Téma: Utrpení u mladého hřebce - těžko poznat hranici

23.02.2012 16:36
Uživatel: Lucy
Věk:  23

Město: Město, Tobě sto, kapitánovi dvě stě

Clipboard01.jpg
1000-2000
Odpovědí na téma: 13
Text: 

Ahoj,

  tentokrát nemám žádný chytrý poznatek nebo vtipný obrázek. Ani pořádně nevím, jak téma nazvat. Jen vím, že to bude dlouhé a asi ne zrovna na odlehčení večera. Před chvílí mi přišel mail a postavil mě do dost bolestivé a neřešitelné situace, tak si sem jen tak chci vylít srdíčko protože nemám komu to říct.

       Už jsem zmiňovala, že mám koníka. Už je mu 5 a půl a oficiálně můj už je 2 a půl roku. Ale znám ho od chvíle, kdy poprvé stál na těch jeho roztřesených nožkách, před světem schovaný za mamkou. Bylo mu asi 5 hodin, nohy ho zrovna neposlouchaly, ale tomu malému hřebečkovi zvědavost nedala a přišel se seznámit. Ještě jsme ani jeden netušili, co nás čeká. Chvíli se nic nedělo, jen ty malé nožky se třásly pod máminým břichem. Pak se pod jejím ocasem objevila hlavička. Za chvíli malý zvědavec sebral odvahu, mámu obešel a postavil se proti mně. Když zkrotil své neposedné nožky a znovu pevně stál všema 4ma na zemi natáhl krk a jemným sametovým nosem se dotkl mé ruky… Tak jsem poznala malého Artura. Setkání ho tak "nadchlo", že se odpotácel schovat za mámu a pak už mě jen pozorovala ta očka z bezpečí pod ocasem.

   Druhý den přišel zlom. Árčí byl zbytý, s rozseklým čelem, vytrhanými chomáči chlupů z hřbetu a byl pokopaný. Ležel schoulený v koutku a vyděšeně koukal. Jak jsme později zjistili, jeho matka trpí laktační psychozou a takto se chovala ke všem hříbatům, co měla. Jedno, myslím, i zabila.

   Toho času jsem byla sobecký grázl, který dělal naschvály a průsery, kdy mohl. O nic jsem neměla zájem (až na zvířata a svoje pohodlí), na školu jsem kašlala a akorát tam chodila provokovat. Naši to smenou neměli lehký, to uznávám, ale situace v rodině mi nijak nepomáhala a akorát mě ve všem podporovala, abych se mstila všem a všemu… Najednou tu byl malý Árčí. Někdo, kdo potřeboval pomoc, péči a lásku víc než já. Šlo mu o život, jehé máma ho nectěla, útočila na něj, ale on se snažil. Pořád ji volal a hledal. Byl to tajový malý slabý tvoreček, který se sotva udržel na nohách, a byl na světě úplně sám… skoro jako já. Uvědomila jsem si, že nejsem na světě sama život není fér a josu i tací, kteří josu na tom hůř než já. A zrovna někoho takového jsem potkala, kdo mou pomoc potřeboval a ocenil ji. To bylo první, co mě Árčí naučil, ale určitě ne poslední.

   Týden trvalo, než se jeho máma "uzdravila" a začla se o hříbě starat, ale i ta doba, co jsme strávili spolu nás spojila výjimečným poutem. Nejsem naivka, která si myslí, že bez ní kůň nemůže být. To může, samozřejmě a je spokojený. Ale Artur, ač si tu dobu už dávno nepamatuje, to pouto cítí a ke mně se tak chová. Stejně tak se já chovám k němu a snažím se mu dát to nelepší, ale bohužel ještě nemám možnost mu dát opravdu to nejlepší. Od malička jsem mu slibovala, že zestárne na zahradě u mého domečku ve společnosti jiných koní a bude vozit a učit mé děti, kterým budu vyprávět, že Artur je můj první kůň.

    Všechno bylo tak idilické a krásné. V jeho 3 letech jsem ho koupila a odvezla do Prahy a od té doby semnou cestuje po Čechách. Teď už jsme se snad oba usadili v Ostravě (nakonec ale zjišťuji, že ani to není tak jisté).

