Téma: Při hádce s přítelkyní jsem prorazil rukou skleněné dveře - ona se mě teď bojí

Co to s Váma chlapi (s některými) dneska (09.10.2016) je???  

Slova v tomto případě stačit nebudou, jen činy = jdi se léčit. A to myslím jako vážně. Tak když víš, jak to máš s emocemi, sám to nezvládáš, víš co má přítelkyně za sebou, a stejně to uděláš, tak co jiného? I kdybys to dneska (09.10.2016) nějak okecal, stane se Ti to stejně znovu, podle toho, co sám o sobě píšeš.

Nic novyho jsem se nedozvedel, ale diky za odpoved, urcite pomuze.

Dobře, chápu. Tak můžeš ještě zkusit např. to, co jsem dnes (09.10.2016) radila jinému tazateli, který pro změnu rozbil mobil:

"Až Tě zase přepadnou ty výbušné emoce,  zkus se nadechnout, začít si v duchu počítat, nahlas nic neříkat, obléknout se a vyběhnout ven si třeba zaběhat atd. = vybít si energii užitečným způsobem. Ten přetlak neg. emocí v hlavě se Ti uvolní, a ta aktivita Tě naopak pozitivně naladí a zklidní." 

Prostě jde o to, najít si nějaký ventil (nějakou aktivitu, činnost atd), který nebude ubližovat ani Tobě, a ani hlavně v tomto případě Tvé přítelkyni. Každému pomáhá něco jiného. Někomu stačí se z toho vypsat, něco namalovat, někdo potřebuje něco aktivnějšího a fyzicky zátěžovějšího - běh, kolo, brusle, fitko atd. Nevím, co by vyhovalo Tobě, ale chtělo by to něco, co by jsi ideálně dělal pravidelně - jako preveci, případně akutně při návalu emocí, ale v tom případě mimo domov.  

Jinak dekuji za odpoved, budu se toho drzet, popravde me nic takovyho nenapadlo. Ale stale nevim co mam udelat natoz ji neco rict, nevim co ji mam rict. Nikdy jsem nebyl dobry recnik

Řekni jí, že se omlouváš, že Tě moc mrzí to, co se stalo, že jsi jí v žádném případě nechtěl ublížit, že se pereš vnitřně s něčím, co Tě trápí, se si s tím někdy nevíš rady, a proto jsi dnes (09.10.2016) tak nešikovně ty své emoce vypustil, a že se pokusíš s tím něco udělat (myslím tím s těmi Tvými emocemi, které souvisí s Tvým trápením). Zkus to teď takhle a zítra (10.10.2016) jí ještě i tak tu kytku kup 

Ale bylo by opravdu dobré, aby jsi ty emoce nějak dostal pod kontrolu. Pokud by se to mělo opakovat, tak vzhledem k tomu, co má přítelkyně za sebou, by jsi jí mohl opravdu velmi vyděsit až tak, že by od Tebe utekla, případně by z toho mohla mít další stres.

Pro nevhodnost (vulgarita, napadání apod.) byl příspěvek smazán správcem webu.  

Nevim jestli to nejak souvisi s tim jaky ted jsem ale pred dvema roky sem neco prozil a trpim postraumatickym stresem, nikdy jsem s tim nebyl u zadnyho dokora jen mi to potvrdilo par znamych ktery se v tom vyznaji, takovy abych nad necim vybuchnul ze to muselo tak byt tak pred dvemi rokama jsem takovy vubec nebyl, vzdy jsem predtim vse resil a vklidu a kdyz byla nejaka hadka a jakakoliv neshoda a melo dojit na hadku tak jsem vzdy radsi odesel, ted je to naopak. Ja uz fakt nevim co delat

