Hy, chy, ky, ry, dy, ty, ny,
jsem býk silný, statečný,
měkoty já nemám rád,
nejsem s nikým kamarád.
Ty se mě nemusíš bát,
pokud budeš kouzlo znát.
Hy, chy, ky ry, dy, ty, ny,
vždycky napiš tvrdé y.
Básnička na měkké souhlásky:
Ži a ši a či, ři, ci,
bojím se jak zajíci.
k tomu ji a di, ti, ni,
já jsem býček bojácný.
Radši ke mně nejdi blíž,
vystraší mě malá myš.
Pokud si chceš se mnou hrát,
musíš zaklínadlo znát.
Ži a ši a či, ři, ci.
nechci být jak zajíci,
k tomu ji a di, ti, ni,
stačí napsat měkké i.
Jinak ani já se určitě nevyhnu nějakému tomu překlepu nebo chybce. Přiznám se, že občas musím zapřemýšlet, jestli napsat předponu S nebo Z, to by chtělo trošku oživit v paměti…












mám za to, že dětství a mládí jsi prožil ve školách na Slovensku. Možná proto občas uděláš chybu, mně se moc líbí slovo: "mlha a hmla", stejná písmenka, stejný význam, ale jiné seřazení. Dá se to pochopit, ostuda by to byla u mně, která by komolila mateřský jazyk, i když občas se i pravidla pravopisu mění. Asi je trochu matoucí, když je gramatických chyb ve větě hodně a nedá se odvodit její smysl a obsah, to je pak oříšek, co tím chtěl pisatel sdělit, ale to jsou jen výjimky. Tak ahoj pejsku, Pavla.







Jejda, Luno, až si mě trochu uvedla do rozpaků, nejsem zvyklá na až taková slova uznání. Každopádně i já Tobě moc děkuji a přeji Ti, aby se Ti tady líbilo a vítej mezi námi 








