Téma: Jsem stydlivá, neumím komunikovat s lidmi

Seš dobrá, že si to uvědomuješ a víš to, snad dokonce víš, co dělat, ale nějak to nejde. Já to mám podobně, ale ne tak divoce.

Velké plus je, že máš asi fajn přítele.

S komunikací s rodiči jsme na tom úplně stejně, mamka mi taky vyčítá, že ji nic neřeknu (i když jsem chlap, tak to chce vědět). A taky mi řekla párkrát, že jsem divný.  Ale mě to neva.

S klepáním se mi to taky děje, ale jen když jsem s někým na kordy (když si nadáváme nebo už došlo i k fyzickému kontaktu) - to naštěstí se neděje vůbec často, ale pamatuju to. Snažím se vyhýbat takovým situacím nebo teda spíše předcházet komunikací a vysvětlením. To bys měla zvládnout a naučit se být připravená i na škaredé poznámky, zkrátka být ve střehu a ne vyjukaná ze všeho. Já myslím, že to zvládneš, protože svůj problém znáš a umíš ho pojmenovat. Navíc sis našla k řešení takovou práci, kde musíš mluvit - máš můj obdiv, jiní by totiž právě naopak hledali, kde se můžou zasekat.

Dobírání zlvádneš, nereaguj, nevšímej, ono je to přejde. Už to můžeš čekat, přichází to od stejných lidí, ne? Vymysli si odpověď v klidu doma třeba. I několik variant, ale nebuď zas křečovitá, buď uvolněná.

Já si nejsem jist, zda by psycholog pomohl. Co by Ti řekl? Jen to, co myslím už sama víš. Mě by taky nepomohl, znám pár psychologů  a když slyším ty řeči, tak si říkám "ale to já vím přece, uvědomuju si to, snažím se o to, ale nejde to prostě... "  ale věřím, že někdo kdo ani nedefinuje svůj problém, tak bude naslouchat. Ale Ty ho znáš a otázkou je jen řešení, které se snažíš dělat. U psychologa by ses mohla dostat zpět na začátek a nemuselo by Tě to bavit a neposlouchala bys asi pozorně.  

Tak jak tak Ti fandím a věřím, že to zvládneš sama s podporou přítele a kamarádů! Ty na to rozhodně máš!

A neboj - není nikde definováno, co je nebo není normální! Seš více normiální než jiní a navíc budeš fajn, jen se k Tobě dostat (víš jak to myslím).

To, že máš přítele je opravdu velké plus. Ale podle toho co píšeš máš problém, který bys měla řešit psychoterapiií. Psychologa se neboj.

Taky jsem uzavřená a je mi jedno, co si kdo myslí. Zkus se nad to, co si kdo myslí o tobě, povznést.  To, že si tě dobíraj přece neznamená, že ti chtěj ublížit. Nemáš důvod se jich bát. Lidí, kteří chtějí skutečně ubližovat, je menšina. Co ti vlastně říkaj konkrétně?   

Důležité je stýkat se s lidma, kteří tě maj rádi.

ahoj Wendo,

naprosto tě chápu, měla jsem to podobně. Jsem taky introvert, lidi mám ráda, ale těžko se mi s nimi komunikuje. Asi na to měl vliv i rozvod mých rodičů a další problémy s rodiči, ale to sem nepatří. Našla jsem si ve 25 letech taktéž práci, kde musím komunikovat s lidmi a přes počáteční potíže (uf, to bylo těžké období) můžu říct, že se to dost zlepšilo, získala jsem v tomto sebevědomí. Sebevědomí - to je náš hlavní problém. Co je špatného na tom, že jsi uzavřená a že jsi introvert?? Nic! Introverti jsou zajímaví lidi, kteří mají bohatý vnitřní život a i když je těžké se k nim "dostat", tak pak to stojí za to.

Takže moje rada - pracuj na sebevědomí. Shrň si, cos všechno dosud v životě dokázala (a není toho určitě málo - škola, práce, pomoc přátelům, ... ) a uvědom si, že ti extroverti, kteří mají plnou pusu keců a na každou otázku mají "vtipnou" odpověď, nejsou o nic lepší nebo chytřejší než ty! Akceptuj samu sebe takovu, jaká jsi, protože i kdybys navštívila 100 psychologů, tak povahu ti nikdo nepředělá.

