Téma: Práce mě nebaví, vyčerpává, užírá - dělám servírku, ale mám vystudovaný sociální obor. Jak z toho ven?

01.08.2015 06:26
Uživatel: Raději anonym
Věk:  24
Odpovědí na téma: 12
Text: 

Ahoj,

prosím vás o radu. Raději jsem se "podepsala" jako anonym, aby mě nikdo nepoznal… Chodím do práce, která mě stále více nebaví, vyčerpává, užírá. Mám vystudovaný sociální obor, Bc. Přemýšlela jsem i o tom, že bych si dokončila vysokoškolské vzdělání, ale to, co teď dělám (a situace, kdy nemůžu najít nic jiného), mě trochu demotivuje. Dělám totiž servírku, a to už přes rok (06/2014-07/2015). Když si vzpomenu, jak jsem si 2014 říkala, že je tahle práce jen dočasná, než si "něco najdu, než to a to", je mi z toho hodně smutno. Pracuju sice v kavárně, ale přesto je to náročná práce (na fyzičku, i "nervy"). Kdyby mě práce bavila, vůbec by mi nevadilo, že ji dělám (a že jsou kolem mě lidi s učňákem - nic proti nim nemám - nemyslím si, že by VŠ zaručovala dobrýho člověka  ), jenže mě nebaví, nebaví mě nosit kávu, zákusky - připadám si jako robot, nosič.

Hledám jinde - chodím s žádostmi, ptám se. Bohužel jako rodina nemáme žádné známé, naši jsou jedináčci. Přesvědčuju se o tom, že je dobrá práce otázkou známých, to mě opět sráží. Např. jsem byla v zařízení, kde jsme si s vedoucí jednoho oddělení v rámci mé praxe "padly" do oka. Odchází tam od nich jedna paní do důchodu, vedoucí mi ale narovinu řekla, že už má za sebe sehnanou náhradu (známou). Pořád doufám, že se na mě usměje štěstí. Snažím se vidět na každém dnu v práci něco pozitivního, ale ne vždycky se to daří - jsme tam na směny a den mi přijde hrozně dlouhý. Vím, že mám práci, jsem za ni vděčná, protože bydlím v menším městě a práce je v místě. Taky mám slušné peníze a díky ní jsem poznala přítele (za to jsem vděčná opravdu hodně alt S tím souvisí ale i to, že se nechci stěhovat do většího města, rádi bychom spolu bydleli a on je v práci spokojený.

Prosím vás o radu, jak věřit. Věřit, že si najdu lepší práci, která mě bude bavit (stále přemýšlím, co by to mělo být, snažím se si to představovat) a která bude mít budoucnost. Otázka budoucnosti mi taky dělá starosti - tuhle práci nemůžu dělat po mateřské kvůli směnám a právě té fyzické náročnosti. Nechci myslet negativně, protože věřím, že negace přitahuje další negaci. Všechno, co jsem si kdy přála (vlastní bydlení, kamarádky, hodný přítel…) se mi časem splnilo, a tak potají doufám, že i práce. Přesto… Dost často se utápím.

Děkuju za všechny rady, názory. Uvědomuju si, že hodně lidí jejich práce trápí, ba dokonce jsou na tom mnohem hůř (finance, přísné vedení, dojíždění, nejistota - práce na dobu určitou). To všechno vím. Stejně mi to ale mnohdy nezabrání v tom, abych si nedělala starosti. Přijdu si jako v kruhu, ráno vstanu a už na to myslím.

Děkuju, že jste dočetli až sem alt

 

Anonymka

Odpovědět
To se mi líbí    To se mi nelíbí   
Stránka otevřena 2403x  | 
Původní název příspěvku před úpravou administrátorem: Jak vydržet v práci, která mě nebaví/vyčerpává?
Váš e-mail: 

Reakce čtenářů

 
01.08.2015 07:23 Uživatel: QAdama
Věk:  38

Město:Praha

Téma: Práce mě nebaví, vyčerpává, užírá - dělám servírku, ale mám vystudovaný sociální obor. Jak z toho ven?
Text uživatele: 

 

 

Přesvědčuju se o tom, že je dobrá práce otázkou známých, to mě opět sráží.

 

Toto si nikdy nenech namluvit, protože tohle pravda není. Dobrá práce je otázkou Tvých kalit, ne známých. Dobrá práce se pozná i podle toho, že v dobré práci máš dobré kolegy a dobré vedení a když je dobré vedení, tak zákonitě nehledí na známosti, ale na kvalitu uchazeče.

