Téma: On chce vztah, já ho odmítám, přesto mi to vrtá hlavou

   Ahoj,

 Potřebuji se spíš někomu svěřit a ze všeho se vypsat. Myslím, že nakonec si dám vše dohromady a nebudu nad tím uvažovat. Každopádně se tu podělím o svůj problém a ráda přijmu rady, ale i kritiku. Myslím, že už stačilo k úvodu a začnu hezky od začátku.

 Začalo to tím, že nás spojili v jednu třídu, už jsme nebyli 8C a 8D, ale jedna 9C. Naše věčné soupeření muselo stranou a musela se z nás stát jedna třída. Šlo to docela hladce. Dokonce jsem si tam našla i kamarády kluky (což byl můj velký problém v minulosti), takže všechno bylo super. Do školy jsem se těšila za kamarádama a kamarádkou (mojí BFF, dále např. Kateřina).  

 Na obědy jsem chodila pravidelně, ale jednou jsem měla odhlášené (kvůli nevyhovujícímu jídlu). Zůstala jsem v šatně sama a s např. Pavlem a Cyrilem. Když jsem si nandavala bundu, Cyril mi vzal botu a udělal z ní míček na florball. Samozřejmě mě to našvalo a tak jsem si chtěla vzít botu zpátky, ale byl vyšší, tak zvedlo botu vysoko, abych na ní nedošáhla. Já mu vzaka hokejku a několik vteřin na sebe házeli vražedné pohledy. V tom přišel Pavel, který mu vzal botu a podal mi jí. Já okamžité Cyrila s tou botou majzla a poděkovala Pavlovi.  

 Několik dní se nic nedělo, jen se z nás stali kamarádi. Uběhl týden, a když jsem se učila na test z angličtiny, přišel např. Daniel (velký kamarád Pavla a Cyrila) a jen tak mi oznámil, že se líbím Pavlovi. Nějak jsem to neřešila, jelikož jsem se učila na test a byl to můj kamarád, jen jsem v rychlosti řekla, že je to zajímavá informace. Když jsem se vrátila do třídy, pořád na mě Pavel, Cyril i Daniel koukali. V tu chvíli jsem si to ani nijak nespojila s předešlo informací. Došlo to do takové fáze, že se Cyril s Pavlem neustále předváděli a já se tomu s Danielem tiše smála. Lichotilo mi to, ale chtěla jsem zpátky své kamarády.  

 Aby toho nebylo málo (teď odstoupím trochu od tématu) Mi ve čtvrtek tekla krev z nosu asi 4x a pokaždé kolem 40min. Padala jsem na zem a necítila nohy, k tomu všemu jsem mluvila strašně pomalu a prý jako robot. Ten večer si moc ani nepamatuji. Mamka mě už večer chtěla vzít do nemocnice, ale bránila jsem se. V Pátek jsem nemohla chodit a měla jsem skoro bílé nohy. Mamka mě odvezla do nemocnice, ale kvůli nedostatku doktorů, mě převezli sanitkou do jiné nemocnice. Tam zjistili, že na zádech mám bouli. V nemocnici jsem byla více jak 2 týdny a měli podezření na klíšťovku, nebo na špatné prokrvení nohou.  

 Když mě pustili, byl to jeden z těch nejlepších dnů. Nastoupila jsem do školy a všechno se změnilo.

 Za týden jsou vánoce ami měli mít brzy vánoční hodinu. Nakupovala jsem dárky a moc se těšila na vánoční hodinu. Bylo to tady. Konečně rozbalování dárků. Nebyla jsem nijak oblíbená, takže jsem nečekala moc dárků. Jenže se zam připletli takový dvě věci, o kterých jsem nevěděl, co simám myslet. Za prvé tam byl náramek na ruku s nápisem miluji tě. Za druhé tam bylynáušnice se stríčkem a k tomu báseň o dvou zamilovaných lidech. A samozřejmě od Daniela bičík (jezdím na koně a tak z toho má obrovskou zábavu). Když jsem rozbalovala bičík, smál se na celou třídu. Hned mi to bylo jasný a začala jsem se smát taky. Když se  mělo jít domů, šla jsem s Kateřinou, Danielem, Cyrilem a Pavlem do naší kavárny. Cyril a Pavel se pořád předváděli. Sice to bylo vtipné, ale potom mi to vadilo. Zeptala jsem se jich na ty dárky a hned ztichli, jen Kateřina a Dan se uchechtávali.

 Den po vánocích mi napsal Cyril, že mě taky miluje. Jenže už to byl Cyril a Pavel. Super. Asi mám talent nato, ztrácet kamarády. Napsla jsem obou SMSku, že chci být jen kamarádka a na tom nic neměnit. Přesto si nedali říct a vyznávali lásku pořád.

