Chci tady poděkovat všem, kteří mají srdce v těle a s úpřimností jim vlastní, že dokáží vyslechnout a podržet člověka v těžkých situacích. Jsou to zdejší "andělé útěchy", kteří jak srdcem, tak rozumně poradí a problém rozeberou a pomohou vidět zase to lepší, které člověk někdy pro slzy v očích a pro bolest v srdci nevidí. 
Prosba pro všední den (A. de Saint Exupéry)
Neprosím o zázrak, Pane, ale o sílu pro všední život.
Nauč mě umění malých kroků.
Učiň mě hledajícím i nalézajícím.
Učiň mě sebejistým v pravý čas.
Obdař mě jemnocitem, abych dokázal odlišit prvořadé od druhořadého.
Prosím o disciplinu, abych jen tak neproklouzl životem a rozdělil si rozumně své dny, abych neprospal záblesky světla a vrcholy a abych si aspoň tu a tam našel čas na umělecký zážitek.
Dovol mi přesvědčit se o tom, že pouze vzpomínat na minulost či snít o budoucnosti mi nepomůže.
Pomoz mi co nejlépe zvládnout to, co je nejbližší, pomoz mi pokládat právě prožívanou hodinu za nejdůležitější.
Ochraň mě před naivní vírou, že v životě musí jít všechno hladce.
Dej mi střízlivé poznání, že těžkosti, porážky, neúspěchy a zklamání jsou přirozenými součástmi života, kterými rosteme a dozráváme.
Připomínej mi, že srdce se často staví proti rozumu.
Pošli mi v pravou chvíli někoho, kdo má odvahu říci mi pravdu s láskou.
Ať vždycky nechám Tebe i ostatní domluvit.
To nejdůležitější si člověk neříká sám, to nejdůležitější mu bývá řečeno.
Chléb každodenní dej mi pro tělo i duši, projev Tvé lásky, přátelské echo, a aspoň tu a tam náznak, že jsem užitečný.
Vím, že mnoho problémů se řeší NEděláním. Dej mi trpělivost, abych dokázal čekat.
Ty víš, jak velmi potřebujeme přátelství. Dej, abych dorostl této nejkrásnější, nejtěžší a nejriskantnější a nejněžnější záležitosti života.
Vnukni mi pravou chvíli a pravé místo, kde mohu zanechat balíček dobra, slovy i beze slov.
Chraň mne před strachem, že bych mohl promarnit svůj život.
Nedávej mi, co si přeji, ale to, co potřebuji.
Nauč mě umění malých kroků…
