Téma: Jsem introvert - mám problém mluvit s lidmi

   Podle mého se zbytečně podceňuješ. Jsi jaká jsi, měj se ráda a věř si!!!

Ahoj : )

I když sem často nepřispívám svými "radami" : ), po přečtení tvýho psaní jsem se rozhodla udělat opak. Působí totiž moc mile a tak nějak vyrovnaně, uspořádaně... Ale teď k věci : )

Všimla sis někdy toho, že sebe hodnotíme přísněji než nás hodnotí ostatní? Já teprve nedávno... A při čtení tvýho povídání mě právě tohle napadlo. Už to, že si píšeš na internetu (chaty, e-maily) je skvělý a kdybys nebyla sympatická a lidi by tě nebrali, tak by sis s nima ani nepsala (nechtěli by to)... Kamarádky taky máš (sice míň, ale zato věřím tomu, že to jsou "osvědčení" lidí, přátelé a to je podle mě víc než parta dvaceti lidí, který pořádně ani neznáš - pokud to trochu přeženu)...

To, že se ve skupině tolik nebavíš, nebo se nezapojuješ... No a co? Každý nemá potřebu být středem pozornosti a pořád mluvit, někdo prostě radši poslouchá druhé. A právě ti, kteří povídají, mají rádi, když jsou poslouchaní (vlastně se to tak vyrovná : )

A cizí lidi? Málokdo se s nima umí dát jen tak do řeči, mám pocit, že se většina stydí a taky neví, jak na to.. Usuzuju to z toho, že dost lidí říká, jak se dá dneska vůbec seznámit (s láskou, ale i s kamarádama)..

Jinak - co se týká tý psycholožky, za zkoušku nic nedáš. Při nejhorším odejdeš dřív a příště už tam nepůjdeš. Vyber si na internetu nějakou, která ti sedí (třeba fotkou) a neboj se a skoč : ) Pokud bude zkušená a ty jí třeba e-mailem napíšeš svůj problém, měla by vědět, jak k tobě přistupovat. Sama s tím mám zkušenosti (taky jsem u jedný byla).

Hodně štěstí a dej vědět kdyžtak : )

Vážně se tím netrap. Můj přítel (o 10 let starší)  je v podstatě takový taky. I on říká, že raději poslouchá. Ale máš vidět, když jde o téma, kterému rozumí nebo "to zná"  (PC, jeho práce, krásně vypráví třeba o tom, když jezdil s kamionem a co a kde vše zažil)-to pak na to, že je taky spíš introvert, vůbec nevypadá. A moc se mi líbilo, když mi jednou napsal (ano, taky raději napsal), že jsem jediný člověk, co ho nenásilným, ohleduplným a citlivým způsobem naučil "víc mluvit" i vyjadřovat svoje pocity (nooo, to on taky spíš písemně). To mi  tááák potěšilo dušičku.

Tak já jsem na tom někdy obdobně a to se dá říct, že už jsem tady na světě nějakou tu dobu. Někdy mám den, že jsem sama se sebou spokojená a někdy si připadám nemožná, neustále si říkám, co jsem to vlastně kde povídala a že jsem divná, že si neumím povídat s každým a spontánně, že jsem koktala a nebo se neuměla začlenit atd. Od dětství mi dělalo potíže navazovat nová přátelství a když už se to povedlo, velmi mi na tom záleželo a bylo mi o to víc líto, když to skončilo, protože jsem věděla, že to zase bude trvat delší dobu a nepůjde to lehce, než se s někým seznámím. Nicméně jsem už matka 2 dětí, bojuji dál a nevzdávám to. Možná se jedná o nějakou sociální fobii, ale nikdy jsem kvůli tomu žádného odborníka nevyhledala. Také mám vypozorováno, že když mi ta druhá osoba, se kterou komunikuji, připadá atraktivnější a zajímavější než jsem já, tak mi jde komunikace hůře, a když se mi zdá, že mám navrch já, tak mi jde řečnění mnohem lépe. No je to o psychice. A abych nezapomněla, také mnohem radši píšu než mluvím.

