Téma: Proč je skutečná medicína v ilegalitě?

A můžete být konkrétnější? Já chápu obecné poznámky k lékařům, ale vůbec nechápu, co se stalo konkrétně Vám. 

Já tedy musím říct, že ve svém životě jsem se setkala s dobrými doktory, zatím, nechci to zakřiknout.

Obecně si myslím, že třeba pokud jdem o cenu léků, je to někdy sporné... Například je lékař přesvědčen, že pro pacienta bude lepší dražší z možných léků... Už to ale někdo může hodnotit, že podporuje nějakou firmu. Pokud by mu v té samé situaci předepsal levnější, bude ho tížit svědomí, že se taky nezachoval nejlépe... A nic jiného mezi tím už není...

Celkově je taky nutné si uvědomit, že lékaři mají nejzodpovědnější povolání ze všech, a tak každá případná chybička je stonásobně více vyčítána, než když třeba prodavač ošidí, prodá zkažené zboží, když si učitel zasedne na Vaše dítě apod. Zdraví je nejvíc, takže vždy hrozí největší kritika. Jsem přesvědčena, že velká většina lékařů se snaží udělat vše proto, aby se pacientův stav zlepšil.

ja si myslím, že aj lekári sú len ľudia, dobrí aj zlí. Ako v každom rezorte, ako v každom štáte aj dobe. Posudzovať nieko prácu to chce znalca. Nám laikom zostáva len veriť alebo zmeniť doktora.

Ja som zatiaľ neviliečiteľne chorý pacient no na doktorov odborníkov mám šťastie. 

Spíš by jste se měl ptát: Proč jsou v našem státě lékaři placeni tak špatně, když se na svoje povolání musejí léta těžce připravovat a pak na sebe berou  tu největší odpovědnost za lidský život a spousta pacientů pak s nimi jedná hůř než s trhovci? Před časem jsem viděla nabídku úřadu práce myslím ze Vsetína, na kterém byla volná místa spolu s předpokládaným platem: kuchař: 15 000, řemeslník: 18 000 a všeobecný lékař: 13 000

To je asi pěkný nesmysl. Lékaři mají kolem 50tis. měsíčně + to, co si vydělají bokem ( řidičák 400,- zbrojní průkaz 400,- zdravotní 100,- přihlášky na školy, atd....).

Za 13000,- měsíčně by žádný lékař nepracoval - tomu snad nevěříte....

Teda to je názor. Těch 90 % mi připadá přehnané. Ale asi máš špatné zkušenosti. Nikdy bych nenapsala lék, o kterém bych nebyla přesvědčená, že nebude mít pozitivní účinek. Nelžu, nezatloukám. Na vyšší pracoviště posíláme jen v případě, kdy je to nudné. Ne pro peníze. Asi by se mi nelíbilo, kdybych poslala někam něco jednoduchého. Mysleli by si o mně, že jsem pako.

Jo a když se k vám v obchodě  hlásí pacienti, které jsem neviděla pěkných pár let, tak to asi nebude tak hrozné.

tohle bude silne individualni... ja mam na doktory zas smulu... prakticka doktorka mi s usmevem narve kombinaci antibiotik a chemoterapik, ktera se, jak jsem se pozdeji dozvedela, v zadnem pripade nesmeji michat (tudiz jsem se jeste dalsi pulrok lecila z nasledku jeji "lecby")... s nesnesitelnou bolesti hlavy a omdlevanim jsem obihala "specialisty" pet let, nakonec mi napsali ze mam "migrenu" a rekli mi at se s tim naucim zit (doktorka pres alternativni medicinu poznala ze jde o krcni pater uz od dveri a behem jednoho mesice vse napravila)... nerikam ze vsichni doktori jsou neschopni a "lini" pomoci, to rozhodne ne... jen ze pokud ma clovek jiste zkusenosti, chapu ze by jim nedal ani tech trinact litru...

  Co se týče praktických lékařů, chtěla bych aby se vrátila doba starých dobrých rodinných lékařů. Klidně si to zaplatím, ale vyžaduji zodpovědnost, spolupráci a možnost volat ve dne v noci. Já třeba problém nemám, jelikož k doktojce jdu jednou za uherský. Ale u stařečka v neděli večer, při hodně vysokém tlaku musím volat pohotovost, která ho zbalí do špitálu, aby mě v pondělí praktická řekla, že s takovou banalitou nemám obtěžovat a příště dát studený obklad.

Mně by se taky rodinný lékař, který by byl vždy k dispozici,  líbil. Jenže to by pak neměl žádný volný čas.....  Kamarád je veterinář- chodí normálně do práce, odpoledne lítá po okolí a léčí zvířátka. Skončil u psychiatra, protože neměl vůbec čas pro sebe, byl totálně vyčerpaný...

