Téma: Pokus o znásilnění otčímem (nevlastním otcem) - čeká nás soud, nebaví mě už žít

15.02.2016 02:10
Uživatel: Kajuš
Věk:  17

Město: Ústí nad Labem

Odpovědí na téma: 6
Text: 

Dobrý den,

chtěla bych se zeptat. Stala se mi věc kterou si s sebou ponesu až do hrobu. Nedokážu se z toho vzpamatovat asi nikdy. Je mi 17 let a mám ještě dvě sestry (9,19) žijeme ve společné domácnosti s matkou (39) otec s námi nežije. Bydlí už 9 let v Anglii.

Máma si našla přítele, který s námi žil asi 3 roky. Seznámila se s ním když pracovala v jednom baru. Po nějaký době jejich scházení, k nám přišel domů na návševu aby se s námi mohl seznámit. Už od první chvíle kdy jsem ho viděla, jsem zjistila že si asi nepadnem do oka ale kvůli mámě jsem to brala s nadhledem. Máma do něj byla zamilovaná, tak mu nabídla aby se k nám přistěhoval. Po týdnu jsme zjistily že chodím s jeho bratrancem stejně starým jako jsem já, takže ten vztah byl už jinej. Chodila jsem s ním cca 2roky. Pak jsem se s ním rozešla a doma začal být jinej režim. Jelikož se starší sestra odstěhovala se svým přitelem sami do svého bytu, zůstaly jsme doma jen já, mladší sestra a máma s otčímem. Po čase jsem poznala jsem že můj nevlastní táta využívá toho že ho máma má ráda ale viděla jsem to jen já, tak jsem na něj nebyla tak milá jak bych být měla.

Jednou jsem byla venku s kamarádkama a viděla jsem ho z dálky stát na zastávce. Divila jsem se proč tam stojí když řekl mámě že jde do práce. Přišel ke mě a řekl mi abych máme neříkala že jsem ho viděla, že zítra (16.02.2016) příjde domů a dal mi peníze, který jsem odmítla, abych to udržela v tajnosti a odešel pryč. Byla jsem zaskočena a mé kámošky také. Domů opravdu nepřišel a máma si dělala starosti kde je a že nepřišel ještě z práce. Obvolávala všechny jeho známé, on si totiž vypnul telefon. Nic jsem mámě neřekla a dělala že nic nevím. Nechtěla jsem aby se v něm zklamala když ho tak moc milovala a on si přál aby to máma nevěděla.

Ráno přišel domů a slyšela jsem jak se hádaj. Nedonesl mámě peníze z kterých měla zaplatit to co má. Peníze který dostal z práce věčně prohrával na automatech nebo propíjel alokoholem. Máma byla zaslepena láskou k němu a proto to vše přehlížela a nalítla mu na každý jeho sladký slůvko. Když šel jednou do práce tak jsme zůstaly doma sami s mámou a já měla čas jí to vše říct. Že se mi nelíbí jeho chování a že z toho nevyplyne nic dobrýho. Nečekala jsem jeji reakci. Pohádala se se mnou, že se ji nemam plíst do vztahu a že to říkám schválně protože ho nemám ráda. Tak jsem tu debatu ukončila a musela dál snášet tu falešnou lásku kterou on doma dává. Mámi chování ke mě se změnilo, cítila jsem z ní jakoby mě už nebrala jako svou dceru a viděla před sebou jen jeho. Já se cejtila odstrčená … a to až tak že jsem se chtěla odestěhovat k vlastnímu tátovy a bydlet radši s ním.

