Téma: Ve vztahu, ale sama - může fungovat vztah z rozumu?

Píšeš, že Tě UŽ nepřitahuje, že Ti chybí vášeň, láska. Znamená to, že tohle všechno na začátku vztahu bylo?

ahoj taky máám ten pocit já ji miluju mám pocit že ona mě ne i když tvdé opak má 4 děti dvě malé vše dělá s nimi a pro ně a se mnou nic za necelý rok známosti jsme se viděli jen jednou přitom o mě ví vše co je potřeba pro vztah s vozíčkářem vím jak se cítíš a je mi z toho smutno protože nebýt na vozíku jel bych za tebou až na konec světa a zkusil bych to s tebou takhle se žít nedá drž se holka znám to

Ahoj Jil.

Vztah rozhodně nejde zakládat jen na rozumu. To prostě musíš cítit.

Neboj určitě tam na tebe ten pravý čeká

Určitě dnes můžeš najít spřízněnou duši, já ji našel

A nejde o to jak vypadáš, ale o to jakou máš duši

Přeji ti hodně štěstí.

Ahojda,

   myslím, že vztah na rozumu založit jde, ale člověk na to musí být dělaný. Protože normální cítítci lidská bytost takový vztah obratem opustí, jakmile se objeví někdo, kdo projeví nějaké city.

   Mnoho věcí se ze vztahu časem vytratí. Ale za to přijde mnoho jiného a možná i cennějšího, než prvotní "oblouznění" a zamilování.

      Upřímně řečeno - poslední 2 roky jsem řešila to samé. Mnohokrát i tady. Přítel (teď už vlastně expřítel) byl hodný, relativně milý, měli jsme spoustu společných zájmů apod. ALe taky měl své chyby, které odmítal řešit nebo o nich komunikovat. Prostě se city v podstatě úplně vytratily a byla jsem s ním spíš z jistoty a rozumu a protože jsem věděla, že by byl dobrý a zodpovědný táta a partner do života. Nevydržela jsem. Tedy nebyl v tom chlap, spouštěč rozchodu byl jiný. ALe za necelý měsíc jsem doslova zakopla o mého vysněného prince. Tedy známe se zatím dost krátce, ale jestli je opravdu takový, jaký se jeví, jsem patrně v pohádce… A ještě 3 měsíce zpátky jsem se ujišťovala, že na lepšího chlapa, prostě narazit nemůžu.

     Jil, cesty života a lásky obzvlášť, jsou dost nevyzpytatelné. Ale věř, že na tébe opravdu čeká, akorát musíš udělat první krok a vnitřně se tomu otevřít. Je to takový skok do prázdna, ale i kdybys kousek spadla, nakonec přistaneš na pevné a krásné půdě, uvidíš. A o vzhledu to opravdu není. Tomu pravému určitě přijdeš krásná, neboj.

Nevím proč si všichni myslí, že když se s někým rozejdou, že automaticky zůstanou bez partnera až do smrti. To je přece blbost. A tak jako ses líbila tomuto partnerovi, tak se zase budeš někomu líbit.

Už mnoho let zastávám názor, že život je moc krátký na to, abychom ho strávili s někým, s kým se necítíme být šťastní (ať je to už z jakéhokoliv důvodu - i vyhasnutí lásky). Asi víme, že by bylo scifi myslet si, že když Tě nepřitahuje, že budete mít spoustu dětí a budete spolu do konce života. Takže asi tak.

Já taky nejsem žádnej krasavec a podívej jakou fešandu jsem si našel

,

Teoreticky je možné všecchno, tedy i vztah z rozumu - z obav, že člověk zůstane sám, ze stereotypu a obav udělat krok ke změně, kvůli majetku, dětem…atd. Prakticky to však není řešením - je to pak jen o přežívání = chybí tam cit, láska, vášeň, radost, štěstí atd. , tj koření našeho života. Takže za mě taky nee, bez koření života se žít nedá a nemá…a není to o kráse fyzické, nýbrž té vnitřní, která z Tebe vyzařuje. Neboj se změny, neboj se štěstí, které na Tebe někde čeká  

Vidím Jil, že jsi na můj dotaz neodpověděla. Já jen jestli nepleteš LÁSKU se ZAMILOVANOSTÍ.

Protože píšeš:Mám ho ráda.

Nevím, jestli je dobré Tě utvrzovat v dojmu, že vášeň, která bývá na začátku vztahu, tedy v době zamilovanosti, bude trvat po celý život. Ony ty "hormony" se po čase zklidní v každém vztahu a pak zůstane to, co v člověku opravdu je.

Je to dobré, protože je to možné a když se chce tak tomu tak je i po letech či po hooodně let. Stačí si jen k sobě najít toho správného partnera - to správné afrodisiakum, jak psal Pan Sova v jiném tématu a samozřejmě záleží na tom, kdo jaký je člověk a jestli si ty "hormony" nechá či dovolí nechat zklidnit, tj. to koření života. Kdo to zažil či zažívá, pochopí, o čem mluvím.  Pokud je ve vztahu láska, jsou tam i hormony, bez ohledu na věk, délku vztahu atd.

Možná jsme si jen neporozuměly. Ostatně, každý z nás má své zkušenosti bez ohledu na zkušenost jiných.