Milá Alžbětko, nadarmo se neříká > Mluviti stříbro, mlčeti zlato

Alzbeto, Alzbetko

z Tvého textu (ze způsobu vyjadřování, estetiky, myšlenek, …) mohu vyčíst tohle:

Jsi citlivá, láskyplná, něžná, rozkošně stydlivá. Taky jsi velice chytrá, vnímavá, tvořivá, máš fantazii. Jsi snaživá, umíš poprosit, umíš poděkovat. Pozitivní je i to, že máš i nějaký ten zlozvyk. Ale to je na jinou debatu.

Takže sama jsi směsice velice pěkných a ceněných vlastností.

A teď poslouchej dobře! Měl jsem stejný problém. Dokonce dodnes mám. Špatná zpráva je, že není možné se ho úplně zbavit. Dobrá zpráva je …  jsou vlastně dvě:

1. Nejsi sama! Lidí, s menší nebo větší podobností k Tvému „problému“ je dost.

2. Je možné naučit se tuto vlastnost kontrolovat, ovládat a podřídit si ji.

Vesmír nám dal handicap, ale ve své nekonečné velkoleposti i sílu s ním bojovat. Tu sílu v sobě máš. A objevíš jí. Já Ti řeknu to, co jsem se musel naučit já, abych se s tím vypořádal:

1.        Musíš si uvědomit, že stejně jako se nelíbí všichni lidi Tobě, ani Ty se nikdy nemůžeš zalíbit všem. Někteří jsme si více sympatičtí než jiní. Někomu se líbí ten film, jinému jiný film. Někomu se líbí ten kluk, jinému se líbí jiný kluk. Tak prostě funguje vesmír a nikdy to nebude jinak. Takže jsem si uvědomil, že když někdo nebude reagovat na mně tak, jak bych si přál, tak to není má chyba, není to ani jeho chyba, není to ani dobře ani zle, je to prostě způsob, jak to celé funguje. A je to dobře, protože kdyby se všem holkám líbil pouze jeden stejný typ kluka, už bychom vymřeli, protože by se holky navzájem vyvraždili a co hůř, všechny by se vyvraždili stejným způsobem, stejnou zbraní na stejném místě ve stejnou hodinu.

2.        Když se tedy smíříš s tím, že je přirozené, že jsou lidé, kteří Tě nebudou mít rádi a dají Ti to najevo, musíš začít hledat Ty, o které stojíš a kteří stojí o Tebe. Musíš v sobě najít odvahu a vyjádřit se. Že budeš koktat? Že se budeš červenat? Že řekneš blbost? Že se ztrapníš? Tak jaká bude reakce? Jistě, někdo se Ti vysměje a pošle Tě do háje. Proč? Protože jednoduše není dost chytrý, je pouze povrchní, soudí na základě prvního dojmu, obalu, nemá zkušenosti. Ale najdeš lidi, kteří se s trpělivostí a pochopením usmějí, povzbudí Tě, dodají Ti sílu, dají Ti šanci, … protože oni vědí, co důležité je, co není.

A jaké lidí chceš mít ve své blízkosti Ty? Všechny? Nemůžeš! Sama si vyber, kterou sortu lidí chceš, která je pro tebe důležitá, pro kterou sortu lidí chceš být důležitá Ty.

Ano, těch kvalitních lidí bude míň, ale o to větším přínosem pro Tebe budou. Takže se s tím smiř, najdi odvahu, začni se projevovat, začni přijímat kopance. Jen to je cesta k úspěchu.

A věř mi, že je to lehčí, než se zdá. Jen musíš začít! První 3 kopance budou nejtěžší, pak si to už začneš užívat a těšit se z každého nezdaru, protože budeš vědět, že každý nezdar Tě přinese blíž k osobám, které Tě za to, jaká jsi, ocení!