Našla jsem si kluka se kterym jsem doteď. Věděl všechno co se u nás doma dělo protože byl jedinej kterýmu jsem se mohla se vším svěřit. Jednoho dne, mě máma večer vzbudila jestli bych se šla po něm podívat do města, že od rána nebyl doma a jeho malej syn z minulého manželství má dnes (15.02.2016) narozeniny tak určitě někde ''chlastá''. Byla z toho vedle že jí nedal ani vědět a měla o něj nejspíš strach. Měla jsem zrovna sraz s mim klukem v baru ve městě. Tak jsem pro něj chtěla jít aby ho šel semnou najít. Vešla jsem dovnitř a hned za mnou přišel můj přítel a řekl mi že tam mám vevnitř otčíma, ať ho vezmu domů protože je ožralej a pořád nemá dost. Tak jsem pro něj šla a řekla mu že už stačí a at jde semnou okamžitě domů že ho hledá máma. On mě poslechnul a vyšly jsme z baru ven. Tam mi řekl že jde ještě k mojí tetě na flašku protože se u nich doma v ten den také něco slavilo. Že prý mu volaly aby přišel. Tak jsem zavolala mámě a řekla jí to. Ona mi řekla abych šla ale s ním a pak ho donesla domů. Tak jsem s ním šla k tetě ale nebavilo ho to tam protože on má rád jinej alkohol než to co tam měly. Tak jsme se zas oblíkly a byly na cestě domů. Cestou na zastávku si ještě skočil do krámu pro cigerety a pivo. Když vyšel z krámu, řekl že domů se mnou nejde, že se bojí že se bude hádat s mámou. Já jsem se ho zeptala kam teda chce jít, protože bylo už před půlnocí. On řekl že ať mu dám klíč ze starýho bytu kde jsme dřív bydlely, že půjde spát tam. Já jsem ho přemlouvala aby jel domů normálně tak jako já. On si stejně tvrdil svoje a dokonce mi řekl abych ho šla doprovodit do toho bytu kde chtěl spát. Tak jsem šla a po cestě mi vyprávěl že má mojí mámu strašně rád a samí takový opilecký kecy který mě unavovaly.

Už jsme byly u toho baráku a on mi řekl at jdu s ním nahoru, že mi pak dá peníze na cestu (na taxi) protože už bylo pozdě. Tak jsem s ním šla do toho bytu kde byla jen jedna velká postel kterou jsme tam nechaly když jsme se stěhovali. Otevřel si tam to pivo který si koupil, nabídnul mi cigeretu, a začal mi pokládat otázky který mi začínaly vadit. Ptal se jestli jsem už spala se svým klukem atd. nechtěla jsem o tom mluvit zrovna s ním tak jsem řekla at se na to neptá. Chtěla jsem už odejít ale on řekl at tam zustanu s ním, že tam nechce spát sám. Já jsem řekla, že to nepůjde, že už jsem dávno měla být doma a že máma bude nadávat když nepříjdu. On řekl že už to nějak vymyslí a že se nemám bát mámi. Já jsem si ale tvrdila svý a spát bych tam s ním teda vubec nechtěla -_- tak řekl ať si ještě zakouřím a že pak můžu jít. Řekl mi že máma ani nikdo jinej se nesmí dozvědět že jsme v tom bytě byly. Já řekla že dobře. On se mi tam začal svěřovat s jeho pracovním platem a já zjistila že mámě vlastně lže. Vydělává si víc než máma věděla. Neměla jsem slov abych mu na to něco odpověděla. Jen jsem koukala jak blbá. Mezi tím si sundal tričko a lehnul si na postel. Chtěl abych ho namasírovala ale já mu řekla že na to nemám náladu protože jsem měla na něj nervy. On mě chytil za ruku a řekl : ''TOHLE MEZI NÁMA UŽ NIKDY NEVYMIZÍ, HLAVNĚ AŤ TO NEVÍ MÁMA''! a dal mu pusu na tvář. Podívala jsem se na něj a nevědela co si o něm mám vlastně myslet. Řekl mi, dej mi pusu teď ty. To už bylo ale divný od něj slyšet tak jsem řekla aby přestal a on že nemám bejt jak debil a ať mu dám pusu normální a velkou že prý když budu dělat to, co mám. , tak od něj budu mít všechno, a že i peníze mi pořád bude dávat a že máma o tom vědět nemusí. Já jsem řekla že žádný peníze od něj nechci a že už musím jít. Stoupla jsem si že už půjdu ale on mi chytil ruku a stáhl mě k sobě na postel a držel mě pevně! V tu chvíly jsem dostala strach a nevěděla jsem vůbec co dělat. Nemohla jsem se od něj odlepit a on mi strčil ruku pod legíny na zadek. Odhodila jsem mu tu ruku, vyvlíkla jsem se mu a ani nevím jak a utekla jsem z toho bytu jak nejrychleji to šlo. Utíkala jsem z třetího patra po schodech a dole jsem zakopla a spadla. Najednou jsem slyšela jak utíká za mnou po schodech a mě napadla jediná věc kam se jít schovat.SKLEP. Tam jsem se schovala za dveře ve tmě mezi pavučiny a čekala až odejde pryč, protože stál u vchodových dvěří a dopíjel tam to pivo. Byla jsem tam schovaná asi hodinu. Najednou jsem slyšela jak se ke mě někdo blíží a já jsem se strachy málem počůrala. Viděla jsem ruku jak otvírá ty dveře za kterýma jsem byla schovaná a měla jsem v hlavě už jen to nejhorší. Najednou se otevřely dveře a já mě spadl ze srdce kámen. byl to náš bejvalej soused kterej se mě leknul a zeptal se co tu dělám a proč se schovávám. Já jsem řekla že se schovávám před mámi přítelem kterýho ovšem znal a on mi řekl že ho teď viděl odcházet pryč s pivem v ruce. Já jsem mu poděkovala a utíkala s brekem až domů. Doma jsem byla asi kolem 4hodiny ráno a všichni už spaly. Dokonce i on byl doma a spal už. To dodnes (15.02.2016) nepochopím jak je možný že byl doma ještě dřív než já. Nejspíš si zaplatil taxi a jel. Já jsem musela jít pěšky velkej kus. Doma jsem se zavřela do pokoje a celou dobu si to promítala v hlavě a nemohla jsem usnout. Klepala jsem se a přála si vrátit čas kdy mi řekla máma abych se za ním šla podívat. Nikdy bych nešla kdybych věděla co se v tu noc stane.

