Téma: Trvalý vztah je víc než milenecké poblouznění

taky znam takove pripady

Jj, tohle je známá pravda, všichni to víme, ale stále se do takových dobrodružství pouštíme. A pouštět budeme. Kdybychom dostali všichni rozum, tak by rodinní psychologové přišli o práci a to by ekonomice vůbec neprospělo.

Ach jo, většinou takhle pálí mosty ženské.  Když mozek spadne do kalhot je to průser. Oboustranně.  

Nedivím se té ženě, že ho nechce zpátky, proč taky, když použiju hnusný výraz - trosku, která se dostala na dno a nahoru se chce vyšplhat po něčích zádech.  

Nesoudím, stalo se, ale má hrdě  si stát za svým. Jednou odešel za voláním touhy, tak at se toho ti lidé drží.  

Myslíte, že prolhaní lidé mají nějakou hrdost??   

    Chudáci děti, jak k tomu přijdou. Co si odnesou do života? A je toho čím dál víc. , . ,

Za chyby se platí a on zaplatil, teď si může jen nadávat. Má aspoň ponaučení pro příště.

Ahojte lidičky. No řeknu vám, nedávno jsem tuhle situaci zažila. Už jsem i řekla příteli, že se s ním chci rozejít. S kamarádem jsme si hodně rozuměli, známe se už pár let, a byli jsme oba ve stejné situaci, nebyli jsme ve vztahu spokojení, partneři nám nedávali to, co bychom potřebovali a my dva si hodně rozuměli. Pořád jsem rozmýšlela, milionkrát si opakovala všechna pro a proti. Přítel mi začal slibovat hory doly tak jak před rokem, když jsem mu sbalila věci (ale nevěra v tom nebyla). Bydlíme v bytě mojí mamky, takže to měl být on, kdo se měl ostěhovat, ale neměl kam jít, tak jsem ho u sebe ještě nechala. Každý den mě přemlouval a prosil. Kamarád mi pořád psal, jestli už je to definitivní a že po mě strašně touží. A já pořád nevěděla… Ten osudný den do přítele nabourala mladá holka a on dojel domů naštěstí jen s pochroumanýma zadníma dveřma a jeli jsme zrovna shánět druhé. A tehdy po cestě, jak jsme si vykládali a on do mě konečně nehustil s odpuštěním a šancema a tak, jsem si uvědomila, že mu prostě musím dát ještě jednu šanci, doufám, že poslední. Nevím proč zrovna díky této události, ale nelituju toho, protože si uvědomil spoustu věcí a potřeboval asi dostat ten "kopanec"… A já jsem ráda, že to poblouznění s kamarádem jsem udržela ve vší počestnosti možná vám to nebude dávat ani hlavu ani patu to co jsem tu napsala, ale psala jsem jak tekly myšlenky

Víte, co je sranda? Já s ním nakonec nezůstala, rozešla jsem se s ním v březnu a jsem už půl roku s kamarádem a klape nám to zatím nadmíru dobře. Kdo by to byl řekl? Já se přesvědčila že se jen tak někdo nezmění.

To je sice velmi hezké, ale byl jste někdy opravdu šíleně zamilovaný??? To se moc nedá řídit se rozumem. A navíc, kdo říká, že z toho mového vztahu nemůže být také časem trvalý vztah? A třeba ještě hezčí, než ten první…

Bavím se situaci, kdy jsou 2 lidé spolu spokojení a jeden z nich se poblouzní novým objevem.

Samozřejmě že pokud je třeba žena týrána od muže a najde si milence, tak je důvod od tyrana odejít. O tom ale to téma není.

Taky jsem z Čech a naletěla jsem jednomu "hajzlovI" tam od Vás z Olomoucka. Taky tady byl za prací. Kvůli němu jsem opustila svého dlouholetého přítele, o existenci jeho přítelkyně a malého dítěte jsem rok neměla tušení. Když to na něj prasklo, tak stáhnul ocas mezi nohy a šel prosit "Domů" A kvůli penězům jsem s ním teda rozhodně nebyla. Co si myslet o člověku, kterej úmyslně lže do očí svým nejbližším??? A takovou dobu? Bezcharakterní zbabělej křivák a ty není třeba litovat. Jak mu to dopadlo doma nevím a vůbec mě to nezajímá. Takový lidi bych v životě moc často potkávat nechtěla, natož je litovat nebo jim odpouštět.