Téma: Síla přitažlivosti - jak se má bránit přijímač?

Marki, říká se, že protiklady se přitahují. Nesmělý muž přitahuje společenskou ženu, protože jeho záměrem je být společenský. Dobro přitahuje zlo a zlo přitahuje dobro. Našla jsem povídání na pár minut a hodně jsem si z toho vzala. Marki, třeba si něco také vybereš. Pavla

http://www.youtube.com/watch?v=IiiUj_ZlxUI

Ahoj Pavli. Ano Igor Chaun dělá pro svět opravdu hodně. Ráda ho poslochám. Je to pro mne inspirace.

Vůbec tomu tématu nerozumím. Snad budou rozumět oslovení - Rybka, Pluto a Indiánka.

Já myslím, že se vyjádřila ve větě "… Lidé se utvrdí a stále utvrzují v mylném názoru na Vás …"

Někdo o vás řekne něco špatného a lidé vás začnou už předem odsuzovat, ve vašem chování hledají utvrzení oné informace a cokoli uděláte (řeknete) je už předem špatně. Ti lidé si vás už zařadili a z jejich chování (pohledu) cítíte, co se od vás očekává.

Česky a jasně řečeno: Jak funguje pomluva a její následky.

Je to tak myšleno, Marki?

Ano. Přesně tak.

Marki, i kdybys to myslela trošičku jinak, já si při čtení Tvého prv. příspěvku hned vybavila máti, která mi toto dělá celý život. Ona mě ani nenechá odpovědět na něco, na co se sama zeptala  a nic o tom neví, ale jen proto, aby mě stále zraňovala, si utvoří v hlavě tu "svou" pravdu a aniž by to se skutečností mělo vůb. něco společného, vynadá mi za to. Jindy si prostě něco stvoří a mě to potom "podá" jako svou pravdu, kterou si v sobě utvořila jako něco, co doopravdy existuje, je o tom přesvědčená a já se nestačím divit, kde to vzala…

O to víc to mrzí a taaak bolí, když jde o vlastního (a jediného) rodiče. Ale  s tím já nic nenadělám.

Min. týden sem přijela se svou známou, kterou znám a teprve až ona - cizí člověk (tak to většinou bývá, že) jí vysvětlil něco, co jí opakuju už dlouho, když na to přijde řeč - a byla zticha.  A šlo vlastně o takové normální věci, kdy mi (ta známá) potvrdila, jak je přece jasný, že dám tolik za topení, když bydlím v cihláku v přízemí, kolem mě nikdo a hlavně pode mnou  studený sklep, to ví přece každý. Kdo bydlí od 1. patra výš, má pod sebou vždy byt, ve kterém někdo bydlí=i topí.

Stejně tak mi přitakala, že v dnešní době si hledat práci, natož když má člověk nějaké zdravot. problémy…tohle máti, jako člověk, který od matury až do důchodu dělal na 1 místě a nic takového nezažil, prostě pochopit nemůže (to zas chápu). Ale když jsme samy, pořád do mě hučí a vyplývá z toho, že jsem snad neschopná. Do tohohle absolutně nevidí.  

A to byly fakt maličkosti, oproti tomu, co mi kolikrát vytýká. Ale když mi teď "nadává" (? ) za to, že mi nejde chodit asp. po bytě už bez berle 4 měs. po operaci, kdy tak pitomě jen "přidupávám", ptž mi natáhli i svaly a šlachy+prodloužili končetinu a kdy mě bolí spíš koleno, které mi dr. hned chtěl měnit taky! (vím, že tam je taky leta artroza) a já na to, že musím nějak asp. rok fungovat, že bych neměla nárok už po skoro roce na další PN, ale že se tudíž bojím, jak to dám a jestli vůb, když se v práci tolik nachodím. A máti mi za tohle ještě nadá…? Už holt jiná nebude, já vím.

Ale mladší  brácha, jooo, to je miláček (ne, nežárlím, jen je mi to strašně líto) a když si vymyslí cokoli (a on musí mít vše hned), ještě mu na to klidně jen tak dá, ale mě nadá i za to, že na té dlouhodobé PN nemám ted co jíst, doslova (a když dovezla igelitku nákupu, hned mi to vyčetla). Ale s tím já počítala, že tak na tom budu, ptž celou dobu mi expřítel pomáhal nákupy, ale na to zas já nemám povahu ani žaludek být s někým jen kv. tomuhle, když jsem se ve vztahu už jen trápila a utnula to.  