Pokud je člověk smutný, tak k negativním myšlenkám má blízko, to ano, ale opakuji: Dobrá práce je předmětem dobrého uchazeče a ne známostí. Každá dobrá firma chce prosperovat a proto potřebuje kvalitní lidi. Jen špatné firmy nebo Špatní manažeři si vybírají lidi dle známostí.

 

 

 Otázka budoucnosti mi taky dělá starosti - tuhle práci nemůžu dělat po mateřské kvůli směnám a právě té fyzické náročnosti.  

 

Tady bych zpozorněl. Každá práce náročná může být, ale pokud je tak náročná, že se o tom vícekrát zmiňuješ, doporučil bych spíše sportovat. Sportem člověk získá více síly a energie, nejen do práce, ale do celého života. Znám hodně servírek, ale žádnou, která by si stěžovala na tohle. Proto si myslím, že bys měla více sportovat – dožiješ se kvalitnějšího stáří a zlepšíš si život celkově (kondici, imunitu, vzhled, sex, …).

 

 

JAK VYDRŽET V PRÁCI, KTERÁ MĚ NEBAVÍ/VYČERPÁVÁ?

 

V práci, která Tě nebaví vydržet nelze.

 

 

Prosím vás o radu, jak věřit. Věřit, že si najdu lepší práci, která mě bude bavit (stále přemýšlím, co by to mělo být, snažím se si to představovat) a která bude mít budoucnost.

 

To je relativně snadné. Číst inzeráty, psát firmám, chodit na pohovory.

Poohlížet se po různých oborech. Pokud v tom budeš pokračovat, změnu 100% najdeš.

Teď jsi v práci ani ne rok. Uvědom si, že Tě čeká možná dalších 80 let. (na důchod může Tvá generace zapomenout)

 

 

Druhou a ještě lepší možností je začít podnikat. Může to dělat kdokoliv ochoten tvrdě makat a může to udělat kdekoliv.  

 
01.08.2015 07:59 Uživatel: Plamínek
364.jpg
Téma: Práce mě nebaví, vyčerpává, užírá - dělám servírku, ale mám vystudovaný sociální obor. Jak z toho ven?
Text uživatele: 

Adame, musím oponovat. Hned vaše první tučně vytištěná citace je bohužel téměř stoprocentně pravdivá.  

 
01.08.2015 08:17 Uživatel: QAdama
Věk:  38

Město:Praha

Téma: Práce mě nebaví, vyčerpává, užírá - dělám servírku, ale mám vystudovaný sociální obor. Jak z toho ven?
Text uživatele: 

Kdyby to byla pravda sto procetní, bylo by to fakticky proti zákonům v přírodě. V přírodě i v podnikání platí, že vítězí ten, kdo je silnější (lepší). Když chci jako firma porazit konkurenci, potřebuji dobré kolegy, proto se nedívám na známosti, ale na kvalitu lidí.

Vlastní zkušenosti.

 

Pokud někdo získá práci od známého, pak bych o tom (já osobně) nemluvil jako o dobré práci.

 

 

Já neříkám, že přes známosti to nejde, samozřejmě že i to je cesta. Ale není to jediná cesta. Kdybych se já měl v životě spoléhat na známosti, tak nic pořádného nedokážu.  

 

 
02.08.2015 10:17 Uživatel: Raději anonym
Věk:  24
Téma: Práce mě nebaví, vyčerpává, užírá - dělám servírku, ale mám vystudovaný sociální obor. Jak z toho ven?
Text uživatele: 

Ahoj,

 

děkuju za názory, moc si jich vážím.

 

Myslím si, Adame, že máš v určitém směru pravdu. Ano, taky si říkám, co je to na "firmy", který přijímají lidi podle známostí. Nicméně se s tím setkávám. Kamarádky, pokud dělají práci v oboru (mluvím o úřadech - státních, např. úřad práce), se na tahle místa dostaly přes známé, nebo přes projekty EU dávající příležitosti absolventům. A některé měly to štěstí (a samozřejmě se o to jistě zasloužily i samy, to nepopírám), že si je tam nechali i po skončení projektů. Další holky se na místa dostaly opět přes známé - např. zdravotní sestra, sektetářky, grafička. Ano, není to všeobecný pohled, je to pohled můj na moje okolí. Nepopírám tím jejich osobní zásluhy, ani na to nechci svádět svoji situaci. Chybu se snažím vždycky hledat u sebe (jsem spíš takový sebezpytující a hloubavější typ , vždycky si říkám, že bych mohla být lepší. Jinak jak jsi ještě psal  o sportu - ten dělám. Tak třikrát, čtyřikrát týdně cvičím. Fyzička se mi zlepšila, je to znát. Ale jsem po celým dnu unavená, je to 13 hodin a nesmíme si sednout. Sedíme tak dohromady půl hodinu denně, ani to ne. Bolí mě nohy a záda, každý den. Nechci si tím stěžovat, jen upřesňuju.