Druhý den jsem vyšla konečně z pokoje a máma se mě zeptala kde jsem celou noc byla a proč jsem nepřišla s ním domů. Nadávala mi. V tom se ozval on a řekl že jsem ho poslala domů a já jsem šla pak s holkama na diskotéku. Já jsem se na mámu podívala a zalezla zpátky do pokoje. On přišel za mnou a hodiI mi dvě stovky jako nějaký prostitutce a řekl mi ať to neříkám mámě a odešel. Já jsem ty peníze nervama roztrhala a začla brečet. hned jsem zavolala mímu klukovyat příjde protože jsem to doma nevydržela. Přišel pro mě a šli jsme ven. Okamžitě se mě zeptal co se stalo protože to na mě poznal. Nechtěla jsem mluvit, neměla jsem náladu a pořád jsem měla v hlavě tu noc. Nakonec to ze mě vše postupně vytáhnul a chtěl to jít říct mojí mámě. Já jsem ho prosila at to nedělá že vím co se pak stane. Nebude mi věřit a ještě bude vina na mojí straně a nechci aby o tom věděla. Uplynul týden a doma se ještě nikdo nic nedozvěděl, akorád bylo mámě divný že jsem furt zavřená v pokoji. Když jsem vylezla z pokoje a šla se do kuchyně napít, viděla jsem ho tam sedět s mojí mámou a pili kafe. On dělal jakoby se nic nedělo. Ten den jsem si vzala z domova všechno oblečení a šla bydlet ke svojí babičce. Mámě jsem ani neřekla důvod proč k ní jdu bydlet a odešla jsem. U babičky jsem byla skoro dva měsíce. Nikdo nic pořád nevěděl a já jsem to v sobě dusila dýl a dýl. Měla jsem noční můry. Pořád jsem ho měla před sebou. Nenávist kterou jsem k němu začla cejtit byla o stokrát větší než ta, kterou jsem k němu cejtila už poprvé. Bydlení u babičky mi prospělo. Přišla jsem na jiné myšlenky ale začala mi chybět malá ségra bez který si nedokážu představit život. A ještě horší byla představa že by zkusil něco i na ní. Tak jsem se domů vrátila protože máma nastoupila do nějaký práce kde se pracuje na noční směny a sestru neměl kdo hlídat. Jedinej on. Ale tomu jsem ihned chtěla zabránit tak jsem se domů vrátila. Jeho jsem si vůbec nevšímala. Neodpovídala jsem mu. Dělala jsem jakoby tam nebyl. Po měsíci se s ním máma jako obvikle pohádala kvůli tomu že zas propil peníze. Sbalil si věci a chtěl odejít pryč protože mu to řekla máma. Odešel. Doma jsme zůstaly jen já, sestra a máma. Konečně vše bylo zase normální. Máma se konečně vzpamatovala a já jsem zas cejtila od ní lásku kterou jsem od ní necejtila hodně dlouho. Čtyři dny od jejich rozchodu uběhly a já jsem viděla na mámě jak jí to trápí že už spolu nejsou. Viděla jsem na ní jak ho strašně moc miluje a to mě zevnitř užíralo že miluje člověka kterej udělal něco za co si nezaslouží bejt milován. Tak jsem konečně sebrala odvahu a řekla jí že proč miluje člověka kterej mě chtěl znásilnit!! A ona neměla slov. Zavolala mu a zeptala se na to předemnou. On ji odpověděl ať mě dá na léčení, že asi nejsem v pořádku a