Ale to už je jiný příběh, i se Ti omlouvám, jestli jsem trochu mimo téma. Jen mě teď drtí tohle všechno. A mé rodině je fuk, že opět budu na vánoce sama, ale to já zvládnu. Jen mě to dost mrzí.

Leňo, to nevadí, že mluvíš o vztazích s rodinou a já měla na mysli lidi cizí.   S maminkou jsem taky měla podobný zážitek když mi ruply záda, ale po týdnu jsem se odstěhovala zpátky do svého opuštěného baráčku. Prostě každý musí sám a rodiče nejsou všemocní, i když tak vystupují. Prostě mamku ber jako malou holčičku. Prostě buď k ní schovívavá. A moc Ti děkuji, že jsi se svěřila.

Avatárku, volám Pluto, Rybko, kde jste? Jak se aplikuje pravidlo přitažlivosti obráceně? Tedy ne jako pravidlo odpudivosti. Tak kde jsou když se na to díváme z druhé strany?

Už běžím.  

Teď jsi mě rozesmál. Díky.

Mylný názor ostatní získají, pokud člověka neznají, ale vidí, že tě někdo zesměšní, nebo o tobě mluví povýšeně, či opovržlivě, nebo se jedná třeba o pomluvu. Lidé mají někdy uši nakloněné k těmto věcem, je to pro ně jednodušší, než si udělat vlastní názor svou zkušeností. Marki, netrap se tím, všichni v sobě máme ten kousek ryzího zlata našeho stvořitele, i když někdy není vidět pod nánosem bahna. Všichni potřebujeme lásku, učit se odpouštět, i když je to někdy težší. Já se to stále učím a pracuju na tom. Možná ti druzí poradí lépe, co bude tvému srdci blízké, já to dělám, jak to umím. Nebuď smutná, vždyť jsou lidé, kteří tě znají, mají tě rádi a ví že seš hodný člověk. Pavla 

Děkuji Pavli. Já vím, jen jsem chtěla vědět jak obrátit to pravidlo přitažlivosti.

Ahoj Marki, ještě jsem našla povídání:

http://www.reikihealing.estranky.cz/clanky/duchovni-transformace/dva-zakony.html

Budeme hovořit o dvou zákonech.

První zákon, o kterém budeme hovořit, je Zákon Odpuzování (odražení) – odrážející směrem pryč.

Slova, která uvádějí v činnost Zákon Odpuzování, jsou :

Já potřebuji -, Já chci, - Já toužím

Kdy? , - Kde? , - Co? , - Jak?

Představte si to, jako kdybyste měli v jakémkoliv čase dvě rozsvícená světla. Vaše oči pracují  s vypínačem Zákona Odpuzování, s vypínačem Zákona Přitažlivosti.

Když budete pracovat s těmito dvěma zákony – a může to být v jakémkoliv okamžiku dne – můžete přepínat mezi těmito zákony.

Že se kladný a záporný pól přitahují, to opravdu platí, ale myslím, že jen ve fyzice a elektrotechnice. U lidí je to jinak.

Jsou tací lidé, kteří jsou ve své podstatě negativní, přesvědčení o špatnosti a nesmyslnosti světa, lidé kteří hledají a přitahují vše špatné, aby se ve svém pocitu mohli utvrzovat. Tací hltají negativní zprávy v televizi, sledují pečlivě kriminoviny a stále na to téma mluví. Prostě špatnosti je fascinují a také se jim často mnoho zlého osobně přihodí. Pojišťovny dokonce znají kategorii lidí, kteří maléry doslova přitahují.

Když někdo vidí, anebo spíše hledá na každém něco špatného a tedy přitahují jej negativní věci na jiných, je to závažná psychická vada dotyčného. Určitě ne vada takto posuzovaného.

Běžný člověk, který si chce zachovat životní rovnováhu, by se měl negativním lidem na hony vyhýbat, i kdyby dotyční negativci byli z jeho nejbližší rodiny.