 

Děkuju i Vám, pane Sovo, Vaše příspěvky mám ráda. I ten od Vás mi přišel poučný a pokusím se z něj něco odnést. Nicméně, jak už bylo napsáno, nemám vystudovanou sociologii, ale sociální práci, a to je rozdíl. Jak jste také myslel to, že mě škola asi nic nenaučila, soudě podle mého příspěvku? Myslíte tím moje vyjadřování, stesky? Ano, přiznávám, věc mě trápí, proto jsem sem napsala.

 

Abych  ještě víc rozvedla to, co jsem napsala - bydlím v městě, které má 30 tisíc obyvatel. Pracovat můžu na pozici sociální pracovnice - tedy v domovech důchodců (ty tady máme čtyři), na úřadu práce, na OSSZ, v charitě, v občanské poradně… Chodím s žádostmi (osobně, pár jsem jich rozeslala). Nemyslím si, že působím na okolí nějak negativně (i když je těžký posuzovat sama sebe). Hosté v kavárně mě často chválí, jak jsem příjemná a milá (to je tak asi moje jediná radost Ráda komunikuju s lidmi, bohužel na to v kavárně není čas ani prostor (máme poměrně velkou kapacitu). Neříkám, že chci dělat pouze tuto práci, na kterou jsem studovala. Jenže když prohlížím inzeráty, poptávka je po dělnících (obráběcí stroje, sklárny), právě číšnících, poté pojišťovnictví (ŽL) …

 

Naposledy jsem byla žádostí v onom zařízení, ve kterém mi vedoucí řekla, že na uvolněné místo má nastoupit známá té paní, co odchází. Ještě předtím jsem byla na pohovoru v domově důchodců, kde přijímali dvě sociální pracovnice. Já skončila třetí. Bylo mi řečeno, že má odejít ještě jedna soc. pracovnice a já ji mám nahradit. Dopadlo to tak, že dodneška nevím, co se stalo, konkrétně mi nic nevysvětlili. Prý se věc zkomplikovala a místo tam nemají. Tak nevím…

 

Tím jsem chtěla jen odpovědět na vaše dotazy. Není to tak, že skláním hlavu, pořád doufám. Jen mě zkrátka tahle "věc" hodně trápí a zatěžuje a snažím se najít způsoby, jak se s ní netrápit. Vím, že svět se netočí jenom kolem mě, vím, že se život mění, je v pohybu. Stejně tak se může změnit i moje situace. Jsem za práci vděčná, nicméně mě nenaplňuje. Budu myslet na to, co jste mi poradili a ještě jednou za vás děkuju

 
02.08.2015 11:49 Uživatel: Dany
1526489412_mozaika_slunce.jpg
5000-6000
Téma: Práce mě nebaví, vyčerpává, užírá - dělám servírku, ale mám vystudovaný sociální obor. Jak z toho ven?
Text uživatele: 

A co si založit firmu, kterou by jsi jako sociální pracovnice vedla či řídila a pod sebou si měla ze začátku klidně jen jednu, dvě, které by zajišťovaly tu přímou pomoc starým lidem doma? Nákupy, doprovod k lékaři, vyzvedávání receptů, vyřizování na úřadech, drobný úklid v domácnostech atd. , Ty by jsi jim mohla poskytovat sociální poradenství atd. Nebo tu přímou pomoc můžeš dělat sama, jestli by Tě to bavilo a máš auto.  

 
01.08.2015 08:26 Uživatel: Dany
1526489412_mozaika_slunce.jpg
5000-6000
Téma: Práce mě nebaví, vyčerpává, užírá - dělám servírku, ale mám vystudovaný sociální obor. Jak z toho ven?
Text uživatele: 

Já tedy nevím, ale pokud jsi vystudovala sociální obor a chceš najít uplatnění právě v tomto oboru, tak podle mého názoru práce v tomto oboru je také náročná, jak fyzicky tak psychicky, neboť:

"Absolventi těchto oborů jsou připraveni na práci s rizikovými skupinami, starými lidmi, handicapovanými, s rodinou a dětmi či s národnostními menšinami. Mimoto získávají rozhled v právních normách v oblasti sociální práce, sociální politiky i sociálního zabezpečení."

