Téma: Partner mamánek je posedlý svou matkou a to nám narušuje vztah

Asi to nebude to, co chceš slyšet, ale moje rada zní - Zapomeň na něj...

Většinou s Barčou souhlasím, ale v tomhle ne. Já vím, že jsem ještě hodně mladá, abych o takovýhle věcech věděla, ale myslim si, že není dobrý, někomu říkat, že má ke své mamce "moc blízko". Možná když byl na dně, nepodržel ho žádný kamarád atd. ale byla to maminka. Tak je ji vděčný nebo co já vím. Ale kdyby mi partner řekl, že udržuju kontakt s maminkou na moc vysoký úrovni, opustila bych radši jeho. Ať se s mamkou hádám atd. tak bych ji kvůli partnerovi nepřestala tolik "hlídat" a upřednostnila bych ji. (Pokud bych nebyla vdaná a neměla s ním děti, pak by to bylo něco jiného. ) Zvlášť když je jí 68, nechci znít zle, ale už si s ní možná moc neužije. I když, sobecký samozřejmě je, že se celá rodina musí řídit podle toho, jak si "pískne". Já bych si o všem promluvila, i kdyby nechtěl, a kdyby opravdu nic nezměnil, nebo se alespoň nesnažil, asi bych na něj, jako psala Barča, zapoměla..

Všechno má mít svý hranice, ano může jí být vděčný, ale aby dával pořád přednost jen mamce před přítelkyní to taky nejde, zvlášť, když jeho máma je zdravá a soběstačná.

Tak to já s Barčou zase souhlasím. Oldřiško, pokud se smíříš s tím, že pro svého partnera budeš vždy až na druhém místě - za jeho maminkou - a jsi ochotná toto akceptovat, pak s partnerem klidně zůstaň a třeba Vám to bude i fungovat. Pokud ale toužíš po tom, abys na prvním místě byla ty, tak s tímhle "mamánkem" se toho nejspíš nedočkáš. Takže si o tom s partnerem určitě promluv, řekni mu, co tě trápí a z jeho reakce poznáš, na čem jsi. Pokud nad tvými připomínkami jen mávne rukou nebo tě dokonce osočí z toho, že jeho matku nemáš ráda, vztah s matkou mu závidíš nebo z něj vypadne nějaký podobný nesmysl, pak bude na čase dát od něj ruce pryč. Ono mu třeba časem dojde, co dělal špatně, ale pokud se jeho maminka bude těšit dobrému zdraví, může to být až za hodně dlouho.

Máš dvě možnosti ta první je, že se s tím smíříš a budeš to tolerovat a přizbůsobíš se a nebo druhá možnost je ta, že se sebereš a odejdeš od něho, což asi bude lepší, protože život s mamánkem je těžký a mě by to taky dost vadilo, aby dával přednost pořád jen mamce a já byla pořád ta druhá a za chvíli se bez mámy ani neutře nos, už je dospělý chlap, tak by se měl taky podle toho chovat.  

Takže záleží na tobě, jestli se smíříš, že budeš ta druhá, protože si myslím, že se asi nezmění, prostě bude jeho maminka vždy na prvním místě a nebo odejdeš a najdeš si chlapa, pro kterého ty budeš první.

  A mluvila jsi s ním?   Nemyslím slzy a výčitky, ale normální rozhovor, tohle mi nevyhovuje, najděme řešení, pokud nepřistoupíš na kompromis Adieu..... Třeba by si dal říct i když ve čtyřiceti.... starého psa novým kouskům nenaučíš, ale dát tomu vztahu šanci, vždyť už oba máte něco za sebou a víte kde se stala chyba v předešlém vztahu.... Ale většinou vím, že se musí přizpůsobit žena a potom toleruje a toleruje až ji dojde trpělivost...... Dobře pořiď, na trápení jsi moc mladá....

Děkuji za vaše názory.