Protože Ty máš v sobě krásné vlastnosti a lidi jako Ty, je čest mít ve svém okolí!

jaj, to jsem to napsal dlouhé, ale snad nevadí

Pane jo!
Tolik krásných reakcí jsem opravdu nečekala. Jsou tu opravdu milí a hodní lidé, to se bohužel jen tak v dnešní době nevidí. Vážím si toho. Vážím si podpory. Vážím si toho, že jste se také podělili o své "příběhy". Bude to ještě daleká cesta k mému úplnému spokojení, ale musím říci, že Vaše slova mi pomohla. Pociťuji takový ten krásný pocit na duši, asi jsem nějaké takové nakopnutí potřebovala, abych si uvědomila, že i já mohu býti jiným, lepším člověkem. Chce to se jen méně bát. Přes vaše slova jste mi poslali jakousi energii, kterou hned od zítřka začnu plně využívat a uvidím, jak moc mi to pomůže prorazit více mezi lidi, zapadnout.
Děkuji

a když Ti bude někdy náhodou smutno, tak se zase stav dobít baterky

Mimo téma: cigarety nejsou zlozvyk, ale závislost (psychická, fyzická, kombinovaná). Nikotin je extrémně návyková látka - více viz www.kurakovaplice.cz.

Zdravim vas vsechny,

takove hezke reakce jsem necekal. Jsem taky veliky introvert a bohuzel nepisu tady proto abych poradil, ale proto ze sam potrebuji poradit. Jsem myslim hodne velky introvert a jeste neumim rikat NE a vim ze lidi toho hodne zneuzivaji a pak jeste mam takovou hloupou vlastnost, ze zbrkle reknu prvni hloupost ktera me napadne a tim to skoro pokazde pokazim. Rikam mnohdy i veci kterym postupem casu sam neverim. Nebo se vyadruji tak ze mam pocit ze to rikam dobre a ostatni lide to pochopi jinak a je vse zle. Nechci nikomu tim ublizit nebo nechci at si lidi mysli meco spatne tak se to snazim vysvetlit a tim to cinim mnohem horsi. Kvuli tomu se mi rozpada moc krasny vztah. Ma uzasna pritelkyne me 4 roky krasne podporuje, snazi se mi radit, pomahat atd ale mima reakcema jak k ni nebo okoli ji nechtene zpusobuji bolest a trapeni. Chci vse napravit a dat ji pocit stesti a ze ikdyz jsem introvert jsem tu pro ni a ze jsem k ni naprosto uprimny.

Jestli nekdo mate podobny problem prosim poradte mi. Dekuji

Muchale, Alžbětě už hezky všichni poradili, k tomu není co dodat.

Že neumíš říct NE není až tak velký neodstranitelný problém, to má řada lidí. Musíš trénovat. Zpočátku stačí, když nevyhrkneš okamžitě ANO. "To si musím ještě uvážit, promyslm to, teď přesně nevím, možná, ještě si to nechám projít hlavou, proč,   atd… ". Získáš čas na rozmyšlenou a nebudeš zaskočen tím, že tě někdo zaplaví svými argumenty, které už má připravené a natrénované. Pamatuj, že každý, kdo po tobě něco chce, přistupuje k tobě s promyšlenou věcí. Nenech se zaskočit nečekanou situací  a nepodléhej svým ANO. Postupným tréninkem získáš jistotu a rychlost ve vyhodnocení té okamžité situace a dokážeš analyticky vyhodnotit zda opravdu chceš říct ANO nebo NE.

A ještě jednu věc si pamatuj: Není třeba odpovídat zbrkle nějakopu větou, které pak budeš litovat. Zvykni si na určité mlčení a ticho, které se v konverzace rozhostí. Optimální doba je cca 5 s. To je dost na to, abys zhodnotil co druhý říká a proč a co chceš odpovědět ty. Trénuj, přítelkyně bude tvoje posila, zvládneš to. .

Dobrývečer, mě pomáhá na tento problém alkohol, hlavně tvrdý,, po pár panácích je ze mě extrovert

ahoj to máš ještě dobré já když jsem dlouho ve slolečnosti tak nevím proč ale snažím se zranit abych tam nemusel být ani si nechci ublížit to tělo jakoby to chtělo samo

prosím o radu 

DĚKUJI MOC