Téma: Můj partner je sportovec a tráví volný čas s fanynkami

Ahoj,

taky by mi to vadilo. Ale asi je to holt daň za to, že jsi s mužem, který dělá to, co dělá. Nebo možná je to v něm. Promluvila bych si s ním o tom ještě jednou, ale pokud se ukáže, že to není schopen změnit, a Tebe to dlouhodobě trápí, uvažovala bych o rozchodu.

Mě přijde jakoby to snad bral jako úplně něco normálního, že to je jen přátelské posezení (dokáže to vůbec muž takhle brát? ). Já nevím, kdo je tím iniciátorem, možná ani ne on. Já znám toho jeho spoluhráče a on když jsem s něma párkrát byla na turnajích, tak vždycky kouká po holkách a začíná s něma hned mluvit. Já nevím, jestli to třeba vždycky nezorganizuje on a přítel protože tráví na turnajích všechen čas s ním, prostě jde taky (asi opět najivní - já se to prostě snažím tomu nějak v klidu porozumět, než ho začnu z něčeho obviňovat). Trápí mě to hrozně, stálo mě to už tolik přemáhání abych mu to za poslední dny hned nenapsala. Nechci to řešit ve vzteku. Na těch fotkách není nic, kde by je držel nebo tak, ale prostě jen když vidím to, že jsou spolu po nocích, hezky 3 na 3, s lahví vína… neříkám, že se nesmí bavit s lidma opačného pohlaví, ale tohle mi prostě nepřijde správné, když je zadaný. Já prostě jen nechci, aby si říkal, co si to našel za žárlivku. Jsem z toho prostě zmatená, jestli jsem nebo nejsem

Nejsi žárlivka, takové fotky by myslím vadily každé ženě. Mám na to stejný názor jako Veverka a Elisany.

Opravdu zvaž, jestli se s tímto typem muže chceš v životě dále trápit nebo jestli by pro tebe nebylo lepší najít si někoho, pro koho bys byla Ty na prvním místě….

Děkuju za názor rybko. Mám vlastně ten stejný, jen jsem se nechtěla unáhlit, poslední dny jsem prostě jen nevěděla, jestli všechno jen zbytečně nezveličuju. Možná si vážně neuvědomuje, co mi to dělá, ale když mu to teď řeknu všechno narovinu a on bude pokračovat dál, asi mu na mě až tak nezáleží a dál asi opravdu není co řešit.

Ahoj, já myslím, že nejsi chorobně žárlivá, naopak mi přijde, že se docela držíš, jsi tolerantní - že toho zkousneš docela dost. Chováš se rozumně - ve vzteku na něj nic nechrlíš. Mně by toto, jak to popisuješ - také vadilo. Myslím si, že si zasloužíš někoho, komu nebude jedno jak se v tomto cítíš. Kdyby to bylo opačně, jemu by to také nejspíš vadilo. Tak se přestaň trápit, že je chyba na Tvé straně.  

Děkuju Elisany, snažím se ovládat, ikdyž mě to stojí opravdu velkou dávku sebekontroly. A ještě větší to bude, až k tomu nepříjemnému rozhovoru dojde. Mám vlastně strach co mi na to řekne. (dost možná, jestli náhodou nejsem blázen, že jsem ty stránky teď tak sledovala. Dokonce jsem si i přála aby radši prohrál a z té blbé Argentiny už odjel - hrůza. Ale příští týden další turnaj jinde, takže se vlastně nic nezmění)  Miluju ho, ale jak psala veverka, v takovým vztahu bych asi nedokázala dlouho vydržet, ikdybych se ovládala sebevíc. Trápila bych sebe a ve finále i jeho. Nemůžu ho dělat šťastným, když sama jsem nešťastná. Přála bych si aby mě pochopil, aby se vžil do mé kůže, ale bojím se, že on si bude neustále prosazovat svou, že o nic nejde… Nicméně, děkuju za Vaše názory, opravdu.

Za ten stres Ti on ani tento vztah nestojí. Promluv si s ním o tom - vylij si mu srdíčko jako nám tady a uvidíš co on na to. když by se nic nezměnilo k lepšímu, pak bych šla asi dál.

    Myslím, že nejsi chorobně žárlivá. Já jsem tedy hodně benevolentní, ale tohle smrdí.

Je spousta slavných žen i mužů, kteří nemají potřebu zvedat si sebevědomí v kruhu jejich obdivovatelů, ale věnují se rodině a svým blízkým.  

Takže je to o člověku a ty musíš zvážit, zda to ustojíš.  

Pro mě by to asi bylo nepřijatelné, ale každý jsme jiný.

Asi to jiné nebude, dokud bude mít peníze, takže zvaž, kolik tomu chceš obětovat.  

Ani se Ti moc nedivím. Nejsem žárlivý, ale pokud by přítelkyně trávila volný čas a byla ve vile s cizími muži - fanoušky, asi by mě to teda nenatchlo ani malinko.

Ahoj Bezradná

Před manželem jsem měla 4 roky přítele, trenéra národní házené a koho jiného trénoval, než zrovínka ženy . Z počátku jsem tak nějak vše chápala, když jsem ale poslední dobou trávila volný čas posedáváním a klábosením s jeho rodiči, zatímco on byl se svěřenkyněmi v hospodě nebo na soustředění, řekla jsem si, že takhle ne! Nesměla jsem s nimi nikam jezdit, chodit, prostě prý nehraju házenou, tak mezi nimi nemám co dělat. Nešlo o sportovní akce, ale soukromé sedánky, párty, ježdění na hory apod. Zkoušela jsem si najít svůj koníček, který mě na dlouhé dny zabaví. Rybařila jsem, jezdila na kole (než jsem si zlomila páteř - zaplaťpánbůh jsem celá a zdravá), prostě se nenudit. Když jsme se poprvé rozešli, jezdil za mnou, ať to ještě zkusíme, tak jsem se vrátila a ze vztahu bylo opět jen přátelství, i když fajn a dopadlo to tak, že mu mě odvedl jiný…prostě se mi věnoval jiný můž víc, než ten který měl . I když ho moc miluješ a chceš být benevolentní, měl by si i on uvědomit, jak by mu asi bylo, kdyby to bylo naopak. Ať si zkusí jen na moment představit, že je to naopak a zda by mu to vyhovovalo. Pakliže ano, tak ti za to nestojí, protože smysl jeho života je někde jinde, než by sis přála ty. Chlapů, kteří chtějí svůj volný čas trávit se svou milou a ne s jinými běhá po světě zatím ještě dost, tak si honem nějakého ulov, dokaď jsou k sehnání

Držím palce a věř, že než se vdáš, tak se to zahojí