Téma: Dům z vepřovic, vepřových cihel - koupit nebo ne?

Nejsem stavař, ale nedávno jsem tuto otázku řešil s kamarádem (který chce v blízké době koupit dům na hypotéku). Jeho teta je inženýrka ve stavebnictví a říkala prý, že když je vepřovicová zeď suchá, tak je bezvadná a prý velmi dobře izoluje teplo ("Tvá" 80 cm zeď je super! ). Prý lidé zdi z vepřovic podceňují a zbytečně je degradují.

Určitě si ale velmi pečlivě zjisti, zda v okolí toho domu nebyly povodně, protože jakmile taková zeď navlhne, tak opravdu hrozí zřícení vepřovicového domu (stalo se např. v roce 1997 v Černovíře v Olomouci, kdy tehdy popadalo několik domů z vepřovic - nejen v tom Černovíře, ale i v okolí Olomouce - Troubky).

Víc informací by Ti asi řekl ten můj kamarád, který to s tetou řešil, jestli chceš, napiš mi přes Kontakt a já Ti na něho dám email.

Kdyby stavba z vepřovic byla zaplavená a stačí výška hladiny čtvrt metru, už nestojí, viz Troubky 1997. O vepřících se mnoho mluví a je pravda, že mají vyšší tepelný odpor než pálené cihly, ale záleží, kolik slámy bylo při výrobě použito. Se zvyšujícím se obsahem slámy stoupá tepelný odpor, ale rychle klesá pevnost. Celkový zisk v úniku tepla není velký. Už jen když si uvědomíme, že dědové vyráběli vepře jako náhradu drahých cihel, byla to z nouze ctnost.

Stavby z vepřů netřeba se obávat. Nepálený vepř má dostatečnou pevnost v tlaku, proto stavby vydrží i stovky let, pokud nemohou stěny navlhat. U navlhlé stěny se snižuje pevnost a klesá tepelný odpor. Existuje měřák pro zjištění vlhkosti zdiva, určitě stojí za to, stavbu proměřit. Normální stavba by měla mít max. do 5% vody. Pokud je dobře provedená střecha,   klempířské prvky a omítka, případně stavba nenavlhá odspodu, stojí koupě za úvahu. Pokud ovšem stojí domek v záplavovém pásmu, je zadarmo drahej. Vím o čem píšu, při záplavách jsem byl několikrát. Nejpřesnější záplavové mapy mají pojišťovny, aby nemusely platit.

Nepominutelná výhoda vepřovic je paradoxně schopnost pohlcovat vnitřní vlhkost, která vzniká bydlením (dýchání, vaření, odpar při mytí) a celková atmosféra takových budov přispívá k dobrému dýchání, např. v hliněných stavbách nemají děti takové respirační potíže jako v paneláku. Deklarovaná prodyšnost stěn je mýtus, protože řada domů má omítku betonovou, typu břízolit, tedy nepatrně prodyšnou a bydlení je v nich kvalitní. Něco jiného jsou moderní dřevostavby, kde žijete v podstatě jako v igelitovém pytlíku, protože stěny nesmí být prodyšné. Dokonce se baráky před kolaudací nafukují a únik tlaku musí být minimální. Z toho důvodu jsou vepři lepší než moderní dřevo.

Tlusté stěny mají velkou schopnost akumulace tepla, ale napřed musíte těch 200 nebo víc tun, co stavba váží, vyhřát.

To jo, hlavně že nám spadl cihlový konec a ten z vepřovic zůstal stát . Ale pravda, že pak začaly zdi pracovat a praskat a dům šel  po 2 měsících k zemi.  

A zrovna u těch záplavových zón- mám pocit, že zrovna ty Troubky na tom nejsou tak špatně

No, jako oblastí je víc, ale v Tróbkách málem trčely jenom komíny, hodně baráků tam spadlo, aŤ to byl ten neb onen, tak se podmáčely, protože: vepřík se rozmočil a rozpaplal a cihlu to podemlelo a podmáčelo tak moc, že se to vyvrátilo.

My jsme meli chalupu z veprovic v Metlich a uplne celou nam ji odnesla voda, nezbylo vubec nic. Sousedovic zdeny dum zustal aspon napul stat.
Steny byly silne, asi 70 cm a dalo dost prace dum vytopit. Dnes uz jsou ale jine metody vytapeni i izolace. Nejsem stavar, jen po te zkusenosti vim, ze uz bych si dum z veprovice neporidila.

No tož ono ta cihla se podemlela a spadla taky no, asi proto mu ten kus uletěl od domu. S tym vytápěním, vytopit to je jednoduchy, stačí si pozvat 3 cisterny od hasičů, nalít do do domu a máte hotovo -> tak jak to udělali cigoši u nás, ale místo hasičů urvali všecky kohotky v baraku : D. Řeklim že majó zimu a tak jim poradili, ať to vytopijó, ale vytopili to vodó a ne teplem no.

Díky za odpovědi. Ale moc jste mi to neulehčili Je to 50%na 50%. Možná nebude špatny dům koupit, pojistit a když spadne, postavit nový,  tak budem všichni spokojení 

U nás ani nebyly záplavy, ale jedné rodině z ulice nedávno tak promokl štít domku postavený z vepřáků, že se zeď začala bořit a musely postavit novou. Já bych domek z vepřovic určitě nekupovala.

