Téma: Arogantní, urýpaný přítel - strach z rozchodu a samoty

Já bych s takovým člověkem být nemohla, to bych opravdu radši byla sama než tohle, sama vidíš jak se k tobě chová, jde o to jak se ty rozhodneš, jestli s ním cheš být a trpět to jeho hrubé chování a nebo se na něho vykašlat a najít si někoho, kdo si tě bude vážit a mít doopravdy rád, je ti 23 let, takže máš času dost potkat toho pravýho a nebo ztrácet čas s tímhletím a pak litovat ztracenýho času, je na tobě jak se rozhodneš.

Mě jedna kamaráda kdysi poradila: "Napiš si do levého sloupce jeho kladné vlastnosti a do pravého záporné.  Co  převažuje, to rozhodne". Pokud je víc negativních, tak to s ním skonči.

  Na Tvém místě bych se s ním rozešla. Protože mít ráda nestačí...... Musíš milovat a být milována. Tohle je zvyk a zvyk je železná košile....

Po pravdě, myslím si, že se s ním teď stejně nerozejdeš. Pak si ale vzpomeň, co jsi tady četla. Ztrácíš kus mládí s někým, komu už teď nestojíš za slušné chování.... možná bys stála, ale to by Tě musel milovat. Nenamlouvej si, že on má chyby stejně jako ostatní.... on má totiž chybu pro život zásadní. Vždyť už teď občas raději mlčíš... Máš strach? Věř, že v budoucnu bude jen větší.

Mám ráda jednoho kluka, se kterým prakticky chodíme.........

Ale bojím se, že ztratím jeho nebo se bojím toho, že budu sama?

Tím jsi  si odpověděla sama - ano, ty se vlastně bojíš, že budeš sama, a ta věta - se kterým prakticky chodíme, jak to vysvětlit? Buď s někým chodím, nebo se s ním jen scházím, či jdu na drink?

Ve vztahu jde o to naslouchat druhému, a ne  ve tvých letech být  unavená a smutná z nic neříkajících debat a ještě arogantního, chladného  a rýpavého " rádoby chlapa"- tak  to za ním raději prásknu dveřmi a přečtu si  " něco hezkého třeba od "Dostojevsjkého I... t! "

Ale vážně raději vol dočasnou samotu, než takového hulváta!!!!!

Co bych pak dělala, kdybych ho neměla a byla jsem sama? ...   no to by jsi pak měla dost času na to srovnat si priority, uvědomit si co vlasntně chceš a podívat se kolem sebe jak se k sobě lidé chovají. Měla by si čas sama pro sebe... a u nás se říká a já ten názor zastávám, že kdo neumí žít sám se sebou nikdy se nenaučí v klidu žít s někým dalším.

Někdy tě štve jak se chová, to docela brzo a představ si být s takovýmhle člověkem třeba i ty 2 roky? Nelitovala by si pak ten ztracený čas, který si strávila s takovým hulvátem? Já mám taky za sebou vztah, jestli se ovšem tomu dalo říct vztah, je to dýl, ale teď toho lituju, ty 2 ztracený roky, mohla jsem být někde jinde a s někým jiným, kdybych ovšem nebyla tak blbá a slepá a zamilovaná do hulváta, který se mě nevážil, urážel mě.  

Každý máme chyby, ale ty co tu popisuješ, to nejsou chyby, ale chování hulváta s prominutím.