    Zhruba ve 2 letech začaly Árčímu na kůži růst bradavice. Doktor pořád říkal, že to nic není. Začla jsem to řešit až já, když mu bradavice vyrostly i na penisu, udělala se mu tam "velká" bakule vyplnněná krví. Píši velká v uvozovkách, protože jsem netušila jak moc to ještě vyroste. A za jak krátkou dobu.

   Takže najednou ten zdravý silný krásný hřebec měl bradavice. Které se celkem rychle šířily a rostly. Má několik ložisek, která zrovna v případě penisu infikují místa, kterých se dotknou. Takže ze 3 sarkoidů na penisu, v uchu a na prsou, máme po 2 letech tucet v obou uších, na prsou, na lopatce, na penisu, šourku, stehnech a okolí předkožky. Protože jsem Artura zrovna měla v Brně dovezla jsem ho na kliniku do školy. Sešlo se snad 20 doktorů z nichž se mě několik zeptalo, co to má a všichni si to chtěli vyfotit, že je to zajímavý případ. To jsem uznala, ale když jsem chtěla nějaké řešení, začali se pomalu rozcházet. Jediný návrh zněl - amputace penisu u kořene a šourku, cena počínající na 80 000 a šance na přežití operace a pooperačního období asi 40%.

   Trvalo mi ještě měsíc než mi došlo, že nikdo neměl žaludek na to zkazit mi můj dětský sen a ideál o prošedivělém 30ti letém koníkovi na zahradě.

     Blíží se jaro a sarkoidy zase začínají zlobit. Nejenom, že jsou snad o polovinu větší, ale opět se některé nalévají krví a z pod krusty na povrchu pronikají kapičky krve. Desinfikuji, jak můžu, ale vím, že to nestačí. Loni jsem Arturovi každý den aplikovala do hýžďových svalů 25 kubíků antibiotik. Nevím, kdo z vás viděl dávku 25 kubíků a kdo dostával atb do zadku. Je to hodně nepříjemné a bolestivé. Mně dávali asi 2 kubíky každý týden a byla jsem ráda, že chodím. Árčí dostával opravdu koňskou dávku každý den… a ještě jsem ho musela píchnout několikrát protože bolest nevydržel a začal vyhazovat. Zde musím upozornit na ohromný charakter Artura. Pro mnohé jen hloupého a nebezpečného hřebce. Nebyl by pro něj problém mě odkopnout i s injekcí za hory a doly, minimálně by mi polámal žebra a pár dní bych si poležela, ale on se mě ani nedotkl. Vyhazoval sice, ale tak, aby mě nekopl. Já ze strachu, že zlomím jehlu a ta mu ve svalu zůstane, injekci vytáhla a celá procedura se opakovala. Celý týden.

     Děsím se podobného trápení nás obou. S tím, že Árčí trpí daleko víc. Proto jsem psala na kliniku a dnes mi přišla odpověď. Prý odborníci na sakroidy u koní z anglie doporučili operovat…

     Rizika operace jsou šílená. Pooperační období také není zrovna nadějné. Ale není jiná cesta. Sice jsme s Arturem kamarádi - neuznávám vztah zvíře-člověk jako zvíře (věc) -majitel. Ne, jsme přátele a jsme si rovni. Ale já mám tu nevýhodu, že musím říct stop, když vidím, že "mé zvíře", můj kamarád, přestává žít a začíná trpět.