Nikdo nejsme dokolalí, ani já, ani Pluto, Indiánka, ani Ty Marki, to bychom byli Andělé tady na zemi…ale rozhodli jsme se, že v tomto životě na sobě budeme pracovat, protože už víme, že když se pročistí duše, očistí se i tělo a naše zdravotní problémy se zmenší nebo i úplně vyléčí a s pozitivním myšlením se nám bude žít líp a budeme tak k sobě přitahovat i lidi stejně smýšlející.

To, že se nám to ještě ne vždy daří, je tím, že to všechno ještě nemáme v sobě zpracované…. emoce a prožitky z dětství …takže té práce na sobě je pořád víc než dost. vlastně do konce života…a může to být radostné a dobrodružné…stále něco nacházet a napravovat. Záleží jen na úhlu pohledu…. Hlavně je potřeba odpustit sobě a druhým …. oni nám vlastně hrají roli a ukazují nám, co na sobě máme ještě pozměnit. To, co se nám nelíbí na nich, se nám nelíbí na nás samotných…ať se nám to líbí

nebo ne.  

   Jak píše Pan Sova i Pluto. negativně smýšlejícím lidem bych se určitě vyhýbala  ….

A co dělat, když už se musíš setkat s lidmi, kteří o Tobě negativně smýšlejí? Obklopit se duhovou bublinou láskyplné enrgie, vzpomět si, že jsi LÁSKA a jít s úsměvem a laskavým chováním mezi ně s myšlenkou, že jim odpouštíš a máš je ráda…a ONO to opravdu funguje.

Přesně tak, Rybko.  

Ano, milá Marki.  

Co vysíláme do vesmíru, to se nám dostane, neboli si přitáhneme zpátky. Tak nějak to funguje. Na co myslíš, to do vesmíru vyšleš, to se ti vrátí, jak dobré, tak zlé. Vráti se, každému i těm, mnoha lidem, kteří tomu nevěří.

To, že se lidé utvrzují v mylném názoru, s tím nic neuděláš. Co můžeš udělat? Že se lidem, kteří vysílají zlou, negativní, energii, budeš důsledně vyhýbat. I kdyby to byli tvojí nejbližší.  

Ahoj Pluto, já se jim vyhýbat nemohu, jsou to moji sousedé. Ale odrážím to neodporovámím, mlčením, úsměvem a souhlasem s tím co v narážce považuji za správné. Prostě se snažím být nekonfliktní, protože konfikt by mě spálil. Jenže ouha po týdnu, dvou začnu být nervózní a ničím sama sebe. Prostě jak papiňák. Protože jste zkušení tak se ptám Vás. No zdůraznila bych, že mi jde opravdu o ten moment, kdy jdu s čistou hlavou a prostě mě praští neadekvátní reakce, či poznámka. Třeba po dlouhé době. Protože já se jim vyhýbám.   Ani ne tak obsah jako ta úpornost. Co bych mohla udělat se sebou, aby mě to tak nepřekvapovalo a neznejišťovalo? Nejvíc se s tím setkávám ve chvíli kdy na to ani nemyslím a jsem šťastná. Vypadá to jakoby si ti lidé sami pro sebe  říkali: " Přece nejsme blázni. Je to kráva a basta. To ona jen tak maskuje."

Teď si mě rozesmála. Že prý zkušenější. Možná snad starší. Kolik ti je vlastně, kočeno?  

Takže sousedi tě trápí. Hm, Marki. Když je potkáš, pokaždé měj úsměv v tváři a dřív než ti oni něco řeknou, tak řekni ti například: jaký je dnes krásný den i když bude na venku pršet, nebo se jich zeptej:“Tak co, jak jsme se dnes vyspinkali? “ Nečekej na odpověď, ale řekni, že ty, ses vyspinkala do růžova. Prostě jich odzbroj vlídným slovem, úsměvem, náladou, musí to z tebe cítit, to je nejlepší ochranný štít! Hlavně, když ti nedělá setkání s nimi dobře, snaž se jim vyhýbat. To, ale nemusíš chodit oknem ven. Nevím, na kterém podlaží bydlíš.

Když sousedi zahájí něčím negativním, tak řekni třeba: A to jste si všimli, jak dneska řádí trpaslíci? Hrůza. Radši nevycházím ven!

