Téma: Vztah s ženatým mužem - váhá s rozvodem

Já na tohle moc nevěřím i když je mi jasné, že chceš slyšet něco jiného. Pokud jste jen jako milenci / ne že bych to schvalovala, ale je to každého věc/, tak vám to klape, ale pak je problém s rozvodem, děti , majetky.... to si spousta lidí rozmyslí. Myslím, že pokud se chceš vdávat, měla bys hledat partnera, který má uspořádané rodinné poměry. Je to můj názor.

Ano, není moudré začínat si něco se ženáčem.

Neumím si to představit:
Já budu ta, kvůli které se rozvede. A pak přijde další milenka, kvůli které se rozvede se mnou?

Není to moc jednoduché - zahodit za hlavu všechny roky společného života... Třeba o ni stále ještě stojí. A nevymyslel si to - že ona má taky přítele?    

 Jestliže se stýkáš s jeho dětmi, kamarády, pak zřejmě nebudeš jen tajnou milenkou na pobavení, kvůli které by se nikdy nerozvedl. Pozor ale- polož si otázky > představil tě svým dětem /nevím, jaký maji věk/ a jeho kamarádům jako jeho oficiální partnerku?? Pak další věc- skutečnost, že jeho žena má také přítele a řeší majetkové vyrovnání ti sdělil jen on, nebo to víš z jiného zdroje. Pokud ti totiž něco podobného řekne, nikdy nemáš jistotu, že je to také pravda.... Pokud je mi známo, majetkové poměry se mohou řešit i po rozvodu.

Je to už delší dobu přesně tak, jak píše Lili. Nejdříve se manželé musí dohodout na vypořádání majetku, mám dojem, že i o bydlení a o péči o dítě (děti). Teprve když mají toto dohodnuto, mohou požádat o rozvod.

Požádat mohou i bez této dohody, pokud nejsou schopni se dohodnout. Jen to pak trvá déle a stojí to víc peněz, když tím zatíží soud.

Je to mi to dneska jde . Ale když nebudou mít vyřešený majetek atd., tak je nerozvedou, ne? Měla jsem za to, že v tom ta změna v zákoně takhle je. 

 Takže v tomto případě to vypadá, že manželka chce, aby zůstali i nadále spolu, ikdyž jak pisatelka píše má svého partnera a dělá potíže při rozdělení majetku, aby rozvod oddálila?

Pokud se nedohodnou sami, musí o těch věcech za ně rozhodout soud, proto to trvá déle, není to tak, že by je kvůli tomu nerozvedli. Dohodnout se je jen výhodou.

NO, dnes chtějí, aby se majetkové věci vyrovnaly před rozvodem a k vlastnímu rozvodu už ani nemusíš. To jsou věci indiánko, což??? Je to hlavně o majetku a dětech. To ostatní nic neznamená. Divná doba, divná.

 Až tááák? Ale na druhou stranu, pokud si ve výše zmiňovaném případu manželé již nerozumějí a mají prostě každý jiného partnera, pak by měli jít od sebe... prostě začít nový život, každý své nové štěstí...Nevím ale, jak jsou ty děti staré, děti rozvod a nesoulad rodičů těžce nesou.

 Lili ale děkuji za radu, mí známí se před půl rokem nejprve rozváděli, a až poté řešili majetek, takže jsem to brala podle tohoto případu. Jsem ale ráda, že v podstatě jsou správné obě alternativy, jak ta, kterou jsem zmiňovala já, tak řešení mjtk. vyrovnání před rozvodem. Alespoň se v tom tazatelka kloka vyzná. A i já vím zase o něco víc.

Přeji hezký den

Tak alespoň sem se něco více dozvěděla o rozvodech.Manželka si našla o 10 let mladšího, s kterým myslí že to vyhraje.Ale to asi ta krize středního věku.Řeší se teď prodej domu, co pronajímají, aby ji mohl vyplatit a nechat si dům ve kterém nyní bydlí.Děti mají skoro v pubertě.Ze začátku to nesli těžce, teď už si nějak zvykli.Co jiného jim zbývá...Je to škoda, že si člověk neváží toho co má doma a hledá něco jiného jinde a myslí že to bude lepší.Ono to většinou lepší není a časem se z toho taky stane stereotyp.