Ano, to s tím opravdu může souviset, zejména za situace, pokud jsi se ještě s tím traumatem = s tím, co jsi tehdy prožil opravdu nevyrovnal. Tzn. , že je možné až pravděpodobné, že proto ty dva roky takhle vybuchuješ proto, že se stále jak se říká zlobíš "na celý svět". To znám z rodiny. Chápu, vyrovnat se s něčím těžkým není lehké. Někdo to zvládne sám, někdo ne, a buď se v tom "plácá" dál, nebo si nechá pomoci klidně i odborníkem, Od toho tu jsou a není třeba se za to stydět. Čili je na Tobě, co s tím dál. Pokud Ti to samotnému nejde se s tím něčím vyrovnat, tak bych úplně odborníka nezavrhovala. Přeci jen je škoda se takhle dál trápit, a vlastně nejen sám sebe. Myslím si, že by se Ti pak s pomocí odborníka snadněji ulevilo, a vlastně i Vám oběma, i Tvé přítelkyni. Zkus o tom přemýšlet.

Přítelkyně ví, co se Ti stalo? Kup jí zítra (10.10.2016) kytku, omluv se jí, a zkus jí to nějak narovinu a upřímně vysvětlit 

Pritelkyne vi do detailu co se mi stalo, ja bych ji rad koupil kytku, ale ona se semnou nebude chtit sejit uz jsem to zkousel, jedine na co pristoupi je abych ji zavolal a rekl ji to pres telefon.

Bene, z Tebe ty info trošku lezou jak "z chlupaté deky", jak se říká

Já myslela, že spolu bydlíte. A výše píšu, že by jsi s tím měl něco dělat, aby jsi jí nevyděsil natolik, že třeba od Tebe uteče, a ono to tak v podstatě je, jak jsi nyní dopsal.  

No, tak pokud Ti tedy dá možnost jí zavolat a říci jí to přes telefon, tak zkus jí říci to, co jsem psala výše s tím, že si uvědomuješ, že ty dnešní emoce jsi nezvládl a udělal chybu, nebo že si uvědomuješ, že to někdy nezvládáš, a že to budeš řešit, aby jsi tím už netrápil ani sebe ani jí, že Ti na ní moc záleží a cheš udělat a uděláš vše proto, aby jste spolu mohli být šťastní.  

Já teda nic nerozbíjím a takhle nebouchám atd. , ale mně se osvědčilo, pokud potřebuji něco vyřešit prostě narovinu a upřímně říci co a jak, klidně i s tím, že to a to nezvládám, nebo že už je toho na mě moc.  

Akorát tedy nevím, jestli těch situací u Vás nebylo více, píšeš i o hádkách atd. , jestli jí vyděsil jen ten dnešek, nebo jestli toho není nastřádáno už více, a přítelkyně si neřekla: "A dost", jestli jí nepřetekl pohár trpělivosti. To jsi ještě neupřesnil

No, každopadně jí tedy zavolej, omluv se, vysvětli co, jak a proč + pokud jí chceš přesvědčit, že to myslíš vážně, tak by to chtělo nejen slova, ale opravdu i činy, tzn. fakt to řešit. Ale netlač na ní. To je můj názor.  

To ze ze me neco leze jak z chlupaty deky slichavam od malicka, jinak ja uz jsem ji napsal to co jsi mi radila (Dany) a ted muzu jen cekat jaka bude jeji reakce, jestli nejaka vubec bude. Kdyz jsem psal o hadkach tak to byli hadky na jedne socialni siti, ale potom jsme si na socce vzdy o necem kdyz byl problem sice pohadali ale pak jsme si to v klidu oba vyresili tak jak jsme meli.  

Radši ji nech. Bude se tě bát. Kdo si prožije takové stresy, je  na to nadoživotí extra háklivý a citlivý. Nech jí čas, ať si to zpracuje. Nedolízej, bála by se buď víc, či by ti nevěřila, nebo by ses jí víc zprotivil atp. Tohle je hodně bolestivé.

Chápu, že nějaký ventil vzteku je potřeba, jenže rozbíjet věci není prostě ta správná cesta. Jednak to může mít závažné důsledky. Co kdyby se o ty střepy třeba někdo pořezal aj. ? A také se to může dost prodražit.