    Těžko poznat hranici utrpení u mladého hřebce při vší síle a jinak pevném zdraví. S Árčím se dá utéct všemu… je to neuvěřitelný pocit, prohánět se s větrem o závod "na 450 kilogramech nespoutané síly" a vědět, že při sebemenším náznaku, že v sedle něco není v pořádku Árčí zpomalí nebo zastaví. Kdo nezkusil, nedovede si představit pocit jistoty a důvěry, když mu popouštím udzu a nechám ho pádit… vím, že zastaví až budu chtít, vím, že mě neshodí a vím, že udělá všechno proto, abychom oba byli v bezpečí. Já věřím jemu a on věří mně. Do stáje chodí malé holky na výpomoc a už několikrát jsem od nich slyšela obdiv, že sednu na hřebce. Padaly jim čelisti, že na něm jezdím bez sedla a co víc… i bez uzdy ba i bez ohlávky. Jen jeho hřívu mám v rukách. Samozřejmě s Arturem, tekhle nemůžu ven - nejsem tak dobrý jezdec a v přírodě jsou jiné podmínky, než při práci v kruhovce. Ale raději s Árčím pracuji ve volnosti. Lidé si k sobě koně váží vodítky a nevím čím, aby měli kontrolu. Já vím, že kontrolu mít nikdy nebudu-Artur je dospělý a silný kůň a to víme oba. Chci, aby byl můj partner a nad partnerem nemusím mít kontrolu - partner vyjde vstříc protože chce. Árčí má volbu-nemusí semnou spolupracovat, ale může. On si ale volby cení a repsektuje naše partnerství, proto semnou pracuje. A proto vím, že se na něj můžu spolehnout. Jeho sílu se nesnažím spoutat, ani bych nemohla, jen ji omezuji. Naučil se, že jsem jen člověk a jsem menší a křehčí. Ví, že do mě může přátelsky drcnout a podrbat si ucho, může mě olízat protože jsme kamarádi, ale nesmí mě napadat, když máme nějaký konflikt. Ano, "zamračí se", je stejně tvrdohlavý a náladový jako já a vždycky se mu nechce dělat, ale nepřechází ve fyzický útok, jako s jinými tvory. Artur je hodně dominantní a všechna stáda zatím vedl. Já nemám na to být jeho vůdce a tak jsem jeho partner, kamarád…

    Ještě jsem bohužel nepotkala člověka, na kterého se takto můžu spolehnout. Nikdo není tak upřímný a přímý a u nikoho nevím, na čem jsem. S Árčím máme mezi sebou ve všem jasno.

     Sice nás osud, bůh nebo cokoliv svedlo dohromady. Mě Árčího narození vytáhlo z velikých problémů a nasměrovalo na správnou cestu. Je pro mě motivací do všeho. Ale kde z toho těží on? Myslím, že milujícího "majitele" by těžko mohl mít. Snažila jsem se mu být učitelem, ale s koňmi jsem měla minimum zkušeností. Nezneužil toho a byl mi vzorným žákem, ale i výborným učitelem. Hodně nám pomohl kamarád, kterému s Arturem vděčíme za pěkné společné chvíle a důvěru.

     Ještě pořád postrádám důvod, proč máme být tak brzy rozděleni a nemůžu se s tím srovnat. Staré a nemocné zvíře "nechám jít raději" než mladé a zdravé-až na hloupé kožní výrůstky. Proč já studuji obor, který Arturovi nedokáže pomoci. Jednou zamnou přijde malá holčička s králíčkem v náruči a já ji budu muset říct, "promiň, ale nedokážu mu pomoci"? Děsím se toho hloupého dne. Děsím se toho šrámu na duši.

Život je nemilosrdný a dává, aby bral. Aby bral to, na čem nám opravdu záleží a co milujeme.

Odpovědět
To se mi líbí    To se mi nelíbí   
Stránka otevřena 4533x  | 
Původní název příspěvku před úpravou administrátorem: Těžko poznat hranici utrpení u mladého hřebce
Váš e-mail: 

Reakce čtenářů

 
23.02.2012 17:46 Uživatel: P
Téma: Utrpení u mladého hřebce - těžko poznat hranici
Text uživatele: 

Tvlé.. jako z pohádky..  

