Téma: Opakované rozchody a návraty ve vztahu - rozum ví, ale srdci neporadíš

Text uživatele:   Asi budete oba pěkní paličáci, ani jeden neuhne ze svého pstavení. Jen ty víš kvůli čemu se hádáte, jestli je to důležité, nebo jde o prkotiny. Ve dvaceti bych řekla spíš to druhý. Ustupovat a dělat kompromisy je základ šťastného vztahu. Ale neznamená to, že ustupuje a toleruje jen jeden, musíte miláčci obá. Láska, úcta,tolerance.

Text uživatele: 

  Ahoj ,nevím jak jsi se dál rozhodla ve skutečnosti jsi ovšem nenapsala důvody hádek a proto ,se těžko píše pohled na tyto rozchody.Pokud se to týká závažných problémů jako třeba nevěra určitě bych návraty nedoporučila Důvod je ,že v člověku zůstávají  pochyby o tom druhém a těžko se získává důvěra .
  Pokud se ovšem jedná o malichernosti,na ty je možné si stanovit pravidla,a naučit se vzájemně respektovat a tolerovat.Ahoj

Text uživatele: 

Já žiju už pět let ve vztahu kde se neustále rozcházíme a vracíme k sobě. u vás to může být jiné, ale kdybych mohla vrátit čas tak se po prvním rozchodu nevracím. vztah nefunguje, jde to od desíti k pěti, on si mě neváží, ví, že se k němu stejně vrátím... A tak tentokrát jsem rozhodnutá a dál budu sama. Snad zapomenu a časem najdu někoho jiného. nadějě umírá poslední

Text uživatele: 

Zajimalo by me jak jste dopadla stale jste spolu? Nebo uz to zkoncilo a popripade jak? Prozivam to same take 5 let…

Text uživatele: 

ahoj,

žiji s přítelem, se kterým ksem se 7krát rozešla a teď jsme spolu 2,5r. odstěhovali jsme se z jného města. Je ale fakt, že nemám k němu už takovou důvěru. V naší pauze jsme měli každej jinýho partnera, nevěrní jsme si nebyli, když jsme spolu byli. Milenku, kterou přítel měl, byla z dobyjeho manželství, protože mu v něm vše nefungovalo, jak chtěl. Smutné je, že si ji držel i v době našeho poznání a když jsme spolu nebyli, sešel se sní, jen prý kvůli potřebě. Já sice taky měla muže, byli jsme smutni, tak to tak dopadlo. Není to už ale ono, chybí mi důvěra, upřímnost, stal se ze mě paranoidní člověk. Za dobu našich  rozchodů, s ní prý byl asi 2krát, nebo 3krát. Měla jsem čest ji poznat, nahodou a nechápu, kam dal oči. Uplná bezdomovkyně, prý ji nikdy nemiloval a nic k ní více necítil. Byla jen na to jedno. Ona mi ale říkala jiné věci, což chápu, protože ho chtěla zpět, žárlila na mě a dělala různé naschvály.

Já už ale si říkávám, že s ní měl raděj zůstat.

Text uživatele: 

Evule, já teda nevím, ale v tomto věku už by člověk mohl vědět, kam až nechce klesnout, nebo ne? A to nemluvím ještě o určité naivitě = proč by ona žena si musela jen vymýšlet, a zrovna přítel, který má za sebou, to co má, by měl mluvit pravdu? Já bych mu teda v tomto případě zas tak 100% nevěřila, a vůbec, k čemu je takový přítel vůbec dobrý, jak jej popisuješ? Já chápu, že samota v našem věku není úplně to pravé, ale za mě, než tohle, tak raději na nějakou dobu nic.  

Text uživatele: 

Důležité je věřit citu a neuhnout. Já bych do toho šla i tisíckrát. Vždy mě to srazilo ale i neskutečně posílilo. Volně přirozeně a vychutnat si cestu.