smál se. Tak mě máma vyhodila z bytu protože si myslela že jsem to řekla schválně aby spolu nebyli už vubec nikdy. Ja jsem ji prosila na kolenou aby mi věřila a ona mě dokonce zbila ať si nevymýšlím. Když jsem mu zavolala před ní a řekla mu proč se nepřizná tak mi tvrdil že jsem prolhaná a že to není pravda. Tak jsem se slzama v očích odcházela pryč a řekla jsem ji že stejně se jednou dozví kdo má pravdu a ona zabouchla dveře. Já jsem měla v hlavě plán jak se zabiju. Chtěla jsem si něco udělat.Skočit pod vlak. Našla mě nejlepší kamarádka která to všechno taky věděla a vzala mě pryč. Domů už jsem se nikdy nechtěla vrátit. Volala mi babička abych k ní přijela okamžitě a řekla jí co se stalo. Tak jsem k ní jela a vše řekla. On všem tvrdil že si vymýšlím že to není pravda že od tety kam jsme šli z toho baru prej šel rovnou domů a do žádnýho bytu semnou nešel. Že jsem prý odešla s holkama na diskotéku. Tak rodina nevěděla na čí straně mají bejt. Já jsem z toho byla psychycky vydeptaná. Babičce a dědovy jsem to vše do detailu popsala a dědu jedinýho co napadlo, bylo, že když on tvrdí že v tom bytě vůbec nebyl, tak se půjde zeptat toho souseda co mě našel ve sklěpě, jestli nás tam opravdu ten den viděl nebo ne. Prý se podle toho podřídí. KDyž mu to ten soused potvrdí tak okamžitě to půjdem nahlásit jako pokus o znásilnění a jestli prý lžu tak ať si ho nepřeju. Nastartoval auto a já máma a děda jsme jeli za tim naším bejvalym sousedem aby se přesvědčily jestli mluvím pravdu. Máma se toho souseda zeptala jen na jednu otázku. ''Od té doby co tu nebydlíme, viděl jste tu od nás někoho v baráku? " a on odpověděl "Jo je sice dýl ale našel jsem vaší dceru ve sklepě hned po tom co jsem viděl vašeho přítele jít po schodech s pivem v ruce''. A to ovšem stačilo k tomu že se přesvědčily že mám pravdu. Hned jsme jeli na kriminálku na něj podat trestní oznámení za pokus o znásilnění. Tam se mi máma omluvila za její chování ke mě atd… Máme před sebou ještě soud. Už je to asi měsíc co jsme to byli udat. Vrátila jsem se zpátky k mámě. Nešlo to tam ale bydlet. Já jsem se nedokázala dívat na ní a ona zas na mne. Celý noci jsme obě nespaly, nejedly, jen kouřily jednu za druhou. Viděla jsem na ní jak jí to bolí. Jak je vystresovaná atd. Dokonce jsme spolu byli i a psychyatrické léčebně kde jsme byly jednu noc hospitalizovány. Psychycky jsme to obě nezvládly. Bylo mi toho líto že jsem to řekla. Já jsem ji nechtěla ublížit nikdy, chtěla jsem pro ni vždy dobře. Ale pocit, že s mámou žije člověk kterej měl chuť i na její dceru? to vážně nešlo. Odstěhovala jsem se tedy zpátky k babičce a od té doby jsem u ní až doteď. Domů už se vrátit nechci nikdy. Nachytala jsem ji totiž jak si s ním potaji volá. I přes to co způsobil se s ním ještě dokáže bavit.