A tam jsou také lidé, respektive klienti s různými stupni vzdělání

Navíc, pokud bydlíš v menším městě, nechceš se stěhovat a chceš být zaměstnána, tak nevím, kolik tam máš vůbec možností - zařízení, úřadů atd. , kde by jsi mohla uplatnit svůj obor?  

 
01.08.2015 11:11 Uživatel: Pan Sova
Věk:  72
Sova.jpg
2000-3000
Téma: Práce mě nebaví, vyčerpává, užírá - dělám servírku, ale mám vystudovaný sociální obor. Jak z toho ven?
Text uživatele: 

Anonimko! Nevím, co se učí na sociologických školách, ale podle způsobu tvého vyjádření a stesků, tak nic moc tě nenaučili.

Sociolog by si měl právě s takovýmito situacemi umět poradit nejen sám, zvláště pak, má-li radit lidem podobně „postiženým“.

Právě pozice oběti systému, státu, společnosti, rodiny je to co znemožňuje lidem najít si uspokojení a své štěstí.

Jediná cesta k úspěchu je, zbavit se mentality oběti a stát se úspěšným a vítězem.

Pokud si nenašla dosud to, co by tě uspokojilo, znamená jen to, že to co hledáš je již někde na cestě.

Všechno je takové, jaké to má být, aby ses něco naučila.

Edison jednou řekl: „Když jsem vynalézal žárovku, nebyl jsem nikdy neúspěšný. Jenom jsem prostě objevil 99 způsobů, jak fungovat nemůže“.

Moje bybička byla prostá, ale moudrá žena z vesnice, nebyla žádný sociolog, ale věděla, že "Když něco musíš, tak to dělej jako bys rád! "

Snaž se hledat a nikdy se nevzdávat.

 
01.08.2015 16:32 Uživatel: veverka
Věk:  33
1428004638_novinkaveverka.jpg
2000-3000
Téma: Práce mě nebaví, vyčerpává, užírá - dělám servírku, ale mám vystudovaný sociální obor. Jak z toho ven?
Text uživatele: 

Dovolím si podotknout, že pisatelka dělala,, Sociální práce", což je na vysokých školách jiný obor než,, Sociologie".

 
01.08.2015 19:07 Uživatel: Poradila
Věk:  40
Téma: Práce mě nebaví, vyčerpává, užírá - dělám servírku, ale mám vystudovaný sociální obor. Jak z toho ven?
Text uživatele: 

Ahoj, to co psal QAdam je určitě hlas z firmy ryze obchodní a mužský svět - hádala bych. Ve státním pracovním světě  (a tam také sociologové většinou míří)  je to 100% o protekci. Ve státním nejsou dobří manažeři. Ti jsou jen nějakým politizujícím způsobem zvoleni zhora - instalováni. Pro tvé duševní zdraví Anonymko: tvůj obor tě asi moc neuživí, byt ho máš jistě ráda. Na škole ti nacpali i dosti iluzí o životě mimo to studium. Pokud chceš studovat dál, raději zvol nějaký prakticky zaměřený dálkový obor. Tvé místo studentky dalšího oboru sociologie by stejně přiživilo jen  tabulky ve státním. Snaž se hledět na současná pozitiva - dobrý vztah by ti záviděli i ti pracovně šťastnější… Práce servírky po studiu sociologie je přece taky taková "sociologie"… nebo ne?  

 
01.08.2015 19:26 Uživatel: QAdama
Věk:  38

Město:Praha

Téma: Práce mě nebaví, vyčerpává, užírá - dělám servírku, ale mám vystudovaný sociální obor. Jak z toho ven?
Text uživatele: 

Jelikož se psalo o hledání „dobré práce“ a jelikož holka již teď dělá v soukromém, tak ano, psal jsem o soukromém sektoru, jelikož pojem „dobrá práce“ se mi pro státní sektor jaksi nehodí.

 

Má chyba, měl jsem to tam uvést a děkuji za upřesnění.

 
02.08.2015 13:37 Uživatel: ZdenekNoo
Věk:  32
Téma: Práce mě nebaví, vyčerpává, užírá - dělám servírku, ale mám vystudovaný sociální obor. Jak z toho ven?
Text uživatele: 

Ahoj Anonymko. Jak tak pročítám tvé starosti, napadá mě několik myšlenek.

