Téma: Stereotyp ve vztahu - pokračovat nebo být jen kamarádi?

Ty se ptáš nás, co jí máš říct? To je takové vtipné

    Jak se pozná, že spolu chodíte? Mám pocit, že spolu chodíte tak možná do školy Nic ve zlým, ale je to tak. Proč spolu nejste mimo školu? Co víkendy?

   Proč nejedete někam na výlet? V létě vemte stan a vyražte na víkend někam na čundr… Pátek večer můžete do kina a přespat u sebe (vaši by snad povolili ne? ).

    V podstatě spolu nejste, tak láska nemohla opadnout. Ale chápu, že je nuda.

  Tak zkus navrhnout nějaké společné akce, vztah oživit a uvidíte. Akce společně můžete podnikat i jako kámoši a třeba nakonec přeskočí zas jiskra.

   Když to nepůjde, nepůjde. Svět se nezboří a nakonec třeba natrefíš na někoho ským se budeš vídat častěji a budete mít i společné zájmy

Jestli se spolu vídáte jen po cestě do školy a ze školy, tak se vůbec nevidím tomu, že Tě zamilovansot opustila a zůstalo jen kamarádství. O vztah je potřeba pečovat, jinak uvadne - vy dva jste se nejspíš moc nesnažili. Jestli ji vnímáš spíš jako kamarádku než jako partnerku, měl bys jí to říct. Čím déle ji budeš tahat za nos, tím těžší bude to potom ukončit.

Také řeším podobný vztah. S přítelem jsem 10měsíců, vídáme se když to čas dovolí a to jednou týdně na několik hodin. Bohužel častěji to kvůli pracovním povinnostem nejde. On je z jiného města cca 60km od mého a pracuje na nepravidelné směny, já pracuji na dvousmněnný provoz a volné víkendy on bohužel nikoli. No a já mám pocit, že se jeden druhému vzdalujeme. Když jsme spolu většinou u něj (bydlí s matkou) jsme zalezlí v pokoji a v podstatě celý den se jen tak válíme, hlavně on-je schopen prospat i dvanáct hodin. V osm večer už kolikrát spí a já se nudím. Na výletě jsme byli za tu dobu pouze dvakrát. Pro mne je málo aktivit když jsme spolu. Já jsem hodně společenská ale kvůli němu jsem to hodně omezila ale na druhou stranu mi to chybí a nudím se. Když už jdeme do restaurace, dá si tři piva a chce domů, já ne. Koupila jsem si notebook a alespoň koukám na filmy nebo nějaké hry ale to mi nestačí. Už jsem mu to i říkala, že se nudím on jen koukal a neřekl nic. Na dovolenou nechce jet busem ani letadlem, auto nemá. Chce na Slovensko vlakem ale to zase nechci já, protože mě Slovensko vůbec nebere. Tak to spíš vypadá, že náš vztah jde pomalu ale jistě do záhuby. Zamilovaná jsem do něj byla tři měsíce po seznámení ale jak jsem ho postupně poznávala nějak to opadlo a teď už ho mám "jen" ráda. Zjišťuji, že jsme každý jiný a nemáme žádné společné zájmy. Já si chci mimo jiné užívat dokud to jde, pak přijdou děti a už to tolik nepůjde ale jemu stačí jídlo a postel. Je o sedm let starší a už jako by zfotrovatěl, přitom děti nemá. Když mu něco na toto téma řeknu, že bychom mohli jet na výlet, řekne mi že je zima. Nechápu proč do vztahu se mnou šel, když hned od začátku jsem mu řekla, že jsem společenská a ráda se chodím bavit, že nejsem domácí puťka. Myslíte, že má cenu v takovém vztahu zůstávat?

Nemá. Protože on je, jaký je a zajídá se Ti to už teď.

,, Myslíte, že má cenu v takovém vztahu zůstávat? '' No nemá, vy dva se neshodnete na ničem, Ty se chceš bavit, on se chce válet, on chce jet vlakem na Slovensko, ty ne. Dřív nebo později ten vztah stejně ztroskotá, protože takhle se to nebude moct táhnout dlouhodobě, nemáte ani společné zájmy, nic.