Téma: Bývalý přítel mi napsal o úmrtí matky, nevím jak reagovat

A proč si tak připadáš? Zkus se vcítit do jeho kůže. Občas ti napsal, no a tak teď, když mu je ouvej, tak prostě zase napsal. Nic jiného v tom nehledej. Možná by bylo na místě zaslat kondolenci.

Úmrtí blízkého člověka, natož člena rodiny, v tomto případě maminky, není běžná životní situace, tudíž i reakce na toto až trauma bývají všelijaké = každý se s tím vyrovnává jinak.  

Být Tebou, nesnažila bych se pochopit to, proč Ti to napsal. Dle mého názoru proto, že to tak v momentálním a pochopitelném rozpoložení cítil, jen to potřeboval někomu říct či sdělit, nic víc, a vybral si Tebe, nebo i Tebe.

Když už se Ti svěřil, reagovala bych tak, jak už píše Barča = zaslala bych kondolenci.

Vyjádři mu upřímnou soustrast a tím to končí.

Sdělená radost dvojnásobná radost, sdělená bolest poloviční bolest.

Nevidím na tom nic divného, prostě si chtěl ulevit tím, že se s tím svěří někomu, kdo mu není úplně cizí. Tvoje nejjednodušší reakce může být jen "to je mi líto", tím neurazíš. Samozřejmě se do toho můžeš zapojit víc, - začít jak to zvládá, jestli nepotřebuje nějak pomoc a pokračovat převedením tématu typu "a jak se jinak máš, co práce, kamarádi, přítelkyně, co jinak děláš, cestuješ, … ", ale to je trochu nebezpečné, může mít tendenci se na tebe pak upnout, svěřovat se, atd a o to ne každý stojí.

Suma sumárum, jednoduchou větou "to je mi líto" nic nezkazíš.

Na tvém místě bych mu vyjádřila soustrast a nabídla mu pomoc.

Díky všem za odpovědi. Napsal mi, jak někdo z jeho příbuzných o mě řeklo, jak jsem super a že to může potvrdit. Na tom by nebylo nic divného, kdyby náš tehdejší vztah nebyl plný nadávek vůči mě, manipulace a psychického teroru. Skončila jsem na antidepresivech. Dala jsem mu najevo, že nejsem na žádné další hry zvědavá.  

Linzer, nechápu a nerozumím kam tím tématem míříš. Kdybys napsala hned jak se věci mají, nejspíš bys dostala rovnou odpověď, kterou jsi dostala dnes (16.11.2017) od Lištičky a nebylo co řešit.

Linzer, možná by bylo dobrá si uvědomit, že ono v téhle situaci třeba vůbec nejde o tebe, ale že "hlavní roli" tu má jeho zesnulá matka. V případě úmrtí mají lidi tendenci dělat ne pouze to, co chtějí oni, ale co chce rodina, případně co si myslí, že by chtěl ten zesnulý.

V úvodním příspěvku se ptáš, co podle tebe sledoval tím, že ti o smrti matky napsal - z toho, co teď píšeš je přeci jasné, co tím sledoval. Udělal to na popud příbuzných.  

Komu se dává a nedává o něčím úmrtí vědět je individuální, ale není neobvyklé, že se informace rozešle třeba všem, o kterých se ví, že dotyčného znali.  

Pokud cítíš nějakou lítost nebo chceš udělat zadost konvenci, pošli kondolenci, jak tu radí druzí - pokud je ti ta zpráva a komunikace nepříjemná, tak prostě dělej "mrtvého brouka". Není povinnost na to reagovat.

Ale jestli za vším budeš hledat nějaké postranní úmysly, tak si o ty antidepresiva zase koleduješ.

Linzer, pokud jsi skoncila na antidepresivech, tak mu jenom vyjadri soustrast a dal uz s nim nekomunikuj. Je videt, ze te ten vztah hodne poznamenal, takze radeji dal od nej!