Jen teď nevím jak se s tím vším vyrovnat. Nepomohl mi ani psycholog kterého navštěvuji. Nebaví mě žít alt

Prosím pomocte mi někdo jinak si vezmu život. Bude to jediná věc která mě ze všeho vysvobodí alt

Odpovědět
To se mi líbí    To se mi nelíbí   
Stránka otevřena 1296x  | 
Původní název příspěvku před úpravou administrátorem: Pokusil se mě znásilnit nevlastní otec
Váš e-mail: 

Reakce čtenářů

 
15.02.2016 07:10 Uživatel: Amálka
Věk:  23
avatar-amalka.jpg
0-100
Téma: Pokus o znásilnění otčímem (nevlastním otcem) - čeká nás soud, nebaví mě už žít
Text uživatele: 

Ahoj,

 

tohle je natolik citlivé téma, že ani nevím, zdali  mám věk a dostatek zkušeností na to, abych vůbec v tomto mohla radit.

 

V první řadě mě mrzí, co sis musela prožít. Ať už to byl pokus o znásilnění nebo ta nedůvěra rodiny, která velmi zabolí. Rodina je takový ten základ života, někdo, na koho se můžeš obrátit a pokud ti nevěřila vlastní mamka, muselo to být hodně těžké.  

 

Jsem ráda, že v tomto případě se ukázala pravda a jak to celé doopravdy bylo. Jsou stovky případů, kdy se pravdu nikdo nedozví a celé to pokračuje nešťastně dál.

 

Jsi velmi statečná. Především proto, že ses rozhodla někomu svěřit, dokonce opustit kvůli svému přesvědčení domov a stála si za svým. Mamka to možná nechápe, ale snažila ses bránit i ji. Takový člověk by se dříve či později projevoval více a více a věřím, že mamka by na to jednou přišla. Bohužel - byla zamilovaná a tak vše přehlížela. Je však smutné, že když přišlo na věc, věřila cizímu člověku namísto Tobě.

A pokud si s ním pořád telefonuje tak se asi ona potřebuje pořádně spálit, aby konečně pochopila, že od toho člověka má dát ruce pryč.  Ty jsi udělala co se dalo.  

 

Bohužel, na světě jsou opravdu zlí lidé a nejde nijak omluvit a vysvětlit, co dělají. Ty jsi mu utekla, ale i tak to musí být příšerný zážitek. Co říct - snad jen to, co se říká vždycky. Chce to čas. Opravdu. Udržuj si odstup, snaž se vrátit k běžným činnostem, najdi si něco, co by tě uvolnilo - nějakou aktivitu. Když mě bylo nejhůře pořídila jsem si kočku a opravdu mi doteď jen svou přítomností pomáhá. Nebo by ti ožná pomohla nějaká dovolená či ozdravný pobyt. Zkus nad tím popřemýšlet.  

 

Psyholog ti nepomohl (ne všem může vhovovat ten daný psycholog), tak zkus najít jiného nebo přistoupit na nějakou skupinovou terapii. Existuje i spoustu krizových center (i pro dospívajicí) a svépomocných skupin, které se věnují této problematice. Setkala by ses s lidmi, kteří zažili podobné věci a určitě by jsi zde našla i spoustu opory. Zkus se informovat o nejbližších v tvém okolí.  

Určitě to v Tobě hodně zanechalo a je potřeba, aby ti někdo pomohl s tím břemenem.

 

Zkus se podívat i tady :  http://podejruku.cz/   nebo tady:   http://sexualni.zneuzivani.cz/category/odborna-pomoc/ 

 

Rozhodně si neber život. Vždyť už jsi prokázala tolik statečnosti. Jsi mladá a máš celý život před sebou. Čeká Tě ještě spoustu krásného. Určitě to nestojí za to. Přeji hodně štěstí a síly.  

 
15.02.2016 19:32 Uživatel: Barča
1520366479_lvice.png
Téma: Pokus o znásilnění otčímem (nevlastním otcem) - čeká nás soud, nebaví mě už žít
Text uživatele: 

Přesto, že můžeš žít u babičky s dědou a tím se oprostit od všech negat. zážitků se nedokážeš smířit s tím, že maminka dává přednost takovému člověku před tebou. Je to tak?

Jednou, až dospěješ, odejdeš a maminka se asi bojí, že zůstane sama. Neřeší to zrovna nejlepším způsobem, ale je to její život, její budoucnost. S tím se nedá nic udělat.

Ale svůj život ovlivnit můžeš. Přesto, že ztráta domova bolí. Chápu, že toho máš ve svém mladém životě za sebou dost, když přičtu ztrátu otce a nedivím se, že to celé špatně snášíš. Přesto bych se pokusila o vytvoření zázemí u prarodičů a začala si budovat svoji budoucnost. Jakým lidem a jakému prostředí se vyhnou už víš.