 
23.02.2012 23:54 Uživatel: Lucy
Věk:  23

Město:Město, Tobě sto, kapitánovi dvě stě

Clipboard01.jpg
1000-2000
Téma: Utrpení u mladého hřebce - těžko poznat hranici
Text uživatele: 

Začátek byl jako z pohádky, ale bohužel bude chybět typický happy end. Nepsala jsem to sem kvůli přihlouplým komentářům typu toho tvého, ale potřebovala jsem si prostě vylít srdíčko. Aby lidé, kteří případně řeší podobnou situaci věděli, že v tom nejsou sami. Ty se zřejmě jen nudíš a vyžíváš se v bolesti jiných. Přeji ti i nadále šťasný život bez starostí... někdo takové štěstí nemá

 
23.02.2012 18:06 Uživatel: Tajtrdlík
Věk:  60
0-100
Téma: Utrpení u mladého hřebce - těžko poznat hranici
Text uživatele: 

Árčí Vás postavil na nohy ale Vaše nohy se třesou jako jeho když mu bylo pár hodin. Jste v citovém bludišti a on potřebuje odbornou pomoc. Možná se blíží hranice kdy se už nedá s jeho nemocí nic dělat. Jde o prachy. Jak je vydělat tak rychle aby měly pro Árčího smysl nevím. Neznám Vaše schopnosti a možnosti. Všude kam se podívám nejsou peníze a je to samá sbírka. Možná, že jeho úkol končí a Vy musíte být tak silná aby jste šla dál s jeho obrazem ve svém srdci a nezklamala jeho význam ve svém životě. Budete čelit své vlastní smrti a člověk by měl být na to připraven. Žít podle toho a být na svůj život hrdý.

 
23.02.2012 18:38 Uživatel: Barča
1564813088_lvice.jpg
Téma: Utrpení u mladého hřebce - těžko poznat hranici
Text uživatele: 

Ať napíšu cokoli, Tvou bolest v srdci to nezmenší.... není mi z toho dobře na duši. Bylo tu téma, kde se zdejší uživatelé vypovídali ze stejné bolesti nad ztrátou svých zvířecích přátel a mně jen slzy kapaly. Přesto, člověk se s tím prostě musí naučit žít. Se smrtí svých blízkých se ztěžka vyrovnáváme a myslím, že u zvířat ta bolest nebude o nic menší. Smrt je součástí života a častokrát se stane, že pro toho člověka, nebo i pro to zvíře bývá vysvobozením. Je mi to moc líto.

 
23.02.2012 20:01 Uživatel: Wolfg
Obraz019.jpg
500-1000
Téma: Utrpení u mladého hřebce - těžko poznat hranici
Text uživatele: 

Napiš vaše trápení na:  podkova@email. cz  Na konci drátu žije holka v nejlepších létech a dlouho je obklopena nemocnými koňmi. Trpí obráceným žebříkem hodnot, na prachy se neptá ani ve druhé řadě

 
23.02.2012 20:14 Uživatel: Julie
Téma: Utrpení u mladého hřebce - těžko poznat hranici
Text uživatele: 

 To je smutné, cítím s Tebou. Kůň je velmi inteligentní zvíře, je to partner, osobnost. Já jsem každý konec koně obrečela a nejen já všichni v rodině. Ať se rozhodneš jakkoliv, kůň Tvé rozhodnutí vycítí, poznáš to, bude ržát, ale jinak než obvykle. On to ví, udělej co je v Tvých silách a všechno proto, aby netrpěl. Přeji Ti hodně sil na zvládnutí bolesti a smutku. S každým dalším koněm budeš zkušenější a zkušenější, ale některým věcem se nedá vyhnout.

 
23.02.2012 20:17 Uživatel: Rybka
Téma: Utrpení u mladého hřebce - těžko poznat hranici
Text uživatele: 

Lucy, je mi to také moc líto... tvoje psaní jsem obrečela, ale věřím, že když napíšeš na tu adresu, co ti dal Wolfg, tak že tam bude Árčimu pomoženo.... budu na vás dva moc myslet a držet palce, ať to dobře dopadne....

 

Wolfgu.... jsem ráda, že jsi... máš dobré srdce.

 
24.02.2012 00:12 Uživatel: Lucy
Věk:  23

Město:Město, Tobě sto, kapitánovi dvě stě

Clipboard01.jpg
1000-2000
Téma: Utrpení u mladého hřebce - těžko poznat hranici
Text uživatele: 

Děkuji všem za názory. Ani jsem rekce nečekala... myslím, že na toto není co říct. Každý máte pravdu, i já to v hloubi duše vím. Jen se s tím nedokážu a nechci smířit.