Děti se s tím nevyrovnají nikdy, to si myslím já. Vždycky je to mrzí i když pochopí, že to muuselo být, tak cítí jako nespravedlivost, proč se to muselo stát právě jim. Je fakt, že rozvodem se navíc rozpadne ta velká rodina.... sourozenci, tety, sestřenice.... není pro ně velice možné udržovat plněhodnotné kontakty na obě strany i když třeba chápou, tak už to není ono. Zažila jsem to, nešlo to udělat jinak, a děcka i když mne chápali tak se s tím nevyrovnali tak, že by jim to bylo úplně jedno.  A to už nejsou jen skoro v pubertě. Navíc si právě myslím, že pro takové ty skoro v pubertě je to nejhorší, protože to je doba, kdy s rodiči i v normálně fungující rodině těžko komunikují. Mnohdy se právě v tomto věku  uzavírají do sebe a ztrácí-li pocit domova,   který pro ně představuje táta a mamka je to pro ně hodně těžké. Komu věřit a s kým být.  
Ale to je jen můj názor. Třeba je někde jinak.

Taky si to tak myslím a vidím v okolí, příbuzných, u své dcery - i když se nejdená o rozvod, stačí i jiná poměrně velká zátěžová životní situace.
Podle mě tyto situace děti berou dvojím způsobem:
některé se tváří - vypadají, že jsou s tím smířené - vyrovnané, ale schovávají si tu bolest uvnitř a teprve až nastane čas - či nějaký impuls, prostě "bouchnou" a "vypustí" to nějakým způsobem ven.
některé se s tím vyrovnají poměrně dobře, snad i bez následků, ale to záleží na tom, jaká je atmosféra na všech stranách, mezi kterými se nově ocitly.
Děti jsou velmi citlivé, vnímavé a křehké, i když se to třeba vůbec nezdá. Někdy si myslíme, že své děti dobře známe, ale pak přijdeme na to, že jsme si to jen mysleli. 

Dovolím si říci svůj názor. Pro děti je to přírodní katastrofa, rodiče jsou zblblí hormonama a výsledek většinou nic moc. No nicméně zase než aby se rodiče navzájem pozabíjeli... Ženatý chlap jedna a ta samá písnička. Buď se rozvést chce tak to udělá, pokud o tom mluví s milenkou tak to udělat bytostně nechce..

Společné jmění manželů můžou přeci vyřešit do 3 let od rozvodu (klik zde), není důvod setrvávat v manželském svazku. 

O rozvodu manželství více zde.

 Já děkuji za tuhle odpověď. Měla jsem totiž dojem, že paní Lili se na mé odpovědi pisatelce kloce něco nelíbí...

Jako  rozvedená, bezdětná :  První  krok je  ujasnit  si , že se rozvést  chci a proč. Když se chce, jde  všechno.Další  je    ta  horší  část, a to oznámit to manželovi, který třeba nechce.Následuje   serie   vyjasnování  situace, která trvá  různě  dlouhou  dobu.Pokud   se muzeme dohodnout,  dohodněme  se, at    to neprotahujeme. Máme -li děti-jsou na prvním místě-dělali jsme  je dva, staráme se dva, a  do budoucna se musíme postarat  také  dva. Mít  nové  soukromí  je hezká  věc, ale  děti  by nemeli přijít  o   jistotu rodinného zázemí, i když  rodiče spolu nežijí. At se mi to  líbí nebo  ne, i když má   manžel novou  partnerku, jako  rodič   musí  fungovat se mnou.Pokud jsou noví partneři oporou, ja to  výhra.

Takže  nastává   majetek:bud se dohodneme do  určité  doby-doporučuju se   domluvit na termínu, a když to nezvládnete, požádejte  soud.Jsme   jen  lidi, nemusíme  si  vyčítat, že  to nejde, pokud  muzeme  získat    v  soudu  prostředníka.

