Téma: Přítel má rozmazlené dítě z minulého vztahu - zvažuji kvůli tomu rozchod

No a co na to všechno, co jsi jsem napsala říká přítel, mluvili jste spolu o tom?

Nepises, kolik tvemu priteli je, ale vypada to tak, ze on uz je o hodne dal nez ty. On uz nasbiral zkusenosti, ma zodpovednost a ty jsi mlada zamilovana a predstavovala  sis ten vztah trochu jinak.
Kazdopadne je to jeho dite, tak si s nim promluv a na ty vikendy si naplanujte bud nejaky spolecny program anebo si ty sama domluv neco s kamaradkama. Je hezke, ze se o kluka obcas postaras ale nedopust, aby se to stalo samozrejmosti.

Boni, jednou sis našla přítele s dítětem a tak to je a tak to bude. Pokud správně chápu, tak jeden víkend trávíte bez dítěte a jeden s dítětem? To přeci není tak špatné. Když jste s dítětem, tak trávíte čas jako "rodina", a když jste bez dítěte, tak si užíváte jako partneři… tzn. můžete chodit do kina, na večeři… cokoli jen sami dva…

Mášo, mě leká věta  - Přítel pracuje i doma takže se o malého musím starat já a přítelovi to příjde jako samozřejmost, ale říkam si chodí malý za ním nebo za mnou?

To moc nevypovídá o zájmu otce ani o rodinném víkendu.

No, ale my nevíme, jak přítel pracuje (nemáme dost informací) … já z toho pochopila, že pracuje na domě, ve kterém společně bydlí… což je chvályhodné. ale samozřejmě že nejen prací živ je člověk. proto by ty víkendy měli trávit společně… to my už ale za ně nevyřešíme. důležitá je komunikace mezi nimi, což už zde bylo podotknuto (Dany)

K doporučení raději se rozejít čatokrát nemám daleko (jsem zastánce toho, že v nefungujícím vztahu nemá cenu setrvávat), ale v tomto případě si nemyslím, že by to bylo správné řešení (i proto, že Váš vztah není nefungující). Dítě poroste, bude rozumnější, chce to čas a trpělivost (věřím, že ve 22 letech se Vám jí zatím nedostává). Pokud Vám vadí, že o dítě přespříliš pečujete v době styku otce s dítětem, promluvte o tom s partnerem (aby se víc dítěti věnoval a třeba ho vzal ven nebo do nějakého dětského koutku).  

Pokud milujete přítele, je Vám s ním hezky a těšíte se ze společných situací, s rozchodem určitě nespěchejte. Pak byste mohla litovat a poznávat jen samé blbce a ještě byste prstíčkem hrabala (v realitě to není vzácné, stává se to často).  

Pokud jeho dítě přímo nesnášíš, tedy, je li už vybudovaná averze, řešit to budeš těžko.  

Promluv si s přítelem a nosné sdělení by mělo být, že ti nevadí dítě,  ale vadí ti jeho rozmazlenost, prostě ti je mimořádně protivná. Pokud se k tomu nepostaví vůbec nijak, takže tě odbyde, moc možností nemáš, pokud navrhne, že se bude dítěti víc věnovat on (koneckonců dítě je jeho), je to o dost lepší řešení.  

Ta první varianta by byla pro vztah varovná. Navíc takhle roste z děťátka rozmazlený manipulátor.

Myslím, že ve dvaadvaceti není nutno brát vztah jako ten jediný a možný, i když je slibný.  

Tak ať se partner dobře předvede.

Tak na mě psaní boni dělá dojem, že přítel jí synka o víkendu hodí na krk a sám si pracuje na něčem jiném. Bere jaksi automaticky, že boni jako žena se umí postarat o dítě. Ale ona je mladá a myslím si, že by mohla být i trochu sobečtější a věnovat se svým zábavám. Takto je nucena na sebe přebírat odpovědnost za cizí dítě. Nezáviděníhodná situace.

Četla jsem v jiných poradnách, že matky dětí z předchozích vztahů často využívají dětí k rozbití vztahu nového. Tzn. , že čím otravnější dítě, tím rychleji se nový vztah rozpadne.

Jako mladá bych možná bojovala, dnes (22.02.2016), při svých dnešních zkušenostech, bych z takového vztahu vycouvala.

Ahoj u nás je úplně stejná situace, jako přes kopírák … po dvou letech jsem to vyřešila tak, že víkendy, kdy má přítel dítě, trávím bez nich. v zájmu zachování psychického zdraví.