 Sešla jsem se s Kateřinou, ale ta mi řekla, ať vyzkouším oba a vyberu si, že jsou fajn a ona by neváhala (anou, Kateřina často měnila přítele). Já to tak udělat nechtěla (přítele jsem ještě neměla a necítila jsem se ještě na nějaký vztah, vždyť mije 15 let! ). Takk jsem se sešla s Danielem a pokecali jsme. Ptala jsem se ho, co mám dělat, jestli by jim nedomluvil atd. Jen se tak na mě podíval a já cítila jeho pohled, který mi říkal, že mu můžu říct vše, že poslouchá a že mi pomůže. Když jsem domluvila, jen mi řekl,   jestli k nim opravdu nic necítím.   Moje odpověď byla okamžitá. NE! A dál se mě zeptal, jestli v tom je jiný kluk. Ještě to by mi tak scházelo. Potom jsme změnili těma na jezdectví, football, rodiče, budoucí škola… A najednou jsem zjistila, že se cítím divně. Opravdu divný pocit, který nejde popsat. Nevěděla jsem, jak se toho pocitu zbavit. Nakonec jsme se toulali parkem. Byl už večer a já šla domů. Ráno jsem obvolala všechny 3 kluky, že se sejdeme, ale když jsem je viděla po takové době pohromadě, něčeho jsem se lekla a málem utekla pryč. Když jsme si povídali, zjistila jsem, že se mi líbí Dan! Jo přesně tak. Rychle jsem se vymluvila, že jedeme pryč s rodiči a musím jít. Doma jsem studovala na netu vše o tom, jak se zbavit pocitu lásky, jak proti tomu bojovat atd.

 Včera jsem si psala s Danem a řekl, že se mu nemám smát, že má přítelkyni a to Kateřinu! Málem mě trefilo, ale na druhou stranu jsem si říkala, že mi to pomůže zlikvidovat lásku k Danovi. Šlajsem s nima včera (27.12.2017) ven, ale měla jsem z nich divný pocit, hlavně z Dana. Kdykoliv se k němu Kateřina přiblížila, zakřenil se v obličeji a tak zvláštní způsobem se odtáhl a změnil téma diskuse. Říkala jsem si, že se přede mnou stydí a neřešila jsem to. Nakonec Kateřina odešla, a já na Danovi viděla úlevu. Uchechtla jsem se. Řekl, že miluje můj smích. Odpověděla jsem mu, že při pohledu na něj a na Kateřinu se budu smát asi dlouho. V tom mě chytil za ruku podíval se mi do očí. Muselo to vypadat jako ve filmu. Říkala jsem si, že co budu dělat pokud se pokusí mě políbit. Uteču? Nechám se políbit? Řeknu mu, ne to nechci? Skonči naše kamarádství? Taky jsem si vzpoměla, jak jsem mu vykládala, že nechápu, jak může najednou kamarád balit kamarádku. Když už se nakláněl a vypadalo to na můj 1. polibek, zasekl se. Řekla jsem mu, že asi půjdu domů a rozloučili se. Dnes (28.12.2017) se se mnou chtěl sejít znovu a já neváhala napsat, že souhlasím.  

 Zase jsme si povídali a já spadla. SŹase já! Musela jsem vypadatjako nešika, trubka. Pomohl mi nahoru a smáli jsme se tak, že nás i jedna paní okřikla, ať jsme zticha. Najednou došlo ke stejnému momentu jako včera (27.12.2017). Vypadalo to na můj první polibek, ale zase se zasekl. Tentokrát jsem se neovládla a přitiskla se k němu tak, aby jsem se políbili. Když první polibek skončil, jen jsem ho obejmula a nic neříkala. Užívala jsem si ten moment, ale najednou jsem se zděsila. Teď jsem to zkomplikovala. Jak to mám říct Kateřině, Pavlovi a Cyrilovi? Říct jim to musím co nejdříve, na tom jsme se oba shodli, ale jak? Na zítra (29.12.2017) máme sraz všichni v cukrárně, tak uvidíme.

 To je vše. Jsem, ráda, že jsem se z toho vypsala. Už to nevidím jako velký problém a budu k tomu přistupovat s chladnou hlavou. Jinak děkuji všech, co můj divný příběh dočetli až sem. Když to tak po sobě čtu, koukám, že vše na čem jsem si vždy zakládala jsem zničila. Za Dana jsem moc ráda, ale svůj první vztah a polibek, jsem si rozhodně nepřectavovala v 15 letech. Zjistila jsem, že to všechno, vztah a polibek bylo pro Dana taky poprvé.  

 Netušíme jak jim to povíme, ale musí o tom vědět. Nebylo by fér jim o tom neříct. Nejspíš Kateřina se se mnou přestane bavit (doufám, že nepřestane) a kluci, že to vezmou v pohodě.