Jakmile máme  toto  promluvenoa a domluveno, myslím,   že soud  nemá  důvod   rozvod nevykonat.

 V případě, že   se rozvest jeden nechce, tam je to  horší, lidi se mstí, tam  bych doporučila  obrátit se na odborníka  na mezilidské  vztahy.Bývá to ošklivé,  je tam manipulace, výčitky, hysterie, používání dětí proti sobě....tam  se  necítím na  to   erudovaně poradit.....sama jsem zažila  ošklivý  rozvod    s finančními  následky. Takže-nebojovat    sama a   dát jasné  termíny, a při nedodržení    ohlásit další postup a držet se ho.     


Moje  doporučení je  hlavně  o termínech,   každý potřebuje  různě  dlouhou  dobu  na to, aby  si všechno promyslel a  s někým se poradil. Manželství je  bohužel  dneska  hlavně  právní  závazek,    a podle  toho  se s ním musí  nakládat. Ženatý/vdaná  není právně   volný  člověk. Kdo  by  chtel   se zadaným  rodinu, mnel by  určitě  v tomhle  smeru  přemýšlet.


Tak dumejte, jestli  vám moje  zkusenost a rada  k něčemu  bude.|Znám  manželství, které   se rozvádelo  5 let, protože   protistrana   nesouhlasila  s nicím a pořád  se odvolávala.Hezký den      

Zákon o rodině:
§ 25
Manželství nelze rozvést, dokud nenabude právní moci rozhodnutí o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu, které vydá soud v řízení podle § 176 občanského soudního řádu.
§ 26
(1) Před rozhodnutím, kterým se rozvádí manželství rodičů nezletilého dítěte, upraví soud jejich práva a povinnosti k dítěti pro dobu po rozvodu, zejména určí, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu.

Já děkuji za odkazy. Uděla jsem si v tom pro zajímavost více jasno. 

Vždy záleží na soudci. Protože znám případ, kdy manželé přišli k rozvodu s kopií oddacího listu a špatně sepsanou smlouvou o majetkovém vyrovnání. Soudkyně  jim ji vrátila s tím, že ji nemůže takto vyhotovenou přijmout a že doufá, že jsou opravdu manželé, když nemají origoš oddací list a s tím, ať to tedy po rozvodu nějak dořeší (majetek) je rozvedla. 
Takže vše je o lidech . 

Přítel mi tvrdil, že manželku vyhodil z domu, když zjistil, že má opět nějakého chlapa ( už jednou si někoho našla a pak to s ní zkusil ještě jednou ).A ona říkala že ji vyhodit nemůže, že je polovina domu její.Tak dodnes žijí spolu.I jeho kamarádi mi tvrdili že to tak je.Tak si myslím že mi v tomto nelže.Poznala sem i jeho otce, tak mě opravdu před nikým neschovává.A stejně kdyby se rozvedli, tak by spolu bydleli do té doby, než se vyřeší ta prodej.Jenže ta může trvat i několik let....Asi jsem naivní, ale je to první chlap, který se ke mě a k mojí dceři chová pěkně a je na něj spoleh.

Víš, píšeš, že jste spolu již pár měsíců.
Dovolím si přidat svůj upřímný názor, životní zkušenosti.
Myslím si, že těch pár měsíců je příliš krátká doba na jednoznačné závěry o tom, kdo z manželů je ten jednoznačně nejlepší nebo jednoznačně nejhorší. Jsem zastánce názoru, že za vše nemůže vždy jen jeden.
Taky si myslím, že těch pár měsíců je příliš krátká doba i na to, aby do "toho" byly již naplno "zapojeny" i děti. Musí v tom být hrozný zmatek. Teď už jim opravdu nic jiného "nezbývá", otázka je, co to s nimi "udělá". Podle mě jsou to poměrně vážné změny v jejich životě, navíc vztahy mezi jejich rodiči ještě zdaleka nejsou podle všeho vyřešené a kdo ví kdy budou, když nedošlo k dohodě.
Já bych volila uvážlivější způsob, když už. 
Nic není tak jednoznačné jak se říká, ani růžové jak to vypadá...