Téma: Beznaděj se šťastným koncem aneb síla pozitivního myšlení

fajn konec, to udělá radost každému koňákovi a moc pěkné fotky...

moc pěkné, přeji tobě i Arčímu spoustu krásných společně prožitých chvil, zasloužíte si to oba.

Arčí měl chuť žít a bojovat, ty jsi mu věřila a měla sílu přes všechny překážky nevzdát to..

takovéhle příběhy s dobrým koncem potěší každou dušičku, nejen koňáky

Já bych takový konec přála každému v podobné situaci... Lékaři zatím bohužel nejsou všemohoucí, tak je pak to doufání jediné co člověk má. Ať se jedná přímo o něj nebo jeho blízkého.

   Teď si uvědomuji - znovu -  jaké strašné štěstí mám. Nejen, že Artura vůbec můžu mít, ale že se léčba snad povedla. A budem doufat, že to nějakou dobu vydrží nebo se to už nevrátí.

    Opravdu zjišťuji, že všechno zlé je pro něco dobré. U zkoušek mám smůlu na otázky, když mi může ujet vlak zaručeně mi ujede, co se může pokazit se pokazí, ale když mi Árčí vyběhl z ohrady a letěl na silnici pod Superba, řidič si ho všiml a i Artur začal brzdit... Já jen bezmocně přihlížela a byla to ta Štěstěna nebo náš Andílek strážný, kdo ho zachránil. Nevím kdo to je, ale vím, že existuje a že ho má každý z nás.

   Už jsem poučená, že všechno má nějaký důvod a jsem ochotna i nadále dělat zkoušky na poněkolikáté protože si budu vytahovat nejhorší otázky, za cenu toho, že u nás bude náš Andílek až nám zas "půjde o kejhák".

   Holky děkuju. Hodně štěstí i Vám

Milá Lucinko, holčičko moje, raduji se s tebou. Vím, jak jsi tu psala a prolévala slzy smutku, každý jsme se tě snažili něčím potěšit. Hlavní je, že ses nerozhodla ukončit Arčího život, nepřišel ještě čas. Tys mu moc pomohla svojí láskou, péčí a v neposlední řadě penězi, protože žádný zákrok ani léčba nejsou pro naše miláčky zadarmo.  Moc vám to přeju oběma, že můžete spolu trávit ještě kus života, radostného života. Pavla

Asi mi to neuvěříš, ale když jsem to četla, měla jsem takovou radost, úplně mě zavalila vlna štěstí a  euforie.  

Chuť žít je neuvěřitelný lékař, to už vím ze své  minulosti, ale že to mají i zvířátka... to je úžasné.  

Přeji Árčimu hodně let před sebou, je to frajer, zvládnul to. Smekám před vámi oběma.  

Vím, že naši mazlíčci jsou jako naše děti a tohle je obrovské dítě .  

Ještě mě napadlo... kdo má být utopen, toho nezastřelí.  

Nebyl jeho čas.  

Pavli to není na mě. To, že jsem člověk mě neopravňuje ukončit něčí život. Dává mi to "jen" možnost říct dost utrpení mého kamaráda a tak mu pomoci. Dokud ale trpět nebude a stále se bude ze života radovat je víceméně mojí povinností ho v tom podporovat. Nebo aspoň mu dávat příležitost a možnost, rozhodně mu ji nebrat tím, že na to nebudu mít. Říká se sice, že zdraví se koupit nedá, ale kdybych měla peníze, mohl být Árčí zdravý už dávno. Jenže to je zase jen o lidech...

    Sorbonos, jsem ráda, že Tě to potěšilo. Mě taky a moc Byl dnes krásný den, užili jsme si srandu ve sněhu a doktoři nám řekli dobré zprávy Co víc si přát.

    Člověk se poučí a teď už vím, že to jde, stejně jako Ty. A kdyby přišla další zkouška, už mi to doufání půjde snad lépe.

   Čím větší dítě, tím větší radost

   Artur byl vždycky bojovník a donutil mě se trochu pochlapit. Ani tenkrát, když ho máma nechtěla to nevzdal. Pár měsíců na to měl ošklivou sněť a zvládl ji. Ve dvou letech skoro vykrvácel protože si rozřízl nohu a vydržel než přijel veterinář a doplnil mu alespoň nějaké tekutiny. Jen doufám, že není jako kočka a nemá omezený počet životů. Teď jsme snad jeho jeden život vybojovali zpátky.

    To je svatá pravda - už i já jsem byla v situaci, ze které jsem taktak vyvázla. Bylo očividné, že nebyl můj čas a od té doby si to taky uvědomuju, že máme každý své " přesýpací hodiny". Od té doby se taky každé zrnko snažím využít co nejlépe.

    Takže pěkně každé ráno vstávat s úsměvem, i v té našlapané šalině se culit-je to strašně znát, když se někdo usměje v té záplavě zachmuřelých obličejů Vždyť život je přeci tak pěkný...

Lucy, ..... raduji se s tebou, že je Arči už konečně zdravý a  že příběh tvůj a tvého koníčka tak šťastně dopadl..... Moc jsem vám to oběma přála a přiznám se, že mi už tady delší dobu chyběla nějaká informace o tom, jak se mu daří.   Dnes jsem se tedy konečně dočkala.... a tak ti přeji, ať si užiješ ještě spoustu času v sedle tvého milovaného koníka.

A tady vám posílám dva andílky, pro ochranu na vášich toulkách přírodou...

Nádherné fotky, Lucy. Přeju mu, aby už skončilo to jeho trápení a čekalo ho už jen to hezké.... totéž přeju i Tobě.  

Ach, Lucy, ten tvůj koníček je tak nádherný jak se raduje ze života. Umocnila jsi jeho sílu. Gratuluji.

   Udělala jsi pro jeho záchranu opravdu hodně, nevzada jsi se a hledala cestu a řešení....... dobře to dopadlo a tak to má být.

    Zdá se mi nějaký hubenější....