   Skoro mi to tak připadá, že sem Árčího poslal můj strážný anděl, abych našla cestu a teď si ho bere zpět, aby mi "nepřidělal starosti". Kůň je spousta peněz, času a někdy i starostí-obzvlášť hřebec, na které se společnost dívá skrz prsty a odsuzuje je. Jenže tohle je výjimečný kůň. Nedávno se mi zdál sen, kdy jsem přišla na louku a byl tam jiný kůň-sice můj, ale nebyl tam Árčí. Ten kůň byl výborně přiježděný, vypadal pěkně, dobře se s ním dělalo, ale nebyl to Artur. Pak přišel konflikt a kůň mě ošklivě kopl-v tom jsem se probudila a zjistila, že jsem celou tu dobu brečela. I ve snu si uvědomuji, že kůň jako Árčí už nikdy nebude. Nejen, protože to je můj první "parťák", ale i kvůli tomu týdnu, kdy ho máma nechtěla.

    Árčí je výjimečný, charakterově a vším. Nechci, aby odešel. Vím, že jednou to přijde, ale nechci, aby to bylo takhle brzo. Nechci, abych z jeho života těžila jen já. Chci, aby se dožil svého zaslouženého domova a klidu. Bez něj to nedokážu... teď určitě ne.

    Vím, že bez smrti není života, ale smrt má být na konci ne na začátku.

 

Za kontakt moc děkuji, zkusím se poptat. Peníze dnes vládnou světu... kdyby to Arturovi ale pomohlo, sehnala bych je. Přinejmenším taťka ví, co pro mě Árčí je. Nakonec si ho celkem oblíbil a vím, že by nám pomohl, co nejvíc by to šlo. Ale nejsem naivní a přecejen nějaké odborné znalosti mám a nabízenou operaci si dokážu přebrat. Pomíjím, že by to byly vyhozené peníze, ale nechci Árčího vystavovat zbytečnému trápení a bolesti, což bych mu v případě této operace zaručit nemohla.

   Naděje umírá poslední. My už ale bohužel moc naděje nemáme, ale ten ždibíček, co zůstal to nakonec dělá ještě horší. Vzdát to nechci a když už nic jiného, chci být pro Artura oporou v jeho boji, ale zase vím, o kolik je bolest větší, když si člověk dělá plané naděje, které nevyjdou...

 
24.02.2012 02:01 Uživatel: Chiquita
Věk:  24
Banana.png
1000-2000
Téma: Utrpení u mladého hřebce - těžko poznat hranici
Text uživatele: 

Ani nevíš jak ti rozumím... Taky jsem přišla o "moje hříbě"... Já "naštěstí" nemusela volit tak jako ty, nepřežil kastraci - prostě shoda hloupých náhod, já v tu dobu nemohla být s ním... ale doteď na to musím myslet, i když vím že jsem to nemohla ovlivnit...

Každá taková volba je těžká. A upřímně, asi bych nedokázala rozhodnout se pro rychlý konec. Bojuj. Nepochybuju že už jsi to zkoušela, ale zkoušej dál. Snaž se najít člověka, jehož kůň trpěl stejnými problémy. Znala jsem kobylu, která na bradavice trpěla. Měla je nejhorší okolo očí, skoro neviděla - ale bylo jí v tu dobu přes dvacet a odchovala spoustu krásných, zdravých hříbat. Vyfoť ho, a s komentářem že hledáš člověka který tohle zažil a ví co s tím to hoď na facebook. Tam se vše šíří hrozně rychle, a koňáků je tam hafo. Rozešli to i do všech skupin tam týkajících se koní. Jsou odborníci, kteří ti řeknou holka, kašli na to, stejně na to nemáš a nejspíš se to nepovede, radši si kup novýho. Ale určitě existuje alespoň jeden odborník-nadšenec, který ti bude chtít pomoct. Rozešli ty fotky i na větší chovy koní, fóra pro koňáky, fóra pro veterináře. Tvůj Artur určitě není první... Co já vím, třeba zrovna najdeš někoho, kdo bude vědět o něčem, co to dokáže zničit. Třeba marihuana, co já vím. Zabírá na exémy a podobné sajrajty, mohla by pomoci i jemu. On to nevzdal jako hříbě, tak to nevzdávej ani ty, dokud má naději a netrpí. Až bude chtít ukončit život, sama to na něm poznáš. Řekne si o to. Koně jsou neuvěřitelná stvoření. Znám kobyly, kterým při odstavování hříbat tekly slzy jako hrachy - a přitom zvířata prý nebrečí. Znám i koně, který dlouho bojoval o život ačkoliv nebyl schopný stát, dokonce ani zvednout hlavu - a když to pak vzdal, byla ta změna na něm vidět na první pohled... Pokud si nejsi jistá co dál, podívej se mu do očí. A dokud v nich neuvidíš že už nechce žít, nevzdávej to a hledej. Držím palce.

