Téma: Manžel byl namalovaný a v dámském prádle - co si myslet?

Spodní dámské spoďáry = kalhotky?

Avi, co na tom hledáš? U nás říká babča spoďáry kalhotkám, tangám, slipům i trenýrkám… a ještě má vrchní spoďáry to jsou stahovačky  

Oki Tak doře, jiný kraj jiný mrav, na holomócko moc spodnímu prádlu žen spoďáry neříkáme

no Avatáku, oo je to slangová zkatka - spodní kalhotky, tedy spoďáry… paralela horní kalhotky by byly horňáry…

JInak nikoli jiný kraj, ale jedna a ta samá čeština a váš a náš dialekt… spoďáry, spoďárky je běžně užívané slovo, kalhotky jsou oficiálnějí verze téhož… rozlišení na tanga, slipy, bombarďáky, bokovky. to už je bližší třídění druhu…

Tak 48 km severněji už spoďáry známe   

Mě by spíš zajímalo, jak jsi se už zachovala…přece tam nestojíš a nečekáš nápovědu?

Víš, ono v podstatě není ani co radit. Vstoupilas do třinácté komnaty…

Mě přišlo divné, že žena nosí 40 let kalhotky a pojmenovala je dámskými spoďárami Snad je mé podezření, že téma psal muž mylné.

Mně přišlo maximálně divné se zeptat na to, jak se zachovat - až poté. Spoďárami nazvat gaťky…nevím, znám to od žen. Ta osoba taky mohla napsat  - majtky a většina by tu byla v kelu  

Majtky… klasika, kterou běžně používám. Vůbec by mne nenapadlo, že někdo neví oč jde.

Minimálně se ho zeptat, z jakého důvodu se takto oblékl a namaloval. Zda jej stále přitahují ženy a taky zda si o tom chce promluvit, popřípadě jestli si o tom nechce promluvit s odborníkem, pokud už v tom ovšem nemá jasno… Velmi ošemetná situace, ale obávám se, že s neblahým koncem. Hodně štěstí! (Ať už je za ním skryto cokoli)

proč by měl být transsexuál varianta s bídným koncem? ano 13 komnata a jediná varianta je přijmout to jako fakt a pak se k tomu postavit podle svých vnitřních možností. Akceptovat a respektovat nebo vztah vzdát. A jak se zachovat? Po prvotním šoku (překvapení), kde by stejně nebyla žádná rada nic platná bych doporučila vystříhat se scén, výčitek, výslechů nad mez přijatelnou partnerem, otázek typu "a jak si to tedy jako představuješ dál" s akcenten hysterie a obsahujícím obvinění partnera za váš zpackaný život… klidně, věcně a nejlépe s časem na "utřesení" vašich emocí, protože co dnes vypadá neřešitelné a nepřijatelné může být za týden, měsíc, dva… vnímáno méně vyhroceně a třeba zjistíte, že krom občasného převlékání se a sdílení téhle libůstky s dalšími podobně orientovanými je váš partner tímtéž chlapem, kterým byl, než jste ty zatracené dveře nečekaně otevřela… dnes už víte, co je za nimi, ale nikdo vás tam nebudu nutit chodit a třeba nikdo nebude ani nic z té komnaty proti vašemu přání tahat ven… tragédie se konat nemusí.

Nejlépe bude zeptat se, proč to udělal. Těch vysvětlení je určitě několik. Každopádně bych to zatím nijak nedramatizoval.

doufáš, že se chystal na maškarní bál?

Souhlasím s Megerou. Je taky docela možné, že to udělal ze srandy, každopádně bych se při pohledu na něj  neubránila smíchu. Pokud nechodí na kuželky a nehraje ve volném čase šachy, tak to nevidím tak  tragicky. Každopádně by mě zajímalo, jak se zachoval on, když jste vešla do ložnice.  

člověk tyhle věci nedělá ze srandy Bee, nevěřím, že šlo o převlek na maškarní, pokud to tak vyznělo, nepodařilo se mi písemně vyjádřit ironii, tohle je stav, který si člověk moc nevybírá, spíš ho stojí dost odvahy ho i sám sobě přiznat, srovnat se s reakcí blízkých, pak i ostatních…

Přiznám, že jsem nepobrala poznámku, že pokud nechodí na kuželky a nehraje šachy… jednak nevidím škodlivost těchto aktivit a pak ani souvislost s tématem…

Pro zadavatelku to byl nejspíš skutečně šok, ale není to tragédie, nikomu tím neubližuje, neškodí, tohle je záliba, která většinou nemění faktickou sexuální orientaci, takže pokud se s tím partnerka dokáže popasovat, není to nic, co by člověku mělo "zhroutit svět"

   Naděláte…. u nás ve vesničce už spolu žije dlouhá léta jeden manželský pár, kde manželka toleruje manželovu zálibu v dámském oblékání. Samozřejmě jen doma, ne na veřejnosti. Jejich děti, když byly menší, tak se pochlubily svým kamarádům, že jejich tatínek dostává od Ježíška dámské šaty a doma chodí zmalovaný, takže se o tom veřejně ví, ale nikdo se jim neposmívá a oni žijí normální život, děti už mají na studiích.