Pokud máš takový problém, najdi si jiný ventil, jak uvolnit vztek, hněv. Balónek do ruky, gumička na zápěstí apod. a samozřejmě pracuj na zvládání svého hněvu.

Mmch. gumička na zápěstí je dost efektivní, když jsi vzteklý prostě jí natáhneš a pustíš, bolí to Tebe a zapamatuješ si to.

Hlavní je, že jsi neuhodil jí, ale ona vnímá špatně kvůli tomu, co si prožila… chápu Tě, mám to stejné, jsem kliďas, ve kterém to uvniř vře… takže nějaké nervíčky tam přeci jen budou…  taky jsem při hádce rozbila dveře, prostě jsem vybouchla, což se mi málokdy stává… ale čase jsem se musela naučit řešit věci hned než se jimi nechat štvát, nebo jsem nejdřív za sebou zabouchla dveře, šla se projít svižným - spíš svinským krokem a když jsem to trochu rozdejchala, tak jsem se vrátila… nebo jsem začala spěšným tempem uklízet i co nebylo třeba ale v tu chvíli na mě nesměl nikdo promluvit, jinak bych asi něco rozbila (měla jsem prostě rudo před očima, ale ještě pořád jsem si uvědomala meze, že praštit tím hrncem někoho by nebylo moc dobré ani pro mě ani pro toho druhého). Zkus, co Ti radí holky výše a myslím, že v životě vybouchne možná  každý a není to hned na psychiatra. Jen už dávej bacha a dveře nerozbíjej, mohl jsis ublížit, pořezat se, přetrhnout tepnu a mohlo to skončit špatně, taky mám na zápěstí jizvu, ten nahoře si naštěstí řek, že jsem trubka a už se snad poučím a nic se mi nestalo. V té době jsem byla ještě mladší než ty. A neděs tím přítelkyni, ona to bere o dost vážněji, jelikož to má spojené s velkým traumatem, takže pokud se podaří Ti ji získat zpět, dávej na to sakra bacha kvůli ní nebo se utrápí a k tomu psychoušovi bude věčně chodit ona a možná si vyčítat, že si našla stejně špatného chlapa jako byl její otec, i když takový být nemusíš, ona to tak může vidět.

Dekuju za odpoved  , ruka je v poradku jen par skrabancu ktery mizej docela rychle. Jinak uz vcera 10.10.2016 jsem pritelkyni jeste vecer napsal zpravu podle toho co mi radila (Dany) a cekam na nejakou odezvu, spis zoufale cekam na nejakou odezvu, jestli mam jeste zakrocit ja a vzit ji ven a koupit ji kytku uprimne nevim co, to co jsem ji napsal tak byl sakra dlouhej odstavec a ted asi muzu jen cekat a cekat.  

Nečetla jsem ještě všechny odpovědi, jen úvodní dopis. Výbušnost a vztek může znamenat i takovou drobnost, jako nedostatek horčíku v těle. Na jeho doplnění doporučuji užívat dlouhodobě např. Dologran, který má dobrou vstřebatelnost. Najdi si, v jakých potravinách se horčík vyskytuje a zaměř se na jejich konzumaci (minerálka Magnesia, kakao - čokoláda, ořechy, semínky, zelené natě). Pak je dobré zklidnit nervovou soustavu např. popíjením bylinných čajů - meduňka, třezalka tečkovaná, kozlík lékařský. Každý večer si dát hrneček čaje (dá se koupit již namíchaná směs na zklidnění v každé lékárně)  a osladit nejlépe medem.

Horčík z těla odbourává hlavně stres a kouření.

Myslim, ze Ben ma trochu vic testosteronu, ktery se muze projevovat i takhle. Ja bych mu spis doporucila vhodny sport!!

Tak zaprvé si nemyslím, že když ve vzteku něco rozbiješ, tak by ses měl jít hned léčit.

