Téma: Chtěla pauzu a rád bych ji donutil k jakékoliv akci i negativní

Ahoj. O té pauze ti řekla při nějaké hádce? Nebo ti to jenom tak přišla oznámit? Mě se nechce věřit tomu, že chce být někdo dobrovolně sám a to i přes to, že je v nefunkčním vztahu. Buď se zakoukala jinde, nebo jste se hodně pohádaly. Pokud chceš, aby se nějak už konkrétně rozhodla a nenechávala té v nejistotě, tak ji to řekni a na rovinu se jí zeptej. Nejsem si ale jistá tím, že to to na férovku řekne a ke všemu se ti přizná. S tím moc nepočítej, ale zkusit to můžeš.  

No bude to hodně úsměvný, ale známe se celkem málo a nenapsal jsem asi dost důležitou věc. Známe se relativně krátce (uznávám že mnou použitý výraz "mám ji hodně moc rád" je přehnaný, lepší by byl ten, že mi prostě voní a sedí). Z její strany tam prý podlomení kolen bylo hned ze začátku, když jsem u ní přespal, tak až naposledy byla i protivná hned po ránu, někdy to tak lidi mají, že se probouzí s náladou pod psa. Nevím jestli jsem to zkonil já změnou chování, protože ze začátku jsem se k ní choval spíš stylem že ji mám skoro na háku, protože je takový typ člověka co má jako kolegy většinou muže a podle toho se i vyjadřuje, tak trochu i metalistka, ale když mi řekla že je v jádru o dost jiná, snažil jsem se já blbec chovat hezky. Nijak jsme se nepohadali, prostě jsem ji pozval na oběd, souhlasila s tím že se mnou chce mluvit. To už mi bylo spíš jasný že to raději ukončí, než aby se možná zamilovala. Pro obědě jsme se bavili normálně o osobních věcech a pak odešli každý po svém. Po návratu jsem ji volal, že nechci nijak blbnout, ale jestli mi náhodou něco neuniklo. Nu a řekla na rovinu že (blablabla - jsem milý, hodný, pozorný.) by byla radši, kdybych to s komunikací nechal na ní. Jen jsem se hořce pousmál a řekl jaký to je paradox, že pokud má velké trauma že vztahů, kdy byla se šmejdy a najednou o ní má zájem aspon trochu normální člověk a fakt si nemyslím že bych se k partnerkám choval jakkoliv zle, tak to nevyjde. Ale že by mě zajímalo, jestli by to řekla i v okamžiku kdybych se jako šmejd choval : ). Pak mi popřála ať dopadne co nejlépe jedna má příjemná událost a rozloučili jsme se. V klidu a bez hádek. Ale snažím se být realista a neumím si představit že bych čekal měsíc a pak by se stejně nestalo nic, protože už sama třeba může klidně hledat jinde.  

Nebo spíš než že se známe málo, bych použil výraz krátce. Hlavně proto, že jsme spolu opravdu hodně mluvili o soukromých věcech, o kterých by se fakt nikdo nebavil s člověkem který by měl jen zabavit na chvilku, prostě o zkušenostech, minulosti kterou ani jeden z nás ovlivnit nemohl, prostě jsme si sedli a bylo to oboustranný, aspoň dokud jsem se nezačal chovat "hezky" (pokud je to nějaká podvědomá příčina)  

Nemyslím si, že by změna chování k lepšímu měla na to negativní vliv.  

Chodíš kolem horké kaše. Zeptám se tě rovnou, jak dlouho jste spolu byli? Kolikrát jste se viděli? Tady je to anonymní, nemáš se čeho bát.  

Může tam být spousta věcí, o kterých ty nemusíš vědět. Třeba nepreskocila jiskra, nebo si mohla uvědomit, že není z předchozího vztahu ještě vyléčená, nebo se jí ozval ex, nebo to měla rozjeté na více stran a mohla si vybrat někoho, kdo ji víc zaujal.  

Nevím jestli na to má vliv změna chování k lepšímu, ona mi řekla že ne, já si ale myslím že prvotní lehce odmítavý postoj se líbí ženám trochu víc, zvlášť když jsou submisivní  

Nevim jak moc je to tu anonymní a nerad bych se v tom nějak motal, ale… Fakt je že jiskra přeskočila prý poprvé a zkrátka ze začátku. No abych odpověděl konkrétně, viděli jsme se opravdu málo, celkem třikrát ale za týden. Řekla že poprvé a podruhé to bylo úplně super, ale po třetí už "to" tam nebylo. Ale moje otázka neznela co se s ní stalo, vim ze jsem se změnil v okamžiku kdy mi řekla že je v jádru jiná, než se chová. Je to i vlivem šmejdů se kterými byla a odrazilo se to i na jejím psychickém stavu (žádný blázen nebo hysterka to není, ale zklamání člověk prožívá stejně intenzivně jako zamilování), takže jsem se začal chovat mnohem hezčeji než při prvních rande. Ale jo se evidentně líbil můj styl chování který byl před tím. Moje otázka zněla, jaký mají ženy názor na to, že když samy řeknete že má chlap nechat konverzaci a ozvání se na vás, pro chlapa jednoduše pauza může znamenat konec a i právě proto že ten "vztah" netrval nijak drasticky dlouho. A já nechci trávit čas čekáním zda se ozve, ať už na ni nečekám. Mám chuť ji napsat zprávu, že sice domluvu vědomě porušuji, ale ze to ticho není nějak ideální a nebylo by ani pro ni, pokud by byla v mě pozici a že pokud na ji nezabere zpráva, ani messenger, whatsapp či volání, případně ani to že bych jí podpálil bydlení a přiběhl ji zachránit a náhodou uplatil i symfonický orchestr hrající při vynášení ven, pak nevím co by zabralo k tomu abychom to ukončili, nebo rozjeli.  