 

Zaprvé: Pokud tě práce nebaví, nemá smysl to lámat přes koleno. Píšeš, že peníze jsou dobré. Pokud máš něco našetřeno, alespoň na šest měsíců, pak bych se nebál změny a odešel bych. Pokud ne, našetři si.

 

Zadruhé: Využil bych určitě možnost přihlásit se na úřad práce. Mám dojem, že první dva měsíce dostaneš 60%, další dva 50% a potom jeden 40% (možná se pletu, nutno ověřit). Během toho se můžeš buď porozhlédnout po nějaké práci a nebo podnikat.

 

Zatřetí: Pochopil jsem, že jsi studovala na sociální pracovnici. Záleží, jestli je to skutečně a bezpodmínečně něco, co chceš dělat. Pamatuj, že nemusíš nutně dělat, co jsi vystudovala. Já taky vystudoval auta, které jsem pak už nikdy nedělal a místo toho podnikám v IT, resp. vzdělávání.

 

Začtvrté: Ve tvých slovech vidím, že máš podnikavého ducha, protože jsi vděčná za to, co máš, a vděčnost je něco, co zaměstnancům obvykle chybí. Možná jsi nad tím i přemýšlela. Jen se bojíš, co bude. Co když se ti to nepovede. Zklameš své okolí. Nebudeš mít peníze. Pletu se? Neboj se podnikat. Možná ještě nevíš, co konkrétně bys měla dělat a tady ti poradím - naslouchej problémům ostatních, co je trápí, co potřebují. Příležitostí je všude dost, jen je musíš najít.

 

Zapáté: Pokud toužíš po změně, rozhodni se pro ni. Nemusíš v práci končit ze dne na den, ale musíš se rozhodnout, co dál, kdy tu změnu uděláš. A pak ji udělej. Cítím, že jsi silná žena, jen jsi zrovna vyčerpaná, u země. Pamatuj ale, že od země vše roste. Snaž se načerpat energii, možná si dej měsíc relax pauzu, soustřeď se na pozitiva. Nevím, z jakého města pocházíš, ale i tak doporučuji se podívat na moudrepodnikanizen.cz - pokud máš blízko k jednomu z měst, kde se pořádají jejich setkání, doporučuji alespoň na jedno vyrazit. Potkáš se tam s ženami, které obvykle řeší stejný problém - chtějí změnu.

 

Doufám, že jsem trochu pomohl. Věřím, že nejlepší cestou pro tebe bude podnikání (nemusíš kvůli tomu hned zakládat firmu). Využij toho, že jsi nyní v kavárně a pokud máš alespoň trochu možnost, ptej se hostů, co je trápí, jaké mají problémy, co potřebují. Mluv s lidmi a naslouchej, protože pak přicházejí podněty a nápady na podnikání. Jakmile se rozhodneš a dáš výpověď, zapiš se na úřad práce - není to hanba. Naopak, jen hlupák toho nevyužije. Kromě výhody, že hned nebudeš mít příjem nula, existuje program pro podporu začínajících podnikatelů. Zeptej se na to.

 

Držím palce.

 
01.05.2016 19:17 Uživatel: Darina
Věk:  25

Město:Praha

Téma: Práce mě nebaví, vyčerpává, užírá - dělám servírku, ale mám vystudovaný sociální obor. Jak z toho ven?
Text uživatele: 

Ahoj bež na pracák a domluv si nějaký rekvalifikační kurz. Já sem to tak udělala. Měla sem přesnou představu, šla sem si za tím.

Vaše odpověď

 
Reagujete na téma: Práce mě nebaví, vyčerpává, užírá - dělám servírku, ale mám vystudovaný sociální obor. Jak z toho ven?
Jméno: Věk:  Pohlaví: 
Datum přidání:
V rámci uchování anonymity prosím neuvádějte skutečné jméno, napište přezdívku.
Bydlím ve městě (nepovinný údaj)
Prosím používejte háčky a čárky nad písmeny. Ostatním se bude Váš text lépe číst. Děkujeme :-)
Kliknutím na imgmanager.gif vložíte obrázek  Kliknutím na link.gif vložíte odkaz na web
Napište číslici šestnáct:

10 nejnovějších témat v kategorii:

Hlavní nabídka

Statistiky

Jsme na Facebooku

MUDr. Zbyněk Mlčoch Alkoholik.cz Kuřákova plíce.cz Bezplatná právní poradna.cz Psychotesty on-line.cz Příznaky a projevy nemocí Rady a návody Bylinky pro všechny