 
08.03.2012 20:34 Uživatel: Lucy
Věk:  23

Město:Město, Tobě sto, kapitánovi dvě stě

Clipboard01.jpg
1000-2000
Téma: Utrpení u mladého hřebce - těžko poznat hranici
Text uživatele: 

Chiquito, právě proto jsem kastraci nechtěla. Když byl ještě malinký a spával mi na nohou po vysilujícím dopoledni, kdy kolem mě poskakoval jako kůzle při čištění boxů, jsem mu slíbila, že ho nenechám zbytečně trpět. A tím jsem myslela nesmyslné vodění na uzdečce, všelijaké omezování a i kastraci. Nakonec jsem ráda, že jsem ho nedala, ač na mě tlačilo okolí, rodiče a všichni. Teď vím, že kdyby byl kastrovaný sarkoidy by se mu pravděpodobně objevily už po této operaci (stres z operace a šok z "vymizení" testosteronu) a hlavně jsem se o něj bála. Kastrací se denně dělají stovky ne-li tisíce, je to "banální  operace". Ale přeci, je tam mizivé procento, že se něco stane. Je mi moc líto, že tebe zrovna potkalo tohle neštěstí. To je tak, když člověku na něčem záleží...

 

  Fotky jsem právě zveřejňovala kde se dá. Ještě mě teď napadá, že jsem svého času psala do pár časopisů, které mi Árčího příběh z mládí otiskli, tak by snad měli zájem i o článek o sarkoidech... Jenže tenkrát se mi ozval jeden člověk. Třeba tentokrát by mohla být reakce větší. Lidé mi tedy píší už takhle, že našli Arturovi fotky na internetu a jak jsem to vyřešila... Když jim odepíši, že zatím nijak, co jsem zkusila a zda by se podělili o své zkušenosti, už nenapíší. Dneska už má každý svých problémů dost a zdá se, že cizí je vůbec nezajímají, ačkoliv by později mohly pomoct i jim.

 

 
09.03.2012 13:58 Uživatel: Chiquita
Věk:  24
Banana.png
1000-2000
Téma: Utrpení u mladého hřebce - těžko poznat hranici
Text uživatele: 

Já vím že to byl "risk", ale například ve stejný den prodělalo kastraci 8 dalších hřebečků a všichni o zákroku do tří dnů nevěděli... Byla to prostě smůla... Nechtěla jsem aby byl celý život izolovaný od ostatních koní, navíc ve spoustě stájí mi vůbec hřebce nechtěli vzít - tedy přesněji ve všech, které padaly v úvahu. Všechno má holt svoje pro i proti... Ten tvůj je třeba dobře zvladatelný, stejně jako spousta dalších - ale když jsem občas vídávala hřebce, kteří stojí celé dny jen izolovaní v nevyčištěném boxu, protože půlka lidí k němu nesmí a druhá půlka se bojí, a výběh nezná, protože do něj buď nesmí, nebo by ho rozboural a utek, případně není nikdo kdo by ho do toho výběhu odvedl... říkala jsem si že ho nikdy nenechám zase takhle trpět. jako hříbě vyrůstal na pastvě, po odstavení žil ve stádě mladých hřebečků na obrovském pozemku (tak velkém, že koně se tam musí jet hledat teréňákem), a pokud by nešel pod kudlu, musel by do boxu - a to by ho zničilo, když byl zvyklý lítat a courat všude kam se mu zachce... Asi to tak prostě mělo být...