 
16.02.2016 04:50 Uživatel: Rypoušice
Věk:  25

Město:Brünn

1525386003_shironekovrr.jpg
1000-2000
Téma: Pokus o znásilnění otčímem (nevlastním otcem) - čeká nás soud, nebaví mě už žít
Text uživatele: 

Amálka to krásně napsala, není skoro co dodat alt.

 

Rozhodně ještě podpořím myšlenku na psychologa, hledej dál, s doporučením od doktora jsou zadarmo. A protože jsi skutečně mladistvá, byla by vhodná v případě nouze modrá linka. Tam můžeš jednak psát (chat, mail, atp), taky volat a dokonce jít naprosto zdarma a bez doporučení (! ) do jejich psychologické poradny. Sice jsou otevření všem, ale mládež je jejich specialita, takže bys byla v nejlepších rukou alt.

 

No a k mamince a jejímu - v tvých očích - nepochopitelnému chování. To dost zabolí, vždycky by mělo být dítě v první řadě. Drtivá většina maminek to tak jistě má. Jenže když se k tomu nachomýtne člověk, který ji svými vlastnostmi tak nějak automaticky přitahuje, jde tento zvyk trochu stranou. Hodně na něm visí a obávám se, že i kdyby si mamka našla jiného, pravděpodobně by byl typově, povahově podobný tomu současnému. Asi se motá v bludném kruhu stejných, nebo velmi podobných partnerů a z toho je težká, mnohdy skoro nemožná cesta ven.

Nechci tě ím znepokojit, naopak, ber to jako fakt, za který maminka svým způsobem nemůže - už to má asi v povaze. I když je to pro tebe a zřejmě i tvoji malou sestru velmi mrzuté, jen tak se to nezlomí. To by mamka musela sama chtít. Musela by chtít vidět i fakta, která mluví proti němu. Musela by chtít odpoutat se od něj a smířit se se samotou (třebaže dočasnou). A hlavně chtít vidět, jak to zraňuje ty nejdůležitější, oproti kterým je nějaký cizí týpek svým způsobem nejméně podstatný a nedůležitý.

Zda to jednou pochopí se vůbec nevylučuje, naděje je pořád alt. Ale ty se tím netrap, zkus se s tím smířit. Ber to jako součást její povahy. Ty za nic nemůžeš! Jen vidíš víc, než ona.

Docela dost mě dostalo to, že se vůbec na maminku nezlobíš, vyhodila tě, zbila a já nevím co a ty píšeš tak hezky. Chceš, aby byla spokojená. Vlastně jsi to i řekla kvůli tomu, aby věděla, co je zač.

Máš cit pro spravedlnost, pravdu, chceš spokojenost pro jiné. Věř, že jsi udělala to nejlepší, cos mohla. Nic se nazpět nevrátí, ale nenech se zlomit výčitkami.

 

Choď ven, kamarády očividně máš; využij toho! I když budeš třeba zamlklejší, ten kontakt; to, že nejsi sama a můžeš říct cokoliv tě napadne ti pomalu a nenápadně, leč zásadně pomůže. Pocit blízkosti a soucitu pomůže v mnohém.  

Máš-li i jiné koníčky, co tě opravdu naplňují, pokračuj i v nich. Snaž se soustředit na úplně jinou činnost, tak, aby ta tíže na duši nedostávala dostatečný prostor. Zároveň bys cítila uspokojení, radost z toho, co tě baví, takže je to takové 2 v jednom. Jako kafé alt

 

Přeji ti mnoho štěstí a pohody! Jsi moc hodná holka, myslím, že rosteš do velmi dobrého a zdatného člověkaalt  Až tuhle hrůzu zpracuješ, budeš zase o něco silnější. Něco ti to vzalo, ale mnohé dá!  

A když něco, klidně se zde zase vypiš! alt 

 
16.02.2016 13:40 Uživatel: Janek
Věk:  31

Město:Praha

100-500
Téma: Pokus o znásilnění otčímem (nevlastním otcem) - čeká nás soud, nebaví mě už žít
Text uživatele: 

Ahoj, předně musím říci, že ve všech situacích jsi se zachovala obdivuhodně. Proto věřím, že toto těžké období překonáš. Život je často krutý, ale věř, že opět bude dobře. Čas zahojí rány. To, co se stalo, změnit nedokážeme. Můžeme z těchto bolestí čerpat životní moudrost a vážit si ještě více všeho dobrého a krásného v našem životě.