A co se týká obvoďáků- já mám asi 30 km od bydliště. Je fakt kvalitní.  Ale spousta jich fakt stojí za.... Ale vždycky platí- pokud nejste spokojeni, můžete jít pryč.

  On totiž lékař nesmí hamounit a těch pacošů mít tak akorát. Pokud to pojme jako byznis a neumí říct ne korunkám, není se čemu divit, že?  Někomu stačí 20 tis. na měsíc a rád tráví čas s rodinou, někdo těch tisíc potřebuje 50-sát a fur se stěžuje, že nemá čas na rodinu.

Já a moji blízcí máme s lékaři bohužel již mnoho zkušeností a musím říct, že ve většině nejsou příliš pozitivní...špatná diagnoza takřka od dveří, neochota, hrubost, bagatelizování problémů atd...naštěstí mám také s několika lékaři velmi dobré zkušenosti, byť jsou v mnohem menším počtu, dávají naději a hlavně ukazují, že je to pouze a jen o přístupu člověka.. a samozřejmě i odbornosti. Pokud však i sebevzdělanější lékař je arogantní a stanovuje diagnózu, aniž by pořádně a důkladně vyšetřil pacienta...je to prostě a jen o přístupu člověka-lékaře.

Já sama vítám..pokud jsou nějaké ne příliš jasné důvody nemoci.., aby bylo provedeno co nejvíc vyšetření, které pomohou lépe stanovit přesnou diagnózu, ale i zde platí všeho s mírou. Protože jsou i lékaři, kteří posílají pacienty na mnoho vyšetření, která jsou zbytečná a jen pacienta zbytečně zatěžují. Takže jde i o správné určení toho kdy jsou další vyšetření třeba a kdy ne.

Nicméně zastávám ten názor, že by další vyšetření měla být pacientovi udělána i tzv. pro jistotu, například pokud má pacient dlouhotrvající potíže a pacient sám by rád tato vyšetření podstoupil co nejdříve. Mluvím o tom z vlastní zkušenosti, kdy jsem trpěla různými obtížemi a vyšetření se dělala tzv vylučovací metodou podle akutních příznaků. Neříkám, že ten postup byl přímo špatný, ale vzhledem k objednacím lhůtám atd. celé stanovení diagnózy trvalo více než půl roku. Trpěla jsem více problémy, jeden se vyléčil, ale problémy přetrvávaly, tak bylo další vyšetření, které odhalilo další problém atd. Zkrátka, kdyby byla vyšetření komplexnější a nehledělo se nejvíc na to, co je přímo akutní, mohlo by být pacientům lépe.

Dále se mi nelíbí, upřednostňování jednodušší léčby - resp. zákroku před složitějším, který by však mohl být pro pacienta z dlouhodobého hlediska výhodnější. Např. odstraňování různých relativně nepotřebných orgánů i v případech kdy by bylo pro pacienta vhodnější, odstranit problém toho orgánu a přitom jej nadále v těle zachovat.

Jistě existuje i pravděpodobnost recidivy a v takovém případě je takový zákrok vlastně i preventivní, ale každý orgán má v těle svůj důvod a jeho odstraněním zase vzniká větší riziko jiných nemocí.

Z osobních zkušeností je třeba častá operace žlučníku, kdy se běžně vyndá žlučník a hotovo. Je to rychlé a relativně jednoduché. Jenže jsou situace, kdy by podle mého názoru bylo mnohem vhodnější žlučník "vyčistit" a zachovat. Je logické, že pokud si žlučník poškodil sám člověk svojí nezdravou životosprávou, tak nemá smysl takový orgán zachovávat, protože si to takový člověk stejně způsobí znovu a pak je, dle mého mínění, na místě jej skutečně odstranit. Ovšem jsou také situace kdy je žlučník zatížen v důsledku jiné nemoci a vyléčení by již fungoval jak měl, bohužel v té chvili je již zanešen a tak neplní svoji funkci. Zde je, dle mého mínění, mnohem vhodnější zákrok, který je sice náročnější jak pro lékaře tak pacienta, ale žlučník může být zachován. Nemůžu se prostě zbavit dojmu, že se mnohem více postupuje "podle šablony", nikoliv podle osobních potřeb každého pacienta.

Jinou kapitolou je klasická neochota a bagatelizace. To by nemělo být v žádném případě tolerováno a tito lékaři by neměli mít právo svoji praxi vykonávat.

Jak jsem již řekla, naštěstí jsou i lékaři, kteří postupují podle svého nejlepšího vědomí a svědomí skutečně pomoci pacientovi.

K pisateli, bylo by vhodné, aby popsal konkrétní situaci.