Takže proti gustu….

   Tak nevím. Kdyby to bylo všechno cizí (muž, gaťky, šminky) asi bych se omluvila a vycouvala.

   Ale, pokud by jedna jediná věc-osoba byla moje!   Tajfun je proti mě vánek. Měl by co vysvětlovat!   Nejsem proti „neškodným" uchylárničkám, ale vadí mi přístup. Pokud s někým spojím život (svatba) předpokládám, že mi o sobě řekl VŠECHNO!   Tak to by byl mazec.

On to možná, tajfune, v době svatby ještě nevěděl. člověk se vyvíjí, někdy nepoznáš sama na sobě, co se v tobě skrývá, leze to na povrch postupně a v jden moment to prostě vyleze ven.

A možná by mi slovo "odchylka" znělo lépe než úchylka. i když jaksi úchylný je dnes skoro celý svět.

   V tom případě se měl už dávno přiznat!   Takový objev a nechá si to pro sebe! Nehoráznost. Jsem pro úchylku, jo a nejde o tebe.

kladu si otázku, zda je možné, že by. ne nebudu se ptát nahlas… někteří tuší.

1) Když už tam dotyčná teda vstoupila a spatřila tajemství pandořiny skříňky, tak je pak rozhodující reakce dotyčného a) strach, stud, deprese, nervozita - v člověku cosi hloubá, že dělá něco "špatného", "zakázaného" (má to svůj důvod, že ta slova jsou v uvozovkách) v takovém případě je nejlepší neotočit se a prásknout dveřma, ale ani se hned začít vyptávat a dělat výslechy. Jakékoliv. Ten člověk je momentálně zmatený asi tak stejně jako vy. Projděte kolem, vemte něco, co jakože potřebujete a odejděte. Chvíli si tam asi dotyčný pobude a nakonec vyleze. Ani to není správná chvíle na palbu otázek. Hlavně neukončovat veškerou každodenní komunikaci. Po týdnu lehce nabrnknout strunu a čekat jako rybář, až se rozpovídá sám. Při tomto rozhovoru je třeba vyrovnaných rolí, žádná submise nebo dominance. Podle důvodů už pak člověk zjistí sám, co jeho tolerance ke druhému dovolí a co ne.

b) povýšenost, arogance, agresivita - v takovém případě bych doporučil ihned se někam vzdálit (vypadnout ven) a popřemýšlet bez vysvětlování (které se možná samo časem dostaví), zda jste ochotna přijmout jeho "malý svět" včetně jeho nálad, když jej někdo z jeho světa 'odnese'.

c) "… počkej, všechno ti vysvětlím! " - prostě zůstat stát a poslouchat, nemluvit, nevytýkat, nepřerušovat, ale vnímat, co ten druhý říká. Budete-li se při tom tvářit jako učitelka ze základní školy kárající žáka za nesplněný domácí úkol, uděláte mu to jen těžší a nakonec by se mohlo taky stát, že se ani nevymáčkne a vše uvízne na mrtvém bodě

Hlavní je si uvědomit, kdo je v tu chvíli v té tíživější situaci a je třeba hodnotit objektivně, i když to bývá ve vypjatých situacích velice složité. Jinak to zvládá flegmatik a jinak temperamentnější povahy.

To by byl velice hrubý rozbor dané situace. Rozbor o tazateli/tazatelce nechám na ostatních

Fakt se ale nemůžu zbavit té představy, jak dotyčná stojí v těch dveřích, vidí muže v ženských šatech a make-upem a na tabletu tříská do poradny, co má právě teď v rozhodujícím okamžiku dělat a pomalu její oči těkají na mužovo ženské spodní prádlo, na tablet, obnovit stránku, ještě žádná odpověď a zpět na mužovo ženské spodní prádlo.

Více než úsměvné 

Ahoj huso, mám stejný "problém? " s manželem. Pomohlo by mi, kdybychom si o tom spolu popovídaly, pokud budeš sama chtít. Je to už sice dávno, co jsi sem příspěvek vložila, ale o to víc mě zajímá, jak je to teď u vás. kdyžtak se ozvi na mejl chacharka@tiscali.cz díky husa2