Matka by měla v prvé řadě myslet na své dítě. Dej vztahu se svojí matkou čas. Dejte si pauzu. Tvá matka udělala spoustu chyb, ale dokud si je ona sama neuvědomí, nemá cenu jitřit emoce. Důležité je, že ty jsi se zachovala nejlépe, jak to šlo a jak jsi v dané chvíli mohla.

Vrať se do každodenního života. A opravdu, ale opravdu zapomeň na to, že by sis něco udělala. To bych si myslel, že moje příspěvky stojí za starou belu. Ne, vážně. Vzít si život by byla chyba, ještě tě čeká spousta radostí, třeba radost, když poprvé držíš v ruce svoje dítě. Prostě dej všemu čas, vše se nejak vyvrbí.

Držím ti palce.

 
17.02.2016 06:58 Uživatel: pd
Věk:  40
Téma: Pokus o znásilnění otčímem (nevlastním otcem) - čeká nás soud, nebaví mě už žít
Text uživatele: 

Nikdy ti za to aby jsis vzala život nikdo nestoji ani tenhle hajzl, ale aby jsi se z toho dostala musíš to někomu říct, věř mi vím o čem mluvím, je to těžké, ale pak se ti uleví a na každou svini se vaří voda neboj

 

 
02.04.2016 00:31 Uživatel: Slunce
Věk:  33
Téma: Pokus o znásilnění otčímem (nevlastním otcem) - čeká nás soud, nebaví mě už žít
Text uživatele: 

Tak jsem tvůj příběh dočetla az do konce.

Je mi to líto, co se ti stalo.

Ale musím ti napsat, ze lítost je to nejhorší, co se te muze drzet.

Je potřeba, aby sis to teď srovnala v hlavě.  

Stal se ti špatný zážitek a vnitřně jsi ztratila mamu. znám to.

pořád ji miluješ, ale ublížila ti. Nech to teď byt. Hod to za hlavu… to teď ne vyresila ani jedna z vas. Dej tomu čas a poslouchej, co ti teď napisu.

jsi mlada, urcite jsi krasna. Krásná je Kazda zena. Mas vyhodu… mas prarodiče, u kterých můžeš bydlet a které mas jistě rada… jinak bys tam nesla. To kazdej nema… rodinu. Za chvíli budeš dospela. Do dělej si skolu/ucnak nebo co studuješ a mas vyhráno.  Vlastni zivot, byt, prace ktera te baví, urcite chceš lásku a deti.  Kamarádky mas, sestry, lidi který na tobě záleží a které ty mas rada.  

Začni. ještě nejsi ani na začátku a NIC se ti nestalo. myslím tim… nic ti neudělal a to můžeš byt stastna!!! Tohle se dá prezit.

mě zemřela sestra. tátu nemam. nechtěl me. Mama me nemohla vychovavat. Rodinu taky nemam. Vychovávali mě nevlastni prarodiče, kteří si mámu adoptovali. A všechno jsem rozchodila… Musíš byt silna. Ne narodily jsme se pro nic za nic… jsme tu z nějakého duvodu. Život není ruzovej, ale muže byt. ver mi.  

Vaše odpověď

 
Reagujete na téma: Pokus o znásilnění otčímem (nevlastním otcem) - čeká nás soud, nebaví mě už žít
Jméno: Věk:  Pohlaví: 
Datum přidání:
V rámci uchování anonymity prosím neuvádějte skutečné jméno, napište přezdívku.
Bydlím ve městě (nepovinný údaj)
Prosím používejte háčky a čárky nad písmeny. Ostatním se bude Váš text lépe číst. Děkujeme :-)
Kliknutím na imgmanager.gif vložíte obrázek  Kliknutím na link.gif vložíte odkaz na web
Ochrana proti spamu

10 nejnovějších témat v kategorii:

Hlavní nabídka

Statistiky

Jsme na Facebooku

MUDr. Zbyněk Mlčoch Alkoholik.cz Kuřákova plíce.cz Bezplatná právní poradna.cz Psychotesty on-line.cz Příznaky a projevy nemocí Rady a návody Bylinky pro všechny