Jistě, je to bezpochyby riziko, ale pokud máš kvalitní střechu, která stěny ochrání, tak by to mělo být OK.

Přesto ani já bych do koupi domku z vepřovic nešel, protože ač bydlíme na kopci, tak mám rád jistotu (že domek nespadne)   -  a vepřovice jistota nejsou.

Podstatné už tu bylo napsáno. Obecně ať už z vepřovic nebo z jiného materiálu bych si dobrovolně v záplavové oblasti dům nekoupila. Takže když to vezmu celkově z dalších hledisek není důvod se vepřovic bát. Vždy záleží na tom jak je konkrétní dům postavený a není vepřovice jako vepřovice, stejně tak jako kterýkoliv jiný materiál. To bychom se mohli například bavit o bezpečnosti hurddisků a přestože s nimi bývaly problémy, já na ně nedám dopustit, protože problém nebyl nikdy v materiálu, ale ve špatném uložení.

Totéž se týká např. i oněch vepřovic, dům zřejmě stojí na místě kde povodně aj. nehrozí, podle toho co pišeš je i dobře postavený, takže není proč mít strach.

Každý dům by měl mít drenáž která odvede vlhkost od domu, stejně tak jako kvalitně provedenou střechu, pokud to je nebo to uděláš, budeš mít klid a z čeho máš dům postavený je pak nepodstatné.

Stejně tak jako by měl dům být dobře tepelně izolovaný, 80cm zdiva z vepřovice je fajn, ale jak už tu bylo napsáno, vytopit to je trochu problém, protože i když zdivo teplo umí kumulovat, stále dochází k tepelným ztrátám, kterým se dá snadno předejít. Dobrou izolací se dá docílit snadnějšího a rychlejšího vyhřátí, stejně tak jako udržení nakumulovaného tepla.

U domu z vepřovic je doopravdy problém ho vytopit. Je to daný tím, že nasávají do sebe vnitřní vlhko a dlouho trvá než se prohřejí, ale potom o to víc drží teplo. Ale zase na druhou stranu, v létě, když je parno jsou vepřovice k nezaplacení. Neustále vynikající klima. Můj syn má dům, který je z vepřovic a do dneška je velmi spokojenej a hlavně dost různých nemocí, která vznikají např. z velmi suchého vzduchu tak oni ani jejich děti neznají.

Aha, zajímavé. A vlastně i logické.

   Nebrala bych, leda jako stavební místo a zbourat. Raději postavit nový, než opravovat starou kuču.

No jo, jenomže opravovat můžeš postupně, postavit musíš naráz. A na to musíš mít lowe.

   Ono i na opravu musíš mít lowe a víc jak na novostavbu a těch překvapení co ukrývají zdi, střecha, sklep a pod. , . , Navíc pokud domeček stojí v památkové zóně, tak respektovat rady památkářů. , . , . ,, . ne děkuji.

sám jsem podobný dúm kupoval, a když to zhrnu tak nekupovat. samozřejme záleží na cene nemovitosti, jestli je kam odvážet sut, když budeš chtít izolovat stěny tak si priprav 100000tisíc, zatu cenu máš celý obvodový zdivo na novostavbe. proste to chce propočítat náklady

    V časopise Rodinný dům 10/2013 (29.90Kč), je příběh manželů, kteří koupili starý kostel na bydlení, asi ze 13. stol. Opravují, do toho jim přišla povodeň, něco spadlo a můžou opravovat znovu. Chlupy mi stojí, jen to čtu. Tohle chce dobrodružnou povahu a nevědět co s prachama.

Jo, ale opravovat se dá pomaličku. Ale když chceš postavit barák, musí být prachy rychle. A taky to trvá dlouho, než se dům postaví. Takže do té doby musíš někde bydlet, že jo?  

Ale když tak nad tím přemýšlím, tak jestli dá dvě mega za starej barák nebo půl mega za pozemek a novej barák postaví za 1,5 mega, tak to vyjde nastejno. Ale výhodu má novej barák, protože pokud je dobře postavenej, další investice do oprav nemusí být spoustu let.

To je těžký, no. Ideální mít bohaté rodiče a neřešit tady ty "kraviny" - akorát teda kdo z nás má bohaté rodiče nebo zdědil "nezanedbatelný" majetek, že?

No bydlet, klidně jak tata, co stavěl náš barák s pár známěma od základů až po komín, měl maringotku na zahradě, tam měl petry a plyn. šporák, postel a frčel od rána do večera.

Před 30 roky jsem odstranil problém vlhkosti u zdiva z vepřoovic. Zatloukl jsem po obvodě železné pruty 20 cm dlouhé od sebe asi 30 cm a ty potom svařil a vyvedl z objektu ven. Zatloukl jsem tyč do země a změřil napětí, bylo vyhovující. Opět jsem to svařil. V domě se 5 roků v zimě netopilo, omítky byly všechny nové a položené parkety. Ty za tu dobu se ani nepohnuly.

Měl jsem návod z knihy, o které nevím jak se jmenovala. Práce nebyla až tak namáhavá, ale výsledk je tu.

Tato metoda je elektroosmoza a používá se již hrozně let.