Možná to bude znít naivně (proto i ta přezdívka), ale málokdy se stane že si s člověkem máte při prvním rande toho tolik říct, a to tak moc že pokec se prodlouží na nějakých skoro 6 hodin, z toho cca 4 v autě a opravdu povídání o životě, minulosti a podobně. Na rande nemám problém chodit, s komunikací taky problém nemám, ale získaná důvěra v ní, ve mně vyvolala takovou důvěru, že jsme si řekli i věci které by se na prvním rande říkat neměli : )  

Ono to s tou důvěrou až tak nehoří, zvlášť po tom, jak se k tobě teď zachovala. Takové holce přeci už nemůžeš věřit… Ta jiskra podle mě nezmizí jen tak ze dne na den, sama od sebe. To ti řekla podle mě blbost. Já si osobně myslím, že v tom bude ještě někdo jiný a tobě nechce nic říct, protože si tě chce nechat otevřeného jako zadní vrátka. Podle mě bylo nejlepší ze sebe udělat toho mrtvého brouka. Ať uděláš cokoliv, tak ti nic na rovinu neřekne, protože ona sama neví co chce.   Nechává té v nejistotě a je to situace, že které nejde že dne na den vyklouznut.   Já jsem se ocitla v podobné situací několik krát, jednoho kluka jsem chytla při činu a to jsem z toho pak byla rychle venku.  

Třikrát?

To není pauza.

To ti jen žena, co se s tebou párkrát vyspala, oznámila, že chce přibrzdit a nechce se do toho hnát stejně rychle jako ty.

Z tebe čiší hrozná naléhavost - vůbec nejsi schopný a ochotný tomu dát "volný průběh", nechat to se nějak postupně přirozeně vyvinout, chceš všechno hned. Vůbec se jí nedivím, že to pro ni začalo být i omezující a že chtěla, abys trochu vychladl. Budu upřímná: nepřijdeš mi jako Naiva, ale jako Břečťan, samé blablabla, ale hlavně jde o to, jak se na ní co nejrychleji co nejvíc namotat.

Nechceš trávit čas čekáním - vždyť ho netrav čekáním. Žij svůj život. Jí myslím nejde o to, abys na ní čekal jak pes na páníčka na rohožce za dveřma. Tak to nedělej. Vždyť to nemusíte ani ukončovat ani rozjíždět. Můžete si jít v klidu každý svým tempem po své vlastní cestě a občas se potkat - a časem se to vyvine nebo nevyvine.

Jestli o ní nechceš přijít, nech ji dýchat. Jinak ti uteče.

Kateřino díky za odpověď, ale… Přibrzdit?? Důvod první schůzky je úplně jasný a fakt druhá i třetí byla celkem rychle po sobě a věř nebo ne, ale z její iniciativy. Neříkám že jsem ji neviděl rád, to bych lhal, ale byl to fofr i na můj vkus a to (máš pravdu), jdu do věcí většinou naplno, ať osobních nebo pracovních, takže o piánku a pohodě jsem si mohl sám nechat zdát, nehledě na to, že vše vypadalo jako oboustranný zájem. Svůj život si žiju sám, ale mám své chování postavené tak, že rozhodně nezačínám jiné vztahy, dokud těm předchozí není uzavřený definitivně. Žít svůj život se řekne jednoduše a jednoduše ho i žiju, mam pochopitelně jiné záliby a určitě mezi ně nepatří kousání si nehtů a drcení telefonu kdy se ozve. Jen pokud to měl být jemný náznak nezájmu, je hezké říct "budu ráda, když komunikaci necháš na mně", místo "nemá to cenu, měj se hezky." což by bylo mnohem jednodušší… Ach my lidi… I zvíře dokáže dát najevo svůj záměr, proto rád říkám že pes je kolikrát nejlepší člověk kterého znám : ) )  

Ahoj nebo dobrý den? Momentálně jsem v absolutně stejné situaci. Mám úplně stejné pocity a taky ho chci přímět k nějakému řešení. Je teda pravda, že my už jsme spolu 11 měsíců a pauza padla při hádce. Je to už deset dní a i já netuším, co dělat. Přítel odešel z našeho bytu a zatím to vypadá katastrofálně. Uklidňuje mě pouze fakt, že rozchod ještě nevyřknul, protože sám neví, jestli to takhle chce definitivně ukončit. A to si myslím, že bude i ve vašem případě. Ještě neví, co chce. Když jsem já začala tlačit na pilu, někam to nevedlo, ba naopak to bylo ještě horší. Dnes (01.07.2019) mi došlo, že než mu dát čas, byť mě to samotnou bolí, mi nic jiného nezbyde. A to radím i tobě. Zkus to vydržet a neozvat se. Když ji přitlačíš hned ke zdi, asi ji donutíš k rozchodu.