Téma: Chovám se ke kamarádkám jako milenec aneb problémy s dospíváním

Ahoj lidi,

mám problém a to mě dovedlo až jsem k vám a potřebuji poradit pokud to v mém případě půjde?

Ale abyste mě trochu poznali tak bych vám chtěl napsat svůj životní příběh.

Je v něm spousta stále věcí které nechápu a se kterými se nedokážu stále vyrovnat a také je pochopit a potom je prostě už uzavřít.

Je v něm jeden problém který jsem ještě nevyřešil a také jedna věc mě hodně ovlivnila a také moje chování k ženám se kterými se kamarádím.

Já mám celkem 3 bratry ale moje dětství se jen týká bratrů Pavla a Petra.

Pavel a Petr si spolu vždy dobře rozuměli a já byl tak samotář.

Já jsem byl už od první třídy byl na Internetu v Prostějově a tam jsem se potkal s různými lidmi kteří mě hodně ovlivnili.

Jednou jsem si spletl svou tehdy mladou tetu s jinou holkou která jí byla opravdu hodně podobná.

A tak jsem se s ní s kamarádil jmenovala Petra a o něco později jsem se s kamarádil s holka Májkou a Hanou se kterými jsem našel na Internátě domov.

Holky tam byli už delší dobu a byli skoro už dospělé a tak jsem k nim přilnul jako ke svým sourozencům i když oni nebyli moji vlastní sourozenci.

Učení mi nešlo a tak se tam semnou učili a později jsem si s nimi i hrál.

Bylo toho moc pro mou dětskou hlavu na pochopení byli na nich vydět jaká jak byli vyvinuté (Prsa).

A to na mě mělo jisté mužské problémy s vyboulenýma kalhotama a tak jsem to jsem to předními skrýval že se mi tehdy stál penis.

Když jsem o mnoho let později opustil Internát a jsem měl spoustu problémů chápat čím si oni a já procházeli v životě nebo co se to vše dělo okolo nich a mě.

Měl jsem spoustu let v hlavě pořádný nepořádek s toho.

Později jsem se toho už trochu spamatoval a začal jsem žít ale ne nikdy na plno.

Spoustu věcí jsem trochu už pokazil nejen v rodině ale i s těmi jsem který které jsem měl rád jsem to opravdu dost pokazil a už nikdy se to nespravilo.

Tím myslím moje nové kamarády které jsem potom co odešel z Internátu našel.

Volali mě ven a já na ně neměl čas.

O dalších pár později jsem se zdárně ukončil bez problémů s učením 9 školní docházku a potom jsem se i na stejné škole vyučil doba mého učení je 2 roky a já tam stravíl 11 školních let povinné školní docházky.

A to je hodně dlouho na jednom místě na jeho člověka.

Já potom přešel protože mám epilepsii a špatné oči do plného invalidního důchodu.

A tak jsem dělal další chyby až jsem se dostal na častéčný důchod 2 stupně.

Také jsem si našel minulý rok v Listopadu práci a teď jsem konečně spokojen.

Také jsem dal doma své špatné stahy s bratry Pavel a Petrem do hromady a tak je to celkem už vše dobré.

A tady je můj 1. Problém když pokaždé se s kamarádím s holkama tak je si je začnu plést se sourozenci kteří si semnou moc moc neromumnějí.

Problém 2 je že jsem pořád ještě panic a občas když si píšu s kamarády nebo se známými tak to občas trochu přepísknu a začnu se ke kamarádkám projevovat jako milenec i když jím nejsem.

Děkuji za vaše odpovědi