Pokud si tě bude někdo dobírat, tak naprosto klidně odpověz, že jsi taková, že jsi uzavřená a jiné to nebude. Opravdu na tom není nic špatného a kdo si myslí opak, tak je blbec, se kterým ti nestojí za to ztrácet čas. Neohlédej se za sebe, nehodnoť, cos udělala špatně, cos měla říct a neřeklas. Buď klidná a svá, dělej práci tak, aby ses za ni nemusela stydět.

Pokud chceš navštívit psychologa, tak ho navštiv. Klidně mu vytiskni to, cos sepsala tady a dej mu to přečíst, když nebudeš vědět, jak mu to říct. Osobně si myslím, že u inteligentních lidi (a to ty zjevně jsi) psycholog nemá moc význam, protože ti neřekne nic nového. Ale za zkoušku nic nedáš, třeba by ti mohl pomoc nasměrovat tě.

Přeju hodně štěstí a kdybys chtěla, tak se zase ozvi.

Tím chceš říct, že k psychologovi chodějí jen blbci? Vždyť v Americe má svýho psychologa kdekdo. Vlastně převážně honorace. Někdo má celý život problém se zády, jiný s psychikou.

to jsem určitě nechtěla říct, ale řekl mi to sám psycholog - když je někdo inteligentní na úrovni samotného psychologa, tak se s ním těžko pracuje, protože si dobře uvědomuje svoji situaci a takový "pacient" si dobře uvědomuje, že pan psycholog je taky jenom člověk a nemá k němu potřebnou autoritu... Podle mého názoru nejlepší psycholog je tvoje nejlepší kamarádka, protože ta tě zná dokonale a tvoji situaci taky, moje vlastní zkušenost. V Americe je to podle mě extrémní (ale nebyla jsem tam, tak nevím), nicméně ze svého okolí si dokážu vybavit max. 2 lidi, co by měli navštívit psychologa, jiní jsou schopní své problémy řešit sami za pomocí svých blízkých. To je můj názor, ale nikomu ho nenutím.

K psychologům chodí i samotní psychologové, jsem četla někde a viděla v jednom seriálu. Kamarádka může pomoct, ale nemá znalosti takové jako odborník. Psychologie se studuje několik let. Když je dobrá kamarádka, tak to je něco jiného. Ta podrží. Proto radí psychologové pacientům, ať si najdou kamarády. Ale některé věci kamarádky vůbec nezajímá, Sama jsem to zažila.

No já jsem možná deformovaná tím, že znám 2 vystudované psychology - už pracují a ani jeden mi není sympatický a nevím, co by mně nebo někomu jinému mohl přinést. Mj. jeden z nich se chová naprosto asociálně - nezná míru, co už obtěžuje lidi atd. , takže já bych prostě k psychologovi nešla, jedině k psychiatrovi, kdybych měla opravdu závažný problém vyžadující medikaci... podle mě je hrozně těžké narazit na psychologa, který je dobrý a který ti sedne.

Chtěla jsem ti odpovědět, ale spadlo to dolů.

   Mě divná nepřipadáš, každý jsme jiný a v tom je to spektrum..... k chocholouškovi bych se taky neobjednávala, seš chytrá holka, to zvládneš sama..... Hodně štěstí.

Milá Wendo,

vždycky jsem na tom byla podobně jako ty, tj. spíš jen pár dobrých přátel, ale podle toho, jak se kdo dovede seznámit, se opravdu člověk hodnotit nedá. Znala jsem pána velmi odpudivých vlastností, který všude bodře hlaholil, seznamoval se okamžitě a pak své kontakty různě využíval... a taková bys být jistě nechtěla.  

To, žes vstoupila do firmy, kde musíš hodně komunikovat (klobouk dolů), ukazuje, že si určitý problém uvědomuješ. Ale myslím, že techniky komunikace se dají nacvičit a zvládnout, aniž bys musela měnit své převážně introvertní nastavení (to ani není dobře možné).