Ty časopisy určitě zkus, prostě musí existovat někdo kdo ví co s tím... Já bych asi v zoufalství zkusila kontaktovat i nějakou organizaci která zkoumá to konopí. Zeptat se jich, jestli by to nedokázalo nějak pomoct. Tráva používaná k léčebným účelům má neuvěřitelné účinky, a pro ně by to mohla být výzva a případný další důkaz toho že ta kytka není jen sodoma gomora droga. Indiánka píše o jakémsi koloidním stříbře, to jsi už zkoušela? Lékaři - ať už ti lidští nebo ti zvířecí - mají často tendence ignorovat alternativní medicínu, znají jen kudlu a chemii. To že ti řekli že jediná věc která může pomoct je operace ještě neznamená, že znají všechny možnosti... Málokterý lékař je tak zapálený, že by neustále studoval a vyhledával si nové informace a pokrokové léčby...

 
24.02.2012 13:33 Uživatel: Indiánka
Téma: Utrpení u mladého hřebce - těžko poznat hranici
Text uživatele: 

Ahoj Lucy happy

 Možná jsem něco ve Tvém krásném a dlouhém článku přehlédla, ale Artíkovi určitě brali krev na testy a ví se, o jakou chorobu se jedná a co ji způsobuje. Je to nějaké bakteriální onemocnění, virového původu? Nějaká forma nádorku? Dle mého názoru odstranění, uřezání vnější příčiny moc nepomůže, jelikož asi půjde o nějakou "látku, bakterii" atd, která se vyskytuje v krevním oběhu a nárůstky na těle jsou jen povrchovým úkazem. Nebo nemůže mu tento stav způsobovat silná alergie na nějakou potravu, vodu?

Jistě jsi už četla o koloidním stříbře... Možná by mohlo ulevit vnější  potírání a také vnitřní užívání- kupř. přidáním do vody... Má silné protibakteriální účinky podobné antibiotikům s tím rozdílem, že nemá vedlejší účinky. Muselo by se ale vypočítat, jaká dávka by byla vhodná pro koně.

Najdi si info na netu. !

No, jen tolik.... Držím palce a přeji hodně štěstí a pevné vůle ♥

 
26.02.2012 01:07 Uživatel: Avatárek
Věk:  37

Město:Olomoucko

1368097599_avatar-smile.jpg
13000-14000
Administrátor
Téma: Utrpení u mladého hřebce - těžko poznat hranici
Text uživatele: 

Název tématu "neřešitelná situace" je docela nicneříkající (názvy stránek by měly být pro vyhledávače jedinečné a atraktivní). Text je ale hodně dlouhý, omlovám se, že ho celý nepročtu a téma přejmenuju podle jedné náhodné věty v tématu.

Prosím Tě, pokud by jsi vymyslela lepší název stránky, dej mi vědět do kontaktu, rád přejmenuju. Díky.

Vaše odpověď

 
Reagujete na téma: Utrpení u mladého hřebce - těžko poznat hranici
Jméno: Věk:  Pohlaví: 
Datum přidání:
V rámci uchování anonymity prosím neuvádějte skutečné jméno, napište přezdívku.
Bydlím ve městě (nepovinný údaj)
Prosím používejte háčky a čárky nad písmeny. Ostatním se bude Váš text lépe číst. Děkujeme :-)
Kliknutím na imgmanager.gif vložíte obrázek  Kliknutím na link.gif vložíte odkaz na web
Napište číslici šestnáct:

10 nejnovějších témat v kategorii:

Hlavní nabídka

Nejčtenější témata za rok

Jsme na Facebooku

MUDr. Zbyněk Mlčoch Alkoholik.cz Kuřákova plíce.cz Bezplatná právní poradna.cz Psychotesty on-line.cz Příznaky a projevy nemocí Rady a návody Bylinky pro všechny