Jen na doplnění, jsem moc ráda, že partner má rád svoji mámu, jen mne jaksi mrzí, že se jí až nebývale věnuje. Abych to třeba upřesnila jak, tak nežije ani se mnou ani s mámou a zatím, co pro mne má čas jeden den ze tří, tak pro mámu dva ze tří. Asi takto. Někdy mám trochu pocit, že ta máma, ač ji doposud neznám, zatím, co on si s mou mámou už dávno tyká, tak ona o to, aby za ní jezdil tak často ani tolik nestojí, vidím, že kolikrát mi volá, že od mámy už je doma, že mu řekla, že nemusí jezdit tak často, ¨že i ona chce jít za ženskýma. Ale jak říkám, jak je to opravdu poznám, až jí budu představena. Zdá se mi, že tu péči o mámu přehání spíše on. I když asi i ona k němu bude mít vztah blízký, ale jak říkám, zatím ji neznám.

Teď ji chce přestěhovat z jejího domku na vesnici k sobě, ne přímo do jeho bytu, ale do jednopokojového bytu v domě, kde má i on svůj byt. Trochu se toho děsím, že to bude ještě horší. Já žiju asi 20 km od něj s dětmi ve svém bytě. To znamená, že musím vždycky počkat, až bude mít ten třetí den na mne čas. Mrzí mne to, že si něco domluvíme a já i když to mám doma obtížnější si věci zařídit tak, že udělám všechno pro to, abych ve stanovenou dobu byla pro něj volná a on mi stepijící už před domem, že třeba jdeme do kina zavolá, že kino se ruší, mamka si ještě vzpomenula oprat prádlo... tak přijede za 2 hodiny později.... děje se to opakovaně, .... no a tu dovolenou, ono zajistit chalupu, zvířectvo, zrovna si vybral termín, když obě děti jsou pryč a nemohou to vše zajistit a já zburcovala všechny známé, rodinu aby bylo vše zajištěno a až se mi to povede řekne, že dovolenou odložíme, že chce být s mámou o víkendu, že přijede za ní její sestřenka a musí jí pomoct s přípravami. Jen pro dokreslení, sestřenka bydlí asi 30 km daleko a je plně mobilní, dojede autobusem.... Tak mne to mrzí. Ale já ho mám ráda, je velice hodný i na mne, je tolerantní, ohleduplný. , Ale s tou mámou?  Nejde mu to říct, vím, že bych byla v tu ránu špatná... Moje máma mi radí smířit se s tím, neupínat se na něj zcela tohle prostě buď příjmout, protože řadu let to tak prostě bude a nebo, pokud mi to vadí tak, že se s tím smířit nedovedu, že mám jít od toho. Ale když já opravdu nevím, mám ho ráda, tak dlouho jsem hledala hodného chlapa a teď takováto situace. Jenže já jsem tolerantní, ale mám obavu, že to jednou nevydržím, zatím se držím, ale jak to ve mne vybuchne, tak to pokazím. Ach jo.

Ahoj.

Díky za reakci na přejmenování. Slovo "ničí" jsem nahradil slovem "narušuje", osobně mi připadá, že název vystihuje téma, ale pokud by jsi ještě jinak název tématu chtěla upravit, dej vědět

Avi.

  Ničí zní víc dramaticky a navíc ničení je předstupeň konce.

mas dve moznosti

1) bud trpet par let a pak to stejne ukoncit

2) ukoncit to hned a najit si nekoho normalniho

dvojka je spravne, chovat se k rodicum hezky by mela byt automaticka vec ale co je moc to je moc, v rodine mam taky takoveho trotla, ten s maminkou pije odpoldne napul kavicku, jezdi s ni na dovolenku, chodi na bazen, do whirpolky, kdyz mel pritelkyni tak ji rekl ze kdyz pere jeho matka tak to voni pekneji/jinak, ze maminka vari lip a bla bla bla

ma skoro  40 roku ale jeste s zadnou zenskou nebyl dyl jak pul roku, a myslim ze ani nebude 

Jen jestli on Oldřiško neudržuje pralelní vztahy. Tohle mě napadlo teď, po přečtení dalších informací. Typla bych si to na 90%.