Naprosto nesouhlasím s tím, jak zde různí lidé vyslovují názor, že si s tím jako inteligentní dívka poradíš sama. Jak se ukazuje, neporadíš a jen se trápíš. Píšeš, že jsou rodiče rozvedení. Není potřeba znát bližší okolnosti, abych si dovedla představit, že tomu asi předcházela horší komunikace mezi rodiči, případně že nikdy nebyla dobrá. Já bych naopak psychologa nebo psychiatra vyhledala, právě proto, aby mi pomohl najít příčiny neobratnosti při komunikaci, případně proč je pro tebe stresující. Věřím, že tito lidé jsou školení k tomu, aby se dokázali dobrat příčiny problému a pomohli. Nikdy to není běh na krátkou trať a bude to vyžadovat tvou spolupráci. Je celkem jisté, že se ti hlavně ze začátku nebude líbit, co z tebe bude odborník "páčit". Za pokus to rozhodně stojí a já ti v tom přeju hodně štěstí.  

S tím souhlasím. Je to těžké. Znám jednoho a ten je opravdu dobrý. A taky drahý. Ale pomůže mi. Psychiatr to je a známý. Ten opravdu ví, jak poradit a pomoct. Byla jsem u jiných předtím a nejsou tak dobří. Důležitá je chemie. Musí tam být sympatie. Jinak nepomůže.

Děkuji vám všem za podporu, jste milí, kde se vůbec takoví lidi jako vy vyskytují? Já osobně neznám nikoho, kdo by byl podobný jako já. Toho psychologa si asi najdu, je k tomu potřeba doporučení od praktického lékaře nebo si můžu kohokoli vybrat bez toho?

Ještě jednou děkuju, zvedli jste mi náladu, dodali odvahu a dali naději k lepším zítřkům.

Doporučení nepotřebuješ.

Ae pro psychologa je to lepší, když je to od praktika.

Byla jsem u několika psychologů a papír od praktika jsem nepotřebovala. Ledaže by to změnili. Akorát jeden psycholog po mě chtěl nějakou kartu. Přitom má na stránkách webových napsaný, že žádnou kartu sám nevede. Tak nechápu, proč chtěl po mě něco, co sám nevede.  

Pro psychologa je lepší, když jde k němu pacient na doporučení od praktika nebo jiného lékaře. Samozřejmě nemusíš mít nic, ale pojišťovny při proplácení mohou dělat problémy, protože nevěří, že tam ten pacient byl. O to jde.

Copak je každý na pojišťovnu? V dnešní době? Už před 15 lety jsem si ho musela částečně platit.

  Tak to byl asi vykuk, protože nevím, co může přinést za nadstandard psycholog, aby mu člověk platil. Leda bys tam byla tak často, že už to pojišťovna nechtěla proplácet (čili bez diagnózy od praktika apod. ) a tak Tě kasírovali...

Mitsco ani tam často být nemusím a chtěj kasírovat. Najdi si to ve vyhledávači, jak platí nebo neplatí ostatní. Včera jsem si to v diskusi našla. A je tam psaný, že v Praze se čeká půl roku na terapii na pojišťovnu. Proto si to radši platí než aby čekali. Tak to je. Nevím, odkud jsi?

Wendo, zkus si pročíst TYHLE stránky.

Tehdy jsem měla diagnózu. Dneska ne. Jsem u OZP. Dobrýmu psychologovi se platí nadstandart. Ty na pojišťovnu většinou za moc nestojí. Mluvím z vlastní zkušenosti. Nechaj mě dlouho čekat a pak mě odbydou.

Tak moc nerozumím, čemu může psycholog říkat nadstandard...

Ale jinak je to samozřejmě člověk od člověka. Záleží i na povaze psychologa. Ne každý to umí.

Přesně to si myslím i já.... dobrý psycholog může být jedině člověk, který dělá svou práci rád, nezávisle na tom, kdo ho platí. Takže hledat podle recenzí, nebo pověsti v místě. A nadstandard.... to by mě taky zajímalo, co se tím může myslet... kožená sedačka a krb? : - )

Žádná kožená sedačka a krb. Měl koženkový těžký závěs před dveřmi a zatahoval ho, aby mu pacient nepláchl než zaplatí. To mi docela vadilo, že mi nevěří.

Kdo sedí jednomu, nemusí sedět druhému. Tomu já říkám nadstandart - když stojí 1000 Kč za 50 minut.