by se bohužel pouze to, že by Váš pejsek tu byl "jen" o nějakou chvíli déle. Neberte si to prosím nijak špatně, já Vás chápu, člověk by byl rád za každý další den, také to znám… Ale onemocnění ledvin není žádná legrace, a u tohoto onemocnění jsou každé další dny našich miláčků či mazlíčků nepředvídatelné, a to v tom, že se stav může pomalu či rychle měnit, chvíli k lepšímu, chvíli k horšímu, často to bývá jako na houpačce, jak se říká, a nedá se říci nebo odhadnout, co každý další den přinese.

Chápu, teď jste plná bolesti, trápí Vás to, pracují emoce, to vše je přirozené.

Jestli Vám mohu poradit, nechte Vašeho pejska v klidu odpočívat a odejít. Odejít za ostatními pejsky, kde už jim je všem jen dobře 

             Rozloučení s pejskem bývá vždy smutné a bolestné a i já jsem si před měsícem tímto prošla.

              Náš 15 letý labrador  byl na tom zdravotně tak špatně, že uspání bylo pro něho vysvobozením.

             Navíc mi ještě bylo líto Ejmy a Terušky, které ho pořád hledaly na naší velké zahradě a

              nechápavě  na  mě s dotazem v očích hleděly, kde že se ztratil jejich milovaný kamarád.

             Děkuji Pavle a Dany za pěkné příspěvky, které určitě povzbudily nejen gandu, ale i mne.

Rybko, drž se, vím jak ti je.