Plutíku, kdyby to bylo tak jednoduché. Právě, že jsem si zpívala, na sousedy se usmívala, sama první zdravila. Jenže nekomunikují, úsměv nevrací, zpívám si tak jsem blázen, prý a prý aprý. To ti neřeknou do očí, ale do zad a pěkně že prý někteří chytráci… No když Ti není zrovna dobře a vlečeš se se dřevem do 1. patra tak není už energie no… Na to ještě nějak reagovat.

Víš Marki, někdy je dobré taky ukázat, že nejsi jiný člověk, než oni. Třeba prolomit ledy žádostí o radu … ukázat, že nejsi žádný blázen, co se pořád jen bezstarostně usmívá.

Pluto promine, ale jeho poslední věta zavání jízlivostí a "vyspinkání" zase infantilitou.

Baru, v tomto s tebou cele a moc souhlasím. Ono někdy dělat, co mi není přirozené, může i uškodit a člověk opravdu vypadá, jako blázen. Myslím si, že vyzývavé úsměvy, zpívání, to může sousedy ještě víc dráždit a provokovat a proto není klid. Vidím to, jako chování, které spíše rozděluje. Pro sjednocení si myslím, je třeba odpustit, vždyť ti lidé za to nemůžou, jsou nevyzrálí. Jak píše Baruš, normálně pozdravit, jako by se nic nestalo a časem třeba o něčem promluvit, na něco se zeptat. Každý extrém vyvolá extrém. Pavla

Pavli, Baru má pravdu, ale zase si to nemaluj na růžovo víš představ si, že vstoupíš do mraveniště. No a teď můžeš říkat:" Odpouštím vám mravenci, miluji vás, jsem také mravenec, někde ve svém vývoji jsem mravenec, tak sakra  mě nekousejte! Vždyť to říkám, že jsem mravenec, jak se dnes máš mravenče? Jau, pupenec. ! "

Marki, asi jsem měla zvolit jiné slovo, než slovo odpustit. Ale neodpustit může znamenat odplatu, mstu nebo, co já vím? Místo slovo odpustit, bych asi rozvinula na slova: "schopnost snášet utrpení, dosáhnout to sebeovládáním, umírněností a zdrženlivostí". Schopnost odpustit, znamená smilovat se nad hříšníkem, co nám ubližuje. Neodpustit, je jako nepustit. Já bych odpustila, propustila, smilovala se nad nimi, protože tak činí ve své ubohosti. Laskavost vyvažuje hněv a slabošství.

Tak, abych to už víc nezamotala. Marki, tím, že hledám pro tebe odpověď, vlastně to pomáhá i mně, najít odpověď pro mé řešení. Asi to chce hlídat si své emoce. Zatím papapa, Pavla

Pokud bych měla volit to správné slovo, pak bych zvolila - shovívavost. A to proto, že oni sami se provinili pouze tím, že převzali názor takříkajíc - z druhé ruky. Bylo by fajn, kdyby zjistili, že neudělali dobře. Dala bych jim čas a možnost na to přijít.

Já sama se za svůj život několikrát přesvědčila o nedobrém vlivu zlých jazyků. Zatím jsem ale neměla problém si udělat svůj názor a nechat i ostatní, aby si udělali názor na mě. Ať takový, nebo makový. Jsem jaká jsem a "ber, nebo nech být".

A totéž bych radila Marki, protože není člověk ten, aby se zavděčil lidem všem. A taky se říkává, že nejhorší je srážka s blbcem. Takže opravdu nejde očekávat, že dobrá vůle bude oceněna všemi. Byl by nesmysl se tím nějak trápit.

Děkuji Vám všem. Zamyslela jsem se těžce a tu se mi projevila myšlenka. Budu myslet lehce. S lehkou hlavou. Emoce tišit lehkou knihou, relaxací, meditaci a ovšemže zpěvem, což je můj letitý zvyk. V důchodovém věku ještě nejsem a bude to ještě trvat a byt je hezky,   mám tu krb, saunu, hezký výhled z okna a vůbec je tu příroda, hluboké lesy. Do Prahy 30 minut, takže o co jde.

    Marki, vykašli se na to, co si kdo myslí. Je to jejich názor, jejich problém. Myslím si, že je lepší názor druhých neřešit a hned je lehčeji. Přeji Ti krásné a pohodové Vánoce.