Taky přidám jeden příběh ze života s mamánkem. Myslím, že nemusím popisovat, že u ní byl každý den, měl bezvadnou velice tolerantní manželku, jednu dcerku ale vždy dával přednost ve všem mamince.   Manželka si přizpůsobila život s dcerou podle sebe, protože ho za x let manželství nepřesvědčila, že přece má svou rodinu a dceru, které je také nutné se věnovat. Byl také pracovitý, nikdy rodinu o nic neošidil, ale ta maminka! A konec tohoto příběhu pokračoval i tehdy, když mu maminka zemřela a ted ta bomba- každý den ještě ted ho vídám, chodí na hřbitov s květinami. Co na tohle říci?

ted zrovna byla v televizi reklama na granko, neco podobneho

matka prinese 40 letemu chlapovi granko do postele kde spi se svoji manzelkou, a kolem litaji decka, v reklame je tohle normalni a nekteri to treba berou tak ze to je vlastne celkem normalni vec

zachvili bude reklama jak mu matka donese nejake energicky napoj pri soulozi

GRANKO

 Taky jsem si všimla, je to hrozná reklama.....

Oldřiško, tohle asi lepší nebude...

Někteří muži jsou se svou matkou spojeni pupeční šňůrou na doživotí. Jde pravděpodobně o skutečnost, že je jedináček, maminka mu dala opičí lásku a on neustále žije v omylu, že je to jediná žena v jeho životě.

Píšete, že ona sama Vašemu příteli říká, ať se o ni tolik nestará. Mám pocit, že Váš partner ještě nepotkal ženu, která by pro něj byla ta pravá. Věřte tomu, že kdyby to tak bylo, otevřel by oči. On vlastně celý svůj život nežije, jen přežívá... Nemiluje Vás opravdově, nemiloval ani svou předešlou ženu. V jeho srdci musí být místo pro tři nejdůležitější ženy v jeho životě, tj, pro manželku, dceru, matku. Tím, že ostatním dvěma ženám nedává prostor se ale velice ochuzuje.

Pokud Vám na něm záleží, zkuste si o tom, co Vás trápí promluvit s jeho maminkou, možná bude přístupná. Pokud ona uzná, že Vy máte pravdu, je jediný člověk, který mu jeho chování dokáže vymluvit. Já bych do toho šla, nic tím neztratíte, možná jen můžete získat.

Nebo mu napište dopis, když Vaše slovní a přímé argumenty odmítá. Stručně vše vysvětlete a podejte to způsobem, aby pochopil, že svým nezodpovědným chováním může přijít o ženu, která ho miluje a může ho udělat šťastným, tedy o Vás.

Pokud ovšem ani jedna z variant nevyjde a on se bude chovat nadále stejně, obávám se, že rozumné bude od něj odejít. Bohužel. Jeho chováním byste se jen utrápila... On je stále jen dítětem. Ale vy přeci potřebujete MUŽE.

Tak hodně štěstí. ♥

To je situace! Právě mi došlo to samé. po roce a půl mi došlo, že mám čest s mužem, který mě miluje, ale zatím si plně neuvědomil, že partnerka a její přání jsou na 1. místě = mamánkem. Je to úžasný kluk, když jsme spolu, chová se ke mě bezkonkurenčně, máme společné zájmy - závody na kole a pod. Na začátku jsme spolu jeli do Rakouska na kola. Zůstal víkend, pak jel do práce a domů. Nadšeně mě nabídl společné bydlení po pár měsících chození. byla jsem v 7 nebi, lepšího partnera jsem si nemohla přát. Po pár měsících, nečekaně odjel v neděli domů. Oznámil mi to jako hotovou věc. Zklamané se mi omluvil. Neděle se začali opakovat. Pak výpověď v práci. Přestěhoval se zpět do domu rodičů na druhé straně republiky. teď se vídáme 1xza14dnů na dva dny. Přestal mě brát k nim domů. asi ani nemá cenu pokračovat. nešlo mi to na rozum, co se děje, proč vše došlo až sem. dnes když jsem si přečetla pár článků a vašich reakcí, s hrůzou jsem zjistila, že mám čest s 30ti letým mužem, který se vrátil zpět domů k rodičům. Jsem proti tomu bezmocná. Došla mi síla čelit této realitě a trpělivosti a síly mi přijde, že už jsem také projevila dost. proto jsem nucená se s ním rozejít. Moc mě to mrzí a přeju všem, kdo jsou v podobné situaci mnoho sil a trpělivosti se s touto situací vyrovnat. Moc ráda bych,, vyhrála". Jediné, co si z této situace vzít pozitivního je ta zkušenost a to zjištění. Stále věřím, že ten pravý existuje! Tak prosím ať se objeví brzo. Toužím být šťastná a věřím, že i vy všechni, co jste poznali podobné partnery!