Téma: Chci bydlet s přítelem, jsme spolu od června 2016 (tedy 1.5 roku), on nechce, mám prý být trpělivá
Uživatel: Mici
Věk: 39
Dobrý deň. S priateľom spolu chodíme od júna minulého roka. Priatel je rozvedený, má dve dospelé deti a vychováva 15 ročného syna svojej zosnulej exmanželky. Ja som rozvedená, bezdetná. Rada by som s priateľom začala zit v jednej domácnosti, priateľ sa však tomu vyhýba, vraj nech som ešte trpezlivá, že sommnou veľmi chce byť, je o tom presvedčený, len ešte nieje podľa neho ten správny čas. Mam pocit, že priorita je pre neho jeho rodina, deti, rodicia, ich názory, šťastie, čo mu pravdaže nevyčítam, len neviem, či vytrvať v takomto vzťahu, byť trpezlivá, tolerovať a chápať, bohvie, dokedy. Priatel ma 48 rokov, ja 39 rokov. Dakujem
(0 lidí)   (0 lidí)  
Stránka otevřena 2308x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
Ahoj. Já bych počkala maximálně dva roky chození. Vzhledem k tvému věku, víc asi ne. Pak bych to začala nějak razantně řešit, možná by ho to pak donutilo s tím něco dělat.
Jinak bych mohla čekat do nekonečna.
Ale ona o zakladani rodiny nic nepise. Pise jen o spolecne domacnosti. To je rozdil.
Tahle odpoved patri o neco niz.
To nepíše, ale tím, že chce s přítelem bydlet, tak jsem nejak předpokládala, že to chce asi někde posunout dál. Mě by osobně taky ta svoboda vyhovovala, ale zároveň bych chtěla, zvlášť v tomto věku, aby to nějakou budoucnost mělo. Aby ji taky po třech letech neřekl, že mu to tak vyhovuje, že už své děti ma a že už žádné nechce.
Jasne, pokud by resili spolecne deti, tak se to musi resit hned, a ne cekat dalsi tri roky. Ale ona deti neresi!
Pokud se do toho priteli nechce, tak z toho udelej vyhodu a zij si svuj svobodny zivot. Uvedom si, ze pokud se k nemu nastehujes, brzy se stanes (at chte nebo nechte) soucasti rodiny a domacnosti, a to s sebou nese i urcite povinnosti. I ten vas vztah nabyde jine formy. Nezapominej, ze jich je vic, maji sve rodinne vztahy a nikdy nemuzes vedet, jak do te rodiny zapadnes.
Pritel si neni jisty a jiste k tomu ma sve duvody. Mozna se to zmeni, az ho kluk nebude uz tolik potrebovat.
Ja bych na tvem miste nikam nespechala.
To by si podle mě mohla dovolit, kdyby jí nebylo 39 let a nechtěla založit vlastní rodinu. Asi bych se ho aspoň zeptala, jestli by o to s tebou někdy stal, protože už má vlastni děti a abys věděla, jestli ti ta trpělivost ty růže přinese. Podle mě uz tolik času nemáš, pokud chceš mít děti. Aby ti taky po třech až čtyřech letech neřekl, že mu to tak vyhovuje a že už děti nechce.
Viděla bych to podobně jako Lištička. Možná je to ale taky tak, jak většina lidí teď praktikuje. Každý ve svém a scházejí se. Ona ta svoboda má taky něco do sebe. Jak si uděláš, tak máš a nemusíš mít starost ještě o jiné. A přesto nejsi sama.
Věk: 32
Moc souhlasím s holkama. Mně se to stalo, není mi tedy 39, ale měla jsem známost před lety a stále mi mazal med kolem huby doslova, když jsem se otevřeně zeptala zda chce mít se mnou děti - mu bylo 38 let a žádné zatím neměl. Odpověď byla časem, není kam spěchat… naštěstí jsem se ho zeptala asi za půl roku a ne za x let, řekl mi, že děti nechce. představa, že by mě to říkal dalších x let. mnoho mužů se takhle vymlouvá, zvlášť když už mají děti… oni se do té ženy nevcítí, oni děti mají a to, že s nimi eventuálně žena ztrácí dobré roky nevidí… určitě si udělat jasno a zeptat se narovinu, můžeš se dozvědět špatnou věc i dobrou, ale budeš vědět na čem jsi