To je stejný jako říkat ženský, která se při hádce rozbrečí, že neumí zvládat svoje emoce a že by se měla jít léčit.

Já to mám taky tak, naštvu se hrozně málo kdy, ale když už tak vybuchnu a rozbíjím věci (rozmlátil jsem dveře, rozbil jsem budík, o zeď jsem rozmlátil ventilátor, prohodil jsem botu oknem). Nikdy jsem nikomu neublížil ani si nemyslím, že by to u mě hrozilo, víc než u někoho kdo věci ve vzteku nerozbíjí.

Prostě potřebuju tu negativní energii ze sebe nějak dostat a destrukce je nejrychlejší způsob jak to udělat. Když něco rozbiju tak se rychle uklidním, většinou se pak trochu za sebe stydím, ale je mi mnohem líp než když se mi podaří to v sobě udusit. Potom jdu do sklenářství nebo koupit nový ventilátor, a celé je to součást takového uklidňovacího rituálu.

Že by se měl člověk vybít nějakým sportem, se lehko řekne, ale člověk musí mít opravdu velké sebeovládání, aby to dokázal a to, má málokdo. Zkoušel jsem si pořídit boxovací pytel, ale nefunguje to, člověk prostě potřebuje něco zničit a to poslední co má v tu chvíli chuť dělat je něco konstruktivního jako je sport. Pro toho kdo si to neumí představit, můžu zase použít přirovnání se ženskou, která se rozbrečí, ona se v té chvíli prostě nedokáže nerozbrečet, protože má takovou povahu. Můžete jí třeba stokrát říkat, že si májí jít místo toho zaběhat nebo se projít, ale v té chvíli si člověk prostě neporučí.

Omlouvám se, že se tak rozepisuju, ale nemám rád, jak mají lidi vždycky spoustu keců, jak má být člověk sám sebou a když se tak projeví tak hned říkají, že se má jít léčit nebo na sobě pracovat a změnit se.

V tvém případě je problém v tom, že má přítelkyně trauma z minulosti.

Něco jiného je, také to pokud si dřív takový nebyl a myslíš, že to souvisí s posttraumatickým stresem.

To je potom léčba na místě. Ale pokud trpíš posttraumatickým stresem, tak nechápu, proč už někam nechodíš. To je jako když si nemocný člověk ztěžuje, že ho něco bolí, ale nechce jít k doktorovi.

Je vidět, že jsi ještě u žádného odborníka nebyl a nemáš s tím zkušenosti, neboť každý odborník (psychiatr, psycholog) byTi mimo jiné vysvětlil a poradil, že existuje také něco, čemu se říká sebevýchova, sebeovládání, sebekázeň atd. , včetně toho, jak na to   

Pro nevhodnost (vulgarita, napadání apod.) byl příspěvek smazán správcem webu.  

Pro nevhodnost (vulgarita, napadání apod.) byl příspěvek smazán správcem webu.  

Jo, takovýho jsem měla otce, taky "jen" rozbi´jel věci. Poznamenalo mě to, dodnes. S podobným chlapem bych nebyly ani za nic, už kvůli možným dětem ne. A není to stejný, jak když se ženská rozbrečí, je to agrese a ohrožování ostatních.  

Pro nevhodnost (vulgarita, napadání apod.) byl příspěvek smazán správcem webu.  

ja by som sa s tebou rozisla, ked sa nevies ovladat… najhorsi je taky agresivny chlap!

Ahoj, netusim jak to dopadlo, ale i ta, se zkus mrknout na kurz zvladani vzteku. Neni to jednoduche, ale mel bys na tom maknout, at uz budes s touto slecnou nebo jinou. Na kurzu Te nikdo neukousne, nejsi v tom sam a zapasime vsichni.

a to si sa nedorezal cely??? ci pana

nedivim se ji… ja bych se taky bala. musis se naucit ovladat vztek!!