Téma: Rodiče partnera mě donutili k potratu - málem

Bramburko, je dobře, žes nešla na potrat, když jsi to tak sama cítila-teď jsi za své rozhodnutí ráda, tak je to v této věci OK. Deprese nejsou třeba, ani výčitky partnerovi - je to věc, která je už pryč. S rodiči partnera se to zase upraví-chce to čas.  

Díky, jsem fakt ráda že jsem to hrůzu neudělala.

Nejmladší je můj a partnera miláček a děláme spolu blbosti, samozřejmě mám ráda i svoje dvě starší opičky

Taky bych na potrat nešla. Já jsem měla druhého prcka 19 měsíců po prvním porodu. Druhé těhotenství mi tak brzo nedoporučovali, HAK nemůžu- no prostě stalo se. Nelituju toho a nikdy litovat nebudu.. Děda nám taky říkal, že jsme blázni, taky bydlíme u něj .   Ale je pravda, že v současné době je 3. dítě pro spoustu lidí nepřijatelné, ani nevím proč. A já bych to třetí taky chtěla . I když kariéra asi půjde do kytek.

Bydlet s rodiči bych teda nechtěl ať už jsou sebehodnější. Minimálně, když by nebylo zbytí, mít vlastní vchod, žádné společné schody apod. a vyjasnit si pravidla - vyrušování atd.

Je dobře, žes to neudělala, nechápu, jak to můžou vůbec říct… 

Držím palce, ať je dobře!

Oni si myslí, že jsem to udělala schválně, abych nemusela do práce, protože u prostřední dcery mi měla končit mateřská, mám chuť všem říct kdo mě do potratu nutil, prý to nic není, ale pro mě potrat není trhání zubů, ale něco víc a vážného. Tohle ať se snažím odpustit a zapomenout nejde, hlavně že se modlí, od takových to sedí nejvíce, když jsem řekla, kdo mě na potrat poslal, tak se na mě dívali pohledem jak vrazi, bohužel máme společný vchod, snažím se jim vyhýbat, ale nejde to.

Jsou lidé hodní a zlí tak to bylo a bude, jako křesťani by měli vědět, jak se církev staví k potratům, pro křesťany je potrat těžký hřích a vyloučení z církve.  

Alespoň že taky to mohu říct a nikdo se na mě nebude pohledem vraha dívat, nikdo z příbuzenstva by mi stejně nevěřil

S potratem se žena těžko vyrovná, pak zjistí, že nemůže mít děti, a vzpomíná na svoje nenarozené, kolik by mělo let, že by chodilo do školy a podobně. Kdyby jste ji viděli jaká je to krásná panenka. Kdyby se to stalo, tak nevím zda by tímto vztah neskončil, prostě jsem si postavila hlavu a dítě si nechala a udělala jsem dobře.  

Brambůrko, to je hrozné. A co na Tvůj partner, že jeho rodiče vůb. něco takového vyslovili?

Asi budu za exota, ale co je na tom tak hrozného co vyslovili?

Aby nedošlo k omylu, tak nejsem rozhodně zastánce potratů, spíš naopak, ale beru je také jako reálnou možnost.

Zakladatelka si dítě po dohodě s partnerem nechala, takže už je to stejně jedno.

Nicméně soudit rodiče/tchány za to, že navrhovali potrat, určitě nebudu a to protože: jak sama psala bydlí u nich, z čehož mě vyplývá, že rozhodně nestojí na svých vlastních nohách, když nemají na vlastní bydlení nebo minimálně na úpravy domu tak, aby vznikly dvě samostatné bytové jednotky a navíc autorka už dvě děti měla, tudíž i o koho se starat a další dítě znamená zkrátka ještě víc starostí a méně peněz.

Zkrátka chci říct, že to zhodnotili prakticky a i když chápu zakladetelku v tom, že si holčičku nechala, tak měli právo svůj názor vyjádřit.

I tak je to možné brát a to že bydlíme s rodiči dohromady neznamená, že nestojíme na vlastních nohách, rodiče  mají svoje a mi svoje, jenže mě se nikdo na nic neptal, prostě musím na potrat a tím to hasne

Dům mádvě patra dole jsou rodiče a mi nahoře

Mamka říkává, že dětí není nikdy dost (asi proto mám v mém věku jen jedno dítko). Dobře jsi udělala. Máš krásnou zdravou dcerku a to je radost. Až budeš jednou stará, třeba se právě ona o Tebe postará. Rodiče partnera tou dobou už určitě ne-e.

Díky Avatárku přesně to mi řekla jedna osoba, že se mi to vrátí a že až nebudu moci tak se třeba právě ona o mě postará. Mám ty princezny tři tak je veselo