Téma: Jak se rozejít s klukem, který vám vyhrožuje že když se s ním rozejdete tak si něco udělá?

Pokud kromě Tebe opravdu nikoho nemá, bude to pro něj těžké. Ale je mladý a mladý člověk je houževnatý. (i když často blbý, to ano)

Jenomže Ty si musíš uvědomit, že Ty zodpovědná za jeho rozhodnutí nejsi a nikdo Tě za jeho chování nemůže činit odpovědnou.

Existuje několik možností jak se v tomto případě rozejít. Pokud s ním chceš skutečně kamarádit, pak mě ale napadá jedině řízený rozchod… postupně, ale rázně omezovat společné aktivity a společné zájmy. Dělat s ním jen to, co Ti vyhovuje a přestat dělat to, co Ti nevyhovuje. Už žádný sex, žádné něžnosti, jen se chovat jako kamarádka.

Postupně si na to bude muset zvyknout a za několik let ho naděje přejde.

Ano let. Pokud to chceš rychleji, pak musíš být ráznější. Jak se říká, přes to nejede vlak.

A rozhodně nemá smysl, aby jsi svůj život obětovala pro něj.  

Simonko, to co s tebou pritel dela, je psychicky teror. Nenech se vydirat. Chodit s nekym jenom ze soucitu stejne jednou vyusti v rozchod. Nehlede k tomu, ze zivot s takovym psychicky nezralym clovekem je peklo, vsechno se musi tocit kolem nej a nemela bys zadnou svobodu.
Pokud mu nechces moc ublizit a nerozejdes se s nim najednou, alespon se mu neprizpusobuj. Zacni si zit svuj zivot, mej na nej cim dal tim min casu, delej si klidne i veci, ktere se mu nelibi. On se pak odmiluje docela rychle a mozna i rad.
Hlavne se pro nej neobetuj!!

Citové vydírání tohoto typu je sobecké. Sobec si nic neudělá. Buď v klidu.

Nemůžeš zůstat ve vztahu z takového důvodu.  

Bohužel to se stává, že láska vyprchá a je čas na rozchod. Stává se to každý den. Pokud to cítíš, udělej co je potřeba. Držím palce, aby jsi moc neotálela, je to pak jen zráta času.  

Děvče, ptáš se jak se s ním rozejít? Jako, když strháváš náplast, rychle a bez čekání.

Za svůj život je zodpovědný každý sám a Ty si zatraceně moc mladá na to, aby ses nechala vydírat.

Jestli si něco chce udělat, ať udělá, to je jeho problém a ne Tvůj.

Simono, toto udělala moje matka v roce 1961. Vzala si mého otce. Pokud jsem byl malý, sledoval jsem jeho demonstrativní sebevraždy, alkoholismus a citové vydírání. Změnily mě dva roky na vojně. Když se chytil za hrudník a začal sípat a demonstrovat srdeční slabost (odcházel jsem z návštěvy), tak jsem mu tu sanitku skutečně zavolal. Během roku se vše 8x opakovalo a záchrance jsem vždy cetou k výtahu řekl, že je to jeho způsob chování. Pak jej skutečně převezli na internu, otec byl vyšetřen psychiatričkou a převezen na 3 Woche do kroměřížské léčebny. Od té doby je už srdce zdravé, už se nám tady nepotácí. Pak taky nadával, že ty kurvy, co měnily balkóny vše rozkradli a páni na radnici taky vše rozkradli, tak jsem podal trestní oznámení a jako svědka uvedl otce. Obdržel předvolání, vše popřel, čímž si nasral do hnízda, protože součástí důkazního materiálu byl zvukový záznam. Skončilo to nějakou pokutou u přestupkové komise, A toto vše měla udělat už moje matka. Ne se s ním srát. Jen tak jsem nastínil, co tě teoreticky může potkat. Mysli na to, že chceš být za 50 let babička a mít kolem sebe zdravá (fyzicky a psychicky) vnoučata.